Mužnost

: Myslím, že je třeba si...Svatá pravda. Chtěl-li si Konradin zachovat svou čest, nemohl jednak jinak. A ač za to zaplatil cenu nejvyšší, jistě byl na svou volbu do poslední chvíle hrdý a nelitoval jí.

Prostě je to celé divné, ...: Myslím, že je třeba si počkat a využít situace. Jaký je rozdíl mezi odvahou a zbrklostí?

Karel z Anjou vtrhl do Neapolska a Sicílie, a zlikvidoval Konradinova polostrýce Manfreda, jenž se sice dříve zachoval vůči maličkému Konradinovi jako bastard, ale i tak byl členem jeho rodiny. Ghibbelini žádali po Konradinu, a Říši obecně, přesvědčivou nápravnou akci a osvobození Karlem z Anjou dobytých území. Tuto žádost mohl mladičký Konradin jen ztěží odmítnout, chtěl-li si v Itálii zachovat jakoukoli autoritu pro sebe a svůj hohenstaufský rod. Jako po Hohenstaufovi se od něj očekávalo, že bude ghibbeliny chránit a udrží v Itálii mír a prosperitu. Říct, že teď ještě není vhodná doba k boji, by bylo něco podobného, jako kdyby Roosevelt řekl po Pearl Harbour, že teď ještě není vhodná doba bojovat s Japonci.

Prostě je to celé divné, ...: Další otázka je, byl tu nějaký velký zájem Wittelsbachů se Konradina zbavit?

Konradinova matka byla Wittelsbaška jak poleno, a sestra Ludvíka Přísného. Konradin pak jako dítě a dospívající poloviční sirotek strávil na dvoře Ludvíka řadu let. Ludvík tak měl plno příležitostí se Konradina zbavit, když byl daleko slabší a bezbrannější než jako velitel expedičního sboru.

: Jako žena netoužím po muži, který si nechá uříznout hlavu. To by se mně musel líbit pak nějaký samuraj , který si svépomocí rozřízne břicho.

Různé typy mužů jsou dobré na různé věci. To jsi ochotna ocenit pouze takové muže, které by se hodili do tvého manželského chomoutu?

Prostě je to celé divné, ...Zdědit vojsko není až taková výhra.Chtějí mít za svou práci zaplaceno také...

:: v patnácti sebere vojsko?...Prostě je to celé divné, Konradinův otec v klatbě, strýc Manfréd tvrdil, že Konradin zemřel a nechal se korunovat na Sicilského krále (chtěl ho zabít?), udržoval kontakty s mamlúckým sultánem
Klatba samozřejmě nevadí - jenže Konradinovi spojenci se klatby lekli a odešli, jiní tvrdí , že z politických důvodů (Otakar).
https://www.britannica.com/topic/Battle-of-Tagliacozzo
http://www.e-stredovek.cz/rservice.php?akce=tisk&cisloclanku=2009030002
taktéž wikipedie Konradin , Tagliacozzo atd
Nedostatečné finanční prostředky vojáci dezertovali .
Historici tvrdí, že měl v bitvě větší počet mužů, myslel si že vyhrál - nechal je plenit , toho využil Karel z Anjou a zaútočil .
Můj názor je ten, že neprojevil dostatek autority a neudržel vojsko pohromadě , neměl situaci pod kontrolou.
Další otázka je, byl tu nějaký velký zájem Wittelsbachů se Konradina zbavit?
Určitě to neměl lehké. Jeho bratranci údajně oslepeni a v okovech ještě okolo roku 1300- paradoxně část vězení trávili v dědově Castel del Monte a pak v Castel dell'Ovo
Myslím, že je třeba si počkat a využít situace. Jaký je rozdíl mezi odvahou a zbrklostí?
Jako žena netoužím po muži, který si nechá uříznout hlavu. To by se mně musel líbit pak nějaký samuraj , který si svépomocí rozřízne břicho.

Když náš Václav III. chystal asi 40 let po Konradinovi, ve věku 17 let, tažení z Českého království do Polska, nedošel dál než z Prahy do Olomouce,

Nepřízeň osudu je sice nepřízeň osudu, nicméně třeba i tohle srovnání vypovídá cosi o Konradinových kvalitách.

v patnácti sebere...:: v patnácti sebere vojsko? Ono se to lehce sbírá, když se zdědí po rodičích moc. Kromě toho není problém zastavit (na dluh) - co mu spadlo do klína po předcích

A měl samozřejmě i morální a finanční podporu italských ghibbelinů, a do značné míry i místního obyvatelstva v Neapolsku a na Sicílii. Nicméně já sám bych se asi v patnácti do čela podobného úsilí nepostavil. A trvám na tom, že kdo v tak útlém věku do něčeho podobného jde, na to musí mít kule. A kdo si chce ještě navíc během takového úsilí udržet i autoritu podřízených, ten je musí mít tuplovaně.

: Papež ho dal do klatby, to se pak mohl divit , že to skončilo jak skončilo.

Papeži dali do klatby i řadu jiných panovníků před Konradinem i po něm, a někteří dali i tak papežům pořádně na prdel. Nicméně je asi pravda, že tta klatba Konradinovi dvakrát nepomohla.

: Konradin v přesile - tvrdí historici.

Přesila je relativní pojem. Nicméně mohl mít třeba víc mužů, koní či lodí než druhá strana. Zajímaly by mě ale nějaké konkrétní prameny.

Zajímavé. A já bych... v patnácti sebere vojsko?
Ono se to lehce sbírá, když se zdědí po rodičích moc. Kromě toho není problém zastavit (na dluh) - co mu spadlo do klína po předcích
Papež ho dal do klatby, to se pak mohl divit , že to skončilo jak skončilo.
Konradin v přesile - tvrdí historici.
Ludvík Přísný měl pravdu.

Mně se to celé nějak...Zajímavé. A já bych považoval za úspěch už jenom to, když někdo v patnácti sebere vojsko a v šestnácti s ním jde bojovat stovky kilometrů daleko přes vysoké hory, a svádí daleko od domova bitvy, z nichž minimálně jednu dokonce i vyhraje.

Nicméně odkud máš informaci, že byl Konradin někde v přesile? Neodpojil se od něj náhodou říšský doprovod právě proto, že jeho vůdci (například Konradinův strýc Ludvík Přísný) považovali dané tažení za předem ztracené?

Mně se to celé nějak nezdá. Proč je jako představitel mužnosti považován lyrický básník Konradin, který nadělal dluhy aby dal dohromady vojsko, prohrál bitvu ačkoliv byl přesile? Mně to nepřipadá mužné.

potřeboval jižní Itálii a Sicílii jako bezpečnou a spolehlivou základnu své další grandiózní vojenské expanze, tentokrát do východního Středomoří. Měl zájmy na Balkáně, v Malé Asii i v Levantě. Kdyby zajatého Konradina nepopravil, tento by pro něj představoval trvalou hrozbu. Alternativou snad byla kastrace, jiné zmrzačení, nebo vražda ve vězení. Karel z Anjou však byl čestný nepřítel, který se rozhodl řešit své nepřátelství s Konradinem legálně a veřejně.

O popravě Konradina rozhodl Karel z Anjou jako již zralý, 41-letý muž, obklopen obstarožními, rozšafnými rádci, adjutanty a logotéty, jako byl například Jean Bricault nebo Robert z Bari. Velkolepé, ambicózní byly dobyvatelské plány Karla z Anjou, nejmladšího ze synů francouzského krále. Karel z Anjou usiloval o obnovu Latinského císařství okolo Cařihradu. Nemohl potřebovat, aby mu v těchto obrovských, vekorysých, mužných snahách bránili nějací vysoce urození, horkokrevní mladíci ze starých, vymírajících německých či rakouských rodů. I proto bylo jeho rozhodnutí o popravě Konradina a Fridricha Bádenského logické a i lidsky pochopitelné.

Nový zákon ve slově smrt...Jistě. Mzdou hříchu je smrt, ale darem boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši. Amen.

Konradinova smrt však byla smrtí plnou. A podstoupil ji jako opravdový muž a rytíř. Ve svých posledních dnech a chvílích myslel na lidi, které může obdarovat ze své pozůstalosti, na své leníky, na svou matku.

Nový zákon ve slově smrt mísí dva významy:tělesnou smrt a smrt duchovní/důsledek vzdálení se od Boha hříchem/...

ochota něčemu stoprocentně věřit a bít se za to, to jsou atributy jinošského temperamentu. A Konradin temperamentním jinochem bezesporu byl. A jeho jinošský temperament byl konkrétní jevově vývojovou formou jeho mužné důstojnosti, jeho mužnosti.

Projevil Konradin svým tažením do Itálie rozšafnost? Neprojevil. Je však rozšafnost neoddělitelným atributem mužnosti? Není. Konradin svým životem i smrtí prokázal, že je hoden svého slavného rodového jména Hohenstauf.

Vůdci, které prostí lidé,...Je to tak, i když se tento fakt jeví většině lidí nepohodlný a těžko stravitelný.

Obrovské, nepředstavitelné...Vůdci, které prostí lidé, nebo i prostí vojáci, milují, mají tendenci ztratit hlavu na špalku, zlomit si míchu na oprátce, nebo být zkoseni střeleckou popravčí četou. Nikdo není tak uhrančivý, aby jen pro své modré oči získal na svou stranu i všechny své bohaté a mocné rivaly.

Obrovské, nepředstavitelné by bylo muselo být Konradinovo charisma, aby se nad ním i Karel z Anjou slitoval, a ušetřil jej popravy. Lidé s tak obrovským charismatem ani nikdy neexistovali.

Konradin byl asi - aspoň na poměry druhé poloviny 13. století v Evropě - velmi pohledný a všestranně talentovaný mladý muž. I jeho emocionální inteligence byla na výši. Pro to vše dokázal kdekoho okouzlit. Nedokázal však pohnout Karlem z Anjou, aby jej - spolu s Fridrichem Bádenským a jejich leníky - ušetřil od popravčího meče.

Nepochybuji ovšem, že Konradin získal dokonce i osobní sympatie kata, který jej stínal. Jistě jej tento člověk popravoval způsobem, jakým by si sám přál být popraven, kdyby nad ním jeho vrchnost, municipalita či panovník vynesli ortel smrti.