Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??

Jsem tady i s kocourem ! To si nenechám ujít.

Taky to může být jen napůl fikce a tyhle osoby real a nemoci matky a další tragédie fantazie.

Martino, budeš jedna z mála,která se přesvědčí, včetně znalce a mne. S Klárou jsem už v telefonickém kontaktu a sem přispívám minimálně od té doby.

Houbičky jsme našli a to jsme byli jen na kraji lesa. Taky jsme čůrali,ale Libor se jen díval a když tam byla Niki tak nic víc nedělal se mnou a Niki čůrala kousek vedle a v pohodě,on ji nešmíruje a ona se už před ním už moc nestydí. Martino oběd bude připravený,jestli nepohrdneš tedy jen moji a Liborovou technikou,kdyby nepršelo, udělaly bychom ohýnek večer a vzala bych tě tady po okolí ,kde co je a na houby taky bychom mohly zajít ještě odpoledne nebo zítra. Znalče jestli tam budeš, ráda se s tebou pozdravím také. Vím,že jsi mně trochu zkoušel a jsi byl i v Mimoni, ale to nevadí, přesvědčím tě,že jsme reálné a hlavně i tobě děkuju za podporu v takové situaci,co prožíváme. Mamča je na tom prý stejně jako včera,a dělají další vyšetření, tak tam za ní zítra pojedeme. Hlavně aby Niki se z toho neskládala tolik,ona to opravdu těžko snáší.Bereme do auta radši pohotovostní pytlík ,ale včera to naštěstí udělala až venku. Je to hodně citlivá holka a já ji budu chránit jako nikdy. Jdeme dodělat ten oběd. Jsme kousek směrem na Tomášov, Železniční zastávku projedeme a tam dozadu.

Jsem v Krásné Lípě, do Mikulášovic to je už kousek. Stojí mi za to si tam udělat výlet a setkat se s Klárou, Nikolou,Liborem a Martinou.Pokud tam nikdo nebude pak se všem pochybovačům hluboce omluvím, pokud se opravdu s nimi sejdu, tak všem prudičům vzkážu,polibte si prdel.

Pujdeme na houby na chvíli,sousedka to už taky ví a je z toho taky špatná.Říkala,že dnes je hospůdka zavřená a tak se tam jenom sejdeme a Martino ,půjdeš na oběd k nám.

Ok, moc se těším. Měly jsme s Nikou zpočátku smutný usínání, ona tiše plakala v pelíšku pro maminku a já to v sobě držela a když usnula ,zmizela jsem do kuchyně a tam se to vše uvolnilo, přišel Libor a šli jsme ven na zahradu a on mně nechal vyplakat vše,co jsem za ten den musela zvládnout a potlačovat, Nakonec jsme se vůbec nepipinkovali, já nebyla schopná,jen jsem se vyčůrala venku spíš preventivně trochu a na noc a on mně jen tam pohladil a odešel nahoru a já za Nikou. Ta chrněla a vzbudila se na záchod před čtvrtou, byla trochu zmatená,jakoby nevěděla chvíli kde je, hned jsem rozsvítila,zeptala se jestli bude čůrat,ona že ano a tak jsem jí rychle podržela nočník pod pipinkou a ona hned hodně čůrala do něj a já pak čůrala taky ale méně než ona a vylila jsem to na záhonek a spinkaly jsme ještě trochu. Jsem ráda,že už neblinká a snad to bude dobrý,ráno jsme ještě nečůraly,jak jsme byly před tím k ránu tak se nám teďještě moc nechce.Půjdeme udělat snídani,Niki by už zase měla stýskání a na slzičky,tak ji trochu zaměstnám.Dám ji už normální snídani,snad se jí to nevrátí zpátky.Musíme to všechno zvládnout a semknout se. Já vím, já jsem u Libora venku včera taky bulila a nešlo to zastavit,ale musíme nějak fungovat.Miška to všechno ví a je z toho zdrcená,chtěla hned taky přijet,ale maminka ji nakonec neputila až prý na prázdniny.Mluvily jsme spolu a oplakala to strašně,že musela zavolat znovu až za chvíli.Ona má maminku moc ráda a má o ní starost. Zavolám do nemocnice a jestli to bude bez komplikací, pojedeme tam zítra přímo odtud,

Tak holky potvrzuji. V jednu tam budu,mj.budu mít patří vás kytičky...poznáte mně. Hezký den.

Souhlasím. Ale i kdyby to nebyla realita,pak i autor (ka), potřebuje pomoc a nese v sobě něco velmi trýzniveho . Pak ale nechat jet návštěvu do Mikulášovic ,aby tam nikdo nebyl,je na pár facek. Proto mi to jako nereálné nepřipadá.

Je to silný. Ta holka se musí vypsat,vypovídat a hlavně ta malá potřebuje posílit.Ona ta léčba i kdyby byla úspěšná potrvá v řádu minimálně měsíců. Nezřídka s trvalým menším handicapem. Ale to nikomu nepřeju nic zlého.

Holky,přečetla jsem to nejednou a velmi s vámi soucítím. Jestli mohu poslat lidskou podporu všem i mamince, tak to nyní právě dělám.

Pozorujete jak mi po tváři teče slza?

Natko, děkuji za podporu, i vám ostatním samozřejmě,co jste tady déle a píšeme si. Pozdravuju z chaloupky a holky ,měly jste pravdu, je tady smutek největší jako doma,když tady chybí maminka. Už bych plakala,ale chci to dopsat,aby se mi trochu ulevilo. Dnes do hospůdky nepůjdeme určitě, mám o Nikolku starost, sice cestu zvládla,ale stěžuje si,že jí není dobře a moc toho nesnědla ,ale teplotu nemá. Budu s ní dole a Libor bude nahoře. Niki to opravdu snáší hůře a já bych se skládala asi taky,ale musím se mobilizovat i kvůli ní a díky Liborovi to dokážu alespoň trochu zvládnout. Budeme mít nočník připravený nejen na čůrání,ale kdyby se jí náhodou ještě chtělo blinkat, tak by to dozadu na záchod těžko stihla. Snad to ale bude dobrý. Volala jsem do nemocnice , mamča je při vědomí, doktor říkal,že bude důležitá motorika a řeč,protože tam bylo něco trochu zasaženo. Půjseme spinkat. Cestou jsme si zastavily na čůrání,ale vůbec dnes jsem to nijak nesledovala a nemohu psát o tom nějak,asi jsme čůraly normálně,spíš víc. Martino u Vladařů nás poznáš jako dvě holky s copánkem. Těšíme se, snad bude dnešní noc v klidu. Libor je opravdu skvělý. Martino my jsme udělali nákup a nic moc nepotřebujeme, jen nějakou přítomnost od blízkého člověka. Už mám zas slzičkyy