Mužnost

ale i v řadě jiných období, a mnohdy a mnohde i v současnosti, je těžké organizovat takové úkoly, jako je stravování vězňů, odstraňování jejich exkrementů, zabezpečování hromadných poprav a podobně. Osoby pověřené podobnými úkoly často měly a i dnes mají k dispozici jen omezeně spolehlivý, a navíc nejednou i negramotný personál bez schopnosti počítat.

Ten, kdo dostal rozkaz nakupovat na Piazza del Mercato pro urozené vězně, stál mezi několika mlýnskými kameny. Musel dobře počítat, co si může dovolit koupit, musel kupovat přednostně od svých známých a příbuzných, musel část odkupku dovedně ukrást pro svou rodinu, musel být připraven - namísto primitivního vyúčtování - přesvědčit svého nadřízeného, že nakupoval účelně a nic nezpronevěřil, a obstát v jeho primitivních a nespravedlivých kontrolách. Ze všech stran mu hrozilo spílání, a minimálně z jedné strany i tvrdý tělesný trest, včetně utínání prstů, rukou, vyřezávání jazyka, odřezávání ušních boltců, či dokonce rozsekání na kusy či oprátky.

I případná stížnost vězněného Konradina či Fridricha Bádenského, že strava stojí za hovno, mohla mít strašlivé důsledky pro kuchaře.

Jak si ale představuju Karla z Anjou, tomuto muži nedělalo nejmenší problém nařídit na 29.10.1268 ráno popravní průvod z Castel dell'Ovo na Piazza del Mercato. Odsouzenci si tak museli na smrt dojít po svých.

Popravní průvod byl jistě rozdělen do více odřadů a bylo do něj naveleno dostatek vojáků v brněních a s meči, aby nikdo neměl šanci utéct - zejména pak nikoli Konradin nebo Fridrich Bádenský.

Provolával se na tomto průvodu rozsudek, bubnovalo se, vyzváněly kostelní zvony? Možná ano, možná ne.

Vykopání jámy, do které pak byla vhozena těla popravených, však jistě bylo nařízeno minimálně den předem.

Ten, kdo byl pověřen organizováním celé popravy, jistě musel vydat řadu dobře promyšlených rozkazů a dovedně kontroovat jejich správné plnění, aby vše proběhlo hladce, a on před Karlem z Anjou a jinou nobilitou nevypadal jako moula, nebo dokonce následně nebyl popraven sám.

Trochu historie nikoho nezabije a někoho unaví....

Castel dell'Ovo, kde byli Konradin a Fridrich Bádenský vězněni, je asi dva a půl kilometru od Piazza del Mercato, kde se uskutečnila jejich poprava. Je otázkou, zda byli odsouzení nuceni v den popravy překonat tuto vzdálenost v pěším popravním průvodu, nebo tam byli přepraveni na nějakých koňských povozech. Pikantní však je, že není vůbec vyloučeno, že minimálně část stravy, kterou byli Konradin a Fridrich Bádenský před svou popravou živeni, mohla být nakupována právě na Piazza del Mercato, tržišti to, na němž bylo onoho osudného 29. října 1268 vztyčeno popraviště.

ve kterém čekali Konradin a Fridrich Bádenský na tragické rozuzlení svého osudu, bylo nutno oba - stejně jako další, méně urozené vězně - stravovat. Ideálně bylo vhodné stravovat zejména Konradina a Fridricha vybranými pokrmy, aby se takto přihlédlo k jejich nesmírně vysokému společenskému postavení. Za tím účelem musela být pevnost Castel dell'Ovo i nějak zásobována, a případně bylo potřeba v ní i nějakým způsobem vyvařovat. Tuto proviantní službu bylo třeba zabezpečit skrze rozkazy a instrukce. Buď je musel vydat král Karel z Anjou, nebo nějací jeho podřízení.

Dnes se řekne bevýznamný detail - nicméně i k zajištění takovýchto technikalit bylo i ve 13. století, podobně jako i kdykoli dříve nebo později, potřeba mužné rozhodnosti a tvrdého úsilí.

Dobové kroje,vůně střelného prachu,Císař u nás nocoval...

Na konradinovské drama však...Karel z Anjou se jistě aktivně staral o to, aby mu Konradin po bitvě u Tagliacozza nikam neutekl. Jistě z vlastní iniciativy žádal guelfy, aby využili všech příležitostí Konradina zajmout a vydat do Karlových rukou. Byl i předem připraven na možnost, že se tak stane, a měl předem promyšlené, jak s Konradinem naloží. Karlovo rozhodnutí uvrhnout Konradina do pevnostního žaláře Castel dell'Ovo pak bylo mistrovským aktem tvrdé státnické rozhodnosti.

Na konradinovské drama však...Velmi cenná sbírka historických faktů, shromážěných vlastní mravenčí rešeršní aktivitou autora.

Na konradinovské drama však lze hledět i ze zorného úhlu krále Karla z Anjou. Ten jako zkušený válečník a vojevůdce Konradina suverénně porazil v bitvě u Tagliacozza. Když potom politicky protřelý římský senátor a pán Asturie Frangipani dovedně zajal Konradina i Fridricha Bádenského na jejich útěku směr Sicílie, a obratem ruky jej vydal Karlovi z Anjou, tento ihned přesně věděl, jak postupovat a jaké befély a instrukce svým lidem dát. Rozhodně a neprodleně vydal tvrdý rozkaz k uvězění Konradina a Fridricha v neapolské pevnosti Castel dell'Ovo, a nařídil brzké zahájení rychlého hrdelního procesu s Konradinem i Fridrichem. Poté, co byli oba i se svými podřízenými a leníky odsouzeni k smrti, neváhal ani minutu s obesláním papeže Klementa IV s žádostí o schválení daného ortelu. Poté se postaral o uskutečnění hromadné popravy na Piazza del Mercato v Neapoli, kterou pak podle některých pramenů i osobně přezíral.

Všemi těmito kroky Karel z Anjou prokázal, že je schopný, rozhodný a tvrdý vladař, politik a manažer.

http://tinyurl.com/jrszy7f

důvod popravy mečem mladého, šestnáctiletého krále, nežli jeho vedení vojenské kampaně za znovuzískání ztracených rodových držav. A přesně tohle byl též důvod, pro který nechal Konradina stít jeho veliký sok Karel z Anjou.

Konradinova vojenská výprava, jakož i jeho zajetí, soud nad ním a poprava - to vše byla vyloženě chlapská záležitost. Chlapi bojovali na jeho straně i proti němu, chlapi ho zajali, chlapi ho uvrhli do žaláře, chlapi ho odsoudili k smrti, chlapi mu poskytli duchovní útěchu, chlapi dolaďovali přesné podmínky jeho popravy, a chlapi jej i popravili a jeho tělo vrhli do společného hrobu.

Výrazně chlapský charakter všech těchto událostí je podtržen i výběrem figur na této klasicistické Tischbeinově malbě, znázorňující výjev vynesení rozsudku smrti nad Konradinem a Fridrichem Bádenským:

http://tinyurl.com/ja7bnpk

Ta urozenost,to byl jediný...Toho, že mu - minimálně před Konradinovým stětím - neuvázali pásku kolem očí? To nevím, já tam tehdy nebyl. Nevím přesně, jaké panovaly v té době, na daném místě, a specificky mezi muži Karla z Anjou, zvyklosti, pravidla a instrukce kolem stínání urozených odsouzenců, a zda a do jaké míry byl tým lidí, kteří danou hromadnou popravu přezírali, organizovali a realizovali, těchto zvyklostí, pravidel a instrukcí znalý a dbalý, Podle dobového kronikáře však Fridrich mezi stětím Konradina a svým vlastním stětím naříkal, spílal a klel.

Ano. Nicméně při...Ta urozenost,to byl jediný důvod?

Co tam máš dalšího k otázce i odpovědi? :-D

Ano. Nicméně při...Moje slova, Jindřiško! Moje slova!!

Ano. Nicméně při hromadných stětích jednoho odsouzeného po druhém je důstojnostní výhoda prvního stínaného fakticky nesporná. Ti odsouzení, kteří musejí být svědky krvavé smrti svých významnějších druhů, obyčejně mívají velký problém zachovat svou vyrovnanost. To je též jedním z důvodů, proč se při podobných příležitostech odsouzeným uvazovaly (a někde v arabských zemích dosud uvazují) pásky přes oči. Fridrich Bádenský však byl natolik urozený, že v jeho případě oslepení páskou vůbec nepřicházelo v úvahu.

Faktem však je, že Konradin byl nejen tím mladším a urozenějším, ale i statečnějším z obou pojednávaných mladých mužů. Při popravě měl sice tu výhodu, že jej kat stínal jako prvního, nicméně i tak se na popravišti prezentoval podstatně důstojněji než Fridrich. Zatímco Konradin před svým stětím žádal o milost pro své leníky, Fridrich mezi stětím Konradina a svým vlastním stětím naříkal a lál.

Tohle nejsou kecy o ničem....Vždyť si vystačíš sám :))

Tohle nejsou kecy o ničem. Tohle je důležitá morálně historická rozprava! Uvítal bych proto, aby se na ní podíleli, vedle Jindřišky a mé maličkosti, ještě i další lidé!

Ano, je to přesně tak. I...Přesně tak. Jednou věcí však je, co si život Fridricha Bádenského a jeho smrt rukou neapolského kata zasluhují, a věcí druhou, zda je život a stejný způsob skonu Konradina Švábského zastiňují, nebo naopak zviditelňují. Případně může být dokonce obojí pravdou.