Nazí doma

Chodím doma nahej nikdy si udělám masáž penisu ale nevím kolik stojí ulejíček

Pardon chtěl jsem napsat nahotí

Nahoru dneska někdo ?Počasí na to je.

Dělám masáže pinďíků ale honění penisu ale u mě se musí slíknout do naha

Dělám masáže pinďíků ale honění penisu

Děláte masáže penisu

Aj ja chodím doma nahý a že to niekomu vadí to ma netrápi,ja sa tak najlepšie cítim a je to úplne prirodzená vec

Člověk nemůže pořád chodit nahý. Dala by se do něho zima, i když je teplo.

Dobře. Nikdo se do diskuze nepřihlásil. Proto budu s dovolením pokračovat.

Já už nahý nechodím, jednak proto, že většinou ležím, no. Konec věty. Ale Zuzanka, můj plyšový slon, tak ta je věčně nahá. Ona zase pořád jenom sedí. A nikomu to nevadí. Nikdo ji neokřikne, aby si vzala alespoň kalhotky, nikdy se ji nezeptá, jestli ji není zima. Tak to vidíte.

To je právě to, že nevidíte. Ona to není Zuzanka, protože je to slon, ale Ferda, protože má chobot. Taky věčně nahoru. Kdyby to byla Zuzanka, říkali bychom ji také v ženském rodě. Medvěd. Tak ten chobot nemá. Malá medvědice, Velká medvědice a Velký vůz. A Mášenka.

A já už raději končím. A prášky jsem vzal a jsem tu dobře.

Správně. Ani toto není toto. Zdravá Milka pro chvíle pohody. Míru zdar.

A jsem tu zase a jsem tu dobře. Jestli ještě mohu něco napsat, napíši to také z té druhé stránky. Já jsem si nahotu nevymyslel ani jsem ji nechtěl. Byla mi vnucena. Napřed mě ničil nemocný otec, potom ustrašená matka. Všechno pěkné mi zakazovali, všechno špatné mi nařizovali. Nebylo proti nim obrany. Jim věřili všichni, mně nikdo.

Ale to už jsem se až příliš vzdálil od těch posledních sedmi let doma. Tam, kde zdravý člověk žije s nemocnou dementní stařenou, která mu brání v normálním životě... tam, kde všechno pěkné je zakázané a všechno povolené je nudné... tam, kde už pomalu nefunguje nic, jenom virus v počítači... tam není možné normálně žít a nahota je to jediné řešení. Jediné východisko, z nouze ctnost.

Ano, nefungovalo to tak, jak by mělo, ano, nic jsem nedělal a jenom ležel a spal, ano, díval jsem se jako deset čertů. Vlastně ne, promiňte. No. Ani toto není toto. Je to na střídačku. No. Ale dosti. Pláčete sice pěkně, ale na špatném hrobě. Já nejsem pachatel, já jsem oběť. A teď? Celý život jsem žil ve vězení, teď mi chcete pomoci a zavřeli jste mě tam taky. Nejste o nic lepší. Tak je to.

Víte, co si myslím? Všeho moc škodí. Vím, co říkám, protože před několika lety jsem chodil prakticky nahý celých sedm let. Nebo v bederní roušce. A musím popravdě říct, že mi to žádnou radost moc nepřineslo. Možná zpočátku.

Napřed jsem tak chodil, abych si to užil, potom abych netrpěl a nakonec abych šetřil už tak dost zničené šaty. A výsledek? Nachlazený i podchlazený i v létě, stolice nepravidelná, ne zřídka za deset dní a pro okolí přinejlepším podivín. A to ještě nemluvím o celkové apatii.

K nahotě musí být důvod a taky nálada. A hlavně podmínky. Abychom měli jistotu, že nás nikdo nevyruší. Říká se, že nahota je lék. Tak z ní prosím nedělejme drogu. Hlavně pozor na předávkování. Mimochodem: teď mám na sobě tepláky a mikinu, mimo jiné. Venku je chladnou a přesto dost větráme. A je mi dobře.

A to mně by stačilo chodit, sedět a sem tam lehnout.

Bydlím s rodiči takže nahá běhat po baráku nejde.

Nahý nechodím. Předně nejsem doma. A sestrám to vadí a jemu je to jedno. A mně to vadí, že jim to vadí. A mně to vadí, že jemu je to jedno. Ach jo. To je život.

Nevím co máš za problém...Já sice nekouřím ale v letě když je teplo tak chodíme s přítelem po bytě poměrně často nazí a když potřebuju pověsit prádlo na balkon tak jdu nahatá nebo odpoledne když dorazíme z práce tak si dáme kafičko na balkoně taky bez ničeho.

Nevím co máš za problém a kdo ti co zakazuje ale my co chodíme na balkon kouřit tak nahý rozhodně ne, alespoň nikoho takovího neznám

Moc mě to vzrušuje jít z...No vidiš!

Tak se nestyd' a vylez na chodbu nahatá, aby si tě moh prohlídnout eště líp.

Moc mě to vzrušuje jít z koupelny nahá a slyšet souseda na chodbě. Jen dveře brání abych stála před ním nahá jen s vlasy zabalenými do ručníku. To bych se ale moc styděla. Možná kdyby to tušil, zkusil by nakouknout kukátkem.
Pokaždé když mě potká , si mě celou prohlíží a lichotí mi. Musim se smát když mě zve na kafíčko.