Reklama

Mužnost

D (Po, 11. 7. 2016 - 14:07)

V tragickém rozuzlení Konradinova dramatu sehrál svoji roli i samotný jeho strýc Ludvík Přísný, který sice Konradina doprovodil na jeho osudném tažení do Itálie, ale v jeho průběhu se od něj odpojil, aby se se svými vlastními vojáky předčasně vrátil zpět do Německa. Copak si o tomto vévodově činu asi pomyslela Konradinova matka a Ludvíkova sestra Alžběta, zejména po zajetí a popravě svého syna?

D (Po, 11. 7. 2016 - 09:07)

Prožitek není,to co se vám...Ano, Jindřich VIII. byl velmi mocný a velmi svobodný muž, který dal popravit více lidí ze svého okolí. To svědčí o tom, že měl svou rodinu, svůj dvůr i svou zemi pod slušnou kontrolou. Nebyl jen tak nějaké vořezávátko.

11.7. (Po, 11. 7. 2016 - 08:07)

Prožitek není,to co se vám stane,prožitek je to,jak naložíte s tím,co se vám stalo.
Historie je plná pestrých událostí a nejznámější je snad i Jindřich VIII a jeho 6 manželek,některé z nich také nechal popravit...

D (Ne, 10. 7. 2016 - 23:07)

Je též teoreticky možné, že Konradin ve svých posledních dnech věnoval krátký okamžik i uvědomění si toho, že jeho poprava vstoupí do historie a inspiruje mnohé výtvarné umělce, kteří na její téma vytvoří řadu více či méně historicky neakurátních kreseb a maleb.

D (Ne, 10. 7. 2016 - 23:07)

Konradin celé dny věděl, že bude muset na popravišti pokleknout, aby nad ním kat za jeho zády vytasil meč a sťal mu hlavu. Nemohl tomu ale zabránit. Věděl, že se v tu chvíli bude muset věnovat modlitbě a držet svoji šíji ve fixované poloze, aby meči nestálo nic v cestě, a kat mohl snadno vykonat svou práci. Ohlížet se přitom za sebe, pokoušet se bránit rukama, nebo se dokonce marně pokoušet o útěk, to pro Konradina nepřicházelo vůbec v úvahu.

Konradin ve svých posledních okamžicích marně doufal, že se po nenadálé smrti setká se svým stvořitelem. Nebyl si vědom strašlivé a kruté pravdy, že žádný stvořitel neexistuje, že on sám je pouhým produktem evoluce, a že jeho smrt má být definitivní.

Marek (Ne, 10. 7. 2016 - 16:07)

Tato diskuse se mi líbí. Všechna čest. Hážu proto tohle vlákno navrch.

Eulálie (Ne, 10. 7. 2016 - 00:07)

Ano, tato kresba z 19. století je mimořádně hodnotná, a ač je historicky velmi neakurátní, s bravurní expresí vystihuje některé podstatné aspekty dané, nesmírně tragicko-dramatické, historické události.

D (So, 9. 7. 2016 - 20:07)

Tento nákres stětí Konradina neodpovídá historickým reáliím 13. století, a ignoruje i svědectví dobového kronikáře o neceremoniálním charakteru skutečné Konradinovy popravy. Nicméně i tak je to dílo hodnotné. Pozoruhodné je na něm vzácné vystižení vnitřní dramatičnosti celé situace i obrovského fortelu kata.

http://tinyurl.com/h8be7rv

Úžasné (So, 9. 7. 2016 - 17:07)

Ano, jistě. Například ten...video! Mladí muži odsouzení k smrti se v roce 2013 věnovali v ústřední věznici v jemenském hlavním městě San'á i improvizované tradiční hudbě! S plnou pokorou k tradici!

D (So, 9. 7. 2016 - 13:07)

A co na to nějaký...Ano, jistě. Například ten z toho videa o návštěvě členů jemenského Dětského parlamentu u mladých mužů, očekávajících popravu v ústřední věznici v San'á.

http://youtu.be/qUo16UkIF0Q

D (So, 9. 7. 2016 - 12:07)

Předlož tuto vzrušující...Pobírej si sám ty svoje nuzné české dávky. Já nemám dávek zapotřebí, protože umím vydělávat peníze.

Pokud pak jde o Konradina, jeho předpopravní myšlenky byly jistě ovlivněny i jeho dosavadními (a tragickou shodou okolností i posledními!) sexuálními zkušenostmi s harapannami, a eventuálně i s Fridrichem Bádenským. Jistě byly poplatny též dobovým představám o bohu, Kristu, andělech, Posledním soudu a posmrtném životě v Božím království. A když takto rozjímal, na jeho mladé hrdlo se již ostřil katovský meč! Nebyl to však ještě onen speciální meč se zakulaceným hrotem čepele, jelikož ty se začaly pro popravní účely používat až asi o 200 let později. Vyloučit dokonce zcela nelze ani možnost, že Konradina nestínal neapolský městský kat, ale spíše nějaký voják z armády Karla z Anjou.

9.7. (So, 9. 7. 2016 - 12:07)

Bylo by důstojným,...A co na to nějaký profesionální žalářník...

rada (So, 9. 7. 2016 - 12:07)

Pomyslel snad kdy...Předlož tuto vzrušující otázku svým anglickým kolegům, až budeš čekat na dávky. Tady na tebe se.re pes.

D (So, 9. 7. 2016 - 11:07)

Bylo by důstojným, oprávněným zadáním pro týmy psychologických, historiografických a kulturologických badatelů pokusit se i o komplexní hypotetickou rekonstrukci myšlenek, které se honily v hlavě Konradinu Švábskému a Fridrichu Bádenskému během posledních tří dní jejich života, když již v neapolském vězení Castel dell'Ovo vědomě (!) očekávali své brzké veřejné stětí!!

D (So, 9. 7. 2016 - 00:07)

Pomyslel snad kdy...Nebo, ještě lépe formulována, by ta krásná otázka zněla takto:

Pomyslel snad kdy šestnáctiletý dvojnásobný titulární král a vévoda Konradin na stětí Marie Brabantské, nařízené nějaké tři roky předtím jeho strýcem Ludvíkem Přísným, pomyslel snad kdy Konradin na tuto událost, když čekal, spolu se svým nerozlučným druhem, devatenáctiletým Fridrichem markrabětem Bádenským, v neapolském vězení na svou vlastní popravu (!) ?

Jak traumatickou událostí asi byla poprava Marie pro Konradina v jeho pozdně chlapeckých letech?

Do jisté míry asi byla, ale možná do míry menší, než by si mohl kdekdo myslet v dnešní době. Ve středověku se umíralo i rodilo častěji než dnes.

Steve (Pá, 8. 7. 2016 - 23:07)

cože? Nemáš radši něco k tématu?

D (Pá, 8. 7. 2016 - 23:07)

Pomyslel snad kdy šestnáctiletý dvojnásobný titulární král a vévoda Konradin v posledních dnech svého života, když čekal, spolu se svým nerozlučným druhem, devatenáctiletým Fridrichem markrabětem Bádenským, v neapolském vězení na svou popravu (!) , na stětí Marie Brabantské, nařízené nějaké tři roky předtím jeho strýcem Ludvíkem Přísným?

Ponechávám tuto vzrušující otázku otevřenou!

D (Čt, 7. 7. 2016 - 23:07)

Skoro bych řekl, že jen ten, kdo byl (či snad - třeba někde v Saudské Arábii - dosud je) tak mocný, aby mohl kdykoli podle svého uvážení vydat svou ženu do rukou kata, je vpravdě šťastný a svobodný. Kdo je nucen brát ohledy, přizpůsobovat se, dělat kompromisy, toho život je podřadný a zavšivený.

D (Čt, 7. 7. 2016 - 21:07)

V praxi se mi vůbec nelíbí, když muži ženy bijí nebo jim jinak ubližují. Pokud jsem svědkem něčeho podobného na veřejných prostranstvích, jsem tu a tam dokonce schopen se napadené ženy i zastat. Nicméně v rovině historické nebo teoretické se mi informace o drakonických trestech, které uvalují nebo uvalovali muži na své vlastní i jiné ženy, spíše zamlouvají. V takových tématech je cosi povznášejícího a emancipujícího. Zejména v dnešní době, plné manipulací a intrik žen vůči mužům, plné ženské dominance v partnerských, rodinných i rodičovských vztazích, plné strašlivých nespravedlností vůči mužům v radě důležitých institucí, v oblasti legislativy, práva, politiky, i v celých klíčových servisních sektorech (viz soudnictví, školství, sociální služby, zdravotnictví apod.).

Milada (Čt, 7. 7. 2016 - 18:07)

Když byla Marie Brabantská...Neznám sice historické komentáře k popravě Marie Brabantské, nicméně si myslím, že vyzvednutí souvislosti mezi touto popravou a pozdější popravou Konradina je tím nejduchaplnějším, co bylo k danému tématu za posledních několik století řečeno.

Reklama

Přidat komentář