Agorafobie

Pro Lenku:
Co tak se zeptat na řešení Tvé situace

Pravidelnými návštěvami městské knihovny trénuju pobyt mezi cizími lidmi a při své poslední návštěvě jsem tam nahmátl knihu SVĚTEM STARÝCH ŘEKŮ vydanou v roce 1977 (Antonín Bartoněk, Orbis-Praha). Jak se zdá, našel jsem v ní kvalifikovanou odpověď na otázku, čemu starověcí Řekové říkali agorá. Druhý odst. na str. 29. nám říká:

No tak Wendy to snad néééééééé?Ikdyž život Agorafobika není vůbec jednoduchý,vždy se najde kousek něčeho co nám pomůže.Život je krátký a rychle ubýhá ale snažme se ho žít conejlépe a bojovat stouto potvorou.A využít každého dne kdy nám je lépe.Já už párkrát fungovala na 100 procent a ikdyž mám momentálně stav kdy krom obchodů,procházek a jízdy autem,nezvládám bohužel cesty vlakem a autobusem.Nedávno jsem měla krizi a ikdyž jsem si myslela že to nerozchodím,vzpoměla jsem si když se mi tato nemoc objevila poprvé.A přišla jsem na to že jsem na tom byla daleko hůř a malý kousek od hospitalizace.Po tomto nedávném kolapsu už vím,že to oproti tomu prvnímu byl slabý odvar.A posílilo mě to.Tak se dívej na život i optimisticky máme ho jen jeden a važme si ho.

Život je cesta do kurníku.Krátkej a posranej!!!

Ahojky, já trpím Agorou už asi 7 let. Někdy je lépe a nšěkde skoro nevylezu z postele.
Založila jsem stránky o Agorafobii a budu ráda, když je navštívíte. Můžeme si hodně mezi sebou poradit. Založit takový pomysllný klub agorafobistů a pomáhat si tu potvoru zvládat.
http://agorafobie.webnode.cz/

A jinak Klárko super že jsi zvládla nemocnici,já zase mám dilema,musím s dcerou do nemocnice na vyšetření se štítnou žlázou a bohužel musíme vlakem,tak toto jak já vyřeším nevím.tu nemocnici máme ale ta tyto vyšetření tu nedělá.Takže mám zase nad čím přemýšlet jak toto vyřešit,zdraví dcery nechci na ůkor mě podcenit.

Luci přesně tak jak říká Klárka kvůli nám tomu noc obětovat nemusíš.Ale pro nás každá rada dobrá ikdyž jak všichni víme nic není a nejde jednoduše.Ale člověka už nebaví se jen cpát léky to není řešení a navíc mám blbou povahu a to že jsem dost citlivá osoba a asi proto reaguji tak jak reaguji a pak mi je zle ale nemyslím teď ten lék co semnou tak zacvičil.Nic krásnou dobrou noc všem a příjemný zbytek víkendu

Lucko, bezva, noc tomu obětovat nemusíš, hlavně, když na nás myslíš, vydržíme. Je mi jasné, že se nic zázračného asi konat nebude, ale tonoucí se stébla chytá a každá rada z praxe, od někoho, kdo ví o čem to je, bude pro nás přínosem. Díky!

Kláro a holky ahoj,
sesumíruju pro Vás něco,slibuju ale musím mít na to víc času,aby to mělo hlavu a patu :-)..tak vydržte
ale je Ti určitě jasný,že univerzální návod neexistuje,to by nikdo paniky neměl !!! :-)
Ale fakt napíšu,možná ještě v noci..

Dobrý večer Hanko, Lenko... Tak nejdřív nemocnici jsem zvládla docela v poho, to ve čtvrtek na té JIB to bylo o moc horší. Jednak jsem tam odpochodovala s dcerou,jednak mi ten oxazepam stoprocentně zabírá. Mamka byla plná elánu a s dobrou náladou, moc jsme se nasmály. Dokonce říkala, že nechápe proč ji tam drží. Odpoledne byla u nás bouřka, asi byl dopoledne nějaký blbý tlak, je to asi jedno s druhým. Lenko, oxazepam je něco jako neurol, diazepam apod. Je to návyková záležitost a proto by se to nemělo užívat dlouhodobě. Někde jsem četla, že 4 měsíce nejdéle. Já ho užívám už roky, ne každý den, někdy jenom čtvrt, někdy půl prášku. Já vždycky poznám, že mi bude nějak divně a tak si ho raději vezmu ať tomu předejdu a pořád mi zabírá. Ale teď s tím Cipralexem jsem si říkala, že by mi už mohlo stačit jenom AD, sem tam jsem si ještě k tomu ten oxazep. vzala, ze začátku. Takže Lenko, určitě ses s podobnými léky také setkala, ony účinkují okamžitě, kdežto AD mají postupný nástup toho efektu aby nám nebylo agorafobicky a panicky, jsou nenávyková a užívají se dlouhodobě. Vidím, že to asi nikdo nemáme v životě jednoduché, také jsem na mnohé věci sama, mám hodně starostí se synem, je sice docela hodný, ale má problémy s nezaměstnaností, je toho také na mě docela dost a to už bych mohla za chvíli do důchodu.
Hanko, tak asi do sebe lupnout to, co uznám za vhodné aby jsem aspoň nějak fungovala, jinak to nepůjde. Docela bych byla ráda kdyby se opět ozvala Lucie a dala návod na to, jak se toho všeho zbavit.

Ahojky Klárko a Hani 1.Napřed vám chci popřát klidný den.Chtěla bych jen vysvětlit na co ten OXAZEPAN vůbec je?Já nikdy anx neměla,jen AD.Co si pamatuji tak?ze začátku to byl lexaurin,pak neurol,remood a frontin.Ale je jasné že vždy jako výměna za ten druhý.Jedno je fakt ikdyž jsem měla potom Arketisu takovou reakci tak když to beru zpětně na samý začátek tak jsem zjistila že jsem mívala daleko horší stavy.Hanka to asi si bude pamatovat ale Klárko já ty stavy co jsi měla teď i doma mívala ještě když jsem bývala s ex.A tenkrát tak dvakrát až třikrát týdně výjezdy rychlé ale to je tak 6 let zpět.Kdybych tenkrát poslechla jednu lékařku z rychlé tak jsem možná vtom nelítala tak moc.A jedno je fakt sebemenší rozrušení ti ataku rozjede.Bydlím bohužel i s dětma u rodičů,je tu ještě bratr a ke konfliktům kolikrát není daleko a pak stačí trocha a lítám vtom.Nejhorší je to že pronájmy jsou tak drahé že jako samoživitelka si ho zatím nemůžu dovolit,tak než zůstat na ulici tak jít k rodičům.A přitom když jsem ještě pronájem zvládala utáhnout jelikož jsembyla schopná jít do práce a dojíždět,tu totiž nic není tak jsem byla v pohodě.Žádné ataky nic,fungovala jsem jako každý jiný.Ale kecala bych kdybych netvrdila že se semtam neobjevili ale jen vtakové dost dobře zvládnutelné míře.Na co teda ty Anxiolitika jsou?S tímto opravdu nemám zkušenost.

Klárko,tak to je jasné,že jsi měla ataku.A milá drahá já už si život v 52 bez anxyol.a benzod.i při AD představit neumím.Také jsem žila v iluzi,že AD budou a to ostatní vyřadím,houby leda,a sám psychiatr mi anx.vysazovat vůbec nehodlá.Tak at je mamice líp,už i ta nemocnice bude expozice,vid?Tedy pro mě by byla ,pa Hanka

Já vím, Hanko, teď už za chvilku vyrazím se psem, pak půjdu s dcerou za mou maminkou do nemocnice, to mi asi také moc nepřidalo, je tam od středy se srdíčkem a je jí už přes 80, tak se o ni moc bojím, beztak to má souvislost s tím záchvatem paniky, nevím, čemu se divím. Jo, někde jsem se zmiňovala, že bych celého Praška také mohla odrecitovat zpaměti, ale když jde do tuhého, tak jsem posera. Jenom by mě zajímalo, jestli si občas k těm AD také musíte přidat anxio.? Já jsem totiž byla většinou na anxiolytikách, stačila mi půlka, dávky jsem nijak nezvyšovala. Tak teď jsem si říkala s těmi AD, že ty anxio. úplně odbourám, ale asi to tak jednoduché není, dnešek mi to potvrdil. Prosím, přispějte svými zkušenostmi, díky.

Klárko,,,,,,,,,neboj to je normál,jednou jsme dole a jednou nahoře,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,ale nejsme bábovky,ale bojujeme,ne,to se mi to píše,haha,jo teorii mám v malíku,ale praxi,moc ne,ale bylo hůř,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
Lenko N.já myslím,že jsou na tom lidi mnohem hůř než já,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
když nemusím do metra,Tesca apod.jsem na světě raději

Momentálně se vzpamatovávám z tak silného záchvatu paniky, že ani nevím, jak jsem to přežila. Kromě toho, že mi bylo úděsně, jsem šíleně nešťastná z toho, že jsem tak doufala, že ten Cipralex mi pomáhá (beru ho asi 2 měsíce po půlkách denně) a už během toho asi 3x a naposledy vlastně dnes taková zrada. Ze zoufalství jsem se musela rozbrečet, což mi taky trochu pomohlo, uvolnila jsem se. Nemáte někdo zkušenost jestli i po dvou měsících užívání se mohou dostavit tak příšerné potíže (bylo to doma, ne na ulici ani v davu v obchodě)? Musela jsem lupnout oxazepam abych se z toho dostala, naštěstí mi pomůže, ale jinak brrr...panika děs!

Momentálně beru lék který mi sedí a ještě jsem ho doma měla,beru ho jen proto že jsem zatím nebyla ve stavu dojít k lékaři ale na ponděli jsme domluveni tuto situaci vyřešit.

P.S Luci taky bych ráda věděla co tobě pomohlo.Podporu doma moc nemám teda od rodiny,děti pomůžou jak mohou ale ty nechci zatěžovat,potřebuji aby mi v klidu dodělali školy.

Milá Lucie asi jsi mě špatně tenkrát pochopila nebo možná já jsem se špatně vyjádřila ale nechtěla jsem tu nikoho vyděsit.Jen upozornit na tento lék.A je pravdou že u citlivějších osob může způsobit to co mě.Ale opravdu vždy předepsaný lék beru stím že trošku podpoří a opravdu nepřeji nikomu zažít to co jsem po něm zažila já.Neurazila jsem se ale dotklo se mě to.Jinak omluva přijata,jsme přece tu rozumný lidi.Bojuji stouto potvorou jak se dá,konečně jsem nebo mám už za sebou tři klidné dny.Víš mám problém i s váhou lépe řečeno nízkou.A ten lék mi tak rozhodil žaludek že jsem nejedla nepila no prostě to co jsem už psala.A to zrovna nepotřebuji.V pondělise budu s lékařem domlouvat na něčem jiným.Nejhorší je že bych ráda byla bez léků ale u této potvory to bohužel nejde.Jsem samoživitelka v částečném inv.důchodu ale pozor mám to skrz ploténky a musím fungovat kvůli dětem které ještě studují.I to je věc která mě drží nad vodou.Nemáme to tu lehlé nikdo a hlavně před Hankou 1 smekám,ta jak vím to má ještě těžší.Nic ještě dík Zdenkovi za podporu a všem tu přeji jen to nej alespoň v rámci možností.A Luci vše je ok ju?Opravdu jsem nechtěla nikoho děsit ale ten ARKETIS má opravdu až mooooooooc velké množství vedlejších účinků,jen jsem na něj chtěla upozornit,u žádného léku co jsem dostala jsem jich totiž tolik neviděla jak u tohoto.Krásný a pohodový víkend všem a hlavně lidičky nevzdávejme se nikdo.

Já si myslím, že zejména na této diskuzní stránce je nutná tolerance, navzájem se respektovat, upozornit tak, jak to učinila Lenka. Aspoň já mám pocit, že někdy bývám rozklížený, ustrašený uzlíček nervů a pokud možno se ráda vyhnu tomu, co by ten stav mohlo ještě podpořit. Blanko, panickými atakami jsem si prošla před druhým porodem, ale nebylo to nijak časté, více se mi to rozjelo až po druhém dítěti, ale s těhotenstvím to zcela určitě nemělo žádnou souvislost, pak se mi rozbujela agora přímo čítanková a s přestávkami s ní žiji dodnes (cca 22 let). Ale tenkrát jsem žádné léky neužívala. Lucko, také bych byl ráda, kdybys nám dala návod jak se té potvory zbavit, všechny pěkně zdravím, přeji také pěkný víkend, pokud možno bez problémů!

Pro Lucii:

Velice mě Lucie potěšilo, že jsi správně pochopila smysl mého příspěvku tobě adresovaného a že jsi se - téměř okamžitě po jeho přečtení - paní Lence N. omluvila. Na upřímnost tvé omluvy sice malinko vrhá stín skutečnost, že ti muselo být pomoženo, ale dokázala jsi to a to je nejdůležitější.V tento okamžik jsme tedy zajedno v tom, že odlišný názor jiného my slušní lidé šířením bludů nenazýváme a jsem tomu rád.

Tobě i ostatním přeju hezkó sobotu a nedělu!
Zdenek