Agorafobie

Tak jsem jela ve vlaku nazpátek, zvládla jsem to..akorát jsem měla špatný pocit, že třeba přestanu dýchat, ale nic takového se nestalo, jela jsem tam s přítelem, nevím jestli to bylo tím? Teď jsem absolvovala cestu asi 20min do práce trolejbusem sama, nakoupila jsem, zašla jsem do banky a teď jsem v práci? za chvilu du do školy, domluvial jsem se sefkou že pro jistotu půjdu k psychologovi,anebo mám k psychiatrovi? protože předpokládám, že ty léky, která si psala Leni, se nejspíše nedají koupit bez předpisu...Dík za tvoje rady, moc si toho vážím a bojuju, umyslně se vystavuju situacím které mi připadají stresové:) a vida, stres a strach se dá říct že částečně opadá...

Danielo,já alkohol vůbec nemohla,protože rád odbourává hořčík,hlavně bílé víno a tvrdý alkohol.Dnes jsem po těch 16ti letech z nejhoršího venku a vím přesně,co pomůže.Dýchat nepřestaneš,pokud se však neobjeví i brnění a posléze křeče končetin a tu křeč můžeš chytnout i do úst a krku,pak by bylo dýchání ohroženo,jinak ne.Vím,špatně se dýchá,polévá tě horko a tluče srdce a myslíš si,že je to tvoje poslední hodinka,ale neboj se,při nejhorším,jez ztratíš vědomí,tělo se tak uklidní a vzbudíš se,ale než k tomu dojde,je dost času na přivolání pomoci.Hlavně měj u sebe vždy mikroténový sáček a když ti tak bude,jdi někam,kde budeš sama a nasaď si ho na pusu a dýchej pomalu ze sáčku,do sáčku,ten vydýchaný vzduch,je to důležité,hlavně nikdy nechoď na čerstvý vzduch a nenechej na sebe otevřít okno,pamatuj,sáček a vydýchaný vzduch a žádná panika!Na mě platí to rozpuštěné magnézko a lexaurin.Mě,když to na mě očas přijde a projede to mým tělem,zůstanu v naprostém klidu a řeknu,to ne,jedeš z mého těla ven!!!!!!!!A za chvíli je pokoj,ale už ani neví,co to je a někdy si mohu dát i trochu šampusu.Bacha tedy na alkohol,měj u sebe magnézko a něco na uklidnění,protože když už je to zlé a přijede rychlá,píchnou ti magnézium,calcium a apaurin,pokud je ti zle,tak i torecan.Víc na to není.Sama musíš s tím zatočit.

Ahoj Lenčo, moc ti děkuju za uklidnění, včera jsem byla na procházce a taky pak s kamoškou na vínu a bylo to v pohodě, akorát jsem na to myslela, ale přítel mi vysvětlil, že jen tak nemůžu přestat dýchat a kamarádka mě taky uklidnila, přemýšlím jestli to taky nebyl ten alkohol? Vypila jsem 3x 2deci vína, nemyslíš že by mě to mohlo uklidnit? Mám strach, že to bude agora, dá se to odchytit v těhle začátcích?

Danielo,musím Ti říci,že se u Tebe projevuje panická porucha a může přejít v agoru.Do vlaku nemohu po 16 letech ani já,protože tam to prostě nejde jen tak zvládnout,vzhledem k tomu,že si nemůžeš říci,že prostě jen tak vystoupíš.To ani nejde.Já jezdím dálkově jen autem a MHD.Prostě jsem zvládla už cokoliv,jsem v pohodě,ale vlak,to NE!!!!!!!!!!!!!
Pokus se dostat k lékaři,mě zabral Remood,ale vyšší dávka,je na to dobrý a lexaurin 3mg,ale také je dobrý i ten neurol.Nevyhledávej hlavně skupinovou terapii,ta Ti stav jen zhorší,neboť si příznaky druhých jen osvojíš,u každého je to specifické a každý má příznaky jiné.Věř jen v jedno,musí tam být i neklid,kvůli něčemu jinému,třeba osobní problémy,přítel apod a ty,když na to pomyslíš a trápí tě něco,pak se to projeví i takto.

Ahoj agorafobičky, agorou trpím asi 10let, chci se zeptat, jestli některé z Vás pomáhá cvičení typu - jóga, powerjóga, pilates a další. Máte zkušenosti s nějakým "psychologickým" cvičením? Děkuji H.

zase se to projevilo, tentokrát to bylo velmi silné..stalo se mi to ve vlaku, chtěla jsem z toho vlaku vystoupit, bylo mi na omdlení, celou dobu jsem byla na záchode a pak na poslední dvě hodiny jízdy z celkových 4 hodin jsem vyšla konečně ven..byla jsem trochu klidná, ale pořád na ten stav co jsem měla musím myslet a zdá se mi že přitom když na to myslím, že zadržuju dech a z toho mám pak děsný strach..co mám dělat, jsem doma a momentálně si nemůžu ani dojít pro žádné léky..až v uterý plánuju navštívit psychologa.

Jízdu jsem zvládla v pohodě, nemyslela jsem na to prostě a šlo to, doufám že to tak půjde dál a opravdu všem přeji, aby když u nich ten pocit propukne mysleli na něco pěkného, co se jim podařilo a v duchu si říkaly jak jsou dobré!

Tak Danielo,zvládla jsi to?Pokud ano,kdykoliv se v budoucnu ten pocit projeví,zažeň ho a mysli na něco pozitivního,mě velmi pomáhá magnosolv,roztáhnou se cévy a je mi fajn,někdo nechce připustit,že lexaurin není dobrý,já mám s ním dobré zkušenosti,neurol také není špatný,včera mi odvezla rychlá těžce nemocnou dcerku na kliniku,jela jsem s nimi a vůbec mi nebylo špatně,protože člověk na to nesmí myslet,dřív mě do auta nikdo nedostal,ani z domu a do obchoďáku také ne.Pracuji na sobě a fakt to jde a tak Ti přeji,aby tahle občasná panika v agoru nikdy nepřešla,to by jsi se musela rozloučit se vším,i s prací.Hodně štěstí.

Danielo nezlob se ,ale ty agorafobii nemáš,to bys vůbec nezvládala co zvládáš

Moc Vám děkuju za cenné rady, dneska mám jízdu, tak mi držte palce ať to zvládnu, velmi si vašich rad cením. Pak dám vědět, jak to dopadlo...D.

No,já bych to tak jednoznačně nezamítla.Takto to začínalo u mě,jen ten pocit,který nešel vysvětlit a jednou za čas.Hlavně si to když znovu sedneš na stejné místo do toho auta nesmíš připustit,že co když se ten pocit objeví znovu,protože se může stát,jakmile na to pomyslíš,tak si ho sama přivoláš.To byl spínací prvek u mě,kdysi dávno a pak mě to neminulo,protože se ta panika obrátila v agoru.Ale jak jsem do toho vpadla,tak jsem z toho musela ven,takže mám zafixováno...jsem v pořádku a nemyslím na to a ono to prostě nepřijde.Je to těžké,ale v takovém začátku se o to musíš pokusit a pak se to v nemoc ani nerozvine.Věř mi Danielo.

Nebyl to spíš mírný záchvat paniky? Já ho měla včera, synovi začal otékat zub, stoupala teplota, už jsem viděla otravu krve a volala obvodní doktorce. Klepaly se mi ruce a kolena.Rozdýchala jsem to. Možná by to chtělo mít u sebe něco na uklidnění- Neurol, Rivotril. S agorkou bys nejezdila, to mi věř. Měj se prima. L.

Nevím, jestli je to přesně agora, jsem na ní celkem mladá, je mi 21, dneska jsem jela v autě, jako autoškola, mám kondiční jízdy a za čtyři dny dělám řidičský průkaz, už 2x jsem jízdy neudělala..ale to nebylo kvůli tomu, je to asi tak 4roky nazpátek kdy jsem měla podobný pocit, ale od té doby se ten pocit neobjevil...až teď, když jsem jela v tom autě, pršelo a já jsem najednou měla takový pocit, že způsobím nějakou dopravní nehodu, že se strašně bojím, začala jsem se trochu potit, a myslela na to, že se mi chce na záchod..Snažila jsem se mluvit s instruktorem a doufala že to přejde, opravdu to po chvilce ustalo, ale teď jsem z toho trošku nešťastná..normálně jsem velmi sebevědomý člověk, pracuji jako projektový manažer, nemívám problémy že bych se něčeho bála, až na tento pocit..už jednou jsem s tímto pocitem byla u psychologa,ale tenkrát mi řekl že to nic není..a když jsem si teď přečetla o agru tak si myslím, že to je to co mně trápí, dá se toho nějak zbavit, aniž bych musela k doktorovi?

Ahoj, zdravím Vás všechny v téhle diskuzi. Objevila jsem jí teprve nedávno a uplně zírám, kolik lidí agorou trpí. Já už jí mám několik let, naštěstí v nějaké menší formě než píšete, takže můžu víceméně normálně fungovat (chodit na nákupy, do školy, práce...) - jen je mi to trochu nepříjemné a vždycky mi chvíli trvá, než se uklidním. Pouze občas mám stavy, kdy to nezvládnu a otočím to. Naštěstí to není tak často. Ale nejlepším lékem je podle mě nic nevzdávat, neposílat místo sebe někoho jiného, nevyhýbat se těmto situacím... je to sice trochu začarovaný kruh, ale to je nejlepší lék - překonávat to! Chtěla bych se zeptat Ivany, jak píše o té knížce: je dobrá? Co všechno v ní je a pomohla vám? Děkuji.

Přesně tak,praštěný je jen ten,kdo se na lidi s Agorou,jako na praštěné dívá,takže Ivo,klidek.Myslím,že by tuto nemoc nikdo nerad vyzkoušel,ani náhodou.Myslím,že nás osud nepěkně zkouší.Ale my tu zkoušku,svoji životní zvládneme na jedničku,sílu a zvládnout žít.A jen jsem Vám chtěla napsat,že Lenka a Lenča jsou dvě různé bytosti,tak pak člověk neví,pro kterou příspěvek vlasně je.Tak Vás všechny zdravím a přeji sílu a nemít hlavně strach,ten je původcem agory.

Ivano že je jak píšeš praštěná po mamince mě opravdu dojalo.Doufám že to nemyslíš vážně.Oni totiš lidi kteří trpí PP nebo agorafobii jsou v podstatě neštastní a praštěný je zcela mimo mísu.Chci věřit že jsi to nemyslela.

Lenčo, díky za podporu a radu.Budeme muset najít jiného doktora.Má dcera dlouho chodila po doktorech, protože po zápalu plic nemohla dýchat a bylo jí stále zle.Má udělaný veškerý vyšetření.ŠLA NA ALERGOLOGII ,to má v normě a lékař jí lécí na nervy a pomahá to.Já jí říkala,že to má nerový, ale navěřila.Dnes už to ví. Koupila jen tu knihu co vyšla o agorafobii od Jána Praška a tam jsou testy a tak jsme zjistili,že dcera je praštěná po mamince.
Ale k věci záleží asi opravdu na lékaři jak je ochoten,ale na druhou stranu teda nechápu tu jejich přísahu!

Ahoj Ivko právě jsem došla od psychiatra také jsem se ho ptala a odpověděl mi přesně to co tu je už psáno.Obvodní lékař by v akutních a takových stavech dojet měl.Ale odborní lékaři už nemusí.Takže opravdu záleží na obvoďákovi zda k tobě dojede.Nevzdávejto a bojuj stojí to za to.

Ahojky tak minulý týden jsem prošla dosti těžkou zkouškou.Potřebovala jsem na duchodové do jiného města.Jedinný prostředek který bohužel mi nedělá problémy je auto.Kamarád mi slíbil že mě tam i zpět veme autem.Byla jsem moc ráda.Jiný prostředek nezvládám zatím.Tak jsem si nevzala ani peněženku jelikož jsem na něj spoléhala.A paradox byl ten že já jsem se tam zdržela,kamarádovi to bylo dlouhé tak odjel a nechal mě tam.V momentě se mi udělalo zle při pomyšlení co budu dělat.Z duchodového mě zavolat nenechali jelikož prý odtama ven volat nemužou ikdyž jsem jim říkala že je mi zle a poslali mě do jednoho obchudku zda mě nenechají oni.Ani tam jsem neuspěla ikdyž viděli že mi je špatně.Nakonec mi cizí pán dával peníze na automat abych si mohla zavolat švagrové která vtom městě bydlela zda mě odveze domu.Naštěstí jsem u sebe měla Frontin na uklidnění který jsem si vzala a i přesto trvalo pul hodiny než švagrová dojela.Klepala jsem se jak ratlík venku zimou a i pocitem toho zda se rozjede Agora.Kupodivu ani nevím jak jsem to ustála,zda to bylo tím že jsem věděla že odvoz mám zajištěný a nebo tím že jsem si v duch namlouvala že vše bude ok.Snažila jsem se nezmatkovat a myslet pozitivně ikdyž jednoduché to opravdu nebylo.Asi to byla zatěžkávací zkouška uvidím co mi na to poví lékař až mu to povakládám.Ale díky tomu mi trošku stouplo sebevědomí.Ale na druhou stranu si myslím že to bylo i tím lékem ikdyž se stává že ani v těchto případech zabrat vubec nemusí.Toto je má poslední a těžká zkušenost a myslím si že třeba příště se zachovám ještě lépe.Udělal na mě podraz kamarád ale třeba byl k něčemu dobrý uvidíme.A pro Ivku opravdu pokud jsi vtakovém stavu nějaký lékař dojet musí a pokud nechce obvodní tak bych ho změnila.Já mám dobrého když mi bylo opravdu zle a nebyla jsem schopná kněmu dojít a to mám asi 100 metru tak mi objednal sanitu a nechal mě kněmu převézt.Je to jen a jen na přístupu lékaře.A já jsem ráda že mám kliku jak na obvodního,tak na psychyatra na ¨kterého mám i mejl a kdykoliv mu mužu napsat a on mi poradí co dál a i skvělého psychologa.Ivy držím palečky a zdravím Hanču páček

Nakoukni na abecedazdravi.cz, psych. problémy, agor.Obvodní lékař musí na návštěvu přijet, nedej se. Jsem na tom úplně stejně, ale zkouším to každý den. Ahoj L.