Má žena po padesátce možnost se seznámit?

Marcelo , kdyby jste si o tom problému chtěla něco víc říct , nechte mi tu vzkaz:-)S pozdravem O

Marcelo , kdyby jste si o tom problému chtěla něco víc říct , nechte mi tu vzkaz:-)S pozdravem O

Tak ano i ne . Je v tom drobet háček jako ve všem co se týká lidí. Jedna věc je skontaktovat se s někým , jiná , být připravený skutečně se seznámit. Obrovský rozdíl v tom je , zvlášť u hodně uzavřených lidí.Kontakt jde snadno , v tom druhém vstupuje do hry lidská osobnost se všema pozitivníma i negativníma předpokladama k vysloveně osobnímu kontaktu.

Každý má možnost se...Co se má stát, se stane...

Každý má možnost se seznámit... Kdykoliv a s kýmkoliv.

Možná tam asi i bude takovej ten oder konzervativního katolicismu.

Ona ta dáma taky možná žije v takový pomyslný bublině , ať už společensky nebo osobně, v nejhorším případě obojí , čímž je v podstatě od ostatních lidí tak trochu oddělena. Možná tam v podstatě hraje asi i prvek pocitu křivdy z rozchodu či konce původního vztahu. Sem tam nějaký ten stereotyp , trochu odlišné vnímání světa a věcí než je obecný společensky uznávaný standard. Takový klasický příklad jsou lidé více senzitivně nebo umělecky založení. Ovšem madam , potřebujete pohlazení ne od ideálu ale od člověka z masa a kostí a tedy i s vlastnostma které Vám zas tak úplně sedět nemusí. Víc se z toho co jste o sobě ucedila asi vyčuchat nedá.

Olino - šťastná ty ženo!!
:-)
Ano, ty patříš mezi ty, které měly štěstí, tak se ho drž a užívej všeho, dokud to jde.
Pentličko, ty se nenech odradit takovými hloupými kydy o vodácích, motorkách a pětatřicítkách, jsi žena, která nabízí mnohem hlubší hodnoty, jen je potřeba mít štěstí, aby si tě všiml někdo docela jiný, kvalitnější než potrhlý oplešlý frajer, který si tu hraje na kinga.
Víš, někdy je asi třeba čekat hodně dlouho a nebo je potřeba jít štěstí naproti.
Kdybychom nebyly virtuální, šla bych klidně s tebou.

A tímto ho i zdravím. On občas radí ženám jako je Pentlička :-) pusinku **:-)

Naštěstí můj miláček po mně nevyžaduje jízdu na motorce ani lámání nohou v inlinech. Máme ušlechtilé zájmy plné kultury a umění :-D

A ještě dodám, že některé motorky například Harleyové jsou velmi těžké. Jednou jsem viděla muže na křižovatce jak čekal na zelenou a mezitím se mu podařilo motorku položit. Problém byl, že jí nemohl zvednout a tak brzdil provoz. A taky mi připadá zajímavé když tito muži musí mít kromě těžké motorky i kožený oblek a většinou šátek s americkou vlajkou nebo lebkama. Já být malé dítě a mít takového dědu tak se leknu :-)

Pentličku také chápu,...To je ta druhá míza. Mně připadá že na motorkách jezdí buď mládež co nemá na auto a nebo pak 50 plus. Málokdy vidím 30 letého taťku od rodiny na Jamaze apod. :-)

Tak snad to téma nějak otočte k té dámě kvůli které se tu diskutovalo , bo netřeba si vyřizovat mezi diskutujícími kdo je blbec a kdo ještě větší blbec:-))))Spíš tý dámě řekněte něco k věci , nebo začne mít pocit , že i když si založí diskusní téma , všichni na ní prděj a řešej si svoje ega a ne to její:-)

Mně zase pobavil ten příspěvek "Vydržovaný", který zřejmě vyjadřuje zbožné přání. Není normální a nelze očekávat, že by si padesátka vydržovala mladšího milence. Vyjímka jedině v případě kombinace vyjímečně bohaté ženy a vyjímečně atraktivního muže.
Jestli si nějaký kalkulující jouda myslí, že zbohatne když si narazí padesátku, tak pěkně ostrouhá...

Ten co tady o píše o...Pentličku také chápu, osobně si myslím, že je to i otázka náhody a to v okamžiku, kdy třeba přestane definitivně doufat.

Ad motorky: možná je to i tom, dívat se kolem sebe. Zrovna v poslední době jsem viděl určité množství motorkářů, včetně těch jejich černých kůží ap. A víte co bylo zajímavé? Starší chlápci, odhad zpravidla nad 50 a ženské věkově plus minus k nim. :-)

Ten co tady o píše o motorkách, vodařině apod je dost trapný. Tyhle blbosti určitě nikomu nedávaj punc zajímavosti. Takoví jsou frajeři někdy v postpubertálním věku, ale koho po padesátce to zajímá? Maximálně nějaký zastydlý puberťáky, co si myslí že jsou cool a že maj na mladší partnerku.
Znám jednoho takovýho a ten je fakt k popukání....

Vaše skeptické jádro nevyhrálo . Kdyby mělo vyhrát , tak jenom proto , že prohrajete vy sama. Asi všechno má nějaké příčiny , nicméně s zdá , že důsledky Vám nedávají klid. Tak co s tím , teď , že?
Asi zkusit kromě inzerované poptávky rozšířit trochu nabídku a začít hovořit trochu otevřeněji. Protože pokud se schováváte za zavřenými dveřmi, máte jistě velkou pravděpodobnost , že Vás nikdo nenajde , obvzlášťě , když neví , že Vás lze hledat.
Což takhle úmyslně vystrčit kousek rypáčku aby aspoň někdo věděl , že stojíte o to být nalezena. To by pomohlo jistě ke zdárnému důsledku nalezení , víc než defetistické postoje a zhroucení osobnosti v oblasti sebevědomí.
Tož držím palec madam, hlavu vzhůru.

Tak to já zato nemohu, že špatně chápeš!

No jó, tak už konečně chápu, proč existoval spolek přátel žehu!

Ne, že bych sem nechtěla chodit, ale teď jsem byla 3 dny mimo, tak to nešlo.
Problém je ten, že já jsem nikdy nebyla nijak zvlášť akční člověk, neumím lyžovat, na vodu či dokonce motorku, jak tu někdo psal, by mě nikdo nedostal. Mě baví číst si, chodit do přírody, cestovat, zajít si do toho divadla ( ale nejsem žádný maniak), na výstavu, do muzea, sednout si na kafíčko, baví mě povídat si s chytrými a moudrými lidmi s širokým rozhledem, kteří mají podobné názory jako já.
Vždycky jsem vzhledově byla spíš nudná myška, na veřejnosti mě oslovili snad 3-4 muži za celý můj život, takže čekat, že bude někdo ohromen mým luzným zjevem a bude mě chtít blíže poznat, si nemyslím.
Nemyslím si o sobě, že bych byla nějak úžasná, nejsem ani hospodyně, ani krasavice, ani sportovkyně, ani parťačka do nepohody, jsem spíš taková nenápadná, nesmělá, spíš vážná než veselá žena.
Na procházky, na výstavy a za kulturou chodím sama již 8 let a ještě mě tam nikdo neoslovil.
To, že jsem sem napsala svůj dotaz, bylo proto, že jsem chtěla vědět, jak se staví ostatní lidé k možnosti seznámení se příjemným mužem pro ženu, která není v žádné oblasti nic mimořádného a ještě ke všemu je jí nad 50 let. Teď už mám jakousi představu, za což vám děkuji. A vidím, že moje skeptické jádro mělo pravdu - opravdu to pro mě není. Musela bych být úplně jiná než jsem a chtít někoho úplně jiného, než si představuji.