Zážitky z vojny

no tak to by měli vzít řidičák především tobě, protože podle toho co píšeš vypadáš že jsi zralý do šaškárny.

ani v létech 85-89 nepmatuji...> ani v létech 85-89 nepmatuji že by někomu vzali řidičák z důvodu že má modrou...

To je v pořádku. Tady se ale hovořilo o modré či odkladu speciálně z psychiatrických důvodů. A to je trochu rozdíl.

ani v létech 85-89 nepmatuji že by někomu vzali řidičák z důvodu že má modrou. protože u nás pracovalo plno učnů, kteří nastoupili u nás do práce, znal sejm několik tehdy odvedenců. vím že bylo těžší dostat modrou. choroby a zprávy od lékařů se prověřovali, aleznal jsem tři kluky kteří si modrou vybojovali a jezdili auty do práce. jeden znich hned asi po roce emigroval, to bylo v roce 1987. ne jestli někomu dělali komunisté problémy byli to nějací odpůrci, něco jako Wonka. já měl špatný původ a až na to že mě dělali problémy na střední škole, nebyl jsem ani pionýr, ani svazák, tak na vojně bez problému a vojnu jsem nežral, jen procházel a koukal přežít. nerad používám švejkoval. ale když jsme vojnu prováděli podle rozkazu do důsledků, často jsme si užili legraci. ovládat mizení,krást aby to nikde nesházelo, žádný otrok, stejně jsem jim pak utekl a dostal modrou.

to je vidět že píšeš o...Ono záleželo i na době. Vím pozitivně, že na počátku devadesátých let znamenalo propuštění z vojny přes pakárnu automaticky hlášení na dopravní inspektorát a problémy s řidičákem, ne-li již přímo zablokování jeho vydání. V šedesátých letech či na počátku let sedmdesátých se věci ovšem mohly mít jistě i jinak. Jistým zlomem v komunistickém posuzování způsobilosti psychiatrických pacientů k oprávnění řídit motorová vozidla mohlo být hepnarovské najetí z července 1973, to je však jen spekulace.

V každém případě, tématika zákazu oprávnění řídit motorová vozidla pro bývalé záklaďáky propuštěné z vojenské služby z důvodu psychiatrické diagnózy, je zachycena i v Tycově snímku "Žiletky" z roku 1994, vykreslujícím patrně situaci, která v daném ohledu panovala v osmdesátých letech.

Pokud jde o jiné formy administrativní šikany, je asi nutno též rozlišovat mezi lidmi ambiciózními a vysokoškolsky vzdělanými, na jedné straně, a lidmi v daném ohledu na opačné části spektra, na straně druhé. Kdo měl nekvalifikované zaměstnání a k životu mu stačily levné rohlíky, pivo a startky, toho se možná žádná kádrovácká šikana - ať již kvůli modré knížce, nebo čemukoli jinému - opravdu vůbec nedotýkala.

Nevybavím si však nikoho, kdo se dostal předčasně do civilu přes pakárnu, a později zastával nějakou významnou nomenklaturní funkci, určenou pouze pro Stranou dobře prověřené a všestranně politicky spolehlivé kádry.

Tož asi tak.

> Pokud se někdo z vojny... to je vidět že píšeš o něčem čemu nerozumíš a není to je v tomto příspěvku, plácáš blbosti. V naší třídě bylo 5 kluků zralých na modrou knížku, třem dali modrou hned rok po odvodu, dva to dostali až do dalším ročním odkladu. Ti co už měli řidičák, jezdili vesele dál i po maturitě a s ,,modrou knížkou v kapse"! Ti co řidičák neměli si jej udělali bez problémů i po obdržení modré knížky. Jen jeden příklad, spolužák Čmelda nosil brýle, měl silná skla, jezdil do školy na motorce, byl odveden, ale kvůli špatnému zraku zařazen do nějaké skupiny mrzáků do kanceláře, dostal odklad, ale pak za rok po přezkoumání byl vyřazen a dostal modrou( tvrdil že vidí dvojmo a pod., myslím že ani moc nelhal, čmelda viděl dost špatně) dostal tedy modrou knížku a řidičák měl pořád, jezdil dál na motorce a pak si koupil auto, a jezdí pokud vím pořád až dodnes. Takže to co píšeš je neznalost.
a ten poslední odstavec co jsi zplodil.. konečným důsledkem předčasného propuštení.... to je také blbost!! byl jsem propuštěn po 13 měs. , zdrvotní důvody, netrpěl jsem žádnou šikanou, řidčák jsem měl dál, nikdo mě neomezoval a celý ten můj zdravotní problém byl podvod. pouze za úplatek jsem se dostal z armády i když jsem měl být na vojně ještě rok a půl.
tě zdraví Davide alias kecale z Prodané nevěsty !

Pokud se někdo z vojny...> Pokud se někdo z vojny chtěl dostat, nebyl to většinou problém.

Ono v životě je ale často něco za něco, a jak jsi správně sám ukázal, podobné věci se musí umět a neobejdou se bez různých úskalí a rizik. Odchod z armády přes pakárnu často nekončil vystavením modré knížky, nýbrž pouhým přezkumem třeba po několika letech, který mohl dopadnout jakkoli. A ať již byla modrá knížka vystavena, nebo ne, případ byl vždy nahlášen na dopravní inspektorát, takže byla typicky zablokována šance na získání řidičáku.

Konečným důsledkem předčasného propuštění z vojny tak byla nejednou rozmanitá diskriminace, kádrová šikana, velká úzkost a nejistota ohledně budoucnosti, omezené kariérové možnosti, a již vzpomenutý zákaz řízení motorových vozidel. Něco z toho se sice jistě dalo omezit nebo eliminovat skrze různé známosti a úplatky, ale i tak to byl na jeden život mladého muže dost velký kopec problémů.

Jo - a ještě maličkost....Pokud se někdo z vojny chtěl dostat, nebyl to většinou problém. Měli jsme v přijímači kluka, který držel hladovku. Nejdřív přijeli kontráši, ale nic nezmohli, držel hladovku dál. Nakonec skončil na psychině a do Vánoc byl doma. Po vojnějsem se s ním setkal a zašli jsme na pivo. Nebyl to blázen, prostě se mu jen mezi zelenýma kokotama nechtělo být. Jinak byl v pohodě. Pak ho další debil napodobil. Ale ten idiot kontrášům řekl, že drží hladovku kvůli tomu, že se mu nelíbí na vojně, což byla samozřejmě blbost. Ještě jim nakonec poděkoval, že dostal jenom 4 měsíce Sabinova.

Jo - a ještě maličkost. Devastace života nemusí nutně spočívat jen v jeho úplné likvidaci.

Mnozí záklaďáci se do civilu vrátili sice živí, ale třeba i hluší či nahluchlí, slepí či slabozrací, bez některých končetin či aspoň pohybově trvale postižení, a ze všeho nejčastěji s mentálními problémy na celý zbytek života, které nejednou přerostly třeba ve zhoubnou a chronickou alkoholickou či drogovou závislost.

Tady jsme nebyli v Rusku....Ano - pokud armáda za komunistů nebo brzy po převratu nezdecimovala celé odvodové ročníky, lze jí to jistě přičíst k dobru. Podobně bychom mohli být vděčni třeba i Ivanu Roubalovi, že nezavraždil Jiřího Štěpničku.

A pokud jde o ty nepřirozené smrťáky, sebevraždy -nebo dokonce vraždy, ty patrně souvisely s psychickým poškozením dotyčných vojáků, kterým armáda taktéž nebyla s to zabránit, nýbrž pro ně naopak připravila živnou půdu. To minimálně.

Nemuselo jít jen o dva roky...Tady jsme nebyli v Rusku. Smrťáky většinou byly, když si někdo napálil kulku do hlavy sám. Jediný přirozený smrťák jsem zažil, když klukovi přejelo ótečko hlavu. Ale ten byl těžce vožralej.

No vojna na 2 roky, dva roky...Nemuselo jít jen o dva roky odepsané ze života, ale eventuelně i dva roky devastující zbytek života. A nemám na mysli jen devastaci psychickou - na zdraví a bezpečnost vojáků režim nikdy zvláštní ohledy nebral.

nic nebyly... já jsem na...To je pravda, ženských na takové věci v kasárnách nikdy moc nebylo. Někteří lampasi, a ovšemže i staří, si však nechali od vojáků olizovat nohy a prdel sami. Rovněž je pak pravdou, že jsou jedinci, kteří poskytují podobé úsluhy celkem rádi. V armádě se ale kdekdo mohl dostat do situace, kdy musel dělat podobné i mnohem horší věci i z donucení.

Chce-li někdo věřit tomu, že nějak podobně vznikají z kluků chlapi, tak ať si to pro mě za mě myslí. Já však s ním takový blud nikdy sdílet nebudu. Vojna nebyla určena na výrobu nějakých "chlapů", nýbrž na výrobu otroků.

Rok 1966 až 1968. Dunajská...nic nebyly... já jsem na vojnu nechtěl, vyjednával jsem přes protesty otce s vlivným strýčkem. Což se taky povedlo. Dostal jsem modrou. Jenže bohužel časem měl strejda docela velkej průser a já šel na vojnu ve 22. Ale nelituju toho. Stálo to celý za hovno, ale změnilo mně to. Prostě se ze mně stal chlap. Když tady čtu příspěvky některých hošanů, jak si nosí tanga s mašličkama nebo se posrávají ve 20 letech do plínek, případně servilně olizují nohy nebo prdel své přítelkyně a říkají jí moje vládkyně tak si říkám, že ta vojna měla něco do sebe, takovéto blbosti vyhnali lampióni spolehlivě všem z hlavy.

No vojna na 2 roky, dva roky odepsané ze života !! Fuj tajbl....nebrat ani za peníze zelené mozky !!!

Rok 1966 až 1968. Dunajská pohraniční stráž.
Řeka, lodě, čluny, krásná Bratislava, co víc si přát. 2 nejkrásnější roky života. Že nám při tom šlo kolikrát o hubu jaksi k té romantice patřilo.V srpnu 68 "laškování" s Rusákama. Určitě bych neměnil. Jenže tenkrát ještě byla vojna, jak má být. Disciplína, pořádek. Z chlapců se stávali chlapi a ne nějací mamánci připosraní.

K vojenskému prostředí... takže je vše jasné, David má zážitky na prd, opruzuje s tím, pořád dokola nezáživné ujeteéé, a navíc i odpornéééé.

No mě je 55 let..spočítáte si kdy jsem byl na vojně....byl jsem jako záklaďák v kanclu
psal různé tiskoviny...ani jsem nebyl na posádce, v kanclu 2 ženy civilistky, manželky vojáků...
Ty 2 roky za komoušů považuji za 2 roky života promarněnýho!!!
Měl jsem se velmi dobře, nemůžu si stěživat ani na spaní (jako doma) ani na jídlo!!!
Kuchaři byli kamarádi a třeba máslo jsem si namazal na chleba a pak hodil do koše!!
Dnes bych ho šetřil jako oko v hlavě!!

http://tinyurl.com/kxymcl6

K vojenskému prostředí záklaďáků velmi výrazně a velmi neoddělitelně patřila problematika zaprděných ložnic pro mužstvo a posraných toaletních mís vojenských latrín.

Počet metrů krychlových na jednoho obyvatele vojenské ložnice byl zpravidla výrazně limitován, což činilo vzduch v ložnicích nejednou jen obtížně dýchatelným. Rovněž posrané hajzly neoddělitelně patřily k vojenskému životu v období od rajónů k rajónům, pokud byl "luxus" splachovacích toalet prostým vojákům vůbec dopřán.

Prdění a sraní, tak prominentní v životě záklaďáků, proto též patřily k nejčastějším tématům každodenní záklaďácké konversace. Prdy byly mnohdy využívány k nechutným hrám mužstva, při kterých byly tyto zapalovány přímo u řitě prdícího vojáka, výsledné plamenné ohony měřeny a soutěživě srovnávány s výkony dalších prdičů. I výkaly pak patřily k běžným nástrojům mocenské manipulace a šikany na jednotlivých rotách i v rámci celých útvarů.

Neoddělal jsem se, ale za...Jo - a všem se omlouvám za ten ypsilon ve slově prohibernovat.