Tresty v práci
Vždy jsem v práci sloužila jako hromosvod pro nadřízené. Ať se pokazilo cokoliv, tak se to vždy svezlo po mě. Nedalo se to snášet, ale za ty peníze mi to vždy stálo. Jsem na dceru sama a ztráta zaměstnání pro mě není jednoduchá. Tedy doba, než si najdu druhé. Proto jsem to prostě snášela a nechala na sebe řvát. Pak se ale stalo něco, co jsem fakt nečekala. Dostala jsem výpověď pro nadbytečnost. Podle mého názoru hrozná blbost. Jak se mám bránit?
Udělala jsem co šéf chtěl a mám po problémech...to je moje rada
A co jsi jako musela udělat? Dala jsi mu?
Přistoupila jsem na tělesné tresty a sex
Taky bych do toho šla, ale po dvou dětech a s mojí postavou...jak ti to řek, využívá tě často?
Taky nejsem zrovna modelka. Tak 2x do měsíce. Zrovna mám pruhovaný zadek od rakosky
No ...tak to zas vypadá na vychcanou cacorku, co si myslí, že si z ní všichni sednou na zadek jen pro to, že má buchtu...omil milá damo...takhle to nefunguje. Pravděpodobně vědí co já jen tuším... proč se vás zbavili...
Dobrý večer Marto. Pokud stále hledáte nové místo, pošlete mi svůj profesní životopis na e-mail [email protected]
Vždy, když to potřebovala, přišla a řekla: "Šéfe udělala jsem mrdu, mucíš mne za to zmrdat." Pak se předklonila, opřela se o stůl, stáhla si kalhotky a já do ní vstoupil svým kůlem. Když měla dost, poděkovala a odešla. Trestal jsem dobře a rád.
Taky se stalo, že jsem šéfce naplácala na holou zadnici.
Pár chyb ve výkazech a závěrkách
A šéfka ti naplácala rukou nebo i něčím jiným?
hmm kéž by rukou :) mám modřiny a šlisy ještě dnes na zadku :) gumová hadička (šlaušek)
Když jsem po VŠ nastoupila do své první práce do finančního oddělení, měli jsme šéfku, takovou moc faj npaní v letech , ale docela přísnou teda. Po pár týdnech jsem si všimla, že kolegyně sem tam po návštěvě jejího kanclu blbě sedí. NEdalo mi to ,abych se nezeptala, jedna z nich mě vzala na záchod a ukázala mi zadek. Měla ho jak zebra :) No o týden později za svůj první průšvih v práci jsem se taky ocitla u šéfky v kanclu a rákoska mi udělala pár pěkných šlisů na zadku :)
Na holou to bylo už dávněji. Myslím, že to bylo na nějaké služebce v hotelu. Zpackala jsem prezentaci u potenciálního klienta. Ale na holou jsem dostala jen párkrát. A poprvé? No byla jsem dost překvapena, že se to odvážil udělat. Ale asi odhadl, že z toho neudělám skandál. No a pak to začal využívat častěji.
To by mě zajímalo, jak to celé "poprvé na holou" probíhalo.
To ti jen tak stáhl kalhotky a naplácál ti?
Klidně to trochu rozveď, jsem zvědavý.
A jak jsi na to reagovala?
Poprvé na holou si už vážně nepamatuji. Naposledy to bylo na hotelovém pokoji. Přišli jsme z prezentace u klienta, já jsem se právě osprchovala a byla jsem v županu. On zaklepal na dveře mého pokoje, probírali jsme tu prezentaci, byl naštvaný, přehnul si mě přes koleno, vyhrnul župan, pod kterým jsem nic neměla a naplácal mi na holou. Myslím si, že kdybych nebyla v županu, tak na holou nedostanu a vyhrnul by mi jenom sukni.
Šéf se s tím teda nepáře, si to musel užít.
Došlo i někdy na to, že ti vyhrnul sukni nebo sundal kalhoty, stáhl kalhotky a naplácal na holou?
Jsem vdaná, mám 40 let, dvě děti a pracuji od skončení vysoké školy stále ve stejné firmě už 17 let. Celou tu dobu mám téhož šéfa a během těchto let jsem od něho dostala na zadek nespočetněkrát. V jeho nebo mé kanceláři, v zasedačce, dokonce i v podzemní garáži nebo na opuštěném odpočívadle po cestě na služebku nebo pak v hotelu. Zkrátka dostávám na zadek od svého šéfa téměř kdykoli a kdekoli si smyslí. Za ta léta jsem si už na to zvykla. Manžel o všem ví, schvaluje to a někdy mě taky vypleská po zadku i on, no zdaleka ne tak často jak šéf.
Reklama
Mám jisté znalosti z pracovního práva, neboť mne to kdysi živilo a mnoha lidem jsem pomohl v pracovně právních sporech. Sám odcházím raději na dohodu, protože setrvávat pod tlakem "persona non grata", není dobře ani pro jednu stranu. Většinou to bylo tak, že jsem pracoval za šéfy, kteří za to pobírali odměny a já utřel nos. Když udělali průšvih, tak ho hodili na mne. Jakmile jsem protestoval a uvedl věci na pravou míru, stal jsem se nepohodlným. Naštěstí jsem se rychle zapracoval jinde a finančně jsem si většinou polepšil. Život je změna.
- Odpovědět
Pošli odkaz