alkoholismus

Mate nekdo zkusenosti se suchou recidivou i po roce abstinence?Rok nepiju a porad se mi o tom zda,skoro den co den,rano se vzbudim a chvili si s hruzou myslim,ze zase piju.

to víme už dlouho, ale není žádný způsob, jak jí dostat do blázince proti její "vůli". Matka alkoholičky už do bytu posílala policii při každém dalším demonstračním pokusu, ale policie se bála zasáhnout, když tam neležela v kaluži krve (jen měla čerstve zašitý předloktí a zápěstí a tak, to je přece úplně normální, i na pohotovosti to pochopili, že to je úplně normální). Ošetřující obvodní lékařka taky nic neudělá, a psychiatry mění jako ponožky. Její matka jen brečí bezmocí. Alkoholičky přítel totiž vykrývá všechny další situace, při kterých by se jinak nařízená hospitalizace mohla povést. Dítě předčasně vyspělo, pozorujeme změnu v jeho chování, že se začíná víc zajímat o matčiny úlety. Když matka pošle svému exmanželovi nějakou šílenou zprávu, tak si to chce přečíst. A jenom konstatuje "víš co máma zase udělala" a s takovým soucitně pohrdlivým úšklepkem dá zprávu přečíst i mě. Jde napovrch to, co už nám psycholog říkal dřív, že dítě ví moc dobře, že je s matkou konec. Pokouší se s tím vyrovnat a vyznat po svém. Naštěstí až na tyhle zřídkavý případy matčina zájmu je u nás dlouhé týdny klid, tak můžeme žít úplně normální život. Dítě se projevuje jako normální puberťák, je na mě fixovaný a vůči mě se vymezuje, přesně tak, jak to má být. Žádný přehodnělý štěně "nechte si mě", je to malý dospělý, se svojí hlavičkou a pocitem, že má vždy pravdu, a je nutný mít jen s náma nemožnejma dospělákama s příšerným vkusem na oblíkání trochu trpělivosti. Podle psychologů je to znamení docela normálního vývoje. Tak z něj máme radost, puboše našeho:-)

Ahoj R., to je dobře, že RA to "řeší" sama za vás. Je to cynické konstatování, ale pomoct by se jí dalo jedině násilím a to by bylo "nedemokratické", takže jí společnost nechá lidumilně uchlastat. Je ovšem bláhové si myslet, že ona má ještě nějakou vlastní vůli a možnost volby.

K čertu s r.

No to opravdu,ale opravdu nechápu,jak může v této zemi někdo požívat alkohol,to je nestandardní řešení problémů.

Alkoholická demence u rodinné alkoholičky pokračuje. Dneska zapomněla, že má přijít na setkání s dítětem, neviděla ho 3 týdny, sama schůzku vyvolala, jen se ale posilnila alkoholem, aby ten telefonát asi vydržela. A tak na tu schůzku nějak zapomněla. Tak šlo dítě zase domů.
Muž říkal, že už jenom telefonovat s alkoholičkou je utrpení, nedokáže říct dvě tři souvislý slova, nechápe smysl, co jí říkal, vlastně se jen směje jako blbeček, a nebo brečí. Do toho se ještě dusí, patrně následek celoživotního kouření, asi bude mít nález na plicích, nezkoumáme, není naše starost. Zase strašně vyhubla, nedá se na ní dívat, opravdu troska, vypadá, že nemá zuby, jak jí visí tváře dolů.
Matka alkoholičky jenom brečí. Byla za ní, pokoušela se jí domluvit, ať jde do léčebny, když z další ambulantní léčby jí vyhodili, neb tam přišla opilá. Alkoholička si nedá říct, není schopná žádný argumentace, tak jenom křičí, brečí, hystericky se objímá se svojí matkou a za vteřinu jí zase nenávidí.
Nás už nechává v celku na pokoji, i dítě. To chodí na návštěvy za ní ze soucitu, moc se za ní tedy nehrne, je ještě trochu nervozní, co zase bude, ale ví, že my kryjeme záda. Někdy se rozpovídává o tom, co si zažilo s matkou jenom ono samo, jak od ní utíkalo v noci,když byla vožralá, jak si hledalo klidný pelíšek kdekoliv po bytě, kde jej matka nenajde. Za týhle situace zatím neřešíme ten zákaz styku, ono se to nějak tak řeší samo, matka týdny nevolá, týdny o ní nevíme, a pak ta jedna, dvě hoďky v cukrárně se dají přežít pro každého.

Přemýšlela jsem o tom, jestli vydržet tři měsíce nepít je dostatečný test toho, zda jsem alkoholik. Také jsem dělala "testy", když jsem si začínala uvědomovat, že piju nějak moc. Řekla jsem si, že na sebe budu tvrdá a zkusím, jestli vydržím týden nepít a zároveň nejíst :-) To se ví, že jsem to vydržela, když se člověk zapře, vydrží hodně. Ale zpětně vidím, že už jsem dávno alkoholička byla a neomylně a neodvratně spěla k hrozným koncům. Ale zároveň si uvědomuji, že alkoholik musí tu cestu projít, jen tak z ničeho nic nikdo pít nepřestane.
V AA jsem myslím četla v té jejich knize Anonymní alkoholici, že pokud někdo pochybuje, má zkusit za nějaké období (třeba ty jinak abstinenské 3 měsíce) se 5x napít a dát si jen trochu a vydržet to. To znamená pro ty, co pijí v hospodě třeba tři piva, kdo s kámoškou dvakrát dvě deci, doma taky tolik, nebo jednoho velkého frťana atd., podle toho, jak kdo pije a co. A pak konec, ani v té hospodě ani doma se už nenapít a pak to třeba zopakovat za 10 dní...
Blbé na těhle testech je, že jsou negativní, t.j. když člověk projde, tak stejně nemá záruku, že není alkoholik, akorát si to řekne, že není, a začne pít o to víc. A když to člověk nezvládne (a alkoholik to podle mě nezvládne), tak má sice důkaz, že je alkoholik, ale stejně si to nějak okecá.
V každém případě moc držím palce!!!

Ahoj Stelo,
myslím, že to už trochu začíná.... No já jsem to řešila tak, že jsem s holkama chodila na pokec s vínkem tak, že jsem si dala místo vína víno nealkoholické, nebo nějaký drink, ale nealkoholický - nikdo si toho pořádně ani nevšimnul, pila jsem s nimi normálně, akorát ... to krásné ráno, bez kocoviny a večer jsem si stejně užila. Doma jsem při oslavách to dělala tak, že jsem si místo bílého nalila Vineu a místo červeného Marku - také nápoj z hroznů, nikdo to nepoznal a já měla z toho dobrý pocit. Protože když jsem vždycky někde řekla, že nechci alkohol, tak to každý, jeeee, tak jen jednu .... atd. Takže je to taky řešení ....

Kunda. r.

Ahoj Stelo, můj názor je, že doporučuju odborníka. Závislost u ženy je na jiném principu než u mužů, a hůře se léčí. Jdi za odborníkama, oni ti nejvíc pomohou, a taky ti ukáží, jak na tom skutečně jsi. Držím pěsti, a napiš sem, jak pokračuješ na cestě ke svobodě. r.

Tatu ted pustili ze zachytky kunda!!

Vožer se jak bejk Stelo hergot kunda.

Nejhorší je , že si nemůžu věřit.

Stelo, myslím, že se z toho můžeš dostat sama, nejsi na tom ještě tak špatně. Určitě ještě nejsi alkoholička. Ale mohlo by se to rozjet. Ty AA jsou prý dobrý, já tam zatím ale taky nebyla, ze stejného důvodu jako ty, ale slyšela jsem, že tam jsou úplně perfektní lidi, tak to zkusím. Koneckonců, vždyť budem všichni na jedné lodi, tak proč se před nima stydět.

Kunda.
Tata lezi nekde ted ozralej pod stolem.Nejdriv socak a ted bude poucovat.Gratuluji.
A nej je ta pinda to sem pise o rodinne alkoholicce.Sama je labilni a bude nekoho kritizovat na ni taky - kunda.

Už delší dobu si pročítám tuhle diskuzi, ale nikdy jsem neměla odvahu přispět. Myslím si , že také patřím mezi vás, tedy ty co mají s alkoholem problémy. Byla bych moc ráda, kdyby jste mě zhodnotili jak závažně na tom jsem. Mám 36let a poslední 2roky si tak víceméně pravidelně kupuji v pátek sedmičku vína , někdy i v sobotu.Mezitím když se setkám s kamarádkou, se kterou se scházíme tak 1*za 14dní, tak si samozřemě někam sednem, dáme tak 4-5dvojek atd.Vím o sobě ,že mi dělá problém mít doma flašku, pokud ji mám tak si vždy naleju a u tohoho si tak dělám, většinou to skončí ,že ji musím dopit.Když doma nic nemám tak jsem v pohodě. Absťáky atd.jsem nikdy neměla, manžel je naprostý abstinent, ale ten mě nijak nepodrží. Rozhodla jsem se že skusím vydržet ty 3měsíce. Nevím jestli to dokážu, přes víkend se mám setkat s kamarádkama, snad to nebude problém. Mám strach jít do AA ,protože mám strach ,že tam bude někdo kdo mě zá. Myslíte si , že se z toho můžu dostat sama?

Honzo, gratuluji! Seš dobrej :-))))

Josef už prostě ví, co je v životě chlapa důležitý. my ostatní zatím tápeme :)

Josef:ja vim.i tobe bude jednou lip,jen musis chtit.

Kunda