ROMOVÉ - žijí tu s námi
Milu, fakt je, že elektrospotřebiče taky nemusím, lednici, televizi nebo lux měním až když ten starý chcípne, mikrovlnku nesnáším a kávovar je taky zbytečnost. Ale možná si tím kompenzuje momentální nevytíženost. Je to ale pořád o tom, že spolu nekomunikujete, on třeba netuší, co ty chceš nebo nechceš. Ale komunikace je základ partnerství. Tak si to promysli a nějak mu sděl, co chceš a co ne, jiná cesta není.
Lallo tak to máme stejný.Mě vyhovuje prostor a málo věcí.Přijde mi zbytečný utrácet za věci bez kterých se člověk obejde.Ale on takovej neni a nákupem si nějak řeší náladu a zabavuje se tim.A tak tu mam malej byt a už i malej prostor.A ten vir to je teda síla když pak vidim ten ekonomickej dopad.A co manžel teda bude Lallo dělat? Tak ti taky asi neni moc dobře co? Pils on má jít někdy v květnu pracovat jestli se to nebude komplikovat.Čeká až firma vyřeší něco a pak bude moct nastoupit.On má ještě peníze od jeho táty a má je na kartě on a ty věci co koupil tak třeba tu babetu,televizi,sodastream-pro mě zbytečnost,mikrovlnku-stačila mi ta co tu byla,kávovar,novej mobil si koupil a ještě další různý věci.
Můj muž bude důchodce a bude si hledat něco nového. Ale on si stejně ještě přivydělává v oblasti realit, ale z toho nevidím nic:), protože si to vždy syslí na výměnu auta:). Milu, no utrácet z úspor, když Sergej nevydělává, to je špatné. To by asi ten jeho tatínek kukal, kdyby viděl za co peníze roztáčí. Ale tak třeba bylo to dědictví veliké a on si jen dělá radost, no.
Lallo, to nebude jen tento obor, který se hned tak nevzpamatuje. Ale až najde tvůj muž novou práci, kdoví, jestli nebude ještě spokojenější. V každém případě mu držím palce, tobě taky. A mysli na to, že jsou i horší věci než ztráta zaměstnání. Ale to ty víš. :-)
ach jo, no tak cesta do pekel, ne vesta:))))
Lallo vesta nebo cesta, to je jako Dalmácie nebo decimálka! :-) A neboj se zbytečně, i kdyby manžel o práci přišel, určitě najde jinou. Třeba ne tak dobře placenou, protože ekonomika teď půjde tak trochu do čudu, ale kdo bude chtít pracovat, ten bude. Já tomu aspoň věřím.
:))), tak on má naštěstí důchod. Ale práci si najít bude muset, protože si vůbec nedovedu představit, jak by psychicky fungoval. Navíc celý život v jedné firmě i když na různých pozicích, vypracoval se z nuly...no nedá se nic dělat, je jich v oddělení šestnáct a bude jich potřeba osm. Letecký byznys se jen tak nevzpamatuje
Milu, a jaké věci kupuje a za co, když nemáte peníze? To jsem nepochopila. Hele, už jen týden a půjde pracovat, ne? Týden vydrž.
Možná bys mohla sehnat levnější, ale druhé kategorie, musela bys topit a pod. Většinou už musíš složit nějaké peníze předem.
Až si našetřim tak ty peníze předem budou možný ale jde mi o to neplatit tolik každej měsíc.Ty tři tisíce bych zvládla ale sama si topit,to radši ne.Pořád mam jen tu garáž.Babetu už si do ní dal ale klíče mam zatim jen já.Až ho napadne po mě chtít druhej klíč tak už nebudu mít soukromí ani tam.On do bytu pořizuje nový věci takový co napadnou jeho a ani se mě nezeptá jestli s tim souhlasim.Nebere v potaz že mi vyhovovalo to co už tu bylo a pak se právě hádáme.Vždy se nasere a je s nim pak k nevydržení a drží se ho to klidně víc dní.Jako prostě nesmim říct svuj názor,jen on má pravdu.
Milu, za tři tisíce jen byt na vesnici a jak píše Bianka, s kamny. Jinak za tu cenu možná v Písku sdílený pokoj ve společném bytě. Kouká, že Sergej měl dnes nakupovací dne jako já:)
Tak to je hrozný Lallo,to sem v prdeli.Nad sdíleným pokojem sem taky přemýšlela ale to už zase neni ono.Už tam někdo v tom bytě bude a kdoví kdo a už si tam nemůžu dělat co chci.Achjo,je mi do brečení zas nějak.Jo ono ho to nakupování chytá Lallo,už ale asi měsíc.Horší je ale že to tady neni velký a on to tu zaplňuje stále novýma věcma a ty dává i dětem do pokoje a kluk bude určitě nasranej až přijde že mu to tam cpe.Achjo je mi zas tak na hovno.Zase se dusim.Já už se vlastně jen asi obden dusim.A to sem vám ani nenapsala že garáž je narvaná věcma a moje soukromí je tam už jen jedno místo v koutě,velikostí asi jako pelech pro psa a když si chci nohy natáhnout tak je musim dát na takovou polici.
No mě čeká ještě jedno vydání, musím koupit novou postel do jedné ložnice do domku, už se v tom na netu hrabu několik dní a nadávám, jak je to drahé. A jsem jako ty, nemám rád amoc věcí...Navíc manžel už skoro určitě přijde o práci, tak to musím stihnout, než budu mít deprese z utrácení. Jo a ještě zítra lékárna s kosmetikou skoro za tři tisíce, pomooooc. Hlavně nekupujte nic na dluh, to je vesta do pekel
je na Realitách za 6500
To je hrozná cena za jednu místnost a ještě když nejlevnější.Mohla bych si dovolit tak místnost za tři tisíce.Mě by fakt stačilo jen něco skromnýho,jedna cimra s wifi a koupelna s wc.Na to bych měsíčně tajně měla.Ale vyloženě se odstěhovat a vše platit sama a k tomu děti a ještě mu říct o rozchodu to zatim neni možný.Ale zas mě tak dneska sere.Hádáme se vyloženě kvuli pičovinám a pak dělá dusno doma.Nevim proč je někdy tak hodnej a pak se změní v hnusnýho debila.Achjo kurvaaa!!!
Nutně potřebuju svoje soukromí.Aspoň myšlenku že někdy si budu moct něco pronajmout,třeba za čtyřy tisíce jestli by bylo možný u garsonky?? ty dobrý práce mam vždy na chvíli a v těžkých nevydržim nebo mě vyhazujou,vždyť víte jak to mam.Tak mít pronajatý tajně,to by bylo řešení pro mě.Dnes zase on stojí za hovno a já sem z něj nervozní a dneska práci nemam.
Nevíte někdo kolik stojí v pronájmu přibližně garsonky? Nějak nic nemůžu najít.Chci časem tajně prostě něco svýho a když by to nebylo s nim k tomu tak aspoň bych se snadněji rozešla.Ten vztah je prostě jako na houpačce.Ale jak si Pils psala tak právě sama taky budu mít nejistotu.Tuhle práci jak teď mam tak to by bylo dobrý mít trvale ale bohužel chtěji to jen brigádně,takže jistotu nemam ničim.Jen můžu trochu snad šetřit to je vše.Dneska se mi vrací i děti tak sem nervoznější i když je moc chci po měsíci vidět ale bojim se aby tu neslyšeli hádky nebo tak.Je mi to hrozně nepříjemný když pak něco skyší.Kači a jak ti je? Už je ti líp? Já sem nevěděla že máš něco se srdcem.To máš vrozený? A ten článek o psych.poruchách tak asi tak kdybych mohla žít sama podle svého a měla prachy tak věřim že sem v pohodě a psych.problemy bych neměla.
Prachy bys měla, kdybys pracovala. Jinak málokdo k prachům přijde.
Situace kolem mě donutila navštívit léčebný program
Na začátku mého druhého semestru zemřeli moji dva nejlepší přátelé při dopravní nehodě. Byla jsem tam, kde na začátku. Neustále jsem v sobě cítila neuvěřitelnou bolest, kvůli níž jsem se můj stav prostě nezlepšoval. Proto jsem nastoupila do rezidenčního léčebného programu s poruchou nálad mladých dospělých. Strávila jsem tam 45 dní, a psychiatra jsem navštěvovala 1-2 krát týdně.
Součástí také byly skupinová a individuální terapeutická sezení, která zahrnovala různé typy terapie. Každé ráno probíhala 30 minut terapie všímavosti. Provedli jsme arteterapii a experimentální terapii – lanové dráhy, hraní her, kanoistika. Začala jsem také s dialektickou behaviorální terapií (druh hovoru, který se zaměřuje na identifikaci a změnu negativního myšlení a chování).
Stále se učím, ale nevzdám se
Nyní je mi 26 let, a s bipolární poruchou žiji už šest let. Je to něco, s čím se musím každý den vypořádat. Ovlivňuje téměř všechny aspekty mého života. Kvůli různým lékům si musím hlídat příjem potravy, neustále mít při sobě láhev s vodou. Neustálá touha po pohybu je jedním z nejhorších vedlejších účinků – nutí vás vylézt z kůže. V práci o mé nemoci nikdo neví, takže mnohdy trpím šílenými bolestmi hlavy, které musím ustát. Nemoc ovlivňuje také můj společenský život, nemůžu zůstat venku víc jak 3 hodiny a alkoholu se musím vyhýbat.
Naštěstí jsem se naučila mnoho skvělých zvládacích mechanismů, které se vypořádaly s mou nemocí. Dál navštěvují svého psychiatra, začala jsem také cvičit, kardio cvičení mi hodně pomáhá, ale to, co pomáhá nejvíc, je spánkový režim. Založila jsem si blog, kde se o své nemoci rozepisuji, vytvořila se tam komunita lidí, kteří své nemoci před okolím také tají. Myslím, že nám to všem moc pomáhá.
Bipolární porucha mi nezabrání žít si svůj život. Mám v plánu jít do školy. Chystám se začít pracovat na výzkumu závislosti na univerzitě ve Washingtonu. Mám v plánu se vdát a mít rodinu.
Mám prostě v plánu žít jakýkoliv život, který chci žít.
Bipolární porucha
Bipolární porucha, dříve nazývaná maniová deprese, je stav duševního zdraví, který způsobuje extrémní výkyvy nálad, jež zahrnují emoční maxima (mánie nebo hypomanie) a minima (deprese). Když se dostanete do deprese, můžete se cítit smutní nebo beznadějní a ztratit zájem nebo potěšení ve většině činností.
Když se vaše nálada změní na mánii nebo hypomanii (méně extrémní než mánie), můžete se cítit euforicky, plní energie nebo neobvykle podrážděni. Tyto změny nálady mohou ovlivnit spánek, energii, aktivitu, úsudek, chování a schopnost jasně myslet.
Epizody výkyvů nálady se mohou vyskytnout zřídka nebo několikrát ročně. Zatímco většina lidí bude mít mezi epizodami nějaké emoční příznaky, u některých se nemusí vyskytnout žádné.
Přestože je bipolární porucha celoživotním stavem, můžete zvládnout výkyvy nálady a další příznaky dodržováním léčebného plánu. Ve většině případů je bipolární porucha léčena léky a psychologickým poradenstvím (psychoterapie).
Reklama
Ne Pils my komunikujeme ale on si do toho nenechá mluvit.Chce si dělat a kupovat co chce.To když mu řeknu že se mi něco nelíbí nebo že je to zbytečný a nebo že mi vyhovuje ta starší věc tak se dozvim jen jak sem vlastně hloupá a pak se jen nasrává a je pak vzteklej a neni s nim k vydržení a udělá nakonec špatnou ze mě.Já už nemam chuť cokoliv mu říkat.Pomalu to vzdávam.Chci to nějak doklepat dokuď děti jsou závislý na mě a pak se na to vykašlu až budou mít svoje životy i kdybych měla být na tej ubytovně ale jde o to abych tam byla sama a netahala je do toho.Tahle situace bez práce ukázala jakej by mě s nim čekal život a tohle dlouhodobě fakt nechci.Já prostě jen neumim teď odejít a něco řešit někde novýho když jde i o děti.Kdyby šlo jen o mě tak už bych s nim nebyla.Už mě dost nebaví,proto potřebuju aspoň nějaký úniky.A Lallo jinak já stebou souhlasim.Vůbec neni dobrý že takhle roztáčí a v mých očích zaplňuje byt zbytečnostma.Sem zase tak v prdeli.Děti už jsou doma a já radši zase odešla aspoň na chvíli.Já tam fakt už nemůžu vydržet.Jak tohle všechno ještě bude trvat než někam vypadne.
- Odpovědět
Pošli odkaz