Nosíte rádi korkové dřeváky?
Já si je taky upravuji. Trh nekryje dostatečně moje požadavky. Když pak nosím takovou vlastní výrobu, nekteří se mně ptají, odkud je mám...
Já to vnímám tak, že když kráčíte, tak ne vždycky pata trefí do patního žlabu a občas se zklouzne. Je to trapní, ale rád to sleduji u jiných...
já se byl dnes v dřevákách venku ... jen se mi potily chodidla, tak se mi sklouzávaly paty. Znáte také ten pocit? Jaký máte názor ??
Jasné, že bych si koupil...a taky že kupuju. Jenomže si je upravuji dle vlastného obrazu.
Přivítám názor ostatních na korkáče. Máte, nemáte, líbí, nelíbí, koupily byste si je, kdyby vaší velikost měli třeba v obchodě, kam jste právě přišly?
Před pár lety jsem korkáče zase koupila. Měla jsem je také dříve, ale musela jsem si na ně znovu zvykat. Opravdu v nich nešlo chodit celý večer bolely mě z nich nohy, zhruba po čtrnácti dnech už úplně v pohodě a jsem v nich i celý den. Líbí se mi a mám bílé.
Proč byla pauza v nošení korkáčů?
Byla jsem delší dobu mimo ČR tak to nešlo. Po návratu jsem objevila moje staré polozlomené korkáče, tak jsem se rozhodla pro nové. Tak po devíti letech jsem v korkáčích.
Áno . Určite by som si kúpil a úplne super by bolo keby že mali od viacerých výrobcov . Mohol si tak vyskúšať ktoré sú aké na nohe a pod.
Nemám, nekoupil bych si je, ale na ženské nožce se mi líbí. V naší lékárně je nosí jedná slečna.
Dříve, když jste korkáče koupily v každé drogerii je nosil každý druhý a skoro všude ve všech profesích. Nikdo to nikomu nenařizoval. Proč je lidi nosily? Byly příjemné, pohodlné, dostupné, prostě se v nich dobře chodilo. Úplně stejné důvody má ten, kdo je nosí i dnes. Jen vidět někde korkáče je to stejné, jako hledat jehlu v kupce sena.
V korkáčích neznám nikoho. To, že je mám nikdo neví a nikomu to neříkám. Nosila je moje máma a mě se v nich líbila. Když jsem byl starší, kolem 24 let, odcházel jsem pokaždé od ní silně vzrušený, stále jsem měl před očima ty nohy v korkáčích až jsem neodolal a koupil si první korkáče. Ty úplně první pocity, zážitky a vzrušení bylo ohromující. Měl jsem mírně ploché nohy, tak zpočátku tlačily o něco víc. Vůbec jsem to nečekal, ale ty první chvíle v nich vedly i k mému sebeuspokojení. Bylo to z ničeho nic, naprosto nečekané, jak silně zafungovaly. Dnes jsou moje bílé korkáče naprosto stejně skvělé. Úplně chápu ty kterým korkáče "vyhovují", píší zde o nich pouze v superlativy, protože i já bych bez nich si nedovedu představit volné chvíle. V mých 31letech je to moje tajemství a třeba i moje partnerka je bude mít.
Když je mít nebude je tady možnost, že si kvůli tobě korkáče oblíbí. Jinak ty prvotní pocity při seznámení s korkáči stále přetrvávají? Jestliže takto píšeš předpokládám, že i prožitky budou możná stále více intenzivnější.
Kéž bys měla pravdu a některá by se našla. Musí být nádherné, když je mají oba obuté, to ti hrozně závidím. Prožitky při nošení jsou fantastické, nejvíce se vždy těším, když přicházím domů, obouvám korkáče a cítím to podélné zakřivení a postupně celou plochu. Potom bych nohy nejraději pořád nechal v korkáčích.
Nechci něco pokazit, ale mám tušení, že příteli se už taky začíná líbit, když jsme se oba v korkáčích. Podle toho, jak to vnímáš budeš v tom už taky pěkně lítat.
Nádherné.
Já mám taky nádherné příhody s dřeváky.
Nedávno byl u nás na návštěvě kamarád a na přezutí zůstaly jen moje korkáče. Viděl jsem jeho váhání, ale vzal si. Později zavedl téma proč je nosím atd. Při odchodu mi řekl docela dobrý, pohodlný. Mám názor, že dost z nás chlapů by korkáče i více nosily, kdyby měli možnost si je někde vyzkoušet a především byly víc dostupné.
Tak, když má nohu 44, tak nosit 46tky!
Jsem postižená úplně stejným způsobem, tak vím o čem to je. Korkáče si nějak nevylepšuji pouze si v nich užívám. Nemá cenu v tomto případě nic měnit, pouze toto úchylku akceptuješ nebo ne. Zřejmě ti však také už korkáčový svět není cizí, takže víš jakou jsou korkáčky schopny navodit tu fyzickou potřebu.
- Odpovědět
Pošli odkaz