Koupání v oblečení.
Díval jsem se na cestovatelský dokumentární seriál Fotr na tripu. Přijeli do Iráku a šli do venkovního aquaparku. Přišla řeč i na zázemí a šatny na převlékání, zajímavostí je že jsou tam převlékárny jen pro kluky/muže, ale ne pro holky. Důvod je ten, že holky/ženy se nepřevlékají a chodí na koupání v tom co mají na sobě.
" By mě zajímalo, kdybychom odjakživa žili ve výše zmíněných zemích, tedy Thajsko, Indonésie atp., zda bychom to taky tak prožívali..."
Já myslím, že jo, protože i v Čechách je spousta mužů, které berou různé, pro jiné lidi naprosté všednosti. Koneckonců stačí se podívat na témata tady na Doktorce, jaké možné i nemožné specifikace muže postihují.
Jinak ještě k těm botám - možná záleží na stylu, několikrát jsem v nich plaval a skutečně "kopat" v nich je docela vysilující. Pokud bych měl cíl někam doplavat a mohl bych si vybrat, boty bych si určitě zul. Samozřejmě pokud půjde o rekreační plavání, spíše koupání, kde koneckonců se nohy nějak extra ani používat nemusí, je to jedno.
Jasný na nějaký výkonostní plavání to asi vadit může. Neumim to posoudit zas takovej plavec nejsem. Plavu ten styl koupání.
Jinak boty jsou pro mě důležitý. Patří to k prožitku z koupání a jak jsem psal i z bezpecnostního hlediska proti poranění.
Pokud koukam na fotky a videa. Zdravim Gošína!
Tak mě vždycky mrzí když se slečny koupají bez bot. To že se v sérii pp vykoupaní zujou a jdou do vody v ponožkách třeba, tochapu. Určitě je dakší skupina co se na to podívá ráda. Ale spíš je pro mě zklamání když tam holka přijde k vodě obutá. Boty zujevykoupe se a pak boty vezmexdo ruky a odchází aniž by je namočila.
Jinak si ze mě drahá polovička dělá srandu že jsem naopak. Od jara do podzimu chodim povětšinou v žabkách nebo sandálích ale do vody si beru kecky.
Ahoj všem!
jako "Joudy" jsem označil lidi, co nám sem dávají komentáře typu, že jsme čuňata, debilové, magoři. "Normální" wetlookáře jsem takto nečastoval.
Je fakt, že s nástupem párového sexuálního života u mě skončila touha ráchat se sám. To pro mě (ale fakt píšu pouze za sebe a nikoho tím neodsuzuji) byla fakt jen nouzovka, náhražka... i když uznávám, že něco na tom bylo, jináč bych to nedělal. Kdykoli jsem s nějakou dámou třeba ve vířivce, absolutně odpadá potřeba, abych měl něco na sobě, tedy pokud si to dáma nepřeje třeba z důvodu, aby v tom nebyla sama....
Jo, skutečně pryč jsou ty doby, kdy jsme s manželkou společně vybírali ze šatníku, anebo, ještě lépe, šli si něco na sebe koupit a pak frčeli do bazénu nebo vířivky. Stejně tak dovolený byly super, pískovny v Jižních Čechách se soukromými plážemi... tedy jedna miniplážička na jeden pár.
Dnes už žádné požadavky nevznáším, vířivku máme doma, tak buď si ke mně sama od sebe vleze anebo ne.... vyhrává "anebo ne" :-D
Ale zase když jo, tak se tomu nebráním. Jen podotýkám, že já jsem v ní buď hambatej anebo v trenkách...
Mně se právě strašně příčilo někoho k tomu furt přemlouvat... Přemlouvání sebere ten krásnej dojem, že i ona to chce, minimálně z radosti, kterou jí přinese pocit z radosti mé. Tedy, že si to i ona nějakým způsobem užije. Sázím na to, že dámy jsou velmi, ale velmi zvědavé. Takže jakmile je nějaká na udičce, stačí využít této slabosti v okamžiku, kdy vztah přerůstá do intimity - a to přerůstá vždy - zajímat se o její sny a prožitky a pak nadhodit něco ve stylu "jo, i já mám svou komnatu, ale to by Tě asi nebavilo..." dále jen naznačovat a debatu o tom krok po kroku roztáhnout tak do týdne až dvou... Držet tu zvědavost ve vysokých obrátkách. Jo, tak 5% dam vás s tím pošle do háje zelenýho, ale vztah neukončí... Je to tedy "kus od kusu", taky jsem zažil dámu s povahou, kde jsem to vyklopil hned, zajeli jsme něco koupit a jeli do bazénu... Život je hra s výhrami i prohrami, nakonec to ale projedeme všichni, tak je to jen o tom, kolikrát před tím dokážeme vyhrát a co z toho bude ke vzpomínkám na smrtelné posteli.
By mě zajímalo, kdybychom odjakživa žili ve výše zmíněných zemích, tedy Thajsko, Indonésie atp., zda bychom to taky tak prožívali...
V Indonésii ani ve Vietnamu jsem zatím nebyl, takže hodnotit nemůžu. Tu Indonésii jsem letmo zkusil gůglit a většinou na mě vyskakovaly rodinná videa, kde je máma v islámském oděvu v bazénu se svými dětmi, takže nic kloudného. Z toho Vietnamu jsem viděl zajímavější videa, ale jinak převažují ženy v jejich tradičním oděvu, navíc mi přijde, že stejně jako Indové, plavání a koupání končí s příchodem dospělosti. V Dospělí v Indii maximálně ti co přijeli z vnitrozemí a poprvé vidí oceán, si stopnou po kolena do vody a pak diskutují nebo se fotí, posvátné řeky a obřady vynechám. Daleko zajímavější segment mi přijde Latinská Amerika, kde se pořádají opulentní "žranice" (jinak se to nazvat nedá) obvykle u bazénu nebo v přírodě u vody. Co se týká bot, kdo někdy musel plavat v botách, ví. Plavání v botách je dost náročné a vysilující, podobně jako delší kalhoty, které se natáhnou dál než přes chodidla a pak "vlají" a kladou odpor. I když u zmíněných národů o to asi nepůjde, tam se plave jen minimálně, takže důvod bude zřejmě jiný.
Boty nijak neomezujou při plavání. Pokud se nebavíme o nějakym závodnim podávání vykonu. Já se bez bot v přírodě vůbec nekoupu. Kdysi jsem si o něco rozříz nohu ve vodě a sakra blbě se to hojilo. Od ty doby do vody zásadně v keckách i v ramci newetlookovyho koupaní. Zkoušel jsem x krát plavat v kanadách. To už trochu omezuje ale běžny boty ne. Žabky nebo pantofle obecně jsou na prd. Padají z nohy při plavaní. A dlouhý kalhoty když sjedou novacice přes patu mi nevadí. Do bazénu občas bez bot vlezu takže vim co máš na mysli. Že by mě to ale omezovalo?
Já v těch zemích taky nebyl ale prohlížel sem si spousty cestovatelských stránek, různych fotogalerií videí a cestopisů. Tam právě bylo spoustu fotek lidí koupajících se v oblečení. Instagram toho taky umí nabídnout dost.
Ale s tim zouváním bot si myslim že to má zcela jinej důvod. Spoustu lidí si myslí že když boty promáčí tak je zničí. U některých to asi může tak bejt ale většina bot promáčení snese v pořádku.
Přesně. Nejvíc si to užívám v Indii nebo v Turecku. V Indii je klima taková "prádelna", takže hadry jsou mokrý ať se v nich vykoupeš nebo ne, reps. alespoň nesmrdí potem. A v Turecku zas v některých měsících je takový hic, že je to do hodiny suchý a aby to tam člověk vydržel, tak se jde namočit znovu. V Čechách je málokdy takové počasí, aby když vyleze z bazénu, mu bylo příjemné víc než lehké triko a kraťasy. I když loni jsme vyrazili dopoledne s dětma na kole a počasí bylo na dvě vrstvy, ale než jsme se vrátili, tak se udělalo pěkně, takže děti chtěli do bazénu. Já jsem pochopitelně zůstal jak jsem byl a co víc, během odpoledne jsem v tom ještě příjemně uschnul. Ale abych se vrátil k opačnému pohlaví, nikdo nechce aby to samé musela dělat partnerka a ještě se jí to muselo líbit. Tam by stačilo tu a tam trochu cíleně šáhnout do šatníku a občas překvapit s cílem tomu druhému udělat radost. Nikdo neříká ať v tom mokrém oblečení chodí i poté co vyzleze z vany/bazénu.
Myslimsi že indonesie ne vietnam jsou země wetlooku zaslíbený. Podle videí a fotek z tamních pláží ale i říčních koupališť a akvaparků je tam naprosto běžny se koupat v tom v čem lidi přijdou. Zajímavý je že si sundavají boty. Jinak ale džíny, trika košile dokonce i mikiny nesundavají. V plavkách tam v podstatě nikdo skoro vidět neni. Další zajímava věc je že hsem často zahlíd holky co lezla do vody s mikinou zavázanou kolem pasu.
Z indie zase vídam fotky z treků do hor k vodopádům. Skupiny lidí s normálnim trekovym vybavenim. Pohorky větrovky outdoor kalhoty. Přijdou k vodopádu a naskáčou do vody jak přišli a fotí se skupinově.
To jsou podle všeho pro naší komunitu země zaslíbený. Nejen že tam člověk může všude vkézt do vody v čemkoli a nikdo se nepozastavítak jako bonus může vidět spousty lidí v mokrym oblečení. To mi přijde fakt supr. Rád ba ty zaběry koukam. Je to totiž opravdový a nenahraný. Profi wetlook tvorba je technicky dokonalá ale přecijen z toho často clověk vidí na vyrazu modelky že jí to nic neříká a sama by obkečena do vody nevlezla.
Když samotnýho ve vaně mě to už moc nebere. Ještě tak v bazénu, třeba po cyklovýletu se ještě na chvíli s namočit v bazénu. Ale i tak pozoruju, že jak s každým dalším rokem po čtyřítce z to mám víc, když se podívám na to namáčení těch okolo, než o samotě namáčení své vlastní.
Tak vana nebo bazen doma to je taková nouzovka když to na člověka přijde a jinde to nejde. V tý přírodě to je (pro mě) to pravý. Mam rád ten "outdoorovej" zážitek. Přijde mi to takový opravdovější. Vana to je namočit trochu si to užít a převlíknout. Ten rybník nebo řeka je (pro mě) lepší v tom že pak nemusim hned do suchýho. Nemusim řešit že bych nacsmral vodu po baráku. Taky co doma mokrej? Postávat v koupelně? V přírodě můžu lecos. Procházet se a nechat na sobě oblečení okapávat a schnout. Můžu si lehnout do trávy nebo sednou na pařez a rozhlížet se po krajině, procházet se a užívat si jak čvachtaj boty, jak se lipí mokrý oblečení na tělo. Pak se zase vykoupat a tak dál. Prostě se ten zážitek a prožitek nechá užít pěkně dlouho a intezivnějc.
Vanou / sprchou si jenom krátim zimní období a neni to ono.
A proto včera ve vaně koupel v džínách a mikině a pěkně pěnu, ať si bába kecá co chce.
"Člověk se s tím časem stane otravným, zvláště, pokud o tom mele furt."
Nevím jestli zrovna otravným, ale spíš ho ten zmar nakonec udolá. Za mě můžu říct, že v desetiletém vztahu kde ze strany partnerky moc snahy nevidím, by mě to tvé "1x do roka" už ani asi netěšilo, kór když je to stylem "jenom aby se neřeklo" a schází tam to takové srdečné "mám ho ráda a dneska si to zaslouží", nebo něco spontánního, co by zrovna vyplynulo ze situace.
Asi jsem neznámý jouda....
Jen bych zde přidal dnešní zážitek. Je docel hezky tak jsem neodolal a vyrazil k oblíbený řece. Je tam údolím cesta která řeku překonává několika brody.
Plán byl aspoň přes tři brody a zase zpátky. Bohužel teče moc vody. Takže jsem zkusil brod ale jen do půlky stehen. Za prvé zas tak velký teplo na hlubší ponor není a za druhé proud je celkem silnej a to by zavánělo kompletní koupačkou. To vy snad tolik nevadilo ale komplet zmáchanej jít kilák a půl k autu to by bylo o zápal plic.
Od podzimu jsem neměl na noze žabky takže jsem je vytáhnul spolu s dlouhýma džínama. Bylo to fajn. První krok do vody byl trochu jako jehličky ale pak už dobrý a příjemně chladný. Vylez jsem z vody trošku se prošel bos po blátivý cestě. Pak sem se vrátil k brodu, nazul žabky ještě jednou se prošel vodou. Pár minut jsem stál ve vodě nad kolena a užvalsi jakto chladí a jak mi proud protéká kolem džín. Pak procházka kolem řeky asi tak 2 kilometry dál a pak oklikou návrat k autu. Celkem fajn procházka odhadem 4 kikometry v mokrých džínách. To mam rád. Úplně člověk cítí jak se nohy krásně prokrvujou. U auta jsem si vzal suchý kalhoty a vyrazil domů. Doma semsi natáh zpátky ty nokrý džíny a teplá sprcha.
Takhle v únoru moc pěknej zážitek. Aspoň to čekaní na jaro kdy už zas pujde i plavat trosku uteče.
Je to tak, s tím se nedá nic dělat... doma jsem rád, když se to povede jednou za rok. Naštěstí se to dá řešit jinak... když člověk potlačí výčitky svědomí a nikomu nesmí ublížit.
Člověk se s tím časem stane otravným, zvláště, pokud o tom mele furt... Když o tom nemele, tak se ta doba radovánek prodlouží, ale stejnak v horizontu několika let, max. 10, to skončí. Nicméně jiné dámě, znuděné stereotypem, to udělá na nějaký čas naopak radost a může se přetrhnout, aby splnila Vaše sny.
Ještě bych chtěl poprosit - prosím, nevymejšlejte si tady. Pak ta diskuse zase půjde do háje...
Jinak jsem rád, že se tu ozvali rozumní lidé - tedy až na ty vejšplechty neznalých joudů.
Ahoj, jen jsem do zdejší diskuse nakoukl a vidím, že jsi zde v podstatě jediný, kdo píše nestranně a s přehledem jako málokdo. Netřeba odpovídat, je to jen moje malá poznámka k ignorantství, které v podobných diskusích vládne.
Děkuji Ti, náčelníku, že ses mě zastal! :-)
Konečně se ta diskuze zase na čas překlopila do normálnosti. Je to tak jak píše medvěd, kdysi dávno jsem o tom rozmlouval s jedním regionálně známým sexuologem - zatímco vzrušení tisíce a jednoho muže má původ v tisíci a jednom subjektu, které jiného člověka ani nemůžou napadnout, ženské vzrušení funguje úplně jinak. Žena nemá sexuální deviace (eufemicky řečeno "preference").
To jak moc bude partnerka ochotná se koupat nezáleží jen na ní, ale spíš na osobnosti jejího partnera. Jednak jak moc je do něj zamilovaná (to se v průběhu vztahu pochopitelně mění) a na tom jak jí to dokáže vysvětlit, jestli na to zvolí nejvhodnější okamžik. Bohužel, dost často fakt, že si ten kluk od dospívání uvědomuje a nějak se s tím musí vnitřně sžít, se obvykle na jeho osobnosti odrazí a pro opačné pohlaví nebývá moc atraktivní, aniž o wetlooku vůbec kdy padla řeč.
"Bohužel, dost často fakt, že si ten kluk od dospívání uvědomuje a nějak se s tím musí vnitřně sžít, se obvykle na jeho osobnosti odrazí a pro opačné pohlaví nebývá moc atraktivní, aniž o wetlooku vůbec kdy padla řeč."
To máš pravdu, přesně s tím jsem bojoval... člověk je jako v zajetí, stydí se za to a pak není schopen si to ani užít. Není schopen se od toho odpoutat, uzavírá se do sebe. To je pak na něm vidět... a zpravidla nedokáže navázat kontakt s protějškem. A dámy na to maj čuch... Všechno to jsem zažil!
Ani dnes si nejsem jist, zda, když se k něčemu přinachomejtnu, si to dokážu užít...
Nevím, jestli sem chodí někdo z naší bývalé party, kam patřil i Gošín, ale měli jsme pár párty u bazénku... taky jsme si ale přitáhly své přítelkyně/manželky/kamarádky... a páč to byly tehdy holky k světu, v podstatě vzaly režii do svých rukou. A tam byl prostor pro nás, váhavce, tam jsme si to pak užili. Dokonce se děly věci, které jsme nečekali.
Abychom neochudili tázavce, co měl kdo na sobě - tak se vyzkoušelo všechno. Páni nebyli tak nároční, dámy ale měly s sebou minimálně troje komplety, dělaly se tématické večery (holky se domluvily). Takže přes klasické džíny a trička, letní šatičky, večerní šaty až po šaty svatební.
Jenže to už bude cca 17 let...
Možná to tu někdo potvrdí, že nekecám.
Nicméně - kdo se cítí "vinen", tedy je uzavřen do sebe a trpí on i jeho okolí, tomu doporučím například knihu Nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Dá se mj. stáhnout z Ulozto. Nic o wetlooku, nic o seznamování, ale někomu trochu, někomu hodně pomůže. (Nejsem autor). Nedávno jsem ji dočetl...
Párty u bazénu, není nic lepšího, vše šlo stranou a po pár sklenkách odvaz, hlavně ty naše holky. Už jsme začali tedy blbnout u bazénu od puberty, dnes už jsou některé vdané a někteří ženatí a někdo má už i první dítě. Za těch 9 let někdo ubyl a někdo přibyl, ale tradice jede dál. Samozřejmě, že holky šly hned do bazénu v tom v čem přišli a my za nimi a rozjížděly se první sex hrátky a pokusy kolik jich která zvládne najednou a nebo za celou dobu. Ono se nekoukalo, kdo s kým je, prostě odvaz bez omezení. Oblečení, klasika, džíny, sportovní obuv, trička, mikiny, letní bundy. Mokré oblečení jsme postupně schazovali a večer na cestu domů měl každý náhradní suché. Je docela zajímavé, jak holky dokáží řádit stejně, jako dřív a některé možná i víc. A vymýšlí, co si vzít na sebe do bazénu, někdy si myslím, že se předhání, která bude mít dražší a lepší věci na sobě. Značkové oblečení je běžné, někteří si na sebe vezmou i dost drahé péřovky, s přítelkyní jsme už péřovkám do vody taky propadli, aby jsme nebyli jak socky jen v džínách a tričku. Ženské prostě mezi sebou musí snad neustále soutěžit. A když se napijí, tak podrží každému z nás, to platí taky stále. A ty svatby? Samozřejmě u bazénu a jak asi jinak, než šup do vody. Pár pozvaných na to sice blbě koukalo, ale jejich problém. Mládež od těch pozvaných šla taky do bazénu, ti o tom věděli, jen jejich rodiče moc ne a někteří se děsili, co se to děje a co jsme za blázny. Nejhorší jsou ty mobily po kapsách, když na něj zapomenete a nevydrží, protože na to není dělaný, to je potom radosti.
Reklama
Sem se pod posledním příspěvkem nepodepsal... tak tady.
- Odpovědět
Pošli odkaz