ROMOVÉ - žijí tu s námi
Kašli na něj, nevolej. Jdi na nákup a uvař sobě a dětem něco dobrého. A konečně udělej to, co ti tady radili dávno. Zajdi na sociálku a požádej o radu. Každej cikán dostane od města byt, dávky, tak nevím, proč bys nemohla požádat o městský byt ty s dvěma dětma. Budeš platit nájem, ale není to tak hrozný jako u soukromníků. Děti jdou na školy, takže kdy když ne teď? Už moc možností není.
Já už se právě na městský byt na podzim ptala jak jsme bydleli v těch více lidech a měli tam podmínku trvalý pobyt ve městě aspoň tři roky a to ještě nesplňuju a až splňovat budu tak se ještě delší dobu čeká.Hrozný je jak nemam šanci vyřešit něco teď.Už se bohužel vrátil a kouká mrzutě pořád dál a zatim moc nemluví.Tu práci kdy bude mít se má dovědět příští týden,tak mam strach jak to dopadne.Asi zase vypadnu ven jen mi sere jak tu jsou ty děti a ještě se mi před nim tak blbě ptali kam prý pořád chodim.Ale děkuji ti za psaní,trošku mi uklidnuje jak vim že tam si.V reálu tohle teď mí trápení nikdo neví tak to dusim v sobě.Já se i stydim o tom mluvit s někym v reálu,těžko se mi přiznává že mi to doma nefunguje a to partnerství se mi začlo rozpadat.Hodně by mi pomohlo kdyby byl takovej jako dřív a omluvil se třeba že se tak choval.Ale je to spíš opačně a za jeho náladama a nespokojeností vidí i mě,sem asi hromosvod.
Milu a nešla bys ven s dětmi? Prostě jako máma a děti, no.
Já bych šla ale děti nikam nechtěji.Teď s rouškama je to už vůbec neláká.Je to všechno tak na nic.On si teď dělá svoje ale já sem prostě z něj v neklidu už.Bojim se kdy zase něco začne vymýšlet.Nedávno mi i začal říkat že sem bílá cikánka že se tak chovam.Je mi to všechno líto a nepříjemný.
Víš Milu, právě v takových situacích s etvoří vztah mezi matkou a dětmi. V jiném prostředí, na procházce, lze o spoustě věcí promluvit a tak nějak se sblížit. Nechtějí? Tak je o to požádej?
Kaco,my dvě máme hodně společného.Milujeme svoji rodinu a ona miluje nás,jen čtu jiný žánr,pro ženu neobvyklý,50 léta, politické procesy,2 světová válka,je to tím, že naše rodina byla 50 léty postizena.Alesi, já bych v žádném případě neměnila svoji lásku,stabilitu a úctu k rodině,za pochybné známosti a samotu.Jinak i já,putka domácí se umím rozjet, když mě něco naštve,to potom ti mi nevdecnici zalezou do děr a vyčkávají.Zkratka,jsem šťastná v pozici putky
máte pravdu Pils a Kačo, Milunu neživíme. Jenže když tady kolikrát napíše, že ji život nebaví a podobné výlevy, a pak se dýl neozve, tak po ní některé volají, jestli si něco neudělala. Tohle citové vydírání jestli používá i doma, není divu, že je Sergej na hlavu. Někdo Miluně asi má napsat, že není dobře takhle žonglovat se slovíčkama, spíš něco udělat pro to, aby takové myšlenky neměla. Nebo je pro Milunu jednodušší být litovanou chudinkou? .... a protože neživíme, tak co už
Nemyslím, že by to říkala doma. Ale tady se zkrátka svěřuje s myšlenkami, tak to holt napíše. Nejsme cenzura, abychom zakazovali myšlenky...
16:58 to už sem všechno dělala.Chválila a nic platný.Ještě to pak použil proti mě.Každý den pokračuje tak že si na mě něco najde a prudí.Sedí sleduje co a jak dělam a vždy něco skritizuje.Tak jak bys na tohle reagoval(a)? Jak se tohle dá dlouho vydržet?? Pils díky ale je to vše čim dál o nervy.Já ani nevim jestli to vydržim čekat.Bojim se že už další dny jestli to bude takhle bez zlepšení pokračovat nevydržim a něco se stane.
Milu, nějak nestačím sledovat, ale dnešek jsem si přečetla. Souhlasím se Sany, říct to rodičům. Já tě chápu, že je nechceš rmoutit, ale nezarmoutí je, když se třeba od dětí dozví, jak tě Sergej tituluje? Nebo kdyby na tebe ve zlém sáhl? Já jsem byla tak ráda že ho máš, že je pracovitý a teď tohle. Proč vlastně nejde taky na brigádu? Třeba v noci vybalovat zboží? Nelíbí se mi, že nesmíš v noci spát a touláš se někde venku...Kdyby makal v noci, přišla bys z práce a měla klid. Já jsem hodně ovlivněná svou nemocí a vím, co mi srdce vyvádí, když nespím aspoň 8 hodin. Vím, že máš jiný životní styl, ale mám o tebe strach...a ta tvá situace se jeví jako neřešitelná. Nějací jiní příbuzní, teta, sestřenice,...by dětem azyl neposkytly? Vím, že to co teď napíšu hezké není, ale snad by bylo lepší, kdyby Sergeje vrátili domů. Protože i když si něco seženeš, tak Písek není zase tak veliký, aby ses mu ztratila z očí. Aby se ti nemstil...Hradec má 97 tisíc obyvatel a stejně mám pocit, že o sebe se známými pořád zakopáváme. Každý zná každého...
Teda - vy tu celej den píšete a já jsem si krásně užila 1.máj v přírodě. :-) Aleši, tys to teda rozsvítil, měla jsem tě za chytrého a sečtělého, ale ty nevynikáš odhadem! Kdyby bylo po tvém, tak bychom žili ještě v jeskyních. Samozřejmě, že máme každý laťku někde jinde, možná není třeba, abychom všichni žili v zámku, ale určitou úroveň by snad dnes naše bydlení mít mohlo? Je mi líto Milči, že ji tady vždycky někdo setře, sice by za něco zasloužila, ale nikdo ji neživíme a nepostaráme se o ni, jsme tu jen proto, abychom ji vyslechli a když nevydržíme, tak poradili. Ostatní je na ní.
Pils, děkuji ti za tip na knížku. Máš pravdu, že nikdo z nás Milu neživí, tak proč jí někteří nadávají taky nevím...Jsme byli také na výletě, bylo nádherně, krásná viditelnost a i pivko jsme si u okénka dali. Bylo tam asi 20 lidí - jak turisti, tak i na kolech, po dvojicích, skupinkách, všichni rozesmátí...bez roušek :)....krásný den to byl. I jsme našli rozkvetlou třešeň...
... .Protože mě by to tak stačilo přesně fabrika s ubytovnou ... Mám před očima, jak v této situaci píšeš : " Ráno do práce, odpoledne na ubytovnu a jsem tu mezi čtyřma stěnama sama. Nikdo mě nepotřebuje, jsem pro všechny nedůležitá. Je to život na ho.no, nic mě nebaví, ani si uvařit. Zas.aný život. " Neříkám, že tě to pár dní nebude bavit, ale jak tě znám ze psaní, tak budeš zase lkát, že tak jsi to nechtěla. Ty nemáš vymyšlený nic, jednáš podle toho, že se něco nedaří a řešíš to vždy útěkem. Pořád dokola stejně. Už by ses mohla poučit, že někdy je dobře si prosadit svou a někdy druhého ocenit, i když to není úplně podle tvých představ. Útěky ti nikdy spokojenost nepřinesou. Zkus to udělat jinak než doteď, za pokus nic nedáš
No jo ale jak ještě jinak.Domluva doma nepomáhá.Vidim že už se nezmění a vadí mi čim dál víc.A když už pak jiný řešení neni tak proto chci utíkat.A kdybych měla být nespokojená i pak tak to bude zjištění že už pro mě život neni.A druhej anonyme 16:17 to je vždy jen nárazově kdy u nich byli dýl, jinak to střídáme tak jak sem psala.Takhle to oni sami chtěji a že nepracuju už pravda neni když mam teď ty rozvážky.
pro tebe život není? To říkáš už teď a ještě jsi nic nezkusila? Jestli si život představuješ tak, že ti každý bude plnit tvoje přání a sama proto nic neuděláš, tak se probuď. Píšu ocenit, pochválit, třeba to, že Sergej něco nakoupil domů a zeptat se ho, jak si to představuje, jak by to mělo vypadat a zapojit se do budování domácnosti. A taky dát svoji představu, co bys tam chtěla mít, jak si představuješ, aby to vypadalo pro všechny pohodlně apod. On jak pořád něco chce dělat, tak by udělal třeba nějakou poličku, co já vím, ale nejdřív ty potřebuješ překonat svou lenost něco udělat, domlouvat se a ne jen kritizovat a litovat se. Když děti uvidí, kam se vrací, tak tam taky budou rády. To by byla pro tebe změna a Sergej by se možná taky uklidnil, když by viděl tvoji snahu
Je to jak píšu.Sem myslela že to víte.Týden jsou semnou a týden u nich.Když tam byli někdy dýl bylo to jen kvuli něčemu a nebo sem tam byla pak taky chvíli.Ale abych šla na ubytovnu a oni si tam děti trvale nechali nastěhovaný s tim by nesouhlasili.Oni chtěji ať se Sergeje držim a neví že nám to teď nefunguje.Kdybych jim to řekla tak se máma bude jen nervovat a to nechci nebo mi bude radit ať to s nim srovnam a že všude je něco a to že chci žít bez chlapa ona vůbec nechápe.Nechci už jim dělat starosti.
Není to jak píšeš. Možná ti selhává paměť ale nikdy to tak nebylo. Teď byli dlouho u rodičů a ani k tobě nezašli. Před tím jsi se válela věčně zfetovaná v nějakém bytě s ukrajinci a neměla ani co na sebe. A v létě u tebe týden byli to zase jo. Na jaře s Denisem to samé, vždy pár dní vkuse. Co bylo před tím s Jirkou, Araby a cikány ani nemluvím. Milánek u tebe nebyl roky. Ono taky za co bys je živila, když nepracuješ a jen se vymlouváš.
Sany ale rodiče tam děti nemaji nastěhovaný.Vždy je tam nechávaji jen týden a další týden pak jsou semnou a rodiče chtěji mít klid.Oni by si tam děti nenechali trvale nastěhovaný a abych já je jen chodila navštěvovat.Tohle mam blbý a musela bych si je vzít na ubytovnu a to si neumim představit a ani by tam nechtěli.No už aby měli svoje životy a já pak si mohla dělat co chci.Akorát jak tohle vydržet a přetrpět.Doma pořád neni lepší atmosfera,pořád se to nelepší.Jeden chlap a jak dokáže otrávit a zničit dny.Sem strašně smutná už z toho všeho a z celý ty situace z virem a jak děti kvuli tomu maji jen jednu šanci na přijímačky.Já nevim nějak to na mě vše padá a chce se mi akorát zas brečet.A kdyby nás vyhodili tak nevim co bych dělala,to nemam vymyšlený.
nelži. Od mala žijí děti u tvých rodičů a Milánek u táty. Ti je živí, šatí, platí jim vše co je potřeba, kupují mobily, počítač, oblečení kroužky, hory a co je třeba. U tebe jsou vždy pár dní. I tady píše, jak málo ti stačí a vůbec nepočítáš co by stálo mít u sebe děti. Jo, týden a týden, to si tak rodiče představovali
Reklama
Já auto momentálně teď nemam,má ho on.On teď tady neni.V noci se sebral a odjel a ještě se nevrátil,tak vůbec nevim kde je.Já sem v nervech protože nevim teda kdy se vrátí a s jakou náladou a co bude.Nevim jestli se ho mam ptat kde je,jestli mi nezkouší a nebo jestli se na něj vykašlat a nehledat ho.Nevim si rady a Radka už se semnou bohužel nebaví,Ota je u rodičů a jak tu mam teď děti tak o to je to horší.Zdena teda má v pondělí odjet ale kluk tu zůstává tak já vůbec nevim.Je mi strašně.
- Odpovědět
Pošli odkaz