alkoholismus

Pavlinka a Betka,prepacte ze som sa neozvala. Kazdy den na vas myslim,ze tam niekde ste, ze na seba vsetky tri myslime a takto si pomahame.Ste jedine ktore toto o mne vedia. Musim sa pochvalit, ze sa nic nezmenilo,zijem bez alkoholu,a vobec nan nemyslim. Super,ze?Mam same behacky, robota nakupy upratovanie,ved to poznate.Zajtra su Vianoce. Tesim sa na ziariace oci mojej 4 rocnej dcerky. Milujem ju. Ked sa objimame ,v duchu jej hovorim, ze je to vsetko"pre nu".Maly cloviecik, ani nevie...Kocky, neviem si ani predstavit tu bezmocnost a bolest v srdci ktoru musite kvoli tomu mat. Pavlina, ma az zlost. Viete, pre mna bolo v zivote po poriadne tazkych dlhotrvajucich problemoch ,dolezite si uvedomit, ze je Boh. Boh, ktory mi dal dusu telo ulohu,a ktory ma miluje ako svoje dieta. Miluje ma a radi mi. Radi mi cez moj rozum.Snazim sa robit spravne veci. Preto som mala aj velke vycitky voci sebe ,dietatu,Bohu. S vasimi maminkami je to tiez tak. Maju svoju ulohu.Dostali danosti, rodicov,presne preto aby sa tak vyvinuli ako sa vyvinuli. Samozrejme,ze sa clovek odklana od Boha ked sa neriadi rozumom, tym chcem povedat, ze urcite nemali ulohu byt alkoholickami,ale je to ich cesta.Aj tak ich Boh prosi aby sa vratili,na cestu spravnosti, zalezi len na tom ci ho pocuvaju, ci si nechaju radit.Nikdy som nebola veriaca. Az po skuskach ktore mi prisli do cesty.Cesty poznania.Ked clovek uzna ze je Boh, ktory mu dal dusu.Ked uzna, ze ma ulohu,ked pochopi ze moze byt stale s nim,pochopi ze sa mu moze odovzdat. Ze moze verit, ze akekolvek skusky mu do cesty postavi:choru mamu,vlastnu zavislost,choroby, deti, je to jeho tzv. vychovny proces aby sa dozvedel co ma vediet, aby sa dostal tam,kde bude vediet splnit jednu zo svojich poslani.Pokorne to treba prijat, ako od milovaneho cloveka,ktoremu bezhranicne doverujete.Tak je to so vsetkym.Trosku som to asi domotala,ale velmi som chcela vyjadrit ako to beriem.Prisla som na to, ze bez toho, ci uz Boha alebo vesmirnej energie,clovek nemoze byt stastny.Nevie sa vyrovnavat s problemami,trapi sa , zoziera a nakoniec ublizuje.Ti silnejisi ublizuju okoliu hnevom ,zlostou. Na vsetko je liek pokorne prijat "rany" osudu, a ked to boli, poprosit o pomoc. Mozno sa Vam to zda pritiahnute za vlasy, a myslite si ,ze som nejaka kostolna mys,ale vobec.To som len takto dozrela. Velmi by ma tesilo, keby vas to trosku zaujalo alebo poskytlo iny pohlad...Moja maminka zomrela, pred tym rok ako sa mala narodila.Po dvoch rokoch boja s chorobou. Bola mlada krasna prijemna oblubena zena. Zajtra mi bude za nou velmi smutno. Nebojte, nenapijem sa, nemame doma nic,a aj tak by som to UZ tak neriesila.Nic nie je nahoda, dakujem Vam,ze ste mi prisli do cesty.Aj tak som zvedava ako vyzerate!pa

Ahoj Pavlino, nedovedu Ti bohuzel odpovedet na Tva "proc?". Chci se ale zeptat: pises, ze "ti bylo receno". Mluvila jsi o tom tedy s psychologem/psychiatrem? Poradil Ti, co v tom muzes udelat? A je jeste po tech vsech peripetiich neco, co Ty muzes udelat? Ja taky alkohol moc nepiju, ale znam deti alkoholiku, ktere do toho taky spadly a pri tom si pamatovaly, jak moc sveho rodice nenavidely, kdyz byl opily.... Drz se, opravdu s Tebou citim. Andy, napis, jak pokracujes, a prosim Te, napis, at Ti je jakkoli! Moc na Tebe myslim a drzim palce. Preju Vam, aby Vanoce probehly podle Vasich predstav. B.

Ahoj Betko! Jo, mámě to asi takhle říct můžu, ovšem nedá mi,abych si sama sobě nepoložila otázku jetli pro ní nemůže být dostatečnou motivací to, že jsou holky vůbec na světě?!! Já prostě nikdy nepochopím,jak může být tak ubohá a tvářit se, že se nic neděje, že je narposto vyrovnaná, v pohodě a bije se do prsou jako Kong a říká - to všechno JÁ!! Bylo mi vysvětleno, že při recidivě si alkoholici myslí tím tuplem, že to zvládnou sami a nepřipouští možnost, že mají problém..A že do toho spadnou mnohem rychleji.Asi je to nemoc,ale sakra proč??!! Každý máme přece problémy.Strašně mě štve, že prostě vůbec kdo na tu lahev sáhne. Nejsem zapřísáhlý abstinent,ale alkohol nevyhledávám a navíc je mi po něm špatně.Asi v současné době i z psychického hlediska - asi jsem si vsugerovala,že na něj ani chuť nemám. Nelituju toho,aspoň se mnou moje děti nebudou mít po této stránce trápneí, jaké mám já a moje sestra s naší matkou. Betko, děkuju Ti moc za podporu,nakonec to budu já, kdo tady bude brečet a ostatní ho utěšovat :-).Andy, ozvi se, ať vidíme, jak pokračuješ..Doufám, že tím, že tady ventiluju svoje pocity, Tě taky odradím od dlaších myšlenek a pokusů se napít!!Jak se jednou napiješ, všechno a všechny okolo sebe zahazuješ a to už nemůuvím o tom, že zahazuješ především sama sebe, protože to Ty přece víš! Takže zatím ahoj,zase se sem vrátím a ještě jednou moc díky!

Ahoj Andy a Pavlino, dneska jen narychlo, protoze uz musim letet, ale neda mi to, abych Vam nenapsala. Andy, se Silvestrem je to, myslim, dobre rozhodnuti. Taky si asi ted uvedomujes, jak to bylo pro Tebe i manzela hrozne ponizujici, kdyz jsi pila tajne, vid. Urcite je spravne, ze doma nemate zadny alkohol. Mam pocit, ze Tve dopisy jsou cim dal, tim lepsi, tak se, prosim Te, drz! Ja z toho mam uprimnou radost!Pavlino, myslim, ze bys mamince mela vysvetlit, ze u ni deti nenechas, protoze se na ni nemuzes spolehnout. Ja vim, je to strasne tezke, stoji to hrozne premahani a nekdy to ani nezabere. Ale co kdyz prave tohle bude pro maminku urcita motivace, proc se z toho dostat? Co kdyz potrebuje, abys ji dala najevo, ze ji v takovem stavu nemuzes verit, nemuzes se na ni spolehnout, kdezto kdyz abstinovala, byla nekym jinym? Neznam Tvou maminku, ale myslim, ze takovahle motivace neni k zahozeni. O tom, ze je treba tyhle hovory vest ve strizlivem stavu druhe strany, Ti ani psat nemusim, vid... Je mi z toho smutno, ale verim, ze se to v dobre obrati. Tesim se, ze si zase napiseme. Zatim ahoj.

Ahoj holky. Fakt jsemráda, že jsem na vás tady "narazila". Andy a zkusila sis někdy promluvit se svým manželem o tom, žemáš problém??Myslíš si, že neví, že piješ potají. Vždyť to se dá přece na človkěu, se kterým žiju, dost dobře poznat?! Aspoň já si tak myslím, když si přeberu svojí mámu.. Jinak ti schvaluju tvůj postoj, ale znovu opakuji, to co Betka a to co já včera - po novém roce upaluj k odborníkovi!! Uvidíš, že tě pochválí za to, jak to krásně zvládáš!! Podpoří, můžeš s ním mluvit o čemkoliv - a o tom to je také. Moje máma se teď po recidivě na odoborníka vykašlala - prý co by mu říkala.. O to větší je umě slaboch..Včera volala - něco jsem jí řekla a za 5 minut se ptala na totéž.. Její mozkové buňky jsou zasoupney v čím dál tím menším počtu.(skutečně kulantně řečeno:-) Nechtěla bych vidět ani její jaterní testy.Andy, ty chceš být "padesátka v džínách" - to je super!! Ty totiž víš co chceš.A taky už jistě víš, že nic není zadarmo,že? Jsi na velmi dobré cestě. Připrav se na to, že ta cesta nebude snadná, ale pro Tebe bude jistě úspěšná!!! Milá Betko, díky za podporu.. Pokaždé když moje máma zavolá (a může být i "normální")mám špatnou náladu. Odnáší to děti, manžel. Včerami například matka navrhla,ať jí děti na jaře nechám u ní třeba na týden - jak jí proboha mám říct, že to ani v nejmenším nepřipadá v úvahu? Jak jen říct vlastní matce, že nenís chopná se postarat o sebe a své zdraví, natož abych jí svěřila své děti?? Hrozný pocit si přiznat, že mám naprosto nespolehlivou matku, která ani v malé míře není schopná plnit "babičkovské povinnosti".. Jak to mám dělat? Vždycky si říkám, že jí to řeknu naplno a ono to pak nějak nejde. Děti jí samozřejmě hlídat nenechám - ani omylem, ale potřebovala bych jí nějak říct, že už to nehodlám snášet.. Andy, nevynechávám tě, ale i tyto moje pocity můžou být tobě prospěšné..Tak, pro dnešek končím, jdu taky trochu pracovat - už toho upřímně mám plné zuby, ale práce šlechtí :-) a dává nám taky zapomenout na problémy mimo ní. Ahoj zase zítra ?...

Kocky ,normalne vas milujem!Som velmi rada, ze niekto aj kvoli mojim riadkom ,sa sem ide pozriet.Ze mi drzi palce a ze na mna mysli. Ja viem, vy to mate ine.Mozete mat ten GEN alkoholizmu v sebe,a nikdy mu nepodlahnete.Treba to ale aj "poslat dalej"vychovat tak deti, aby mali informacie a strach.Strach je najlepsi ucitel!!!Pokusim sa o to aj ja.Pohadali sme sa s muzom, pocitila som taky divny pocit asi ze "teraz by som si dala"-a hned k tomu prisla myslienka "kedysi".Ani nic doma nemame. Neprechadzaju tie myslienky do akcii. Vraj alkoholik ani nesmie uchopit pohar s alhoholom. Rozhodla som sa ze na Silvestra budeme doma.A vyhnem sa pokuseniu. Moj muz vie len to, ze som viac pila,ze vela znesiem.Robila som to potajomky.Pred tym nez prisiel domov. Zhrozila som sa, ked som za pritomnosti muza ,po tajomky pila.Chodila som na balkon pit,aby o nicom nevedel.On je taky, ze ked mu poviem ze nepijem,povie "dobre", ked nalejem prida sa.Ale jemu staci pol pohara.Len nieviem co mam na miesto vina pit.Mineralky mi nechutia.No, musim nieco vymysliet.Je pravda, ze mam trosku nalady. Som smutna, ziarliva, bezradna a tak .Vtedy som si urobila naladicku a hotovo. Teraz sa musim rozpravat sama so sebou.S Bohom.Hlavne musim mat strach aj ja. Kocky, kvoli tomu co pisete, trosku dalej vidim.V ZIVOTE BY SOM NECHCELA ,ABY SA MOJA DCERA ZA HOCICO ZA MNA HAMBILA.Chcela by som byt spravna 50-tnicka, v rifliach ,a keby som mala byt bez muza, tak s frajerom. Proste kocka. A nie tucna neumyta stara - v teplakoch s neumytymi sedivymi vlasmi, o ktorej si susedia suskaju ze pije. Alebo by ma videli potacat sa po ulici. Alebo by mi dcera zavolala ,a nevladala by som hovorit.Alebo by sa jej v skole smiali ako vyzeram.Na rodicku medzi mamickami kockami by som bola hotova...to uz staci,ze?Velmi vam dakujem.Zajtra sa viac rozpisem, lebo dnes uz musim ist.tesim sa na vas.

Mila Andy, z Tveho posledniho prispevku mam opravdu radost! Prosim Te, az budes v situaci, kdy bys mohla po alkoholu sahnout, vzpomen si, jak Ti je bez alkoholu dobre, jak na sebe muzes byt pysna, ze to dokazes! Pozor na toho Silvestra, hlavne si nerikej, ze se pro jednou nic nestane. Mohla bys do toho spadnout znovu a to za nejakou sklenicku pripitku preci fakt nestoji. A chtela bych Te poprosit jeste o jednu vec: bez opravdu k tomu psychiatrovi co nejdriv. Ja vim, clovek je takhle odhodlany, jenomze pak si treba v nejake horsi chvilce rekne, ze to jeste odlozi, a porad to oddaluje a vymysli si duvody, proc jeste ne... Budu na Tebe moc myslet, aby se Ti predsevzeti nepit podarilo uplne naplnit. Drz se a vytrvej! Mila Pavlino, mas pravdu, taky ja jsem "dite" dospele (29 let), ale takovouhle zkusenost nezapomenu nikdy. A poznamenany jsou tim do jiste miry i jine vztahy (treba pozorovani manzela, jestli nepije moc; zaplat panbuh ne!) Minule jsem psala, ze znam ten pocit zklamani. K Tvemu poslednimu dopisu muzu dodat, ze dobre znam taky ten pocit priserne bezmoci... Je to hodne tezke, kdyz citis, ze ackoli se vsichni snazi tomu druhemu pomoci, on neni schopen s tim vsim neco udelat. A ackoli se strasne snazis, ten druhy alkoholem nici vsechno kolem sebe... (Andy, promin, ale tak to opravdu je...) Pavlino, drzim Ti palce, aby to pro Tebe i Tvoje deticky nebylo prilis krute. A kdyz budes chtit, napis, jak to zvladate, treba se Ti tim trosku ulevi...

Ještě jedna věc Andy, nic si nevymýšlej - prostě ve společnosti oznam na otázku co budš pít, že niebudš pít nic a tím to hasne. Ať si ostatní říkají co chtějí - pokud jsou to tví známí, co ty víš, třeba už jim samotným dojde, proč nepiješ... Není potřeba si nic vymýšlet - stačí říct, že bavit se umíš i bez alkoholu a prostě pít nechceš. Hlavně ne výmysly.. neschovávej se za vymyšlené důvody.Nikomu se nemusíš zpovídat a ospravedlňovat, proč nepiješ, to je výhradně tvoje věc a ty víš, že se napít nechceš a to je důležité!!!!

Andy, těší mě,že (aspoň jak se zdá-i když "papír" snese všechno ?!)jdeš do sebe. Ovšem nedporoučuji návštěvu psychiatra odkládat až na dobu,kdy bude přicházet krize.Naopak!!Musíš k němu přijít s tím, že ses rozhodla a "samoléčbu" již zahájila. On tě pouze podpoří..Neodkládej návštěvu!!!Hlavně si dávej pozor na nálady - těma můžeš znepříjemnit život těmo statním. Bude těžké se nenapít (třeba na toho Silvetra)a bude se to zřejmě projevovat i na tvém chování-tak pozor,aby sis zbytečně neudělala zle.Snaž se ovládnout..Právě pro toto (i když nejen proto) ovládání potřebuješ péči odborníka..To už asi do konce roku nestihneš, taky toho máš asi dost na práci, jako každá z nás, ale po novém roce to udělej,prosím!!ANdy a co na to říká tvůj mažnel? Ví o tvém pití?Víš, ontřebamůj táta o pití mámy věděl, ale absolutně s tím nechtěl nic dělata pak byl hrozně překvapený, že máma je v léčebně..Byť je to jinak super chlap,toto se mu trochu vymklo.A to jen proto,ženevěděl co s tím a moje máma mu to nijak neulehčila..Hlavně svým odrážením pomoci, střídáním nálad- proto jsem i psala pozor na chování..Betko,já vím, že některým lidem pomůžou antidepresia,ovšem v případěd Andy jsem to spíš myslela tak,aby nevytloukala klín klínem.Máma taky po těch 7 letech vzala antiderpesivum a zanedlouho i flašku..Je super, že tvoje maminka je v pohodě - moc bych si přála,aby byla i moje,ale už tomu nevěřím..Mám tříletá dvojčátka - holčičky-vymodlené děti..Všichni se na ně těšili, máma mi každý den telefonovala a do dvou let se na ně jezdila dívat a my jsme tam trávili léto atd.Teď sotva zavolá..A já tomu vůbec nerozumím.Jenže o tom nějak nemůžu víc psát, protože neumím vyjádřit ten pocit bezmocnosti a vzteku, když si vzpomenu, jak jsme se všichni snažili aby byla v pohodě, byla opravdu rok od orku lepší a lepší a najednou je zpátky "ta máma"..ANdy - to je i pro tebe - tady to co píše Betka a já, to jsou pocity dětí alkoholiků..Byť jsou ty děti (předpokládám) již delší dobu dospělé.. Mně například bude 31 let,ale ten pocit z mámina pití ve mě vyvolává věk 12 let.. Vždycky když siv zpomenu, nebo když zavolá a špatně artikuluje..Slíbila, že bude brát léky (podobné jako antabus),ale zřejmě na to kašle. Jenže já jí přece nemůžu naložit do auta a odvést do éčebny. Skutečně nikomu nic nedělá."Jen" sedí doma a pije..Andy - nedopusť, aby se tvoje dítě cítilo stejně jako dneska já..nebo Betka, které alkohol vzal tatínka.. Moje holčičky se vždycky ptají, kdy přijede babička - co jim mám na to říct, že není schopná se dopravit? Vždyť já se dneska začínám děsit toho, že mě přijede navštívit moje vlastní matka!! Vždycky jsem jí obdivovala (tak jako dítě může jen matku obdivovat) a o to větší je dnes zklamání, že byla a je vlastně úplně jiná, než jsem jí viděla..Takže další odstrašující případ - další důvod k tomu, aby ses nenapila už nikdy, Andy..Betko, Andy - díky vám se tady z toho trochu vypovídávávám i já - místo abych ti Andy pomáhala. Ale třeba ti pomůže i trápení druhého,pak ho sama nebudeš nikomu působit...Mějte se hezky,zase zítra se podívám, jestli je tady něco nového.

Pavlina,Betka dakujem.Tyzden nepijem po dlhej dobe kazdodenneho pitia.Citim sa skvele.Ani by som nemusela ist na tuto stranku.Tesim sa z toho, lebo je to ine ako kedysi.Teraz na alkohol vobec nemyslim, proste moje dni vedome prebiehaju inak.Nejako som sa "preladila"a ide to prekvapujuco dobre. Tesim sa, ze je to take jednoduche.Nemyslim si ,ze je vsetko ok.Pojdem k psychiatrovi.Pojdem ked bude pomaly prichadzat kriza.Ked to budem citit.Chcem tam ist.Citim, ze to potrebujem. Potrebujem sa o cast toho cierneho mraku o ktorom malokto vie,podelit.A viem, ze tam pojdem ako vitaz-alkoholik.(ak to tak mozem nazvat)Som alkoholicka,dufam ze sa uz nikdy nenapijem.Nechcem a nepotrebujem to. Neexistuje dovod pre ktory clovek alkoholik moze zacat znova pit.Jedine ze by som si myslela, ze alkoholicka nie som. Ale ja viem, ze som.A VZDY BUDEM.V spolocnosti sa urobim zaujimava,nieco si vymyslim preco na Silvestra nebudem pit.A vsade budem soferovat, necham pit muza.Tesim sa,napiste mi.(Pavlina bud milosrdna)

Mila Pavlino, jsi opravdu statecna zena! Dobre znam ten pocit radosti, ze se z toho ta blizka osoba dostala, ze je alkoholovy problem za nami, a pak to hluboke zklamani! Tohle byl bohuzel pripad meho taty, kteremu alkoholismus urychlil rakovinu krku a ktery na jare zemrel (nikdy se nesel lecit). Moje mamka abstinuje uz 13 let a je na tom opravdu dobre. Myslim, ze leceni ji i celkove zocelilo (reakce na ruzne neprijemne veci apod.) Nemuzu s Tebou ale souhlasit v otazkach depresi: jsou lide, kteri k nim maji sklony, a tem treba antidepresiva pomohou... Vhodna je urcite i nejaka psychoterapie. Lecba depresi alkoholem neni zadna lecba, je to pak zamotany kruh: mnohdy se totiz uz nepozna, jestli je deprese pricinou, nebo nasledkem. Andy, jsem taky presvedcena, ze kdyz budes opravdu chtit (a Ty prece opravdu chces), tak to dokazes.

Nejdříve reakce na příspěvek Betky - je fakt,že po léčení byla máma super.Bohužel po 7 letech se napila znovu..A věř mi, že už nemám síl,u to řešit znovu..Ale řeším. Za cenu vlastního já, za cenu klidu se svými dětmi..Snad to je na správné cestě..Tím ovšem nedávám návod na to, jít se léčit, pak začít znovu a myslet si, že to zase i napodruhé bude O.K.!!! Já si myslím, že plán je následovný ANDY - ambulantní léčba, v případě neúspěchu "klinická" léčba a pak už NIKDY NIC!! Opovaž se myslet na antidepresiva, či jiné (taktéž jako alkohol návykové) látky, které by tě dostaly tam, kam tě dostane alkohol!!!!! Tvým "antidepresivem" bude tvá dcera, tvůj další život bez alkoholu - to znamená jasný, čistý a budeš si ho užívat a ne ho přežívat!! Měla jsem a mám ve svém problémů hodně trápení a starostí, ale já osobně pojem DEPRESE neznám, nechápu.- Vím, je to svým způsobem nemoc,ale nesmíš té depresi dovolit, aby tě dostala a pokud se tak stane, tak si třeba místo alkoholu, léků či jiných drog kup něco na sebe. Nebo kup něco své dceři místo toho, abys peníze bohapustě "prohnala" tělem.. Copak se ti chce utrácet peníze za to, že si ničíš svoje zdraví???!!! To by mě tedy asi nebavilo. Vzpomínám na matku, jak pořád brečela, že nemá peníze a nemůže si nic koupit,ale cena lahve (pozdeji i více) alkoholu pro ní nikdy nebyla dost velká..TO by ses divila, kolik jí zbývalo, když se vyléčila a nepila... Andy, hlavně nechoď brečet dítěti do pokojíčku. Jdi tam, sedni si u dcerky, dívej se na ní a opakuj si, že tohle je ten jeden z hlavních důvodů, proč se na to vyklašlat. Ale nebreč jí u postele, zbytečně na ní budeš přenášet své problémy, byť bude spát..I takhle už je pro ní život s tebou trochu složitější.To nemyslím nijak špatně, ale děti jsou velmi vnímavé.. Nevím, kolik dcerce je, ale to není až tak podstatné. Snaž se jí ulehčit do budoucna situaci, aby nemusela někdy stát před takovými rozhodnutími jako já s mojí matkou a měla v tobě vždycky oporu a tys pomáhalí jí ne ona tobě.. Věř, že to hodně bolí, když si myslíš, že máš mámu, která ti bude "radit a pomáhat" a najednou zjistíš, že je to opačně. Nebreč, nesmutni, vzchop se, nepoddávej se tomu - ty musíš vyhrát!!! A já věřím, že to dokážeš!!!

Pavlina, no teda "silne kvapky" mi tu davas.Robila by som kvoli mame ,pre inych to iste.Si skvela, ze si robis starosti,a davas si namahu s tym pisanim.Uprimne ti dakujem.Viem,ze je to pre vaznost situacie,ktoru plne chapem.Niekam pojdem do nejakej ambulancie.Myslim, ze normalne to vydrzim,teda naucim sa zit bez toho,potom nie je co vydrzat, ale v krizi-neviem. Mozno antidepresiva,neviem.Este mi napis,pomohlo mi to,ked si pritvrdila.1.par dni si to pripustam,ze som alkoholicka a nepijem.2.uz ma svedomie tlaci niekoho navstivit.Pokrok nie?(pochvalte ma,po tolkych tvrdych slovach)Tvoja maminka je velmi chora.Je mi jej naozaj luto.Napis mi o nej.Ma skvelu dceru,mozno aj kvoli alkoholu...(vsetko zle je na nieco dobre?)Alkoholici su precitliveli ludia,ktori maju slabu volu.Patrim k nim aj ja. Len par dni to takto chapem,ze som alkoholicka.Dnes v obchode, ma napadlo,

Alca,ja nemam ziadne fyzicke prejavyako trasenie a tak.Odbery tiez dobre-diky Bohu.

Mila Andy a mila Alco, naprosto souhlasim s tim, co tady pise Pavlina (a Pavlino, diky, takhle dobre bych to nikdy nevyjadrila). I moje mamka byla v lecebne, od te doby je na tom dobre (a zivot nas, dcer, se tim rozhodne hodne zlepsil). Musim rict, ze vsichni, kdo o tom vedeli, si ji za to, ze se sla lecit, hodne vazili a dodnes vazi. To, ze se clovek chce zmenit k lepsimu, je preci ucty hodne, nikoli zahambujici, ne? Nechavam Vam tady odkaz na knihu, ktera by Vam asi o zavislosti rekla dalsi veci: http://www.mujweb.cz/veda/nespor/tyka99w.docPreju hodne sil! B.

Milá Alčo, Andy..Tak především - moje matka mela také strachz ostudy, z léčení...Jenomže poté,když jí začalo vlastní tělo zabíjet- což už mimo jiné bylo pozde,dodnes není v pořádku aje to 8 let )pila zhruba 10-12 let....), tak se šla léčit. Ať jste odkudkoliv, léčebny jsou po celé republice a přijmou vás třeba i na druhé straně republiky.. Rozhodně pokud Andy, lituješ toho, že sis nekoupila lahev - není to v pořádku!!!Tebe nesmí ani napadnout si jí koupit,ne přemýšlet cestou z nákupu o tom, že sis jí nekoupila!!! Radím ti dobře, vyhledej odbornou pomoc, stavy, které máš ty, už ve mě vyvolávají pocit, že začínáš být pěkně na dně!! A ty, Alčo, pokud se pití již projevilo na játrech,je to nejvyšší čas a varovné znamení!!Mojí matce se taky projevilo na játrech - dneska se jí dělají jaterní skvrny, nesmí jediný lék - ani když jí bolí zub, objevila se u ní cukrovka...Takže holky, nebojte se ostudy - ona to ostuda není, prostě jenom se vám trochu něco nepovedlo, ale všechno jde spravit. Neváhejte, neničte si život alkoholem.Dlouho trvá, než se tělo a hlava od alkoholu vyčistí, ale uvidíte, že to půjde. PROSÍM VÁS, JDĚTE SE LÉČIT, VYKROČTE DO TOHO NOVÉHO ROKU S TÍM NEJLEPŠÍM, CO PRO SEBE MŮŽETE UDĚLAT. Skutečně věřte tomu, že jak vám, tak vašemu okolí se bude žít čím dál tím hůř...Ono vydržet "SAMA" jde,ale co za měsíc, půl roku, rok, při dalších životních krizích..Kašlete na ostatní nedostatky - váha, vlasy, nehty a kdovíjaké blbosti, které nejsou podstatné. Podstatné si je v životě zachovat zdravý rozum a zdravé tělo!!!A to vám alkohol opravdu nedá - naopak vám to hodně rychle vezme.. A s tím vším vám vezme rodinu, přátele, kteří to s vámi myslí dobře.Pokud se od vás někdo odvrátí jen proto, že jste se nechaly léčit z alkoholismu - pak je to člověk, který vám nestojí ani za to, abyste se naněj podívala!! Je to váš život, váš boj a bude to vaše výhra- Tomu pevně věřím!!A uvidíte - opravdoví přátelé zůstávají, věřte mi.. Držím palečky!!

Mile damy, Andy, i ja piju vino, ale nekdy i vice nez 7 dl, treba i pres litr, piju kazdy den, rekla bych , ze mam zavislost uz i fyzickou-brneni nohou, nëkdy tres. To brneni je zvlastni, nema s tim nekdo zkusenost ? Taky mne doktorka nuti jit na leceni, ale ja se bojim, ze prijdu o praci a pak te ostudy, stale se snazim nejak sama, ale nejde. Prvni projev zdravotni se ukazal na jatrech,pry tam je zvysena jedna latka, ktera u je u alkoholiku. Jak to mate ostatni s jatrama ? Dejte prosim vedet, jsem zoufala. Diky.

Si strasne zlata, budem pisat,lebo musim. PISAT VSETKYM.Pred tym to bolo inac ako teraz. Teraz mam v sebe Boha.Prosim ho o pomoc.Teraz si uvedomujem,ze spravne je: UZ NIKDY VIAC.to som nevedela.(hoci mam strach)Ze uz nemozem,NESMIEM. Alebo mozem a nechcem.Ze som dusevne chora!!,ze mam navyk,ze neviem pit malo a obcas.Je mi za tym luto, lebo som sa na ten "obrad"vnutorne tesila...Ale az teraz viem, ze bud OBEZITA SAMOTA DEPRESIE CHOROBY NESTASTIESKLAMANE DIETA RAKOVINA SMRT.aleboKONTROLA NAD ZIVOTOM, SPORT,SPOLOCNOST,RADOST,LASKA,STASTNARODINA BUDUCNOST.Budem si to v krizovych chvilach stale opakovat.Zaklad je, nemat nic doma. Neprijimat navstevy nejaku dobu.Par dni nepijem.V obchode si nekupim flasu, ani pivo NIC.Fyzicku zavislost nemam.Ale psychicku.Bez flase mam STRACH.Bez flase sa citim neisto. Musim si opakovat stale dokola bud ZDRAVIE STASTIE KRASA LASKA aleboSLABOST ZUFALSTVO SKLAMANIE CHOROBY SMRT. Ked idem z obchodu bez flase,som nervozna ,trochu to lutujem, ale na koniec citim ulavu.Chcem byt stastna a zdrava-velmi.Budem prosit Boha o silu.Vies mi poradit?Treba to niecim nahradit,ze?Co poradi odbornik?Zakladna kriticka kriza je doma,v slabosti ducha.Vecer doma nemoze byt psycholog,takze to musi zvladnut kazdy sam,nie?

ANDY! Rozhodně se dá "zatnout" i beu lékařského dozoru!Ale ono nemusíš jít hned do léčebny - stačí vyhledat pomoc ambulantní. Potřebuješ někoho, kdo tě podpoří a ve chvíli, když přijde krize či deprese,tak se mu můžeš "vypovídat".To je moc důležité!! Rozhodně neváhej a navštiv psychologickou poradnu, kde ti poradí, co a jak dál.A neodkládej to. Ne, že si řekneš, že jsou vánoce a pak tam půjdeš!!! HNED!!Protože když to budeš odkládat, spadneš do toho znovu.. Snaž se, život máš jen jeden a tvoje dítě taky. Promiň ty vykřičníky, jen nevím, jak jinak vyjádřit naléhavost, s jakou bys měla jít k odborníkovi. Nedokážu takhle posoudit, jestli to zvládneš sama,ale kdybys to asi dokázala, tak bychom si tady teď spolu nepsaly..a neobrátila by ses s radou o pomoc na tento chat. Nemám pravdu??...V žádném případě ti víru, že to s Bohem zvládeš, neberu, ale v tomto případě je to jenom na tobě, na nikom jiném.. A věř, že to neříkám jen proto, že nejsem věřící. Po letech s matkou alkoholičkou toho trochu vím - byť jen teoreticky. Budu se sem dívat,klidně piš a piš..Hlavně napiš, jak jsi pokročila. Myslím na tebe a držím ti palce!!!

Pavlina, dakujem Ti.Mam s toho liecenia strach. Viem,ze mam problem. Akceptujem ho.Citala som, ze to nejde "spravit"vlastnou volou. Skusala som to -vydrzim,ale po case si poviem, ze ved co? Teraz to beriem uz inac. Nechcem uz nikdy pit.OK.Ale, myslis, ze by som to v takomto varovnom stadiu zvladla aj sama?S Bohom?Chcem sa o to pokusit.Co myslis? Alebo co myslite ini?Da sa tzv. ZATAT,aj bez lekarskeho dozoru?Napiste mi ,prosimDík.