Reklama

Líbí se Vám jak holka / kluk / čůrá ??

Pavel1 (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Lucko,tobě nevadí,že to píše už někdo jinej? Už se z toho nehroutíš?

Lucka (Ne, 18. 4. 2021 - 13:04)

Jak jinej? Klára je Klára. A proč bych se zhroutila? Už je to dobrý snad. Tak ať dobře dojedou. Ani se teď neozvala, asi mají práci když tam nebyli takovou dobu.

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 18:04)

No už to nepíše ta osoba,co to psala předtím,neřikej,že si to nepoznala nebo nechtěla poznat?

Holka 16 (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Jako fakt slušný čtení. Mě teda se nejvíc líbila Jana. Ta Pavlína je praštěná. Jako chcát takhle před klukem i kdybych ho znala tak bych asi zašla za roh někam né? To poslední chcaní po tom pivu a dál to už jo, kdybych nevydržela a pak se spolu udělat v opuštěným baráku. Vzrůšo. Hustý .

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 11:04)

Klára už asi někde s Liborem dělá čůráníčko.

Martin1 (Ne, 18. 4. 2021 - 09:04)

Uf ! Taková nálož a hned v neděli po ránu. To mi Klárko a Libore nedělejte. Co já pak s tím ? Jsem jenom chlap 96% . ( smích)

..... (Ne, 18. 4. 2021 - 09:04)

Pavlína.......čůrající princezna. Bydlela v sousedství. Nenápadná štíhlá dívka s delšími kaštanovými vlasy tak nějak unikala mé pozornosti a zájmu do doby než... než se z ní stala hezká velká holka, která měla jednu zvláštní vlastnost.... ráda čůrala venku a ne úplně dole na bobečku a když potřebovala víc než běžně, příliš neřešila, ani ve věku těsně pod dospělostí, zda je nebo není v blízkosti nějaká osoba. Byl přítomen několika střípkům močení, které mne nenechaly klidným.... Situace první. Slunečné odpoledne , nacházíme se na rozlehlém dvoře nedaleké provozovny, kde společně máme brigádu. Směna končí a odcházíme domů, když se Pavlína zastaví a začne se lehce pohupovat a křížit nohy.....Libore, já se tady někde vyčůrám.... odstavené hromady palet za námi jsou řešením. Odchází k nim, zvedá červenou sukni, shrnuje svižně bílé květované kalhotky a v podřepu ihned vydatně močí ze štěrbinky pod sebe dolů na zem, kde vytváří postupně větší a větší louži. Neřeší, že stojím kousek vedle ní a zcela paralyzován sleduji z jejího lůna nádherný pramen. Potřebovala opravdu nutně, její proud moči není již intenzívní, ale mírný a končí až za několik dalších dlouhých sekund. Krásné štíhlé nohy a oblý zadeček s odhalenou dívčí štěrbinkou plnou po okraj tekutého zlatého nektaru mne naprosto vzrušily. Omluvné gesto... promiň, ale já musela už asi hodinu a nechtěla jsem tam na toaletách. ..Nejradši bych ji na místě pomiloval, ale byla to první vzájemná nečekaná situace. Velmi hezká a sympatická dívka, vím, že s nikým nechodila, ale nedovolil jsem si nic víc než říci, že se mi moc líbilo její čůrání. Následky nastaly ihned po mém příchodu domů. Zavřel jsem oči a.....musel se zbavit se té touhy, přetlaku, emocí, všeho, co chtělo vyřinout se ven v nejbližším okamžiku..... Situace druhá....... procházíme vsí . Nedělní odpoledne. Byli jsme spolu ve městě a od vlaku je to k nám zhruba čtvrthodinka. Pavlína je veselá, lehce koketní. Nepoznal jsem nic v jejím chování,že za okamžik bude nutně potřebovat čůrat. Na konci ulice říká...počkej chvilku a odběhne kousek ode mne vedle k malé hromadě štěrku ,rychle zvedá sukni a......opět jen podřepu močí pod sebe dolů. Tentokrát je její proud moči světlý ,vodový a široký a zaplavuje její štěrbinku docela. Pavlína močí silněji než minule a jsem opět vzrušen na nejvyšší míru.... Jsem se před tím hodně napila a asi jsem i nastydlá, sděluje....protože jsem už byla čůrat ve městě ,ale teď už to nešlo domů dojít.... vysvětluje a já ji dám pusu a přiznám se ke všemu ,co a jak prožívám při jejím močení. To ještě netuším, že budu odměněn.....zastavujeme se u kiosku a kupujeme piva. Nepospícháme. Je hezky a já poroučím ještě velkého panáka vodky. Chci s ní ještě jednou zažít ten mimořádný okamžik, kdy musí čůrat. Opatrně jí to naznačuji a zvu nenápadně k nám. Tajemná jiskra v jejich očích a potutelný úsměv.......jsi milý, ale nemohu být vyzývavá.... Neodmítá. Bere to jako výzvu. Asi po půl hodině pokračujeme dál. Sama se přizná, že už potřebuje a celkem dost na malou. Jsem vzrušen ještě dřív než k něčemu dojde. Její krátká modrá sukně a štíhlé nohy ve mě evokují představy, že tam někde v průsečíku stehen je Pavlínina štěrbinka, plná tekutiny, jež nutně volá po vyprázdnění..... Libore, já už musím někde.....její pravá ruka se rychle tlačí pod sukni.....pojď..., beru ji za druhou ruku a pospícháme za nedalekou opuštěnou stodolu. Ještě tam ani nejsme, Pavlína zastavuje ,v momentě stažené kalhotky a nezadržitelný proud moči z jejího lůna dopadá na zem opět z vyššího podřepu. Nevydržela by ani o chviličku déle. Její mokré kalhotky jsou svědkem, že už začala čůrat ve chvíli, kdy se zastavila a její žluté kalhotky byly o vteřinku později mimo proudící zdroj. Nádherný nekonečný vodopád a krásně mokrá štěrbinka okolo až k jejímu zadečku. Pohladil jsem jí tam....Libore ne... tady ne...... mizíme do stodoly . Neovladatelná touha...... můj penis v její ruce směřuje přímo tam......vzrušený dech a tlukot srdce ....., dotyk těl a spojení....... v okamžiku vnitřní tekutý výkřik lásky. Rychlý, nezadržitelný, maximální.... křečovité stahy vášně zaplavují její nitro do poslední Ach touhy...... Pavlíno...... Přišla druhý den.... Ke mně domů. Vyčůraná, ale připravena se milovat. Vášnivě....dlouho...připravena oddat se tělem mým dotykům,....připravena ve svém výkřiku vrcholné lásky nyní prožít společnou explozi rozkoše.......uvolnění..... v nekonečném objetí. Jen já a ty.... Probouzíme se...vyčerpaná láska nás obdarovala krátkým spánkem.....její plná štěrbinka a první močení ve vaně.....první polykání....... proudu........ jejího zlatavého nektaru přímo ze zdroje až do poslední kapičky. Přicházela ráda....často... týdny.....měsíce.... Močila spontánně, často venku, často jsem vypíjel její zlatý pramen, proudící z její nenápadné štěrbinky rozkoše . Užívali jsme si vrcholně týdny, měsíce. Postupně byla více a více nedostupná až......., ji před domem začal doprovázet cizí muž.......... Jsou spolu a mají rodinu,děti. Moc jim to přeji... Přiznala se mi, že to po ní také chtěl jako já. Odpojila se ode mne prý proto, že měla obavy, abych si na podobné aktivity nehledal i jiné holky. Kdyby Pavlínka věděla, jak jsem věrný...... Ale to už je jiná kapitola.

Holkočůr (Ne, 18. 4. 2021 - 16:04)

To je podobný jako to bylo se Soňou, když jsme se sblížili. Libore dost dobrý, ale škoda, že jsi ji nechal jít. No jo, ale zase bys nebyl s Klárou. A to je asi taky pohoda.

Ivan .L (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Dokud tráva bude růst, rány nezhojí a neopláchne déšť, řeky nespojí se v jeden silný proud, silný proud nadějí.... Tony.L.

No, (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

pustila jsem se celou písničku. Ivane, řekl jsi tím textem víc, než bylo možné. Ten text vystihuje Libora na 1000 %, přesto že jsem ho nikdy osobně nepoznala.

..... (Ne, 18. 4. 2021 - 21:04)

Dokud tráva bude růst...ruce špinavý až v trávě vztyčí kříž...řeky zastaví se, plakat neslyšíš...Slunce zář krvavou....Dokud noci střídá den...slova neplatí a co je vlastně jen...Ono prokletí co padlo na tvou zem....na tvou zem stracenou.....Tony. L. Pacifik...... Děkuji No, Scarlett, Ivane.

Scarlett (Ne, 18. 4. 2021 - 21:04)

Libore, takhle ne. Zítra přijedu, kam to je jedno. Vyřešíme to. 774 352 425 Tohle neni řešení. Prosím.

Scarlett (Ne, 18. 4. 2021 - 13:04)

Souhlasím! Ta písnička u mně vyvolává mnoho bolestivých momentů a vždycky to obrečím. Ivane, máš maximální empatii na Kláru a Libora.

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Nejen Libora. Kláru.

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Nejen Libora. Kláru.

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 11:04)

Tak takhle potomej důvod rozchodu to vymyslí jen cvok.

Návštěvník (Ne, 18. 4. 2021 - 11:04)

Pitomej - omlouvám se

Willy (Ne, 18. 4. 2021 - 11:04)

Četl jsem na různých vláknech různé povídky. Ty tvé se liší v jednom. Nejsou vulgární a přesto jsou výživné až do hloubky. Jsem nadšen. Palec nahoru.

Pavlína (Ne, 18. 4. 2021 - 12:04)

Pro všechny- nejsem ta, o které se píše. Tak bych se chovat nedokázala. Jen chci pozdravit na chalupu a popřát dobrou chuť k obědu a bezpečný návrat. Pa.

Albatros (Ne, 18. 4. 2021 - 11:04)

stránky 860 , 863, 866 to je opravdu moc vydařené. Magda, Jana, Pavlína. A máš tam další holky a zážitky? Já bych taky rád napsal. Třeba se k tomu odhodlám. Bylo by to na zhruba dvě desítky vzpomínkových příběhů. Nejhorší je asi začít. Máš nějaký recept jak se přinutit a nebát se, že to zkoním?

Reklama

Přidat komentář