alkoholismus

Milá Katko!Nemyslím si, že je normální vypít denně 10 piv a do dovu dnů lahev tvrdého alkoholu!!!Asi už alkohlik je, ovšem nelze asi takhle posoudit, v jakém stadiu..On ti o tom řekl a teď má alibi..Bude asi dobré si o tom s přítelem urychleně promluvit,samozřejmě pokud je ve střízlivém stavu.Pokud se svým pitím nebude chtít cokoliv udělat, radím ti vzít nohy na ramena a nechat ho být. Uvědom si, že jeho pití může mít i pozdější vliv na zdraví a vývoj vašich případných dětí.. A zatíms ním, když se opije, není jen řeč, ale co když časem začne být agresivní.Opravdu pozor, s alkoholiky není lehký život, zvláště, když jsou to partneři..Držím palce.

Ahoj, ráda bych se zeptala na váš názor. Žiji 2 měsíce s přítelem a nevím, jestli je jeho chování "normální".Už když jsme se seznámili, říkal,že o něm jeho bývalá roznáší pomluvy,že moc pije.Teď myslím, jestli se o tom tenkrát nághodou nezmiňoval proto,abych tomu nevěřila,kdyby se ke mně něco doneslo. Ze začátku mi to nepřišlo nijak divné, ale když teď nad tím přemýšlím: denně v hospodě - kolem 10 piv + je-li doma nějaká flaška tvrdého alkoholu, tak do dvou dnů už není. KLidně řídí i po několika pivech. Každý večer je utlumený alkoholem, má nejasné vyjadřování. Když to už moc přežene, tak s ním není ani nic v posteli.A můj dotaz: je alkoholik? Nebo je to ještě v rámci normy? (to už asi ne, že?)Díky Katka

Ahoj Radko, jsem také z Brna a zrovna prožívám přesně to co jsi Ty popisovala.Nechceš se mi na e-mail ozvat nany.pat"seznam.czMoc ráda bych si s Tebou popovídalaAhoj Majka

Milá Jano.Asi takhle-komu není rady, tomu není pomoci. Interval detoxu jednou za rok je dost častý.Nevím nevím,ale podle mne je jen otázkou času,kdy se začne zkracovat.Pokud tvůj manžel nemá tolik dá se říct sebekázně a pevné vůle, tak se to bude opakovat donekonečna se stupňujícími se depresemi a sebevržednými sklony.. Asi nedá ani na tebe..Nevím,jaký máte vztah, děti, kolik je vám let..Asi je to hodně těžké rozhodovat se,ale copak chceš do konce života čekat, že se znovu napije, a že ty víš, že to udělá? Napiš víc, třeba najdeme řešení..Abych pravdu řekla,nevím,jak bych se chovala já.Ale vzhledem k tomu, že mám matku alkoholičku,asi bych to vzdala..Ale v tomto případě vážně nevím.. Napiš.

Můj manžel je velmi hodný a myslím,že mě má moc rád.Naše manželství trvá 10 let.Já jsem téměř abstinent,ale to proto,že mi alkohol nechutná.Až s ním jsem poznala tvář alkoholismu.Když se napije,nikomu neubližuje.Stane se jen velmi podrážděným a má sebevražedné myšlenky. Vždy je to však jen pokus- vždyť kdo by se podřetával tím nejtupějším nožem? Z inteligentního člověka se rázem stane IQ tykve a každý rok se to znova opakuje a musí na psychiatrii na detox.Už mi dochází trpělivost,ale nemá snak každý nějakou chybu? Přečetla jsem mnoho literatury o alkoholismu a pochopila, že je to nemoc.Já jsem člověk s velmi pevnou vůlí,možná trochu i puritán. Mám pocit,že když mě někdo zklame, nemohu mu věřit a mít v něm oporu. Asi bych raději žila sama.

Ahoj.Odepisuji Jitus, ktera ma otce - agresivniho alkoholika.Jak jsem si precetla,po vypiti sve denni davky je vas otec agresivni.Ale pouze na vas - to jest na zenu a dcery.Dovoluje si tedy jenom na slabsi a na ty co se nemohou branit.Sama jsem zila s alkoholikem a nikdy nezapomenu nato, kdyz me slintal do ksichtu ty svoje zvasty a potom me hodinu klidne mlatil.Dneska bych si koupila v obchode normalni elektricky pristroj na obranu a vzdy bych ho mela u sebe.On by se naucil si nedovolovat na slabsi,kdyby ho to nekokrat slozilo.Stejne jako se nauci zvire nedotykat se elektrickych dratu!Nerozpakovala bych se pouzit ani sprej do oci na obranu.Je to vsecko proti nasilnikum, a tohle nasilnik je.Alespon exmanzel teda byl,jenom to tenkrat neprodavali.Doporucila bych to kazde zene, kterou fyzicky tyra nejakej ten zamindrakovanej alkoholik!

Milá Andy!! Jsem š´tastná iza tebe a věřím, že už to takhle zůstane. A to oblečení za "ušetřené" peníze- to je fajn nápad a super odměna!!Kéž budeš do konce života chodit v novém oblečení... !!! Jsi skvělá, tak se drž!!!

Milý AM! Lítost stranou! Není to jednoduché, znám to velice dobře,ale jí není líto tebe, když pije.. Držím palce,napiš potom, jak jsi dopadl..

Moji mili, naozaj sa da z toho dostat. Hnusila som sa sama sebe, a stale hovorila ,, od zajtra...,,Velmi mi ale pomohla dcera,vasa stranka plna hroznych prihod,a uplna zmena zvykov.Bola alebo som ,,IBA,, vo varovnom stadiu. Nemala som fyzicke abstaky. Ked som pila ,bolo to hrozne, nikdy na to nezabudnem. Teraz naozaj na flasku nemyslim. A viem ze nesmiem uchopit pohar s alkoholom.Ani niest ho niekomu. Proste to nie. Chodim vsade autom, a nepijem ani nepripijam alkoholom . Som iny clovek, som stastna. Vedome zijem zo dna na den, den po dni, beriem to ako ide,a VERIM BOHU ,ze je to tak, ako to ma byt. Ze som potrebovala toto poznanie... Aj spoznat vas tu....velmi vam dakujem za prihody a tipy, za drzanie paleckov.Nepijem 4 mesiace, a nefajcim 3.Verim, ze to tak zostane...ved sa ozvem.Za to , ze nepijem a nefajcim si namiesto minutych penazi, kupujem OBLECENIE. Zasluzim si odmenu.

Dík za další radu, ten dopis asi zkusím. Opravdu není jednoduché jí to říkat, když pije, nevnímá mně a je protivná a když je stízlivá, je mi tak nějak líto jí to říkat.

Moje matka taky nikdy o alkoholu nechtěla mluvit a přiznám se, že já kolikrát ani nevěděla,jak se s rodičem o takové věci bavit..Co takhle jí třeba napsat dopis, který si může v klidu přečíst, popřemýšlet a buď odpoví nebo ne.Zvolila jsem nedávno při matčině recidivě tuto formu, odpovědi se sice zatím nedočkala, ale zdá se mi,že můj dopis zabral..Minimálně změnila chování a zdá se, že přemýšlí. Zkus to,je to jedna z možností.Bavit se s matkou o takovýchto věcech totiž není jednoduché.Jo a ten doktor, který matce řekl, že není alkoholik-pokud to chtěla slyšet,tak slyšela jen toto,ale mohl to říct i tak,že ještě není v horším stadiu..Ale alkoholička rozhodně je,alespoň podle toho,co píšeš.Hlavu vzhůru a snaž se, bohužel na toto jsi sám,ale zkus ten dopis,uvidíš.A piš ho tak, jak to cítíš,neboj se toho,co napíšeš,neopravuje se,prostě jen piš svoje pocity a myšlenky.Možná už to po so bě ani nečti,důležité je dát svým citům průběh.Uvidíš, že it obě se uleví,alespoň bude maminka vědět,že ty víš a chceš,aby se to změnilo, a že ti na ní záleží.Držím palečky a vydrž-uvidíš, že bude líp!!

Ahoj, no měsíčně platíme za byt asi 9000, ale kdyby se pro léčbu rozhodla, asi bych nějakou tu práci zkusil. Teď už je zas střízlivá a nějakou dobu to vydrží, ale o alkoholu prostě nechce mluvit. Problém je že nevím jak začít, jak to položit aby si to uvědomila, nebo si to spíš jen přiznala.

Ahoj AM, myslim, ze tve tvrzeni, ze maminka stejne na lecbu jit nemuze, protoze by nemel kdo platit poplatky, je trochu drsne. Jsi uz preci dospely a snad bys mohl na tech par mesicu leceni do rodinne pokladny prispet. Vim, ze neni jednoduche pracovat a zaroven studovat, ale pokud bys maminku presvedcil, aby se lecila, mohl bys to alespon zkusit, ne? Popr. pozadat o preruseni studia. Myslim, ze jestli Ti na mamince a Vasem dalsim spolecnem zivote opravdu zalezi, mel bys to udelat. Jinak je vhodne, aby si s maminkou o jejim alkoholismu promluvili i dalsi lide - co napr. jeji pritel? I kdyz s Vami nebydli, na mamince a jejim stavu mu jiste zalezi... O ucinnosti hledani a vylevani lahvi v "picim obdobi" ja osobne pochybuju, ale je pravda, ze kdyz uz nekdo abstinuje, nemel by doma zadny alkohol mit. Moc Ti drzim palce, aby se vse zlepsilo. B.

Ahoj Andy, jsem moc rada, ze se drzis. Myslim, ze i tady to mnohym pomuze, protoze uvidi, ze se z toho da dostat. Preju Ti hodne stesti a radosti do dalsich dni. B.

Ahojte!Stale som v pohode!Som velmi rada, a velmi vdacna.Tato stranka mi velmi pomohla.Aj Pavlinka a Betka.Som iny clovek. Aj dcera si ma viac a inak uzije.Vsetko je ine100x DikA.

Pavlíno, díky že se snažíš tolika lidem poradit. I když jsem občas o řešení takové situace způsobem sebevraždy uvažoval, nikdy bych to ve skutečnosti neudělal, ale ta chuť s tím dál bojovat schází. Odstěhovat se bohužel nemám kam, a tak to musím vydržet. Budu se snažit dát jí nějaké ultimátum, jestli na to ovšem bude reagovat, uvidíme. Doktor jí řekl, že alkoholička není, navíc náš obvoďák je její známý. Bavil jsem se s ní o skupinách anonymních alkoholiků, ale říkala, že tam jsou určitě jen lidi, co jsou na tom špatně a že by jí spíš deprimovali než aby jí pomohli. Já vím, že do těchto skupin chodí i lidé dlouho abstinující a také úspěšní. Léčení v léčebně by si stejně nemohla dovolit, protože by neměl kdo zaplatit všechny účty, blížící se k deseti tisícům měsíčně. Taky si myslím, že tenhle kvartální alkoholik (dík za to slovo, pořád jsem váhal co ona vlastně je, když nepije pořád) je svým způsobem horší než celoroční piják, protože si tak nikdy neuvědomí, co je jeho problém. Těší mě že jsem objevil tuhle diskuzi a budu se taky snažit tu někomu poradit, několik zkušeností jsem už získal. Co však stále nevím-má smysl alkoholikovi brát lahve, tahat je ze skrýší a vylévat? Mám dojem že je to k ničemu, vždycky si jde koupit další a stojí to víc peněz. Ale zjistil jsem, že nejlepší je se k alkoholikovi, i když by měl občas člověk chuť vraždit, chovat spíš příjemně-a zároveň důrazně upozorňovat na problém. Ale agrese všechno naopak zhoršuje-aspoň mám ten dojem.

Ahoj Magdo! Asi bude nejlepší kolegyni donutit jítakému odborníkovi, byť by to bylo ambulantně. Ale urychleně,než na toto poukáže někdo na patřičná místa - sociálka a tak a ještě přijde o dítě. Asi bych jí řekla,ať si dojde k obovodní lékařce, ta jí pošle k odborníkovi a natvrdo bych jí sdělila, že jinak o dítě taky opravdu může přijít, když už jí nazáleží na sobě a svém zdraví. Nebo jí dej přečíst ty diskuze na toto téma - jak alkoholici ničí život sobě i těm okolo, především svým dětem, a že se lze s tímto problémem vypořádat.. Je to kruté,ale musí se jí otevřít oči, jinak dopadne špatně ona i dítě. Asi tě chvilku nebude mít ráda, ale jednou to snad pochopí!!Zkus to říct jí, když to nepůjde, zkus to přes někoho dalšího, aby vás bylo víc, kdo jí to sdělí.To je můj názor, jiné řešení než léčbu nevidím.

Ahoj lidicky,mam v praci kolegyni ktera uz je asi na alkoholu zavisla,pije doma i v praci ,po flamu kdyz je tak s ni tahne na čtyry metry,pak si nosi flasku i na zachod aby ji nikdo nevidel.Vedouci ji to toleruje,ale reklamu mu to asi moc nedela.Jak ji pomoct je sama s ditetem.Diky vsem

Milý AM! I já jsem měla někdy chuť nežít, ale to není řešení!!! Existují i poradny pro rodiny alkoholiků, kde poradí atd. Je to u Apolináře. Četla jsem o tom, sama jsem tuto pomoc nepotřebovala, nejsem na to, že moje matka je alkoholik, sama. Uvědom si, že tvoje matka má vážný problém a i když dodělaš vysokou školu, tak poté ten problém neustoupí. Najdeš si partnerku pro život, jak jí to řekneš, co jí vlastně řekneš? Určitě bude nejlepší problém začít řešit. Ani moje matka se nechtěla léčit.. A nakonec šla. Dej jí normálně až bude střízlivá ultimátum. (Pokud se budeš muset kvůli jejímu léčení vzdát školy, nedá senic dělat. Vysokou školu lze studovat i při zaměstnání.-je to kruté, ale jiné řešení není,vzláště jestli máte dluhy, tak to na té vysoké stejně dlouho nevydržíš - myslím po finanční stránce).Ultimátum je to jediné, co na některé z alkoholiků platí. Ona si nikdy nepřizná, že je alkoholik a ty se zbytečně trápíš. Pokud situaci nemůžeš vydržet, tak se seber, najdi si práci, odstěhuj se... Ale nesahej si kvůli matce na sůvj život. Protože ona je dospělý samostatný jedinec a ty máš svůj život a nikdo nemá právo ti ho ničit, ani ty sám!!! Takže držím palce, odhodlej se, promluv s matkou, pokud nebude ochotná cokoliv na sobě změnit, seber se a jdi. Je to tvůj život, máš jenom jeden a nemá cenu, aby ti ho někdo ničil - byť je to tvoje matka..(mimo jiné, takovým alkoholikům se říká tzv. "kvartální alkoholik", je to možná ještě trochu horší než člověk, který pije pořád, protože takový alkoholik se v době střízlivosti dokáže vždy přesvědčit, že to má vlastně pod kontrolou - ale to je omyl, což tys už správně poznal). Napiš, jak jsi dopadl a drž se.. Popřípadě vyhledej pomoc u její obvodní lékařky, kterou navštěvuje, domluv se s ní, řekni jí její problém atd. Existuje spousta způsobů, jak matku dostat na léčení. Nebo alespoň aby začala podstupovat léčbu ambulantní, i když to asi není moc jisté řešení..

Myslím, že jsem na tom jako syn daleko hůř, než nějaký partner či manžel, který přece jen může odejít a být samostatný. Moje máma (50let a jinak hezká žena s VŠ vzděláním)nepije alkohol stále, ale dejme tomu jednou za dva tři měsíce tak 14 dní v kuse od rána do večera. Myslí si že to na ní nikdo nepozná, ale je to poznat podle tónu hlasu a trapných průpovídek. Všem lidem pak nadává a opovrhuje jimi. Absolutně si nepřizná že je alkoholička, ale kdykoliv se napije něčeho silnějšího než piva, je s ní na 14 dní nebo i 3 týdny konec-ne že by se motala a padala po zemi, ale vypadá příšerně, řve na mě, nepracuje, říká že lituje že jsem na živu a ať si najdu práci že už mě nebude živit. Ve střízlivosti se alkoholu cíleně vyhýbá, říká že jí nedělá dobře, když jí ho někdo nabízí. Jeden den je v pohodě a najednou třeba přijdu domů ze školy a už je v tom. Pořád leží v posteli a někde poblíž má schovanou lahev vodky. Dohodli jsme se, že dokud budu chodit na vysokou, bude mě živit. Sama to chtěla, jinak bych šel pracovat. Teď když už jsem na škole, nechci odejít a sám se o sebe nepostarám, když tam musím chodit. Nikoho jiného nemám, kdo by mi pomohl. Matka kvůli alkoholu přišla o všechny práce, máme dost dluhů na běžných poplatcích. Když nepije, vydělává a vše platí, je fajn, hodná, tolerantní a rozumíme si. Ale jak začne pít, všechno se zase pokazí, dluhy se hromadí a hrozí i soudy a vymahači. Má sice přítele, kterému pití asi taky vadí, jenže ten s námi nežije a probém ho netrápí tolik jako mě, který musí vše denně snášet. Občas mám vážně chuť nežít. O pití nechce jak střízlivá tak opilá nikdy mluvit, když na to přijde, řekne že pije kvůli tomu, že nemá peníze a je opuštěná. Že prý alkohol není ten problém. Jenže ten všechny ty problémy způsobil.Nevím jak mám tohle dál vydržet, myslím že tady řešení není.