Muž - Rak?

je to těžky s těma rakama,...Ano, přesně jak píšeš vodnářko, z raka musím vycítit, v jakém je zrovna rozpoložení. Občas mi příjde že je za stěnou, přes kterou se nejde dostat. A to mě, jako blížence děsně rozhazuje, nedokážu pochopit, co se děje, málo kdy vydržím být klidná a brát to tak. Ale není to tak často, možná právě proto, že nejsem jeho manželka ale milenka. vidím, že ke mě je hodně otevřený, a hodně se mnou řeší a to i náš vztah, ale nerad, to je jasné. ale vždy mě přesvědčí, že mě chce a že jsem jediná s kterou si rozumí a ke které je otevřený. dobrý otec je, to na něm vidím, pro děti a domácnost by se rozdal, hlavně mít klidné a útulné zázemí, podle jeho představ. Nemám tolik zkušeností s chlapama, a první byl taky zadaný, jen jsem o tom nevěděla. S rakem jsem už do toho šla. Občas si říkám, jak dlouho to se mnou vydrží,naše náladovout je totiž společný rys, ale dokážeme být jedna duše a to je na tom to krásný.jen nevím, co bude dál,vím, že bych se s ním měla rozejít, budoucnost mi neslibuje, ani to po něm nechci, sama jsem z rozvedené rodiny a vím že to není lehký pro všechny. nechci ho ztratit, ale nedokážu se s ním rozjít a být přitom kamarádka, on mi tvrdí že mě nechce stratit, ale ať si někoho nejadu, že mě chápe, že chci plánovat a trávit s někým víc času. jen si nejsem jistá, jestli to opravdu zkousne, až si někoho najdu v tomhle u něj fakt nevim

je to těžky s těma rakama,...Tak je to správné, nebo ne?

Ještě bych dodala schazely...je to těžky s těma rakama, příjde mi že nedokážou být s nikým ani bez nikoho. Ten můj nebyl nikdy sám, vždycky měl přítelkyně ale vždycky měl svůj život...

Kaskadérko, ono u muže platí obecně a podle mé zkušenosti manželky Raka u Raka obzvláště, že když poběžíš za ním, bude před tebou utíkat, budeš -li ty utíkat před ním, poběží za tebou. Obecně a zjednodušeně. Takže menší zájem ženy mnohdy muže přitáhne zpět ...tím nechi radit, svého Raka znáš nejlépe, je to jen můj názor a zkušenost. S Rakem jsem čtvrt století, je dobrý otec,pro rodinu,ale je těžké se mu dostata pod krunýřek a je hodně náladový-ten co mám doma jednoznačně. Pohodu doma ocení a rád se tam vrací, ale vyžaduje svůj prostor, své soukromí, svůj volný čas a svou svobodu, ten můj Rak jednoznačně. A v jeho chování mnohdy musí partner umět spíš intuitivně vyciťovat jisté nuance, příliš na rovinu nejedná, nechává si hodně své radosti i bolesti pro sebe a neventiluje. Nemá potřebu sdílet své nitro a co mně mrzelo vždy-nezajímal se ani o to moje. Ten můj je introvert a pokud partnerka respektuje jeho potřeby a potřebu volnosti, rak umí spokojenost dát najevo. Má rád pohodu, miluje svůj klid, nerad řeší cokoli. Něco naprosto protikladného jsem žila se svým milencem-Rybou. Vztah ode zdi ke zdi. Chtěl o mně vědět všechno, zajímalo ho na mně všechno, dokázal hodiny poslouchat zaujatě vyprávění o mém životě, byl sdílný a taky se rád svěřil, byl vnímavý, citlivý a chtěl věci rozebírat. Těžko si ve většině věcí dokážu představit větší protiklady, než jsou tihle dva. S Rybou jsem se rozešla vztah nám pokazila jeho žárlivost a touha vlastnit.Nevím, zda je to pro ryby typické, ale řekla bych, že mají vysokou potřebu být chváleni a povzbuzováni. tahle Rybka do mého srdce nepronikla, i když mně miloval. Já ho měla pouze ráda a nesmmazatelnou stopu v mém srdci nechal před několika lety Štír, i když šlo jen o flirt. Myslím na něj dodneška. Byl tajemný, galantní, nepolapitelný. A to mně láká, co mám jisté mně nebere. Rybu jsem měla jistou, nicméně klad byl v tom, že jsem si po jeho poku uvědomila, jak obtěžuje a svazuje žárlivost partnera a můj mnažel z toho vytěžil, že dnes plně vím, že nikoho nevlastním a můj muž má naprosto volnost.

Kaskadérko, vy jste trochu taková Siamská dvojčátka, svázána neviditelnou pupeční šňůrkou..... no moc nezávidím :-(

Ahoj,Jak to tady čtu, musím taky přispět svým příběhem. Nevím, jestli muž rak opravdu miluje, je těžké s v něm vyznat. Já mám raka skoro 4 roky, je to můj milenec, lépe řečeno já jsem joho milenkou. Jsem blíženec. On je skoro 20let ženatý, doma má pohodu, 2 malé děti a vztah mu údajně klape... Spolu jsme začínali hodně dlouho, poznala jsem ho jako galantního, suveréního muže s lehce odměřeným ale sexy a nedostupným výrazem. A přesně takového jsem chtěla chlapa. Svedla jsem ho po půl roce kdy kolem mě kroužil a lichotil. Vyklubal se z něj neskutečně jemný a citlivý chlap, do kterého jsem se totálně zamilovala. Zdá se mi, že on do mě taky. Co se týče řešení věcí s ním a probírání problému není nic, o čem by se mnou nechtěl bavit, vždy všechno proberem a spíš i on je ten, co si chce věci víc vysvětlit než já. Nikdy mě nenechal ve štychu psychicky to ne, ale poznala jsem že je to sobecký chlap, který se dívá hlavně na sebe, a dělá všechno tak, aby ze všecho vyšel nejlíp. Hodně taktizuje a kličkuje. je to skrátka jeho životní styl. Mám ho takového ráda,už to k němu patří, jsem do něj stále zamilovaná, i když vím že to není chlap do života. už jsme spolu dlouho a já dělám občas nátlaky na společné výlety ale zkrátka to s jeho vytížeností v práci a rodinou nejde. Poslední dobou jsem hodně lítostivá náladová. Říká, ať si někoho najdu, ale zároveň o mě bojuje, ale tím svým zvláštním nenápadným způsobem. Nemůžu se od něj odpoutat, ale čím dýl sem s ním, nedokážu od něj ani odejít. vždy mi všechno správě odůvodní a nějak mi to vynahradí, i když ne tak jak bych si představovala já. Mám super kominukaci, vždy si máme co říct, návzájem jsme se shodli, že jsme oba líp nikdy člověka nepoznali, než sebe navzájem. Poslení dobou cítím, že je na ústupu, a vím, že tak věci dělá, když už je toho na něj moc, pomalu se od toho odplíží. nevím, jak mám být nad věcí, jestli být milá něžná a chápavá milenka, což vždy zabírá, nebo se mám taky odmlčet...

Děkuju za pomoc. I Vám...Gratuluji Ti a přeji štěsticko

Ještě bych dodala schazely jsme se dva roky v kuse můj štír měl milenku a já milence prostě volný vztah s ráčkem jsem se tedy dva roky scházela ale pak jsme to s mým štírem daly zpet dohromady,tak jsem s ráčkem skoncila posilala sms jak me nechce stratit jak mu na me zalezi pul roku v kuse me nenechal byt po pul roce toho nechal.Rok a pul jsme o sobe neslysely a pak si me na pc nasel a opet napsal zrovna v dobe kdy jsem se s mym stirem uz definitivne zacala rozchazet podlehla jsem mu a opet se s nim sesla hned po prvni schuzce s vasnivym sexem mi napsal ze uz me nikdy nemuze stratit ze uz to nechce prozivat znovu, no a ted uz je to opet rok co se schazime a zadne partnerstvi jen sex :-( se kterym nedokazu skoncit nevim co udelat aby se zamiloval,nebo jestli zamilovany je?Co myslite :-(

Ahoj děvčata a dámy :-) koukám, že už roky tu probíhá diskuze o těch vodních stvořeních našich milých ráčcích :-) vše jsem si důkladně přečetla a ráda také přispěji. Tak ve svém životě jsem poznala raky dva, jeden neuvěřitelně hodný,citlivý,vnímavý,ale sobec,lhář chtěl mě vlastnit a přitom mě podváděl kde mohl :-) teď už se tomu jen směji jeho neustálé hlídání i pře jeho podvody jsem nevydržela a vztah ukončila. Teď žiji se štírem a řeknu vám já jako rak s partnerem štírem není to dobrá kombinace opet chlap co jen řve je agresivni chce ženu vlastnit,upne se na Vás jako na vlastní matku.No ale zpět k rakům s prvním rakem jsem se rozešla a ted přichází i rozchod se štírem on má milenku já milence a hádejte v jakém znamení mám milence? Rak :-) Holky nemůžu si pomoct už přes rok se vídáme on je nezadaný já v komplikovaném vztahu rok se scházíme za účelem sexu a popovídání nic víc v tom být nemělo jenže jak už to bývá já ráček citlivá dušička se neuvěřitelně moc zamilovala :-( a ted nevím jak ho získat zřejmě nic víc než kamarádku s "výhodami" jak se říká asi nechce :-( furt mi píše krásné zpravy jak se tesi atd ale ja uz jsem bezradná jak ho naučit aby mě nevnimal jako ženu na sex ale jako ženu se kterou se mu sex moc líbi a chtěl by abych byla jeho partnerka :-( prosim poradte jak se mu dostat pod krunýř mám strach kdyz začnu se vztahem že se podle své rači povahy stáhne a stratím ho.Předem dekuji za vaše názory priupadne rady.

Děkuju za pomoc. I Vám hodně štěstí, račice a raku :-)

Dobrý den,Banka Zuno nabízí pro nové klienty odměnu 300,-Kč, při troše námahy (ale bez jakýchkoliv investic) lze docílit až 15.000,-Kč.Nezaplatíte ani korunu, nemusíte nic posílat ani nikam chodit, vše vyřídíte za pár minut přes internet. Nejde o žádný nákup ani prodej, žádnou prezentaci nebo seminář.Samotného mě překvapilo, jak je to jednoduché, od banky jsem už dostal 3000,-Kč za 10 dní a vy je můžete dostat také.více info na email: [email protected]

Mám nový poznatek :-)...no vdyť to říkám, že ani raci nejsou padlí na hlavu a v zájmu svého klidu, pohodlí i svého krunýře, jako štítu k obraně přemýšlí prakticky i když dělají citovou mlhu a taktiku, že jako ne..:-)My prostě jsme často takoví taktici :-)..a raka nejlíp zvládne stejně rovný rak, protože ten už ví jak na něj.. Holt kus žvance je pro chlapa kus žvance málo naplat. To platí už od dob z jeskyně... Teď hlavně pomalu, jakoby nic.. mluvit tak hezky okolo... a hlavně na nic netlačit,aby se račí klepeta nesplašily..:-). Dárek si převzal, což rozhodně nesvědčí o tom, že by měl být konec.Jen se chtěl zřejmě lítostivě vytrucovat a druhé sraně to nechat pěkně "sežrat" i s chlupama Jak říkám z hrdosti a sebeúcty..nedolézat,ale snažit se zase věci dát dohromady, jako dospělí lidé. Když by se nezvádlo tohle co potom až by šlo o skutečně vážné věci v životě. Zkrátka nechat věci pomalu a opatrně vycukat a vyšumět...Oni raci jsou někdy jak citlivá struna..stačí špatně brknout...

Mám nový poznatek :-) Trochu jsem si dupla. Napsala jsem mu ráznější sms, kde jsem dala najevo, že mám nějaké meze a že tedy jak chce - souhlasím s jeho postojem. V mžiku napsal zpátky, že večeře je skvělý nápad a jak se těší. No nechápu, ale mám radost. :-) Myslím, že potřebuje cítit vnitřní sílu.

Dala jsem návrh na večeři. Žádná reakce. Dárek už si taky vyzvedl, žádná reakce. Ještě chvíli počkám.

přemýšlel jsem o tom a návrh račice má hodně do sebe...jen bych z důvodu vlastní hrdosti slovo dolézání změnil na zájem o to, aby se zase daly věci dohromady.. s obyčejnou chlapskou radou jít na to přes jídlo..při tom se lépe vyjednává. Skoro každý chlap se na to dá nalákat..takové pozvání na oběd ,večeři přece není nic špatného a pak se uvidí...Těch 14 dni asi za to fakt stojí...nakonec ani raci nejsou padlí na hlavu a přemýšlí prakticky i když dělají citovou taktiku, že ne..:-)

Hanko, jestli o něj moc...Měla jsem teď těžkých pár týdnů - stres ve škole, úmrtí v rodině a jsem spíš labilní typ, takže to na mě všechno dolehlo a ozvaly se deprese, na které trpím. Neměl to se mnou jednoduché, měla jsem výkyvy nálad a byla jsem dost nepříjemná. Prý potřebuje pohodu a klid, protože sám taky není stabilní. Myslím si, že by pomohlo, kdyby viděl, že jsem se sebrala. Moc bych to chtěla napravit, na druhou stranu si říkám, jestli to my dva spolu někdy v budoucnu zvládneme. Když by mě zase někdy něco položilo, vím, že o něj se nemůžu moc opřít. Zkusím tedy taktiku "dolézání". Je to ubíjející, mám taky nějakou hrdost, ale chci to zkusit.

Snažila jsem se při...Hanko, můžeš napsat, cos tak "hrozného" provedla?

Raci jsou hodní, pomůžou...Snažila jsem se při posledním setkání vše nějak probrat a urovnat. Nejprve jsme oba zarytě mlčeli, nevydržela jsem a začala to tedy probírat. Ve svém rezolutním ne, už tě nechci, byl jako skála. Ale když jsem ho chytla za ruku a pohladila, nechal se. Postupem času jsem cítila, že se v komunikaci otvírá, sice mi všechno na tvrdo vyčetl, ale držela jsem. Neměli jsme na sebe moc času. Jako by byl za nějakým štítem, se kterým jsem nemohla vůbec pohnout a nevím jak ten štít zlomit. Řekl mi, že tento týden toho má hodně v práci a potřebuje prostor pro sebe. Následující den jsem mu dala dárek, ne ale osobně - žádná reakce. Mám pocit, že bych ho teď ten týden měla nechat být, když chce tedy prostor. Račice, píšeš ale, ať v komunikaci neustávám. Jenže mám pocit, že když se mu ozvu, bude to jen můj monolog. Tak já nevím.. Moc mě to všechno mrzí. Někdo radí vydrž, hlavně nepodlézej, to muži nemají rádi, někdo zase, ať ještě bojuju. Co s tím?

jsem s rakem dvacet čtyři let a nejsem šťastná. Ubíjí mně jeho máladovost, potřeba pohody, klidu, nic neřešit, i když jde o mnoho. Lenivost, absence něhy, potřeby dávat a přijímat lásku, života bez sexu...že jsem to věděla tehdy ? Ne, nevěděla, byl jiný, když rak o někoho usiluje, přetvařuje se-taky je mistr komedie a lži... rak je hodný-ano-když po něm nic nechci a dám mu prostor nač on chce a potřebuje-a´t je to jeho práce, zájmy, koníčky, či jiné ženy...takže otázka-proč s ním jsem? Dobrá otázka...kvůli dětem, ale odrůstají a myslím, že se schyluje k ukončení jedné dlouhé etapy života nás obou...

On totiž ten život není jen o povaze "raků",ale taky i o lidech, takže nikdy neříkej nikdy a možná to bude skutečně chtít čas...Já jsem se svojí přítelkyní taky před delší dobou rozešel a to z důvodů, že jsem chtěl ženu k životu a ne na dálku a na víkendy. Samozřejmě když mi zavolá na Skype, tak ji nevyhodím a mohu i v něčem pomoci či dát kamarádskou řeč,ale návrat už skutečně nebude a ona to ví proč... "Na kolena" by mě dostalo něco hrozně silného, neštěstí, rakovina a pod., pak bych zamozřejmě zakročil a nedíval se nalevo ani napravo..prostě nenechal bych nikdy ve štychu "své" lidi. O to jsou raci víc citlivější,když někdo ve štychu nechá je a nebo, když je dokonce podrazí,což je příčina, že toto nás natolik srazí na kolena až nám praskne krunýř i srdce a už pak z ponížení, lítosti a uraženosti ani nechcem se vracet a vše je pak věcí života a náhody. Přijde na to..já někkteré věci překousnu a za některé skutečně dávám razítko do pasu "návrat nežádoucí" a odjezd z republiky do 24 hod. bez nároku na odstupné... U raka si každý musí srovnat v hlavě svoje postoje a city k rakovi,rozdáme se,ale jsme hodně citliví...