Reklama

alkoholismus

Betka (Út, 29. 7. 2003 - 08:07)

Ahoj Pavlino, jeste jsem o Tvem dopisu premyslela. Nechci Ti pusobit zbytecnou bolest, kdyz o tom budu dal psat, ale pripada mi divne, ze by (podle slov Tve maminky) "nikdy pit neprestala", tzn. ze sedm let pila, aniz byste to na ni poznali??? S nasim vycvicenym "sedmym protialkoholickym smyslem", tj. stalym overovanim, zda ten dotycny neni opily, jak o tom pises? Nemohl to byt pri Tvem nedavnem rozhovoru s maminkou jen nejaky nepodlozeny projev vzdoru, kdyz Ti tohle rekla? Nejak se mi nechce verit, ze by to na ni nikdo nepoznal a ze by to dokazala udrzet na uzde tak dlouho do te miry, aby to na ni nikdo nepoznal. Jinak - nedavno jsem o alkoholismu u zen mluvila s psychiatrickou, ktera se na to specializuje, hodne mi to dalo a uvedomila jsem si nektere veci i "z druhe strany". Nepomohlo by Ti si takhle s nekym promluvit? Mozna ze i pro Tvou maminku je to cele hodne, hodne bolestne (a to i prave ve vztahu k Tobe, Tve sestre a Tvym detickam), ale proste s tim nedokaze nic udelat. V kazdem pripade drzim palce, aby sis to dokazala v sobe uzavrit alespon do te miry, ze Ty uz s tim nic delat nemuzes a za mas svuj zivot se svymi radostmi a starostmi. Protoze kazdy dospely clovek je opravdu zodpovedny sam za sebe, jinemu muzes pomoci, ale jen pokud tu pomoc bude sam akceptovat. B.

Pavlína (Po, 28. 7. 2003 - 14:07)

Betko, děkuju moc, budu se snažit, ale jak už jsem napsala - dost to bolí, hlavně tomu pořád nějak nemůžu uvěřit a pochopit to..Ale to asi nemůže nikdo, kdo to u druhého zažil..

Pavlína (Po, 28. 7. 2003 - 14:07)

Lucko, přesně jsi popsala, co já neuměla vyjádřit.. a co si musím začít uvědomovat. Bude to těžká cesta, ale je to tak.. Piš dál, já na tuto diskuzi nezanevřu, protože věřím, že někomu tady to může pomoct.. Díky moc!

Betka (Po, 28. 7. 2003 - 14:07)

Ahoj Pavlino, drzim Ti palce, abys to nejhorsi zklamani brzy prekonala, i kdyz mrzet Te to bude asi porad; to je ten priserny pocit bezmoci a hnusu... Myslim na Tebe. B.

Lucka (Po, 28. 7. 2003 - 13:07)

Tak to mě hrozně mrzí!!!Myslela jsem si, že tvá máma je celkem v klidu.Moc ráda bych tě nějak utěšila, ale upřímně nevím jak a asi by to bylo i zbytečné.Moje matka šla tentokrát dobrovovlně na psychinu, protože nějakým zázračným způsobem si uvědomila, že v od září má práci.Nechtěli ji tam už vůbec přijmout a naprosto se tomu nedivím!Nakonec ji teda vzali,ale zřejmě naposled. Řekla mi, že tam bude až do konce prázdnin, takže mě čeká měsíc klidu.Jsem z ní už ale naprosto otrávená a nemám chut se s ní bavit ani když bude střízlivá. Už si jí vůbec nevážím, žádnou autoritu už na mě nemůže zkoušet a musela by se hodně snažit abych si k ní ještě našla cestu.Vlastně jsem si už celkem zvykla, že "nemám" matku..Někdy samozřejmě brečím jak malá holka, ale pak mi dojde, že ona si můj soucit nezaslouží, ona si už nezaslouží nic!!!My těmto lidem nestojíme ani za zamyšlení a aspoň trochu pevné vůle. Proč se tedy pro ně trápit?Je to všechno strašně težký a únavný.Pavlínko nebuď smutná, mysli na to, že v tom nejsi sama. Všichni se zřejmě strašně snažíme, aby naši blízcí neměli ten důvod k pití, ale oni si vždy něco najdou.Je to marnej boj.Už mi to došlo!Nemá smysl se trápit něčím co nemůžeme změnit.Já jsem matku dokonce vyfotila aby se viděla jak je děsně odporná a stejně to nezabralo.Jen mi za to nadala.Takže na to zkus nemyslet!A kdyby něco , tak zase napiš!

Pavlína (Po, 28. 7. 2003 - 13:07)

Ahoj Lucko! Byla jsem 14 dní na dovolené-na dovolené-u babičky, u mámy... Výsledek-hrozná bolest, pocit příšerný- máma dál pije a v podstatě prý nikdy nepřestala. Do léčebny nechce, chce pít, dokáže nepít i 2 měsíce,ale úplně přestat nechce.Prostě se postupně zabíjí..Takže plně tě chápu, ten pocit - jakoby amok nebo co to je, když najdeš mámu opilou. Moje máma vždy ještě trochu vnímá, nepije na veřejnosti, jenom doma,sama, pak jen spí, probudí se a buď si přihne znovu nebo vystřízliví, ale na jak dlouho.. Holka zlatá, nějak bych sama potřebovala dostat se z té hrozné dá se říci ztráty, protože ji už nikdo nevrátí zpět. Podváděla nás všechny, včetně odborníků..Prostě když nechce, tak nechce.Je mi z toho nanic...Opět bezesné noci, hrůza z každého telefonátu...Vysvětlování dětem, proč... Kéž bych si uměla říct, kdo chce kam, pomozme mu tam..Cítím prázdno, zklamání, cítím se obrovsky podvedená...Zase napíšu příště,dnes mi není do povídání..Ahoj..

Lucka (Čt, 17. 7. 2003 - 09:07)

Ahoj Pavlíno, teď jsem sem dlouho nepsala, protože byla matka v léčebně a pak jsem si myslela, že bude aspoň do konce prázdnin v klidu.Taky chodila na ten Antabus jak jsem psala, ale měla jsi pravdu, v jejím případě je to bezpředmětný.Včera jsem si k ní šla pro psa a byla zase ožralá.Zase jsem chytla skoro amok nebo co to vždycky je.Ještě minulou středu byla v klidu a teď tohle.V září by měla nastoupit do školy,ale vidím to tak, že bu´d vůbec nenanstoupí nebo tam bude dělat tak měsíc a pak se ožere a vyhodí ji tak jako asi ze 7 škol kde v poslední době dělala.Takže další trapas na obzoru.Taky si domluvila nějaký dva studenty na podnájem, ale ti až ji uvidí ožralou tak utečou.Radši bych jim řekla hned ať se tam nestěhují,nechci další ostudu.Není to ještě ani rok co se matka vrátila z léčebny na Bílé Vodě a už byla min. 8x ožralá a 2x vždy 3 týdny na psychině v Olomouci. Je mi z toho hrozně a děsím se že ji někde ve měste potkám ožralou.Asi by mě to položilo.Nevím co mám dělat,ale je mi jasný,že se uchlastá.Je měsíc od měsíce horší, takže to snad nebude tak dlouho trvat.To nejhorší nás teprve čeká.Vím to!L.

Archiv (Po, 30. 6. 2003 - 02:06)

To: Smajlinka & Pavlína - ano, já jsem alkoholik, já to přiznávám dnes a denně a nejen sobě. Fakt je ovšem tenhle: jsem opět abstinující alkoholik. Myslím ta půlroční recidíva po třinácti letech mi stačila. Musím si taky přiznat, že mi to pití mooc mooc chutná, to se asi nezmění až do mé smrti:-))) Jak jsem přestal pít? Já osobně na to nemám sílu přestat pít, ale jednoho dne mě z jiného důvodu než je pití odvezla sanitka do nemocnice a tam jsem si pěkně odpočinul, takže už měsíc zase nepiji. Napiji se cvičně zase za deset třináct let, už teď se na to těším. OVŠEM!!! ZNOVU OPAKUJI: SILNÁ VŮLE JE PŘI ŘEŠENÍ ALKOHOLISMU KONTRAPRODUKTIVNÍ SÍLA KTERÁ TVOŘÍ ZAČAROVANÝ KRUH Z ABÚZU OPĚT DO ABÚZU. A o téhle pravdě nemíním s Vámi diskutovat. Je to totiž dogma ověřené po celém alko světě. Pa pa pa lidičky ... a prosím Vás, už nepijte, pokud Vám to dělá problémy!!!:-)))

Lucka (Út, 24. 6. 2003 - 15:06)

Karinko pokud to sama mezvládneš, tak bež do léčebny.Od toho ty léčebny jsou, aby se v nich léčili lidé s touto nemocí.Není to ostuda a podle toho co vykládala matka když tam byla, je tam sranda, spousta nových lidí,a hodně se toho naučila.Dokonce si tam našla přítele inženýra.Bohužel jí to nic nedalo,ale ona je na tom už dost špatně.Chlast ji zdegeneroval myšlení.Karinko bež do toho a udělej pro sebe co nejvíc můžeš.Jde o tvé zdraví a tvůj život!Vždyť máš tolik krásných věcí před sebou!!!Drž se a napiš jak ses rozhodla!Lucka

Betka (Ne, 22. 6. 2003 - 18:06)

Karinko, dulezite je, abys byla rozhodnuta, ze s alkoholem to nema smysl, a to jsi, vid. Myslim, ze potrebujes neci pomoc, ty nejdulezitejsi kroky musis udelat sama, ale s neci podporou... Odbornici vedi, jak na to, a pristupuji k tomu problemu treba z uhlu, ktery by Te ani nenapadl. Nektere veci clovek proste uplne sam zvlada tezko a rekni si to na rovinu - kdyz uz sis to priznala pred delsi dobou, urcite jsi to sama taky zkousela prestat, a neslo to, vid? A pokud Ti doktorka tu lecebnu nabidla, mas uz tu tezkou uvodni cast, kdy se k tomu clovek musi priznat, za sebou. Myslim, ze bys tu lecebnu mela zkusit, a nemela si dal kazit zivot. Preju Ti hodne sil. Budu na Tebe myslet. Ozvi se, jak pokracujes. B.

Karinka (Ne, 22. 6. 2003 - 12:06)

Betko, no problem jsem si priznala, to uz je delsi doba, co to vim, ze jsem zavisla, ale do jake miry, to vidim, az ted, nicmene je to vsechno moje vina, kdyz jsem s tim zacala. Jak jsem byla tehdy hloupa a naivni, doplatila jsem na svoji blbost. Navic jsem clovek, ktery ma k zavislostem velky sklon, takze ja dokazu byt zavisla na cemkoliv a na komkoliv. Mela bych se z toho dostat sama, tak by to bylo spravny, vzdy jsem se ze vseho vyhrabala sama, jenze tohle je tak silne, nevim , co delat, jsem si odporna, casto brecim, nekdy je mi tak zle, ze uz to chci vsechno vzdat, jak dlouho to jeste bude trvat se ptam sama sobe ? Nevim.....Karinka

Karinka (Ne, 22. 6. 2003 - 12:06)

Ahoj vsem, jiste ze neprestanu psat. Diky za vase odezvy.Anno, tak to jsi na tom jeste relativne dobre, kdyz vydrzis 2 dny treba nepit. To u me ani omylem. I kdyz mne boli zaludek a pali zaha, tak stejne piju. Je to odporny, ale je to tak. Tobe treba alkohol zachutnal, psalas, mne nechutna vubec, neni proste zadny alkohol ci liker, ktery by mne chutnel. Je mi to odporne, presto to piju. Je mi 25 let, vek jsem nepsala.Lucko, no ja vim, ze bych mela prestat pit, to je jasny, jenze jak to mam dokazat sama, kdyz mi to nejde ? Vim, ze si nicim zdravi, jsem na tom den ode dne hure, co se psychiky i fyzicna tyce.

Betka (Pá, 20. 6. 2003 - 12:06)

Mila Karinko, zacala jsi dobre - priznala jsi sobe, sve doktorce (a na teto strance i dalsim lidem), jak na tom ve skutecnosti jsi. Ted je dulezite pokracovat. Myslim, ze lecebna by Ti pomohla. A nestyd se (spousta jinych lidi, kteri tam jdou,se stydi taky), ale kazdy rozumny clovek vi, ze jit se lecit je obdivuhodne! A ja osobne si moc vazim vsech lidi, kteri tohle zvladnou... Drzim moc palce a preju hodne sil. B.

Lucka (Pá, 20. 6. 2003 - 10:06)

Milá Karinko,přestaň prosím Tě pít dokud je snad ještě čas.Věř, že chlast je metla lidstva a zničí Ti zdraví, psychiku, vztahy a prostě všechno.Jakmile do toho spadneš úplně, už je hodně těžké se té závislosti zbavit.Neznám to z vlastní zkušenosti,ale moje matka pije už řadu let a opravdu moc.Mám s ní velké problémy a přestala jsem s ní radši úplně komunikovat.Já to bohužel vidím jako velký problém a moc ti přeju hodně sil k překonání té touhy se každý den napít.Buď prosím silná a xase napiš!Lucka

Anna (Pá, 20. 6. 2003 - 05:06)

Ahoj Karinko,vim presne o cem mluvis,no ne uplne presne.Protoze me se stane,ze treba nepiju dva nebo tri dny.A to pak prijdu do prace v jedenact a hned si neco dam(delam v restauraci)nekdy uz me boli i jatra.A kdyz delam cely den tak si nekdy druhy den presne nepamatuju co se delo,ale opravdu nevim jestli o tom vi,protoze kdyby to vedeli tak me nekdo snad neco rekne a panu majiteli by se to asi nelibilo(kdyby to vedel)Me to opijeni se proste bavi.I kdyz dneska jsem si na chlast ani nevzpomela.]Ale ty Karinko jsi statecna holka,kdyz jsi se priznala pani doktorce.Jenze oni ti vyleceni alkoholici nemuzou uz nikdy pit,coz ja si nedovedu predstavit.Psala jsi kolik ti je?Me je 27.Asi bych mela jit spat.Snad se jeste ozves Zatim cau Anca

Palína (Čt, 19. 6. 2003 - 22:06)

Milá Karinko, dobře si pročti například to, co tady psala Andy... Ale málokdo dokáže to, co zatím dokázala ona. neboj se léčebny a prozrazení. Normální člověk to pochopí, a kdo to nepochopí, tan za to nestojí..Takže - radím upřímně - léčebna, než to bude horší a ještě víc si zničíš zdraví. Držím palečky a bojuj - živjeme jen jednou!!! S přece bys nechtěla zbytek života strávit kombinací léků proti brnění a bolení hlavy, alkoholem, následnými "okny" a další den to samé, a pak zase to samé... Hlavně - to zdraví to moc dlouho nevydrží... Tak bojuj!!!A piš, lpomůžeme ti tady jistě každý, kdo sem píše, pokud to bude v našich silách.

Karinka (Čt, 19. 6. 2003 - 09:06)

Ahoj zeny, ctu vas uz dlouho,ale pisu ted sem poprve. Vy vetsina z vas mate problem s nekym, kdo je zavisly. Ja mam problem opacny, ja sama jsem si musela priznat, ze jsem silne zavisla, litam v tom uz hodne. Zacala jsem pit asi pred dvema lety, nejprve tak 1-2 sklenky vina vecer. Pak se to stupnovalo, ted pija kazdy den a prumerne tak litr nebo i litra a pul. Zalezi, kdy uz zacnu pit, jestli v poledne, tak to jsem treba 2 litry do vecera. Neni den co bych nepila, nemuzu prestat, nejde to, uz mam i stavy rano, ze se mi klepou ruce, brni nohy, citim se divne, hlava me boli jinym zpusobem, prestala by, kdybych se znovu napila. Mota se mi nekdy uz hlava, citim proste silnou potrebu do sebe neco dostat, je to stav k nevydrzeni, pomuze nekdy akorat neurol. Doktorka mne nabizi lecebnu, jenze ja se strasne bojim a stydim prozrazeni. Je to pro me strasne ponizujici, stydim se, zatim to vse skryvam a tajim, jak to jde. Nevim uz, co mam delat. Nikdy by me nenapadlo, ze to se mnou takhle dopadne. Mivam i okna, proste nevim, co jsem delala predesly den, docela me to vyrazilo dech, kdyz mne pak muj kamarad rikal, co jsem delala, tak jsem si to vubec nepamatovala. Tohle byl uz opravdu sok. Nemivam okna ale porad. Treba jsem vypila 3 sklenky vina a 7 panaku a nic jsem v sobe necitila, ta tolerance totiz silene vzrostla. Obdivuju nektere z vas, ze jste se z toho dostaly. Je tu treba jeste nekdo, kdo ma sam problemy s pitim ? Napiste prosim. Diky. Karinka

Betka (Po, 16. 6. 2003 - 14:06)

Ahoj Baro, vim, ze necekas na rady, a taky Ti nechci radit, jen potvrdit Tve rozhodnuti - na Tvem miste bych taky zkusila dat Tvemu priteli jeste sanci, vzdyt mozna ze prave ta sance je jedna z jeho dulezitych motivaci (nikoli ta nejdulezitejsi - ta by mela byt v nem). Na druhou stranu bych naprosto pochopila, kdybys pri pripadne recidive sveho pritele opustila. Myslim, ze fer by bylo mu naznacit, ze to kdyz tak udelas. Tveho tatinka chapu - pokud zazil alkoholika doma, samozrejme nechce, aby jeho milovana dcera zazivala totez. S tim asi tezko neco nadelas a nejlepsi by bylo, kdyby Tvuj pritel Tvemu otci ukazal, ze to bez alkoholu zvladne. V kazdem pripade i pro Tebe to bude velmi tezke a drzim palce, abyste to vsichni tri zvladli. B.

bara (So, 14. 6. 2003 - 22:06)

Ahoj vsichni a zvlaste holky,co sem tak casto pisete a pomahate. Potrebuji se vypovidat. Mam pritele, ktery ma problemy s alkoholem, rozhodl se lecit(nekolikrat- nejdele dokazal nepit 3 mesice) ted je 2.mesicem u AA- vidim na nem tu zmenu, ze se sam rozhodl tam jit, chce nepit- AA, Buh a jeho samotne rozhodnuti ho fakt ted drzi. Verim mu, ze chce byt bez alkoholu, vidim, ze u neho nastala zmena, nechci ho opustit,( jsou to ale dva mesice..) A taky, kdyz si ctu vsechny ty pribehy... Na dalsi stranu muj tata je kategoricky proti tomuto vztahu, prosi me, abych se s nim rozesla. Pöhrda jim jako clovekem(jeho otec byl alkoholik), neveri mu. Ja se mu nedivim, ale to pristup ( ani k nam nemuze domu) je hrozne ponizujici. S Honzou se zname pres 2 roky,( rok a pul jsme spolu chodili) jednou jsem se kvuli alkoholu s nim rozesla, ted jsem mu dala jeste jednu sanci. Vidim v nem vsechno to dobre, nechci ho zavrhovat, ale chci mit taky dobry zivot. mam 1-2 roky cekat, jestli se nenapije a pak uvazovat o snatku, nebo mam jit z toho pryc hned? Kdyz takova ja nejsem, ja mu tu sanci chci dat, ale jestli se jeste jednou napije, tak asi na to "nebudu mit". Snad si to nekde precte, treba zareaguje, ani mi nejde tak o rady, jako spis(jak uz jsem psala)o vypovidani. DIky vam vsem, hodne hodne sil tem, kdo taky bojuji. A Andy Ty se stale DRZ BOHAMejte se krasne a dik, Bara

Betka (Pá, 13. 6. 2003 - 17:06)

Ahoj Andy, jsem moc rada, ze se takhle drzis a ze to mas "srovnane". Mej se krasne. B.

Reklama

Přidat komentář