ROMOVÉ - žijí tu s námi
Jedno je jistý. Tvoje REALITA není naše realita.
V lese řádí kůrovec, všude samá souška.
ve městech zas viroza je to těžká zkouška.
Až u ohně či u piva budem sedět v kroužku,
vzpomeneme s nostalgií, kdo jakou měl roušku.
Byly různých velikostí, měly hezké vzory ,
v ulicích jsme potkávali maskované tvory.
Jeden jí měl ze šátku, druhý z dámské vložky,
tak jak nám to nařídily bezpečnostní složky.
Ať každému pěkný úsměv opět zdobí líce,
aby všechno přežil a měl zdravé plíce.
Přeji optimismus a dobrou náladu …
super :)
Díky za zlepšení nálady, dávám palec nahoru.
ji vojede UK, tak bude naříkat, že ostatní ji nevojeli, když se tak stane, tak bude chtít pro změnu ledního medvěda?!
Když se vše uklidní, tak budeš zase na nervy, že zvoní budík a musíš do práce, nebo že je hodně lidí v krámu a blbě koukaj atd. Miluno, ty vždycky vyhodnotíš až po, že něco bylo dobře, ale v přítomnosti je podle tebe všechno špatně
a naíc, bude teplo, holky se vyletní, budou nosit mini, výstřihy a boty s vysokými podpadky a na Milunu půjdou mrákoty. Nikdy s ničím nebude spokojená.
:-(
jestli máš ještě zbytky rozumu tak nedělej nic. A jestli zas uděláš nějakou kravinu tak tady pak nebreč. Všichni to musíme vydržet, tak vydržíš taky.
Já právě nevim jak mam vydržet bez těch ostatních Ukrajinců.Ono jich fakt hodně odjelo a já si uvědomila že když se jim na Ukrajině vir rozleze což určitě rozleze tak zpátky je sem už nepustí i kdyby jsme se toho tady zbavili.Jejich komunita je pro mě jako rodina plus bonus sexuální provokace bez které neumim žít.Když mi bylo smutno stačilo jít s nima posedět a nálada se mi spravila.Měla sem mezi nějakými tajný napětí.Měla sem prostě tajný svoje věci,co Sergej neví protože on neví jak moc mi vzrušujou někteří jeho kamarádi a známý,neví jak moc sem na chlapy.To mu prostě říct nemůžu.A teď jsme tu zůstali jak trupky sami! Uplně o ničem.Jen nejistota,stres.Fakt já nevim jak tohle vydržet a nezbláznit se.Dělam cokoliv ale nic nepomáhá.Vše jen na chvíli a pak zase divno prázdno stres strach nejistota.Já už fakt nevim.
co tady zase naříkáš? Rodiče jsou v pořádku, děti taky, ty i Sergej jste OK, tak co by jsi ještě chtěla? Válíš se doma, co mají říkat ty tisíce lidí, kteří pomáhají a jsou nákaze hodně blízko. Být všichni jako ty a Ota, tak je to zde jeden velký hřbitov a blázinec.
No a představ si že bych radši byla v té práci ve které sem byla naposled spokojená.Ale nepotřebujou,jedou v omezenym režimu a my co jsme byli ve skužebce máme po! A naříkala sem Otovi ale nevim jestli tu je.A jako jestli jsme v pořádku to neni nic platný když se vše může změnit.Nikdo nemá jistýho nic a nikdo nevíme jak tu to svinstvo dlouho bude.V riziku jsme pořád sotva člověk někam vytáhne paty!
Oto co děláš? Leze mi to na mozek.Kamarádi v hajzlu.Člověk jen čeká jestli to svinstvo nechytne.Nebaví mi nic.Sergej jen chodí na balkon hulit a dny slitý v jedno.Ať jde člověk nakoupit nebo do přírody,stejně vše pomůže jen na chvíli.Už si připadam jako v ústavu.Co ty? Necvoklo ti už tam? Já nemůžu žít bez chlapů-bez těch Sergejovo kamarádů a známých.Jak jsme zůstali jen spolu o somatě to je prostě slabota.Chybí mi ty ostatní!! Ale nemůžu mu to říct ale taková je pravda.Je strašný jak to před nim musim dusit a tajit a chodim kvuli těm ostatnim chlapum občas potají brečet víš a on to neví.Nemam se ani komu svěřit tak to píšu tobě.Nevim co mam dělat???
Alesi, diky za odkaz. Je uzasne, ze i za panelaky se muze neco takoveho nachazet.
Ja uz se nemuzu docakt, az tu bude taky trochu tepleji. Je tu prece jen drsnejsi podnebi, vcera bylo sice krasne, ale dnes zas padal snih, tak vsechno jeste spi.
jak tady čtu o pudech, nedalo mi. Pud sebezáchovy a mateřský pud jsou reakcí těla, nikoliv mozku ( myšlení ). V takových chvílích mozek vypíná. Někdy se zmiňuje, že za mateřský pud "může" přítomnost dělohy v těle ženy. V kritických situacích záleží na tom, který pud je u ženy silnější a podle toho se tělo zachová. Strach o budoucnost, potažmo strach ze smrti naopak vychází " z hlavy", která kombinuje možnosti, vytváří katastrofické scénáře atd.
Teď kvete leccos. V pátek jsem si udělal výlet k největšímu výskytu konikleců na světě
https://www.idnes.cz/cestovani/tipy-na-vylet/koniklece-kvetou-za-panelaky-v-brne-podivejte-se-na-svetovou-raritu.A090406_120850_igcechy_tom
Díky za odkaz.
Nemáš zač, někdy se přijeď podívat s rodinkou :-)
pozitivní je to, že kvetou fialky a nádherně voní. A probudil se čmelda, sice se jen tak motal při zemi, ale nevzdával. O zpěvu ptáků ráno nemluvě. Příroda žádnou krizi nemá, spíš jak se pročistil vzduch, lebedí si.
Reklama
Trefa do černýho, dobře jsi to napsala.
- Odpovědět
Pošli odkaz