Totální endoprotéza kyčle
Jitko, po čase jsem opět nahlédla a nestačím se divit té tvé tzv. následné péči. Docela by mě zajímalo, jak ti to manžel vysvětlil a proč něco takového s doktory zařizoval. No aspoň tě tam naučily schody, což se ale obvykle člověk naučí už v nemocnici. I když asi něco jiného je klasická TEP při artróze a něco jiného po zlomenině krčku. Možná tady bych viděla trochu zádrhel. Třeba jsi v nemocnici měla zůstat déle, ale oni teď propouští jak nejrychleji to jde. Jen nevím, proč ti nikdo nic nevysvětlil a vlastně ani personálu LDN, který se k tobě zpočátku choval jak k bezmocné a k bezmocným tě i umístili. Je to teď opravdu divná doba. Ale už se snad rozběhly rehabilitace, tak uvaž, zda by ti s tou chůzí, ale i s dalším cvičením nepomohl nějaký odborník. Držím palce...
Jitko ,zdravím a také se musím pozastavit nad Tvým případem.. Většina z nás se dobrala k Tepce po předchozí "přípravě". U mne konkrétně bolesti jednoho kyčle začaly podzim 2019,stupnovaly se .Měla jsem odklady ,zejména díky covidu ,odoperována až po 9 měsících, kdy už krok udělat byl utrpení . A Ty -jsi k tomu přišla jak vyhozena z rychlíku. Co je lepší????? Přehození na LDN-bohužel co jsem měla možnost vidět- nic mín než čekárna na smrt. Tak opravdu tvrdé..Definovala bych jako ZANEDBANÁ pooperační rehabilitační péče..Tím bych asi argumentovala a lázně také jak děvčata zde radí bych si prosadila ..Já je absolvovala po Tep operaci asi po dvou a půl měsíci. .Do lázní jsem jela nepohyblivá a ke konci jsem běhala že mí cvičitelé žasli..Nyní se pohybuji ladně ,cvičím téměř bez omezení-no asi nejdu do lotosového sedu ,že.. Později už se špatně napravuje hybnost, proto neváhej.. Držím palce ..Taky ted vyřizuji komplexně hrazené lázně .U mne nejde o žádný relaxační pobyt, absolvuji brachyradium terapii ,mám nárok na chronické potíže s páteří,.Chtěla jsem až na podzim ,ale neví se ,zda opět vše nebude zavřeno. Těším se ,až otevřou veřejné bazény. Tak mysli Jitko na sebe, vše ostatní stranou . ...Hezké dny všem, Eva.
Jitko, koukám zrovna tak vykuleně jako Pájja (Pájjo, promiň). Tohle všechno s tebou měli domluvit v nemocnici, ne manžel. Po operaci začíná rehabilitace na oddělení už cca třetí den chůzí a schody byly před propuštěním povinné - tedy alespoň já jsem to měla. Na rehabilitaci jsem nebyla, nevím, jak to tam chodí, ale ta LDN to je tedy šok. K té tvé chůzi - kachnění - ti mohu poradit jedině to, co jsem tu už psala. Když jsem se učila chodit na rehabilitaci po reoperaci šla jsem proti zrcadlu jak píše Aja. Mimochodem šla jsem v prádle a byl to pohled děs a běs :-). Chodidla máš na šířku chodidla od sebe. Jdeš jen tak dlouhými kroky abys stačila přendat druhou nohu a nekulhala. Na rehabilitaci mi sestra dávala na zem značky abych věděla kam šlápnout. Jsi narovnaná, díváš se před sebe (i když já koukám pod nohy abych neupadla), našlapuješ přes patu. Já jsem měla spíš při chůzi problém tu operovanou nohu v kyčli ohýbat. Šla jsem jako před operací, kdy už to moc nešlo. Na to jsem se musela dost soustředit a nohy hlídat. Jak jsem tu už psala - jít a myslet na to jak dávat nohy je dost vyčerpávající :-) Možná by opravdu stálo za to se na lázně informovat. Kdyby nic, pomohlou ti třeba zrelaxovat namáhané svaly, uvolnit co je stažené. Tak hlavně ať ti nohy nebolí a ostatní se zvládne časem.
Jitko, s tou LDN to je síla. Manžel se asi zbláznil a doktoři s ním. Promiň! Měli ti nabídnout přeložení na rehabilitaci, ale toto? Šílená představa. Zřejmě jim tam díky covidu prořídli pacienti a potřebovali naplnit stav. Taky jsem neměla lázně, ale já je nechtěla. Být tebou, zkusila bych požádat nyní. Ortoped přeci vidí, že nejsi v pořádku, bylo zavřeno, třeba to vyjde, za pokus nic nedáš. Nebo obvoďák. Hlavně musíš cvičit a posilovat nohy. Pak mají sílu a dokáží chodit. To mi opakoval doktor, že je potřeba mít svaly. Pročti si diskusi, možná tam objevíš nové rady. Máš rotoped? Je to super na posílení. Drž se!
Dobrý den, je mi 67 a jsem po TEP pravého kyčle 4 měsíce. Už chodím bez berlí, dle dovolení doktora, ale pořád mě to trochu bolí a chodím " jako kachna " a tou neoperovanou nohou opisuji spíš oblouk, než přímku. Připadá mi, že se učím znova chodit jako malá, to co bylo dřív úplná samozřejmost najednou nejde "nahodit". Operace proběhla po úraze a zlomení krčku stehenní kosti. Cvičím na rotopedu i doporučené cviky, chodím po schodech i kousek po zahradě. Chtěla jsem se zeptat jestli někdo měl podobné potíže a jak dlouho. Děkuji předem za reakce.
Jitka, na strane 413 predposledný príspevok. Presne o tom som písala, ako som sa učila chodiť ja. Hlavne sa snaž, aby si sa neknísala. Neponáhľaj sa, udržuj sa stále rovno, najskôr iba po byte, aby si sa mohla kontrolovať. Presnejšie som písala hore. Pôjde to, len sa neponáhľaj.
Ajo, děkuji za komentář a povzbuzení, budu to zkoušet a doufat, že se to spraví. Diskusi zde jsem přečetla od začátku ( asi do tří čtvrtin a poslední příspěvky ) a trochu mě zmátlo, že někdo už po čtyřech měsících po operaci odložil fr. hole a běhá jak čiperka a po šesti měsících leze po horách nebo dlouhé túry. Pokrok jde u mě pomalu, ale když si vzpomenu, jak jsem se v nemocnici šourala do koupelny s kartáčkem na zuby v puse, je to pokrok.
Hlavně že už můžu doma vařit, dřív vařil manžel, který nikdy nevařil, i když se ukázal jako velice učenlivý. Ještě jednou díky a krásné jarní dny.
Jitko, mně se osvědčilo chodit proti zrcadlu. Přesně jsem viděla, kde dělám chyby. Pěkně pomalu, srovnat se a myslet na každý krok. Vše máme v hlavě. Roky jsem kachnila a zbavit se zvyku, i když už byly obě nohy stejně dlouhé dalo dost práce. Každý jsme tady odkládali berle po jiné době. Záleží vždy na povolení od doktora a hlavně na tom, jak se kdo cítí. Já šest týdnů po propuštění z nemocnice mohla doma chodit bez berlí, venku po cca 12 týdnech. Hlavně nic neuspěchat. Už jsem to tu psala, v nemocnici, když mě jeden doktor sledoval jak chodím po chodbě, sám řekl, abych nohu nešetřila, že mám víc došlápnout. Dnes se podvědomě sleduji a kontroluji třeba ve výloze :D
Oprava, ne po 12, ale 9 týdnech. Takže od operace zhruba 11 týdnů, skoro tři měsíce. Na kontrole řekl doma bez a venku ne dříve než za další tři týdny. Na druhou kontrolu tři měsíce po první jsem jela bez berlí, ale pak jsme šli do NC a tam eskalátor, docela jsem se bála, zda včas stihnu "vystoupit" :D
Jitka, hlavne sa drž rovno a nepoddávaj sa tomu uhýbaniu na stranu, lebo odnaučiť sa tomu je ťažko. Čím skôr tým lepšie. Ja som trénovala pred zrkadlom pár krokov, aby som zistila ako mám držať celé telo. Na druhý kĺb som išla po 8-mich mesiacoch. Po duhej operácii som už aj ja po 4-roch mes. pekne chodila a dokonca sadla na bicykel (to je môj koníček :-) ). Nikdy som nechodila iba s jednou fr.palicou. Po kuchyni som sa radšej pridržala, ale vždy rovno!!! Bývam sama, tak som to musela všetko zvládnuť. Rôzne pomôcky, alebo na kolená. Hlavne nezanedbávať cvičenie, ktoré ti spevňuje svalstvo. Som rok po druhej op. Cvičím denne min.20min.,bicyklujem, rýchla chôdza. Mám 74 r. je mi fajn a dúfam že mi to dlho vydrží. Tak len sa pekne drž, trpezlivo pracuj na sebe. Každý to zvláda inak, hlavne aby bol výsledok dobrý. Krásny deň! Aja
Ahoj holky! Díky za komentáře ke gynekologii, Věrko, zatím nosím fh, nechodím bez nich. Zkoušela jsem doma, ale kulhání a to nechci. Možná kulhání z obavy, že nohu ještě nesmím plné zatěžovat, nevim. Jedná berle není vhodná,Pajjo, to vím, ale potřebuji aspoň jednu ruku, tak si říkám, že tě chůze doma moc není a snad nic nezkazim. Mám práci, kde sedím, můžu se projít, křeslo nastavovací. Přijedu autem až k budově, výtah..i když poslední patro musím pěšky, tak snad po jednom schodu nějak vylezu. Doma se nadřu víc...DD.
Do konce května, kdy mám kontrolu, budu ještě o francouzských holích (já jim říkám berle,to je spatně, vím)
Pajjo, Ty jsi skvělá, vždycky mě potěší a povzbudí Tvé komentáře, je to taková naděje, že vše bude zase dobre.
Holky, chci ještě jedno doporučení - stále jsem v lázních (do 4.5), pokud budete v jodobromo pozor na vlasy! Voda barví do zelena. Zvláště odbarvené blond a meliry! Nenamačejte vlasy ani trochu. Paní jela odsud jak vodník.
Pajjo a prosím, kdy jsi začala protahovat nohy do pozic, které jsou v době hájení zakázané nebo lépe řečeno nevhodné? Nemyslím křížení, ale hluboké předklony, pokrčená kolena od sebe... Já zatím nejsem v tom stádiu, s těším se až budu moci každý den zkoušet a postupovat vpřed. Pozítří jdu z lázní domů, úklid mě tam nemine, nevim, co si budu moci dovolit. Ještě mám franc.hole, doma jednu. V lázních byl tvrdý režim, žádné večírky, zábavy, družení. Celou dobu mi vyšel dvoulužak, kde jsem byla sama, takže fakt bezva. Začínám poslední třetinu léčby, na konci května mám kontrolu. V červnu bych chtěla do prace. A pak na podzim druhé kolo. Chtěla bych ale až za rok. Jenže pokud dostanu termín, půjdu. Protože mě to stejně nemine. Ale fakt teď nechci. Člověk vypadne že života minimálně na tři měsíce. Manžel už v létě plánuje kola, vůbec nevím, jestli to dám. Ale to jsou ještě další dva měsíce, tak uvidíme.
Ještě se zeptám, Táňo, když plánuješ na konci května kontrolu a od června do práce, jak to máš s chůzí. Můžeš nohu zatěžovat naplno? Pokud ano, trénuj. Ono to chvíli trvá, než se naučíš jít jako by nic nebylo. Já mám vždy pocit, když odkládám hole, že vážím jednou tolik, jak jsem zvyklá se nadzvedávat. A ten úklid doma nepřeháněj. Ono nosit kbelík s vodou na vytírání není nic dobrého - viz poznámka Pájji. Tak ať ti to šlape.
Táňo, přesně kdy jsem jaké pohyby dělala si nepamatuji, ale tak nějak přirozeně šlo vše samo časem. Operace konec ledna a asi tak za půl roku jsem už chodila s jistotou, dokonce jsem šla poprvé do fitka. Hluboký dřep v autobuse jsem tu už popsala, ale ty nedělám dodnes. Hluboký předklon běžně, nohy křížím v kotnicích ještě jsem měla berle. Nohu přes nohu nedávám. Ve fitku ráda protahuji svaly na nohách a cely SS na tomhle stroji. https://youtu.be/mH6zl8DeAnk Vypadá to snadné, ale dá to svalům pořádně zabrat, cviků je plno i jiných. A až otevřou bazén, začnu plavat prsa, když vy to můžete. Doma bych s jednou berlí nechodila, ani venku. Bolí z toho záda. Doktor mi doma povolil chodit bez berlí už po první kontrole, protože doma je možnost se občas někde přidržet, což venku ne. Je doma i rovný povrch, takže chůze je bezpečná. Taky si dej pozor, abys nezvedala těžké předměty z předklonu. Prý se může tím uvolnit dřík ve stehně. Neboj, postupně se vše vrací do normálu, ani si to člověk neuvědomuje. Nedávno jsi odjížděla a už balíš domů, to to uteklo. Díky za radu o jodobromové koupeli. Zelenou mám ráda, ale na hlavě ji mít nemusím :D
Holky, ještě se chci zeptat - jak probíhá gynekologická prohlídka? Chodím pravidelně a moc si neumím představit jak tam vložím nohy do držáku. Máte zkušenost?
Táňo, já taky měla gyndu jako povinnou prohlídku před operací a byla jsem na tom podobně jako Alena. Jen nahoru jsem vylezla sama a pak to bylo na doktorovi. Zvládli jsme to. Ještě k tomu roznožení. Když jsem šla na kontrolu po 3 měsících řekli mi na rentgenu ať pokrčím nohu v koleni a položím ji do strany co to půjde. Položila jsem koleno až na stůl. Takže uvidíš, myslím, že to časem všechno poddá.
Táňo, já už měla gynekol. prohlídku jako jedno z předoperačních vyšetření a při obou kyčlích v háji a při bolestech jsem byla dost nervózní, jak to proběhne. Doktor sesunul madla vedle sebe a vyšetřovací stůl spustil dolů. Pomohl mi sednout, nohy mi položil na madla, pak se mnou vyjel do patřičné výšky a madla uzpůsobil tak, aby bylo možné vyšetření. Přestože jsem měla nohy dost u sebe, tak to zvládl. Tím samým způsobem mě pak dostal zpátky na nohy a podal hole. 5 měsíců poté jsem šla na druhou operaci, ale to už po mne gyndu (a některá další vyšetření, např. RTG plic atd.) nechtěli. To předoperační vyšetření mi shodou okolností spadlo do termínu pravidelné kontroly, takže na další po roce už to bylo v pohodě. I tak se doktor choval podobně šetrně, přestože už jsem to nepotřebovala.
Táňo, nevím, v jakém stavu jsi byla před, ale já dokázala dát kolena sotva asi 30 - 40 cm od sebe. Mám skvělou doktorku, ta řekla hoďte mi nohy na ramena a bylo. Po první operaci úplně v pohodě, jen jsem operovanou nohu přidržela při dávání nahoru do madla. Rozsah už byl lepší a po druhé noze už udělám roznožku jako kdysi :D
Ahoj, děkuji za komentáře. Sníženou hybnost levé nohy mám tak 10 let, hloupě jsem to přisuzovala esi skloubení, to mě tehdá chvilku trápilo. Bolesti kyčle přišli po covidu loni v listopadu a to jen pouhé občasné loupání jinak nic víc. Řešit jsem to začala letos v únoru, dotoho jsem se nechala naočkovat proti covidu a to byl ten hlavní spouštěč , velké svalové bolesti celích nohou, oteklá kolena atd. Souvisí to také s mým povoláním, jsem sanitárka na aru a jip tudíž dvanácti hodinové směny na nohou. Teď jsem pomalu měsíc doma a je to lepší ale bolesti mám i klidové, nemohu už ani spát na boku. Jsem po kyretáži a ve středu podstoupim hysterektomii. Termín na tep jsem dostala letos 30.6 a to tedy asi zrušim protože je to prý příliš brzo po sobě. Tím nastává problém se zaměstnáním na aro se už nevrátím a jinou práci pro mě nemaji. Po ukončení neschopenky mě pošlou na přezkoumání zdravotního stavu a pravděpodobně dostanu výpověď ze zdravotních důvodů, to už mi řekli na personálním. Jsem zvědavá kde mě teď zaměstnaji abych k tomu všemu nebyla bez nemocenské. Ještě jednou děkuji za reakce, dovedete si představit tuto dobu na aru a k tomu mé potíže, lituji moje skvělé kolegyně v práci které to se mnou museli celí březen vydržet, né že by museli pracovat za mě to rozhodně ne. Jinak tedy klouby tak nějak drží pohromadě, podle ct vyšetření je tam 1,5 cm cysta ale kluby drží. Horší je to co tam musí zůstat a to je tedy ve velmi špatném stavu viz. můj první příspěvek. Nedovedu si představit rekonvalescenci po první tep pokud je druhá kyčel v podobném stavu. Mahulena
Reklama
Pájjo a Ajo,
Mě odvezli po úraze: loni před Štědrým dnem jsem vytírala a uklouzla jsem na mokré plovoucí podlaze. Ještě do rána jsem vydržela, myslela jsem si bláha, že je to nějaký výron, či co. Ráno přiběhli dva chlapíci, hrozně pospíchali, naložili mě v domácích teplácích a cross pantoflích, ještě jsem stačila chytit hřeben a mobil, doklady a už jsme jeli. Paní na pokoji, které operaci TEP plánovaly, byly do nemocnice vybavené, měly domluvené doléčení, já byla jen taková vykulená "rychlokvaška" :)) . Když jsem měla jít domů, manžel řekl, že mi domluvil " následnou péči ". Tak já že ano.
První co mi bylo divné, když mě převezli na následnou péči, bylo to, že se p. doktorka na mě divně podívala a pak se zeptala "co tam dělám" a pak to, že mi večer nabídli plenu ( to už jsem o fr. holích chodila sama na záchod ) a když jsem odmítla přivezli mi " gramofon ". Ostatní jsem pochopila, když na pokoj přivezli další 4 babičky, které přebalovali a krmili lžičkou. V noci všechny " nahlas spaly " a tak jsem byla ráda, když už bylo ráno. Byla jsem prostě na LDN, ale říká se tomu následná péče. To si člověk teprve uvědomí, jakou cenu má normální úplně všední život, jen když může být doma a samostatný :) . Vydržela jsem tam týden ( naučili mě tam chodit po schodech ) a pak už jsem spěchala domů. Na internetu jsem si našla patřičné cviky a pak už to bylo vše na mě. Možná mi to doléčení schází a proto mi to jde tak pomalu. Lázně byly zavřené a jak je to s nimi teď ani nevím. Snažím se kontrolovat před zrcadlem, abych " nekachnila ", až se budu sledovat ve výloze, to už mi bude hej :) . Jste obě moc dobré jak jste se s operací vyrovnaly tak ať vám to i nadále dobře šlape ! Hezké dny.
- Odpovědět
Pošli odkaz