Roztroušená skleróza

to Simona
Dekuji za odpoved. Jaky ma Tvuj neurolog na Wobenzym nazor? Je to k necemu?

to: Boo
Jednou z příčin onemocnění RS je (jako v případě ALS) prolongovaný stres. Člověk, který se chová výše uvedeným způsobem ubližuje nejenom svému okolí, ale hlavně sám sobě, protože si zvyšuje intenzitu té nemoci.

Ahoj lidi,
nemám RS, ale má ho kolegyně v práci. Zajímalo by mě, jak je to s psychickým stavem při této nemoci. Říkám si, chudák za to nemůže, já jsem také nevyléčitelně nemocná, ale všeho je dost. Daná žena nás přímo terorizuje, je úplně mimo, mluví z cesty, odmítá dělat jakoukoli práci, neboť je nemocná, mluvit bude jen s tím, s kým chce, nadřízené sprostými slovy vyhazuje z kanceláře, chová se sprostě, arogantně, při rozhovoru tupě zírá do zdi nebo se jednoduše sbalí a uteče pryč, klidně i na hodinku pryč z práce. Nikdo si s ní neví rady. Je to opravdu toto všechno v souvislosti s RS nebo nás pěkně vodí za nos a zneužívá svého onemocnění? Děkuji vám za jakékoli reakce a držím vám palce, ať je vám co nejlíp.

mám zkušenosti s wobenzymem ale ne v kombinaci s Avonexem ale neurolog tvrdí že se muže brát ke všemu já s tím brala medrol a imuran

Pro šarika: pravidelně čtu tento chat a tvoje prispevky jsou casto velmi fundovane a pro spoustu lidi jsou velkou pomoci, opravdu se nenech odradit temi kyselymi poznamkami

Běž se odreagovat někam jinam ty debile

znáte prosím léčitele Tibora Pačana z Košic?

Mate nekdo zkusenosti s kombinaci Avonex + Wobenzym? Diky

tak to potom nevim ani ja mam tu nemoc teprv mesic a priznaky od ledna.ale zameril bych se na to viceloziskove postizeni,,to neni mozne aby neco nenasly..jo a LP 2krat ti nezavydim,me ji delaly 1 a tyden sem se nemohl zvednout z luzka a ani sem nic nejedl
zhubl sem za ten tyden asy 10 kg.a bylo me dost zle,ja bych to 2krat asy nezvladl.jak bylo tobe?cpaly ti taky 4 L.vody dene?.
1462.letec"seznam.cz,,

ahoj vero z klobama ti moc neporadim s tim nejak problemy nemam,ale muze to byt z RS,me vetsinou boli zada a hlavne pateř.

Já jsem se svým současným neurologem spokojená(už jsem ho měnila), chodím do okresní nemocnice. Nechal udělat veškerá vyš., také jsem u nich pár dní ležela. Poslal mě do Krče v Praze na superkonziliární vyšetření, kde jsem byla také hospitalizovaná. V mém případě se také uvažuje o možné souvislosti s onemocněním babičky(podobné potíže). V jiné nemocnici by zopakovali stejná vyš., ale když nedojde ke změně v mém zdr.stavu, tak je velmi pravděpodobné, že zase nic nenajdou. Co se týká borelie, ta by se měla v likvoru ukázat a mě dělali LP už 2x.

multiplex, já mám při R.S. bolesti kloubů na obou nohoua na pravé ruce a bolesti žeber, domnívám se že je to ještě něco jiného, lékaři tvrdí že je to R.S.já nepochopila, jak při R.S. ty nervy bolí,můžeš prosím vysvětlit.

Tatka to moc prožívá a tak o tom hodně čtě chodí i sem aby o tom pokecal s jinýma lidma,ALE NEVÍM JESTLI TO MOC NEPROŽÍVÁ.

Několik informací na začátek - u elektronické verze diplomky jsem pozměnila formát, takže vypadá trochu jinak než verze tištěná - přece jen web je něco jiného než textový editor a tiskárna. Tudíž veškeré výhrady k formátování a případným problémům se vzhledem diplomky adresujte mně, Marcelka Šidlíková je v tom nevinně :-).

Na konci diplomové práce najdete seznam všech příloh, abyste se na ně mohli podívat, i kdybyste je v textu přehlédli.

Autorka diplomové práce, Marcela Šidlíková, vystudovala (1997) Střední zdravotnickou školu J.E.Purkyně v Mostě a pokračovala ve studiu na Vyšší zdravotnické škole J.E.P. v Mostě v oboru Diplomovaný ergoterapeut. Toto studium ukončila (15.6. 2000) absolutoriem, jehož součástí bylo zpracování a obhajoba diplomové práce.

Problematika onemocnění roztroušenou sklerózou mozkomíšní zaujala autorku v průběhu studia a zvolila si toto téma i pro svou diplomovou práci. Ke zpracování problematiky RS se rozhodla na základě značné neinformovanosti veřejnosti a mnohdy bohužel i samotných pacientů o problematice RS. Svou práci pojala formou výzkumně-průzkumnou. Zaměřila se na poskytnutí informací o RS pro širokou veřejnost a pacienty samotné.

Součástí úvodní teoretické části jsou charakteristika onemocnění, příčiny, projevy, léčba. Dále se zde dočtete o rizikových faktorech a režimových opatřeních, která by nemocní měli znát a dodržovat. Nechybí ani sociálně-právní hledisko nemoci, které platí pro zdravotně postižené obecně.

Část vědecko-průzkumná vznikla na základě setkávání s lidmi trpícími RS, vyplňování dotazníku a vyhodnocování výsledků, jež jsou zpracovány do grafů a uvedeny v přílohách.

Součástí příloh jsou mapy výskytu RS, přehled sociálně-právních nároků pro zdravotně postižené, přehled organizací "roskařů", seznam literatury o RS aj.

Práce je psána formou srozumitelnou laikovi. Má sloužit ke zlepšení informovanosti o RS a povědomí o nárocích a právech, které mohou lidé s RS i jiným chronickým či invalidizujícím onemocněním uplatňovat a využívat.

Autorka by touto cestou ráda vyjádřila poděkování za umístění na internetu a za podporu H. Sibřinové, která je matkou těchto stránek, kladoucích si stejný cíl. Ostatně, čtením těchto řádků přispíváte k naplnění snahy informovat o problematice RS.

Další šíření práce je možné pouze se souhlasem autorky (nuf(zavináč)unreal64(tečka)net).V případě potřeby je k dispozici originál ve formátu Microsoft WORD.

1. Úvod
Roztroušená skleróza mozkomíšní (dále RS) je nemoc, o níž má jistě mnoho lidí zkreslenou představu. Vybaví si buď zapomnětlivého staříka nebo vozíčkáře. Skutečnost je jiná. V naší republice žije asi 10.000 lidí s roztroušenou sklerózou. Jen několik set z nich je nepohyblivých, odkázaných na pomoc druhé osoby nebo na invalidní vozík. Ani vozík však neznamená konec aktivního života. Mnoha lidem s RS usnadňuje vozík pohyblivost bez větší únavy nebo rizika úrazu, umožňuje jim kontakt s okolím, se světem. Mnohdy se však nemocný člověk uzavře do sebe, izoluje se od okolí. Příčina je v celé společnosti. V nevědomosti. Lidé neznají problematiku některých onemocnění. Z toho pak plynou různá nepochopení, nedorozumění, vytváření chybných postojů k nemoci a nemocným. To pak ještě více prohlubuje odcizení postižených lidí od společnosti.

Od přátel slýchám o jejich známých, kteří RS mají a mnohdy jsou se svou diagnózou sami. Nevědí, že existuje nějaké sdružení lidí se stejným postižením, které pořádá různé akce, besedy s lékařem, vydává svůj časopis. Neznají kontakty, možnosti, kde najít pomoc.

Právě proto jsem se rozhodla zpracovat tuto práci. Možná následující řádky pomohou lidem s RS, i ostatním, lépe se orientovat v problematice onemocnění.

2. Charakteristika onemocnění
Roztroušená skleróza mozkomíšní (sclerosis cerebrospinalis multiplex, polyskleróza, sclérose en plaques, RS, MS) je jedna z nejčastějších neurologických nemocí. Patří mezi demyelinizační onemocnění centrálního nervového systému, která jsou charakteristická poruchou myelinových pochev CNS. Myelin je tvořen buňkami oligodendrocyty. Jeho vývoj je v organismu ukončen asi v 10 - 12 letech. I později je však možná plně funkční remyelinizace.

Při RS je bílá hmota mozku, mozečku a míchy postižena mnohočetnými ložisky rozpadu myelinu. Následkem je zpomalení až úplné přerušení vedení nervových impulsů, což způsobí klinické projevy, dané lokalizací zánětlivých procesů. Ve tkáni se tvoří tzv. plaky (ložiska demyelinizace), která se hojí tuhou jizvou z gliových buněk. RS spadá mezi autoimunitní choroby, kdy si tělo tvoří protilátky proti vlastní nervové tkáni. V mozku však existují také tzv. němé zóny, jejichž postižení demyelinizačním procesem zůstává bez klinických příznaků.

Ve světě se odhaduje asi 2,5 milionu lidí s RS. V naší zeměpisné šířce je onemocnění časté. V České republice je registrováno asi 10 tisíc nemocných s RS. První projevy se objevují nejčastěji již ve věku 20 až 40 let, více u žen. Není výjimkou ani časnější začátek onemocnění, stále stoupá počet postižených s prvními projevy choroby již v 11 - 12 letech. Na vznik RS má značný vliv dědičnost.

2.1 Historie RS
Určit první případ onemocnění roztroušenou sklerózou není snadné. Jsou popisovány různé příznaky ukazující na RS již v dobách, kdy ještě RS nebyla označována jako nemoc. Tyto symptomy mohou být projevy zcela jiných onemocnění.

p> Zřejmě první postiženou RS je svatá Lidwina ze Schiedamu v Nizozemí, žijící na přelomu 14. a 15. století. Další zaznamenaný případ je z 19. století

Roztroušená skleróza (RS) je onemocnění centrálního nervového systému (CNS), který je tvořen nervovými tkáněmi mozku a míchy. Její příčina není známa, takže jí nelze předcházet, a dosud nebyl nalezen žádný lék, který by byl schopen zcela zastavit postup choroby. Propuká nejčastěji mezi 20. a 40. rokem života. RS není smrtelná v obecně chápaném slova smyslu a počet pacientů, kteří na ni v posledních stádiích zemřeli, se neustále snižuje.

Abych mohla popsat, co vlastně tahle potvůrka nemoc dělá, dovolte mi nejdřív malý úvod do "architektury" CNS, resp. té části struktury, která nás v souvislosti s RS zajímá. Pokud máte zájem, můžete si přečíst i něco o nervové tkáni z učebnice anatomie (já osobně jsem se tam leccos dověděla :)).

Myelin je tuková substance, která obaluje, chrání a vyživuje nervová vlákna, která bez této izolace časem odumírají. Je produkován oligodendrocyty, specializovanými buňkami v CNS; je vlastně jejich stočeným výběžkem. Myelinový obal, tzv. myelinová pochva, obklopuje axony, prodloužené výběžky nervových buněk, které zajišťují přenos signálů mezi nervovými buňkami. Na nervových vláknech jsou sodíkové a draslíkové kanálky; ionty draslíku a sodíku jsou velmi důležité pro posun elektrického impulsu po nervovém vlákně. Ne všechna nervová vlákna jsou myelinizována, protože myelin je tak trochu cvalík a je hodně náročný na prostor. Proto jsou myelinové pochvy jen kolem těch axonů, které musí vést vzruchy rychle, např. ke svalům, kdežto axony řídící třeba vnitřní orgány tak rychlé být nemusí, proto jsou nemyelinizované.

Myelinizovaná vlákna vypadají trochu jako buřty navlečené na šňůrce. Šňůrkou je v tomto případě nervové vlákno a v zářezech (tzv. Ranvierovy zářezy), oddělujících jednotlivé "buřty" (internodia) myelinu, jsou nashromážděny sodíkové a draslíkové kanálky, takže impuls přeskakuje z jednoho zářezu na druhý, místo aby se plazil po celé délce vlákna - proto je rychlejší.

Roztroušená skleróza byla velmi trefně pojmenována. Slovo "skleróza" pochází z řeckého skleros, což znamená "tuhý" (tam, kde odezní zánět, se postižená tkáň zjizví). Roztroušená proto, že v CNS vytváří porůznu roztroušená zánětlivá ložiska, zvaná též plaky nebo léze. Tato ložiska mají různou velikost, několik milimetrů až centimetrů, a jsou rozeseta v bílé hmotě mozku a míchy. Dochází v nich k rozpadu myelinových pochev. Imunitní systém považuje myelin za organismu cizí, tudíž škodlivý, a ničí jej. Jakmile je myelinová pochva zničena chorobným procesem, je zpomalen nebo zcela přerušen přenos nervových vzruchů v CNS (tzv. kondukční blok). V mnoha případech organismus tento problém kompenzuje nahuštěním většího množství sodíkových a draslíkových kanálků a jejich rozprostřením po demyelinizované části vlákna, takže elektrický impuls může pokračovat v cestě jako u nemyelinizovaného axonu. Nervová vlákna jsou též do jisté míry schopna remyelinizace, tzn. znovuobnovení myelinových obalů. Ačkoli se vědci původně domnívali, že myelin u dospělých jedinců již není schopen obnovy, nedávné vědecké výzkumy prokázaly opak. Bohužel probíhající zánětlivý proces tuto regeneraci oddaluje a opakovaná demyelinizace vyčerpává regenerační schopnosti oligodendrocytů a znovuobnovený myelin není již tak silný a zářezy jsou blíž u sebe, takže vedení impulsů je sice obnoveno, ale je pomalejší.

Lékaři zjistili, že hlavním problémem není ani tak demyelinizace, protože obnažení axonu neznamená automaticky zastavení přenosu vzruchů, ale především destrukce axonů v plakách. Axony se trhají a neexistuje nic, co by je dokázalo znovu spojit; pouze v periferním nervstvu jsou axony schopné částečné obnovy. Dříve panoval názor, že ke zničení axonů dochází až v pozdějších progresivních stádiích nemoci, ale nové výzkumy ukázaly, že axony se trhají již v časné fázi RS. Podle pozorování se u některých pacientů může roztrhnout až 11.000 vláken na 1 m3.

Zcela nově bylo pomocí magnetické rezonanční spektroskopie zjištěno, že příčinou poruch, u kterých nedochází k remisi, je při RS významný pokles koncentrace aminokyseliny N-acetylaspartátu (NAA), normálně obsažené v neuronech dospělého CNS. K poklesu dochází nejen v lézích, ale i mimo ně, ve zdravě vypadající bílé hmotě.

Roztroušená skleróza je definována jako autoimunitní onemocnění - imunitní systém napadá vlastní tkáně organismu. Na spuštění tohoto útoku se podílí mnoho různých faktorů, např. genetické dispozice, životní prostředí a další, často neznámí činitelé. V případě RS jsou cílem útoku myelinové pochvy nervových vláken.

Z dosavadních studií vyplývá, že se tato choroba vyskytuje hlavně ve středních a chladnějších zeměpisných šířkách. Co se týče ČR, podle epidemiologických výzkumů je největší výskyt RS na severu Čech, zřejmě to souvisí se zhoršeným životním prostředím v této oblasti. RS postihuje ženy dvakrát častěji než muže. Pokud je v rodině člen s RS, jeho blízcí příbuzní nesou riziko 1:100 až 1:50, že se u nich RS vyvine. U jednovaječných dvojčat je toto riziko dokonce 1:3. V ostatní populaci je šance na rozvoj RS 1:1000. Protože asi 80% pacientů s RS nemá nejbližší příbuzné s touto chorobou, je možné říci, že genetická výbava není jediným faktorem ovlivňujícím rozvoj RS, tudíž nejde o striktně dědičnou nemoc. Přesto lékaři pomocí molekulární genetiky zkoumají genetické znaky, které se u pacientů s RS vyskytují častěji než v ostatní populaci. Protože na vzniku RS se podílí hlavně imunitní systém, je pravděpodobné, že geny, spoluodpovědné za rozvoj této choroby, souvisejí s obranným systémem organismu. Dalším faktorem, podílejícím se na vzniku RS, je životní prostředí; lékaři předpokládají, že v oblastech s vysokým znečištěním mají obyvatelé narušenou obranyschopnost organismu, tudíž více náchylnou ke "zmatení" a zvrhnutí se v autoagresivní chování. Jedna z hypotéz také předpokládá, že příčinou RS by mohly být tzv. retroviry (viry, které vedou ke zjevnému onemocnění až po mnohaleté "neviditelné" přítomnosti v organismu).

nahoru

Ručně rozdrcené listy a šišky samičích rostlin konopí dáme asi na 10 minut do elektrické trouby zahřáté na 100°C. Usušený materiál poté rozemeleme na prášek v elektrickém tříštivém kávomlýnku tak, aby měl konzistenci jako koření mletá paprika. Prášek je takto připraven ke konzumaci. Skladujeme jej nejlépe ve skleněné nádobce s víčkem na závit při teplotě do 15°C, maximálně po dobu 3 měsíců. Prášek je možné zamíchat do jídla nebo pozřít přímo a zapít tekutinou. Užíváme jej jednou denně večer, v množství, které se vejde na špičku kulatého nože. Dochází-li po konzumaci k pocitu omámení, je nutné dávku snížit. Léčebná kúra trvá maximálně 90 dnů. Po ní je nutno léčbu na 14 dnů vysadit a sledovat reakci organismu. Jestliže během těchto 90 + 14 dnů nedojde ke zlepšení, je tato léčba nevhodná. Použití při: Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze, glaukomu a v dalších případech, kdy příčinou nemoci je nemocná nervová buňka.

ale ted sem si vzpomel ze semnou lezel kluk,a ten mel taky vic.pos. a LP negat.tak to potom nevym,ale stejne priznaky muze mit borelie.

ale co ti rekne doktor ,neber moc vazne,pozoruj zmeny na sobe,ataka muze prit kdykoli,tak jak to tak pozoruju tak tu ma kazdej druhej zajimave doktory.

ahoj,tak to by me zajimalo co to je za doktory.ja sem ochrnul na celou levou polovinu tela spatna chuze zavrate a bolest hlavy a hned me braly do spitalu,a potvrdit tu nemoc muzou jen z likvoru.nevim jak dlouho chodis ty ale me to diagnostykovaly do 2 mesicu.byt tebou tak skusim jinci nemocnici,protoze to jinak neni mozne,a na nic necekej,ja sem to udelal a skroutilo me to tak ze sem si musel volat pohotovost.

Dalsia ataka to nie je lebo som bola u doktora a ten mi to povedal.Bola som aj u ineho doktora a ten ma poslal k logopedovi, ze mozno mi to pomoze. Ten mi povedal, ze sa to da dat do poriadku ale potrva to nejaky cas a cudoval sa ze az teraz idem k nemu lebo moj syn ma uz 2 roky. Tak uvidime. Snad to pomoze.