Jak poznat hysterku
Jane,pod to se mohu jen podepsat. S tím sexem,se psem,kamarádkami. Ještě chybí matka,kterou sice jako moc nemusí,ale přitom je na ní závislá a nechá se od ní ovlivňovat. Je to moc smutné,když se člověk zamiluje do takového anděla s mrchou v těle.
Ano, správně napsáno, byť některé detaily se mohou lišit. Nejhorší na tom je, že ony si myslí, že to tak má být, že to tak je správně. Mne štve, že je nejde nijak potrestat, snad čas, když zestárnou a budou samy....ptž kdo by s nimi zůstal, opravdu jen jedinci
..Jirka Jeste se omlouvam Radovanovi,v tom hojnem poctu spriznenych prispivatelu nejak us'el me pozornosti,napravuji to a jsem tez s pranim vseho nejlepsiho,pokud mozno,bez (dalsi) hysterky po boku.. :) :-J.
..Jirka. Ano,je to presne tak,u Histrionek,aby clovek uprimnost pohledal...kolikrat marne.A presto jsou tak nevyvratne presvedceny o sve pravde i o svem altruistickem smysleni.A to je ten rozdil mezi Histros a hranicni osobnosti.S tim souvisi i rozdil ve vnimani sexuality,presne tak,jak upozornil Danny,kteremu dekuji za tuto zminku,i za pozdrav i za praniVelice mile.. :) Hranicni PO je neco jako Zavisla PO,jejich idealizace objektu a inklinace k nemu nemusi byt nutne falesna,vzdyt' lide s touto PO si ze vseho nejvice preji milovat i byt milovany/i.Je v nich mozna neco detinskeho,ale dle meho soudu cisteho,ne rafinovaneho,jako u Histros osob.Nutno ale zminit,ze manipuluje jistym zpusobem a v jistych chvilich kazdy z nas.V techto praktikach vsak Histrionky vskutku nemaji konkurenci...Je to to jejich povestne "stridani masek",rafinovane a ucelove.Ovsem,dle jejich nejlepsiho svedomi.Za zminku take jiste stoji,ze Histros osobnosti jsou extroverti,spolecensti lide s bohemskym vnimanim a casto s umeleckymi vlohami,ci alespon znamostmi.To hranicni lide jsou spise uzavrene osobnosti,ktere o publicitu ci vseobecny obdiv prilis nestoji... :-J.
Video Dr Grande: "Může osoba s HPO milovat druhé?" (v angl.) - https://youtu.be/IrNWzmd9grU
ta moje se k mému dítěti chovala chladně a on ji neměl rád. Pořád mne nabádala, že bych měl být k výchově tvrdší atd. Na své dítě neskutečně křičela, běda, když si i špatně sedl, když to nebylo podle její představy. On si to pak vše chudák vynahrazoval ve škole, kde bil své spolužáky.
Erich Fromm vyjadřuje mateřskou lásku heslem: „Jsem milován, protože jsem“
Nicméně matky se asi vždycky budou ke svým dětem chovat různě, mimo jiné i v závislosti na jejich chování a výsledcích, samozřejmě vedle řady jiných faktorů, jak jejich dětmi ovlivnitelných, tak zejména i neovlivnitelných. A některé matky mohou své děti případně odměňovat i za jejich neúspěchy, a trestat je za jakékoli pokusy se od nich v sebemenší míře osamostatnit.
Ano, D, to už je pak teorie v praxim, výchovné metody, znáš to: autoritativní, demokratické atd..Nad tím vším ale je mateřská láska……….. K těm pokusům o osamostatnění, odpoutání: Ty začínají už někdy v raném předškolním věku, kdy dítě přestává vidět svět jen jako já x matka. A zásadní moment nastává tehdy, když dítě odchází z domu, matka jej přestává kontrolovat, podporovat, odměńovat, trestat, prostě vychovávat a zabezpečovat třeba finančně a dítě žije svůj dospělý život. A tehdy může dítě začít dělat fatální chyby. Ne náhodou se říká, že nejtěžší a nehodnotnější je právě tato mateřská láska. Mám někde knihu, beletrii, která se jmenuje tuším: Můj syn je vrah, teď nemohu dohledat autorku. A tam to přesně je. Syn vrah a matka, která ho ani tehdy neopouští bez ohledu na to, čím se provinil, ale s vědomím toho čím se provinil
Jo jo, některé matky vrahů dovedou být k některým vrahům fakt hodné.¶ Přes internet jsem se dostal za celkem zvláštních okolností do kontaktu s jedním mírnějším, nevražedným delikventem, a potažmo tak trochu i s jeho rodinou a některými přáteli. A ta rodina, počítaje v to i tu matku, mě fakt moc nemusí.¶ Mateřské instinkty k vlastnímu dítěti holt jsou to, co jsou...
Tak ještě k tomu instinktu. Dnes se hodně diskutuje o to, zda se vůbec jedná o instinkt nebo o společensky ovlivnitelný vztah vznikající až na základě interakce. Protože u mnoha matek k probuzení onoho instinktu někdy vůbec nedojde
Některé matky u jiných savců, dalších amniotů, nebo snad dokonce i ostatních terestriálních tetrapodů, přece svoje potomky v jejich útlém věku, kdy se tito o sebe ještě nedokáží postarat, též opouštějí, nebo v extrémních případech dokonce přímo fyzicky likvidují.¶ A jinak u našeho druhu samozřejmě i ve vztahu mezi matkami a jejich dětmi platí, že co nám chybí ve vrozené instinktivní výbavě, to si vynahrazujeme institucionálními prostředky.
tohle je ještě pořád diskuze o histrionkach ?
Přidám ještě snad přestává kontrolovat.ale dítě se vrací zpět do hnízda,kdy se mu zachce.Má to i vědět,že může přijít.
Přesně tak, datumko
Matka hraničářka má problém se vztahem se svým dítětem. Pokud bych to shrnula, nedokáže je milovat bez výhrady neboli nepodmíněně. A protože není schopna nepodmíněné lásky ke svému dítěti, je pravděpodobné to co píše D.
Mít doma, nebo třeba byť jen na pracovišti nebo ve škole, hraničářku, musí být naprosté peklo. Nicméně pokud jde konkrétně o tu nepodmíněnou lásku k vlastnímu dítěti, existuje vůbec něco takového na téhle planetě?
Netřeba z nepodmíněné mateřské lásky dělat nějakou romantiku. Normální matka prostě miluje svoje dítě, i když je neúspěšné, zlobivé a hlavně tehdy, když nesplňuje její sny.Dítě potřebuje zažít tento pocit, že jej matka bezpodmínečně miluje a přijímá ….. Nepodmíněná láska dovoluje dítěti vývoj dalších dovedností. Výsledek podmíněné lásky vytváří v dítěti psychický konflikt (depresi, pocit špatnosti) mezi tím zda zůstat závislé nebo se osamostatnit např.
Hovoříte o lásce jako psychologickém konstruktu, sestávajícím ze složek affection, passion & commitment?
Reklama
souhlasím, výstižné...
- Odpovědět
Pošli odkaz