Mužnost

Není zcela nepředstavitelné, že by se Konradinu a Fridrichu Bádenskému jejich plán byl zdařil. Konradin by s pomocí Fridricha dobyl Neapolsko a Sicílii, a na oplátku by pak pomohl Fridrichovi vyhnat z Rakouska Přemysla Otakara II. Oba by pak vstoupili do dějin jako schopní vojevůdci a politici.

Stála šance na takový výsledek za riziko, které ti dva podstoupili, a které se nakonec k jejich smůle zcela naplnilo?

...já jsem svéprávný jedinec,samozřejmě...

Možná je známkou mužnosti...Nepochybně.

Možná je známkou mužnosti umět v praxi uplatnit: Moudřejší ustoupí...

je to ale mužné, postavit...Tento slint ale vychází z představy, že jsem před svým "útěkem" měl na jakýchsi diskusních vláknech nějaké "domovské právo", a s ním spojenou "povinnost" účastnit se tamních diskusí. Tak tomu ale není. Každý si vybírá taková bojiště, na která stačí. Orel se nebude jako rovný s rovným navzájem klovat s kury v jejich bídných smradlavých kurnících.

Podívej se, 007: já jsem...je to ale mužné, postavit se protivníkům a ne utéct jako malý harant.

Stejně není mužné...Podívej se, 007: já jsem svéprávný jedinec, a v rámci jistých mantinelů si mohu svobodně vybírat, jak chci trávit svůj volný čas. A pokud mě nějaká diskusní vlákna unaví hloupostí tamních diskutérů, jejich hrubostí a vulgaritou, není v žádném případě mou povinností tam chodit a dále se s nimi bavit.

To je ovšem hluboké. Moc...Stejně není mužné zdrhnout, jako malý kluk, z diskuse, kde tě vypráskali. Čekal jsem, že se jim mužně postavíš.

Snění

Starám zvykem...To je ovšem hluboké. Moc koherence v tom sice není, ale je to aspoň poezie.

Snění

Starám zvykem bývá
melodie tklivá bílých holubů

Když se paní stýská
tak naslouchá lukám

V kterých ale dávno květy zvadly
Zůstal jenom mokřad

Cukrování bílých křídel
na hradu se stalo zvykem

Každé ráno,každý večer
posílá své vzdechy vzduchem

Roztoužená noblesní dáma
plná něžných lehkých přání

Která skrývá ve svých srdcích
Odpovědi nachází jen ve snech

Svým srdcem se prochází
jako komnatami černé noci

Bloudí sama bez pomoci
vlastním temným hradem...

Fridrich Bádenský si, vzhledem ke svému původu, kladl celý život nárok na věvodský stolec v Rakousku, a mezi prvním a druhým rokem svého života dokonce rakouským vévodou de iure opravdu krátce byl. Byl prasynovcem Markéty Babenbergovny, manželky českého krále Přemysla Otakara II., který sňatkem s touto starou šlechtičnou uchvátil Rakousko. Tento pro Fridricha tragický sňatek jej učinil celoživotním vyhnancem z jeho vlastní dědické državy.

Plán, který si vytyčili Fridrich s Konradinem, byl prostý. Napřed přispěchá Fridrich na pomoc Konradinovi uhájit jeho državy v Itálii, a pak pomůže i Konradin Fridrichovi vyhnat toho strašného Přemyslovce z Rakouska.

Bylo tragédií pro oba mladé muže, že se tento strategický plán podělal již v počáteční fázi své realizace, kdy byla prohrána bitva z Karlem z Anjou u Tagliozza, oba urození mladíci zajati Frangipanim, vydáni do rukou svého Anjouovského arcinepřítele, který je následně, jak známo, uvrhl do těžkého žaláře "Vaječný hrad" v Neapoli, a pak je nechal veřejně popravit mečem na tržišti toho samého města.

D, většina zdrojů,které...Pokud bylo té Sofii v době sňatku 7 nebo 8, tak jsou tyto pochybnosti celkem oprávněné. Na konzumaci byly pro mladé muže určeny spíše nějaké panečnice či harapanny.

Jinak i dnes máme pro mladé lidi nejrozmanitější iniciační rituály (maturity, testy v autoškole, různé státnice, černé pásky v karate, sňatky, civilní partnerství, bobříky, výkonnostní třídy v šachu, bronzová taneční, vyznavačské křty a konfirmace a kdesi cosi), a na absolventy těchto rituálů hledíme jako na zralejší ve srovnání s jejich neabsolventy. A to i přesto, že za dalších 750 let může někdo vnímat i takovéto naše rituály a benčmarky jako naprosto irelevantní indikátory lidské zralosti, a bude mít místo toho tendenci nazírat v silně infantilním světle lidi až nejméně do padesátky, a to bez ohledu na jejich statusové výsady, práva či odpovědnosti, úspěchy, zkušenosti, dovednosti a znalosti nabyté či dosažené kdykoli před dovršením tohoto věku.

Poprava syna opravdu žádnou...A ty pochybná wegpage opět uvádí jen slova, která jsou všeobecně mezi historiky známá.

A díky, bylo to fajn odpoledne s Konradinem.

Poprava syna opravdu žádnou...Neboli, sňatek Konradina se Sofií bylo zcela jsitě jen gesto ve středověku naprosto běžné. Oddávaní byli i daleko mladší šlechtici, upevnění moci, státnické záležitosti atd

Poprava syna opravdu žádnou...D, většina zdrojů,které znám, pochybuje o tom, zda to manželství bylo "konzumováno". Ale to je jako s tím pasováním na rytíře. Kdoví :)

Another one of his followers...Poprava syna opravdu žádnou matku nepotěší. To však neznamená, že Konradin se svou smrtí předem nepočítal, že si nebyl vědom jejího rizika předtím, než se vydal bojovat do Itálie.

Na celkem ledabyle vyvedené webpage, kterou cituješ, je ovšem i jiná zaímavá informace. Tou je zmínka o tom, že se Konradin už v září 1266 oženil se Sofií z Landbergu. I to svědčí o tom, že na něj jeho doba v jeho šestnácti letech hleděla už jako na celého chlapa.

http://histclo.com/royal/ger/hre/hohen/conradin.htm

Another one of his followers that were executed was Markgraf Friedrich of Baden (nephew of Hermann V of Baden, founder of Stuttgart) who was 3 years older that Conradin. Conradin right befire his execution reportedly adressed his dying words to his mother. “Oh Mutter, welches Leiden bereite ich dir!“ ("Oh mother what sorrows I give to you!“)

Ne, D, Trumpa a motorkáře...Výjiečný byl tím, že byl jako král popraven v 16 letech. Jinak byl pouze zajímavý. Jistě měl kule mezi nohama, ambice a ochotu riskovat. Proto se dobře hodí k ilustraci těchto cenných vlastností, i když je pro stejný účel možno použít i tisíce jiných.

: Mocenskými zájmy...Ne, D, Trumpa a motorkáře bych vynechala.

To ty tvrdíš, že byl Konradin výjimečný. Já tvrdím, že byl jedním z mnoha, že doba byla taková. Tedy jako mladá rytíř, panovník, šlechtic. Nechci opakovat kliše z netu, které jsi jistě mnohokrát četl. Že Konradin nedostal šanci projevit se jako panovník. Byl popraven příliš mlád.

Jinak, rytířství v tak...Pochybuji, že budou podobné detaily o něm známy. Kdyby se stal říšským císařem a zemřel po požehnané šedesátce, někdo se mu mohl do té doby vlichotit jako jeho oficiální životopisec, a propůjčit mu i autorství jeho vlastní biografie. O šestnáctileté a mladší ale takový druh zájmu zpravidla nebývá. Dokonce ani o Justinovi Bieberovi možná ještě nebylo k dohledání úplně všechno před dovršením jeho sedmnáctých narozenin.