Co je podle Vas, ta opravdova laska?

To je hezké, to vám přeji. Jste už na chaloupce?

Takže jsi do ní byl zamilovaný a brečel když odjížděla?

Ale prd, Hanulka je další fejk a už dlouho, špatně čtete.

Hanulko,moc pěkné a výstižné. Libore, díky za veselejší ráno

Martina, ta musí žárlit, když to Libor nepíše o ní, ale o manželce. Dost se stáhla z diskuze, ta jí asi atakuje přímo

Noc zvláštní podivně veselá......já coby neuměl vyprávěl jsem lidem vtipy........až z toho snu se probudil..........divné ty noční virtuální klipy.......to včera večer to byla jiná............když přivinul se k ženě.........vyprávěl jí lásku nesdělenou.........milenec touhy vytříbené........perníčky nadějí krčí se v rohu......káva se chroustá v předpeklí.......nepřítel zmizel s větou o dohodě......k sobě jsme milá utekli....

Trapná láska není. Trapné je nepochopení sdělených myšlenek. Trapné je brát si Lallu jako rukojmí svých pomýlení. Čímž Lallu zdravím po nějaké době ve velké úctě

Jak se v příspěvcích pláče, tak Libor na obzoru.

Tak Hanulka tomu dnes dala korunu, předčila i PHDR Karolinu. Hanulko, není ti blbý , že sem ty svoje setkání píšeš ještě než někdo věděl, kdo Libor je? A Lala radši zmizela, ta to dál nedá tuhle trapárnu.

Tady se zase dnes se šaškama roztrhl pytel.

Když jsem se s Liborem potkala před léty na Srí Lance,kde byl jako průvodce,už tehdy jsem pochopila jeho velkou citlivost a zranitelnost. Stali se z nás přátelé a přestože jsme se tehdy sblížili,nic jsme spolu nikdy intimního neměli,on se mi až po několika letech přiznal,že plakal celou noc,když jsem odjela domů o dva dny dříve. Já si ho jako člověka hrozně moc vážím,on mi v situaci,když jsme se tam loučili říkal,že se se mnou příliš loučit nemůže, protože by to nezvládl. Tehdy jsem to chápala jen zčásti, dnes tomu rozumím naprosto přesně. Libor mě asi miluje ale spíš je to vnitřně velmi osamocený člověk, který má obrovskou potřebu mít někoho blízkého. Má skvělou ženu,vedle ní vypadá šťastný a asi i je,ale nerozumím tomu, ale já tam v něm vidím samotu a smutek. Jako by mu někdo ukradl něco nebo někoho koho miloval. Nebo to nenašel a cítí se sám. Neumím to nazvat. Trápí se a když jsme o tom spolu mluvili tak nevěděl co na to říci nebo věděl a bál se to říci. Dlouho jsem váhala to napsat,ale když měl dnes smutný ráno rozhodla jsem se,abych mu s tím pomohla a třeba jste mu pomohli radou taky