Reklama

flirtování a vztahy přes internet

Radka (Po, 7. 4. 2003 - 10:04)

Přesně, přesně Markétko! Taky mě to stálo deset kilo a jak už jsem tu psala, nevydařené státnice a odklad dokončení vysoké o půl roku. Navíc pro okolí naprosto nepochopitelně, protože jsem to tajila, samozřejmě i před svým tehdejším přítelem..ovšem ten trans, ta zamilovanost stejně stojí za to. Myslím si, že tady na těch seznamkách to člověk hledá a já už vím, že jsem od internetu dostala maximum, co mi mohl dát. Teď už se na to dívám s nadhledem, hledám tu spíš kontakty a spodní prádlo a tak:), ale prožít si tu netovou lásku prostě stojí za to. Neodrazovala bych ty ostatní, je to krásný a intenzivní a zábavný a vzrušující..a protože nerálný a vzdušný, rychle se z toho člověk dostane, žádný strach (já jsem byla špatná půl roku, to jde:)..).'

Markéta /pro Ra (Pá, 4. 4. 2003 - 18:04)

Ahoj Radko, je to pro mě překvapující,že můj osud i po dvou letech někoho zajímá, že se mnou prožíval chvíle, kdy jsem "hltala" každé slovíčko "přítele"..opravdu byl a je to mistr písma, dnes už to vím, a také vím, že zdaleka nemyslel svoje slova upřímně a opravdově. Víš, všechno to chce čas a ten je jak se říká nejlepší lékař, protože i když ti bude někdo tisíckrát radit a odrazovat, nepomůže to, a musíš si sama "narazit"..perfektne jsi to vystihla. Byla jsem opravdu člověk, kterého on potřeboval, pro svoje nádherná slovíčka. Kdybys viděla ty maily a SMS, to se nedá popsat. Něco tak nádherného jsem vživotě nečetla. Přímo to se mnou lomcovalo, byla to taková síla, že jsem úplně přestala vnímat realitu, žila jako v nádherném snu.Nejedla jsem, shodila 10 kg, nespala, brečela, nevnímala svoje okolí a čekala na zázrak...Potom nastalo "vystřízlivění"..nechci tady ventilovat, co mi provedl, protože si za to můžu sama svojí důvěřivostí a naivitou..ale dobře mi tak... takže holky přes internet NE!!! NEDELEJTE TO!!!!'

Lee (Pá, 4. 4. 2003 - 15:04)

no tak růžové to zase není. Kdo ví jak dlouho to bude ještě trvat.Ale kdo si počká ten se dočká :-) a ta láska je u mě tak silná ...'

JanaZ (Pá, 4. 4. 2003 - 14:04)

Pro Lee. Ne, nevyzrálý asi nejseš. On když se člověk zamiluje, tak si vždycky myslí, že je to napořád. I já si to tak trochu myslím, ale jsem realistka a život už mne naučil. Je krásné si psát, volat a říkat si krásná slůvka, ale člověk potřebuje i fyzickou blízkost a když vztah není dostatečně silný, nevydrží. Ale pokud takový vztah na dálku máš, přeji Ti aby Ti vydržel a abys byl šťastný. Mně asi není přáno.'

Lee (Pá, 4. 4. 2003 - 12:04)

To mi povídejte ... a co takhle čekat dva roky ? 200km daleko ani jednou se nevidet a presto vedet ze jen ten druhy je ten na cely zivot. Nepochybuji o tom. Jsem nevyzrálý ?'

JanaZ (Pá, 4. 4. 2003 - 11:04)

Markéto, právě teď prožívám něco podobného. Jsem zamilovaná až po uši, on je ode mne daleko, zbývá nám jen psaní a telefonování. Vím, že na tu dálku nemá vztah žádnou perspektivu, ale to jsem věděla od samého začátku, co jsem si s ním začala psát. Ale stejně jsem se zamiloval. Sešli jsme se, bylo to nádherné a teď už dva měsíce na mne nemá čas. Snažím se to ustát, ale je to hrozné.'

Radka (Pá, 4. 4. 2003 - 09:04)

Markéto, taky jsem si vaše psaní s přítelem pročítala a nepochybovala jsem, že to takhle dopadne..párkrát jsem měla chuť si do přítele rýpnout, ale asi by to bylo zbytečné. Podle mě byl nesmírně zdatný v psaní hezkých slovíček, řekla bych až profesionál:)..a tys byla přesně typ, který na to zabere. Potřebovalo to spíš někoho do diskuze, s nadhledem, ale to by přítele asi nebavilo..to je přesně ono, takhle se na internetu zamilovává-do iluze, ne do člověka..mám stejnou zkušenost, ale teď už jsem dost ostřílená a jen tak někdo mě nedojme:)..obzvlášť pán, co píše bečer potajmu, když mu žena v kuchyni vaří večeři:)..'

Lee (Pá, 4. 4. 2003 - 08:04)

A jaky z toho mas pocit ? Lepe receno opravdu mas pocit ze vzdalenost nakonec hraje velkou roli ?

Markéta /pro Le (Čt, 3. 4. 2003 - 19:04)

Ahoj tady Markéta, ano ta Markéta, která tuto diskusi přede dvěma roky začala. A jak dopadlo moje psaní s "přítelem"... strašně jsem se zamilovala, po pár měsících jsme se setkali, bylo to nádherné, jenže nás dělili mnoho kilometrů a také asi jiné žebříčky hodnot, velice jsem ho milovala... on se na dlouhou dobu odmlčel, moc jsem trpěla, nyní se opět ozval a chtěl pokračovat, ale já již nechci otevírat staré rány...je to pro mě zkušenost. Paradoxně mi pomohl pochopit, že život je opravdu někdy nádherný, jindy zase krutý... ale nezoufám si... žiju, nabídla jsem mu kamarádství... uvidíme, zda ho přijme. Již jsem nohama pevně na zemi a tuhle zkušenost mi nikdo nevezme...'

Lee (St, 26. 3. 2003 - 10:03)

Nepochybuj !!! A to myslim vazne. Hodne stesti v lasce :-)

Bára (Út, 25. 3. 2003 - 21:03)

Ahojky já jsem tedy Bára!No nevím,jak začít,ale strašně ráda bych se seznámila s nějakým fajn klukem,zpočátku bychom si mohli psát a později třeba něco víc.....Je mi 21 a studuji v Brně.Jinak jsem ze severní Moravy-z Kravař ve Slezsku,blízko Opavy.....Ozve se někdo???'

Lee (Út, 11. 2. 2003 - 08:02)

Radko a v cem bylo to prvni zklamani pro nej ? Vy jste se nepoznali nejdrive skrze fotky ?

Radka (Po, 10. 2. 2003 - 17:02)

Já jsem chatovat začala asi před dvěma lety, a mám zkušenosti tak půl napůl. První kluk-to bylo šíleně vzrušující, prosmskovali jsme majlant, neudělala jsem kvůli němu státnice, po půl roce jsme se sešli- a katastrofa. Já bych ho brala všema deseti, moc mi na tom záleželo, ale z jeho strany to bylo asi zklamání, fakt trapas. Opravdu jsem potom byla depresivní, bez kapky sebevědomí, zhubla jsem deset kilo..až po nějaké době jsem se na chat odvážila podívat znovu. A úplně bez emocí jsem si s někým začala psát, bez toho napětí jsme se sešli- a vidíte, jsme spolu přes rok a moc se milujem:)..tak nevím, ale za pokus to určitě stojí..'

vaclav (Ne, 9. 2. 2003 - 14:02)

Před lety jsem si inzerát dal a naše první setkání bylo asi po půl roce. Vzali jsme se za další dva roky. Současně chci ale říct, že jsem většinu odpovědí vyřadil, někoho hned , někoho později.Vytvořit trvalý vztah přes internet je prostě jenom příležitost, jako inzerát.A zdá se mi dobrá jako každá jiná.'

Lee (Čt, 30. 1. 2003 - 12:01)

Muze existovat vztah po netu dlouhodobe ? Jak dlouho by jste vydrzeli cekat na prvni setkani?

Lee (Pá, 24. 1. 2003 - 14:01)

Asi toto tema umrelo a neni aktualni :-)

Lee (Út, 21. 1. 2003 - 10:01)

Ahoj, pročítám si toto téma a najednou jsem zjistil, že vše ustalo. Zajímalo by mne jak dopadl příběh Markéty s Pritelem. Co teď dělá Denisa. Jak pokračují Vaše životy. Pokud sem občas ještě nahlídnete dali by jste o sobě ještě vědět ? Díky'

Návštěvník (Po, 19. 8. 2002 - 18:08)

V tom,ze ve vztazich pres internet nikdy nemaji byt city,s tebou absolutne nemuzu souhlasit. Se svym soucasnym pritelem jsem se seznamila na chatu,jsme spolu uz rok a s nikym jsem si nerozumela lip. Dlouho jsme se poznavali a je to jeden z mala lidi, o kterem muzu rict, ze ho opravdu znam a miluji. Je ma spriznena duse a jsem s nim nesmirne stastna. V tolika ohledech jsme stejni a ja verim, ze to byl osud. Je to individualni, ale ja mam s laskou pres internet zkusenost dobrou.

Návštěvník (Út, 25. 6. 2002 - 21:06)

Mila Lindo,myslim, ze ti nekdo nemuze pomoci, musis to udelat sama, ...pises , ze tve manzelstvi je stastne, dvacet let, pani to je doba, to se ti dva uz asi opravdu museli ledascim prokousat. ...polozim ti jen otazky na ktere nemusi odpovidat me, ale sama sobe.. Co ocekavas od toho, ze se setkate? Chcete si jen pratelsky popovidat? To muzete preci udelat i tehdy, kdyz jsou oba vasi zivotni partneri u toho. Pozvi ho z celou rodinou na vikendovou navstevu, seznamte se vsichni, mozna, ze pak budete dobra parta....a nebo to uz by nebylo tak zajimave pro nej ci pro tebe...??? Pokud jsou tve myslenky ciste, nemuseji byt jeho, pokud nejsou ani tve myslenky ciste, predstav si, ze neco takovaho by udelal s jinou zenou za tvymi zady tvuj muz....jak by to bylo prijemne?Mozna jsi si toho muze nejak vysnila a budes sklamana,...chces byt sklamana? Treba je pro tebe lepsi napinavejsi, ozivujici a radostnejsi mit nekoho s kym si jen pises..ci volas. Zni to tak, ze tomu cloveku veris kazde slovo,...ale na druhou stranu ho ani neznas.....uz jen to je jiste riziko, se kterym podstupujes , ze se neco ve vasem haronickem manzelskem vztahu pokazi.....Stoji ti to za to?Hmm ja vim , ta zvedavost, to vnitrni napeti, ta touha po dobrodruzstvi, po tom ho alespon jednou videt...mozna i vic........Je to vsechno silnejsi nez ty? Couvas, odstupujes od schuzky,...proc ? Sama se u toho necitis dobre, sama vis, ze to neni fair,...tak bus fair k tvemu manzelovi, rekni mu, ze jdes na schuzku s muzem se kterym si pises, rekni mu ze muze jit s tebou, kdyz bude chtit...on je preci jak ty rikas tvuj zivotni partner,...nebo to uz tak necitis?A kdyz se na prvni pohled zamilujes, kdyz vase oci vzajemne zajiskri, ...myslis tak daleko kolik bolesti by to mohlo prinest...kdyz oba vase vztahy funguji. A kdyz to neprinese bolest ostatnim, to by znamenalo...ze se budes sama trapit...chces to?Vis, nekdy je hezci takovy vztah ponecht tak, jak je, a nebo z nej udelat otevrene pratelstvi , do ktereho mohou videt oba zivotni partneri,...proc ne, kdyz je to jen pratelstvi. Kdyby jsi poznala jeho zenu, treba by jsi si rekla, je je to je ale sympaticka zenska...proc bych ji mela delat bolest,...treba kdyby on poznal tveho muze, nasel by v nem kamarada. Neco na tom bude, jesltize si tak vzajemne super rozumite , rozumeli by jste si treba i vsichni dohromady...rika se vrana k vrane seda. Kdyby to byla ma situace, asi bych jednala fai ke svemu zivotnimu partnerovy, pokud bych si byla jista, ze on je fair ke me...pak si to totiz zaslouzi.Asi touzis po necem, jak se citit byt milovana, znovu zazit ten hrejivy pocit nove lasky,....sama ale vis je to pomijive....vetsinou.Poloz si spoustu otazek, napis si na papir plus, ktera ti schuzka prinese a minusy, ktere take k tomu patri...a jestli bude tech minusu vic,...tak jiste vis jak se zachovat.....Drzim palce, aby tve rozhodnuti bylo spravne.

Návštěvník (Po, 24. 6. 2002 - 20:06)

Rozhodla som sa podeliť s Vami o svoje tajomstvo.Som vydatá, žijem v pomerne harmonickom manželstve s celkom príjemným, ale dosť precitlivelým a občas aj panovačným mužom, ktorý je mojou životnou láskou a ktorý je aj otcom naších detí. Svojho muža milujem viac, ako tomu bolo v prvých rokoch nášho manželstva, možno aj preto, že dôverne poznám každé jeho gesto, mimiku, každú jeho reakciu. Sme manželmi už vyše dvadsať rokov a prežili sme spolu už naozaj ve?a pekných, aj tých menej pekných chví?, ktoré sa vyskytnú v každom fungujúcom vzťahu.Zhruba pred štyrmi rokmi sa mi prihodilo niečo, čo dosť ovplyvnilo a dodnes vplýva na môj život. Spoznala som iného muža - nie však naživo. Pracujem s PC a jedného dňa ma oslovil cez internet. Celé tie roky sme v pravidelnom písomnom, aj telefonickom kontakte. Aj tento muž má manželku a svoju rodinu. Spoznali sme sa v čase, keď jeho manželstvo prechádzalo krízou a obaja uvažovali nad rozchodom. Keď kríza pominula, tento muž sa vyjadril, že je mi povďačný, vraj som mu v čase krízy ve?mi pomohla. Naše písomné kontakty sa ani potom neprerušili, práve naopak, postupne sme sa prostredníctvom nich ešte viac zblížili a postupne aj viac spoznávali. Dnes sú z nás, myslím si, ve?mi dobrí dôverní priatelia, aj napriek tomu, že sme sa nikdy osobne nestretli.O osobné stretnutie však môj priate? nikdy nestratil záujem. Celé roky o stretnutie stojí, ja som však o osobné stretnutie nikdy neprejavovala vážny záujem. Až niekedy koncom minulého roku som zrazu pocítila túžbu osobne sa s ním stretnúť a povedala som mu to. Keďže nežije v našom štáte, musel sa na cestu pripraviť. Pred nieko?kými týždňami pricestoval, je nablízku, ale ja som zrazu stratila odvahu. Bojím sa stretnutia a zatia? ho stále odkladám. Neviem čo mám robiť. Poradíte mi? Ďakujem, Linda. '

Reklama

Přidat komentář