Reklama

mlada holka a starsi chlap

Riky (St, 28. 11. 2007 - 11:11)

Kláro, moc díky za názor. Měla jsem přítele, který byl o skoro 6 let mladší, byli jsme spolu skoro 2,5roku a skřípalo to hned od začátku. Odvahu ukončit to jsem našla až nedávno a namísto abych prožívala nějakou lítost nebo smutek, je mi skvělě.
A nyní prožívám všechno to, co píšeš. S bývalým jsme neměli nic společného, zatímco teď mám pocit, že mám vedle sebe člověka, který mi rozumí, záleží mu na mě a máme tolik společných zájmů a shodných názorů, až mě to připadá neskutečné... Jenže pořád se mi hlavou honí ty myšlenky, že je ve věku mého otce, jeho děti jsou starší než já... Vím, že moje rodina to nepochopí (ta jeho možná ano, ikdyž to neznamená že s tím budou souhlasit), ale je mi s ním dobře.

klára (Po, 26. 11. 2007 - 13:11)

předem tě zdravím,já tě plně chápu,já jsem vdaná o 3 roky mám staršího muže a máme dvě děti,jsme jedenáct let spolu,na začátku vztahu je všechno moc pěkná pohádka,ale něco za ta léta nelze do vztahu již vrátit,jako každé ženě i mě něco chybí,nehledám to jinde,na to nemám čas a nerada abych někomu ublížila,i když mě manžel hýčká a snaží se,v některých situacích mě,ale jako ženu nedokáže pochopit,co cítím,co potřebuji.Mám velice žárlivého manžela,a tím má situace je o to dost složitější.Zakazuje mi spoustu věcí a tím pádem aniž by si to uvědomoval staví mezi námi barieru.Já osobně se v hlouby duše trápím,jelikož někdy si osud s námi pěkně hraje a míchá karty aniž bychom to chtěli.Narazila jsem na muže o 15 let staršího,ty jeho oči mě probodli,začala jsem se v jeho očích topit,jiskra mezi námi tak rychle přeskočila,aniž by si člověk uvědomaval co se stalo a jaké by to mohlo mít následky,zvláště když se známe a máme oba své rodiny,skvěle si rozumíme,sním se mohu bavit o čemkoliv,umí naslouchat a zčásti je to moje taková ta vrba,kterou každý potřebuje a mě se jí doma nedostává.Jsem doma prostě majetek,který si manžel hlídá,a nejsem již ta žena,která občas potřebuje něhu a porozumění.Sama teď vidím,že kdyby šly časy vrátit,rozhodně bych zkusila vztah se starším mužem,protože tady nezáleží na věku,ani na tom co říkají druzí lidé,ale to,jak ty sama to cítíš,jak si rozumíte a zda jste schopni naslouchat jeden druhému.Každému z nás něco chybí,ať je ti 20 či 5O.

Milan (Po, 26. 11. 2007 - 10:11)

Minulý příspěvek jsem psal pro Riky a omylem jsem se za ní podepsal.

riky (Po, 26. 11. 2007 - 00:11)

Já nejsem na "maldé maso" - Ale od 25 se už jedná o "ženu" a tady také začíná moje hranice zájmu. Samozřejmě je řada dvacítek velmi vyzrálých a naopak praštěných třicítek - ale tak nějak to vychází a myslím, že v tomto věkovém rozdílu bych se už nestyděl vyrazit do společnosti. Názor rodiny je velmi důležitý - ale musejí mít možnost to posoudit jinak - než datem narození. Tvůj partner má šanci si s Tvým otcem porozumět pokud bude táta mít alespoň elementrání chuť k takové konverzaci. Zkus to. Když se s ním rozejdeš bez tohoto pokusu - bude to doživotní otázka - co kdyby to zkousli. A když to nevyjde - budeš mít další mořnost volby.

Riky (Ne, 25. 11. 2007 - 09:11)

Ahoj všem. Přečetla jsem všechny názory a stejně pořád nevím... Je mi 27 a poznala jsem muže o 25 let staršího. Rozumíme si, ale... Pořád si říkám, že je to moc velký věkový rozdíl a mám strašný strach z reakcí okolí - ne ani tak "cizích lidí", jako rodiny (moji rodiče, jeho "děti"...) Bohužel už teď vím, že moje rodina to nepochopí. Já ale chci mít vedle sebe chlapa, který mě bude mít rád a bude mu na mě záležet. Nepotřebuju plánovat děti a cestování a bůhví co. Ale i tak se toho vztahu bojím a chci to vyřešit zavčas, protože bych mu nerada ublížila. Prosím poraďte...

Riky (Ne, 25. 11. 2007 - 09:11)

Ahoj všem. Přečetla jsem všechny názory a stejně pořád nevím... Je mi 27 a poznala jsem muže o 25 let staršího. Rozumíme si, ale... Pořád si říkám, že je to moc velký věkový rozdíl a mám strašný strach z reakcí okolí - ne ani tak "cizích lidí", jako rodiny (moji rodiče, jeho "děti"...) Bohužel už teď vím, že moje rodina to nepochopí. Já ale chci mít vedle sebe chlapa, který mě bude mít rád a bude mu na mě záležet. Nepotřebuju plánovat děti a cestování a bůhví co. Ale i tak se toho vztahu bojím a chci to vyřešit zavčas, protože bych mu nerada ublížila. Prosím poraďte...

Návštěvník (Čt, 30. 8. 2007 - 09:08)

Káčo pitomá, jenom počkej! Zapovězeného chleba největší krajíc. Uvidíš sama.

Katka (Čt, 30. 8. 2007 - 05:08)

Lenko to si spis jeste o tom dvouletym musi lidi myslet ze je to TVOJE dite cili pravnouce:)))
Trapas to je tyhle stary paprdove s blbky co si je berou.

jENDA (St, 29. 8. 2007 - 18:08)

Meliso,máš zřejmě problém,jako moje manželka před 19 lety.já byl ale rozvedený,takže se nic nestalo.nikomu se neudělala křivda.dnes mi bude pomalu 70 a ještě jsem toho nelitoval.moje polovička taky ne. Klape nám to perfekt.až na to,že tchán je o pouhých pár týdnů starší,ale s tím my nežijem.

Lenka (Po, 27. 8. 2007 - 19:08)

Můj otec se podruhé oženil, je mu 55 a jeho ženě ted 30. Mně je 22 a bráchovi 18. Navíc mají dítě - chlapečka 2 roky. A co si myslí okolí? Že otcova manželka je jeho dcera a my tři jeho děti - jsme jeho vnuci. Je to trapné a vadí to mně i bráchovi, většinou to musím vysvětlit. TRAPNÉ!!!

Jitka (Ne, 26. 8. 2007 - 22:08)

Já žiju s mužem o šestnáct let starším, jsme spolu rok a půl a zatím to celkem klape. Máme se rádi, rozumím si s ním, problém je pouze v tom, že já asi ještě budu chtít děti (jedno už mám,ale s jiným, jsem rozvedená ), ale on už je na to podle svého názoru moc starej. A tak řeším otázku, jestli se vzdát raději dětí, které bych opravdu chtěla, nebo muže, kterého teď mám a miluju. A je taky pravda, že si nedokážu představit, jak to bude třeba za patnáct let, já budu ještě celkem mladá a on už v podstatě děda. Ale zatím to beru jak to jde, říkám si, že když se mají dva rádi, tak by měli být spolu a nezáleží na tom kolik jim je.

melisa (Pá, 24. 8. 2007 - 23:08)

ale já neplánuju děti ani rodinu, nechtěla bych po něm aby opouštěl rodinu, ještě jsem neměla delší vážný vztah a tak mi přijde nepravděpodobný abych s tímhle, kdybych ho získala, zůstala do konce života.

ajka (Pá, 24. 8. 2007 - 21:08)

Meliso, hloupě přemýšlíš ty. To není o tom někoho jen "utrhnout". Když se děvence opravdu podaří do sebe zaláskovat muže věkem blízkého jejímu otci či dědečkovi tak, že on pálí mosty, tak strhla lavinu, která jí dřív nebo později pohřbí zaživa. I zde jsou výjimky a vztah navenek klape, ale kolik jich je? Nemáš vůbec představu co takový vztah obnáší. Nebudu to rozebírat, to je každému jasné. Jen na jedno chci upozornit. Děti z tak věkově nerovných vztahů mají místo otce dědečka se vším co k tomu patří.A zanedbatelné není ani zvyšující se riziko vrozených vad či dispozic k nemocem. Nedívej se na ty celebrity, které jsou jen víc na očích, ty mají trochu jiný pohled na život.
Starého se za chvíli nabažíš, ale jeho rodině obrátíš život naruby. Je to hodně složité, protože chlap, když má druhou mízu, nevidí, neslyší, nechápe jak strašně moc je trapný, a že jeho okolí si ho přestává vážit. Na to všechno přijde většinou až už je pozdě.

melisa (Pá, 24. 8. 2007 - 19:08)

mayo, neposlouchej hloupý řeči, já vím že i starší chlap může být přitažlivej pro nás mladý holky. Mě se líbí šéf v práci, rozdíl 30 let, mě je 21. Jen jsem na tom jinak než ty v tom, že ani nevím, jestli má zájem. Jak jsi se ty s tím tvým dala dohromady, kdo začal, jak dlouho jste se znali předtím a tak? Kdyby mu bylo jako mě, tak vím co dělat, ale takhle...

Maya (St, 25. 4. 2007 - 19:04)

Tyno, moc ti děkuji za popis tvé situace. I díky tomu se na to teď zkouším dívat jasněji. Trochu cítím, že můj "objekt" je trošku jako tvůj otec - v některých oblastech. Je ale pravda, že partnerky tedy tak nestřídá.
Navzájem pro sebe jsme zajímaví, to určitě - do jisté míry i pro ty náznaky, co by mohlo být... Nicméně uvědomuji si, že z mé strany by to byl asi spíše jen milenecký vztah - do manželství, popř. do dětí, bych se s ním nepouštěla. I když vím, že by to bylo krásné, mám v sobě morální zábrany - přeci jen je ženatý, atd. a já nechci být ta, co sveda ženatého chlapa, takže si budu muset nechat zajít chuť... Ale někdy to je docela těžké, tomu odolat.
Co mě ale docela překvapilo je, že jsem čekala více negativních reakcí na věkový rozdíl. Přeci jen je skoro dvakrát starší něž já... Jinak ale děkuji všem za reakce a případně písnu, kdyby došlo k nějaké změně :-).

Tyna (St, 25. 4. 2007 - 10:04)

Mayo,nebudu se vyjadřovat příliš k ostatním názorům,jen místy. V první řadě Ti odpovím na otázku týkající se mého otce. Já jsem s ním dobrý vztah moc neměla,on nás doma bil.Takže jsem byla tak trošku spíše ráda,že se naši rozvedli,ikdyž táta jako takovej mi chybí do dneška.Jenže ten můj o mne zájem nemá a nemá mne rád jako svoji dceru.Nekomunikujeme spolu možná už 4 roky a to myslím vůbec....Dokonce,když se potkáme na ulici,ani se nepozdravíme a že bydlíme kousek od sebe.Prostě máme každej svůj život. Co se týče jeho bývalé partnerky,moc jsem jí nevídala,jen párkrát,když jsem byla na povinné návšťěvě...Popravdě,ze začátku to byl šok,takový divný,nevěděla jsem jak reagovat,měla jsem jí vykat...Byla o měsíc starší než já...Takže to mi vadilo,ale jinak jsem se s ní pak potkala na zábavě,byla tam bez mého táty dali jsme se do řeči a pak jsem si o ní udělala obrázek...I proto si nemyslím,že by jsi musela být nějaká slepice.Tak to není.S mým tátou je těžké vyjít,bohužel mi nechtěla spoustu věcí věřit a díky tomu si je pak prožila.Bylo mi jí líto,protože ať byla jakákoli,tohle si nezasloužila..Ale nedá se říct,že by jsme byly kamarádky,nebo se nějak víc sblížili.Respektovala jsem,že je to jeho přítelkyně a nijak jsem to nekomentovala.Ostatně,nebyla první ani poslední.On totiž s žádnou dlouho nevydrží.
Jinak zamysli se trošičku nad tím,co ti psal/a coyot,jsou názory se kterými opravdu velmi souhlasím.Ono,může se zdát,že sex je vedlejší věc,ale je hodně pravdy na tom,že pokud to klape v posteli,zbytek už se dá nějak zvládnout,ale obráceně ne.

Navíc,může být sebelepší milenec,ale spolu si prostě vyhovovat nebudete...a to jsou otázky poze sexuální a co ty,co se týkají života....
Nechci Tě urážet, to v žádném případě,ale možná by jsi opravdu měla zapřemýšlet i nad tím,jestli tím,že Tě ještě "nedostal" jsi pro něj zajímavá.....
Nevím,osobně vás neznám a tak se adí hrozně špatně.
Drž se a hodně sil.Pa

Maya (Út, 24. 4. 2007 - 19:04)

Je fajn vědět, že někdo chápe, o čem mluvím... Nebudu rozvádět jak, ale vím, že milenec je dobrý i ve svém věku, nebo možná díky tomu :-)., ale otázka, jak bychom si, jak píšeš, sedli.
Pravděpodobně se ale do toho nebudu pouštět, protože jej opravdu nechci odvádět od jeho rodiny a vím, že kdybychom si spolu opravdu na vážno začali, tak by to způsobilo asi více bolesti než radosti.
Budu jen doufat, že nás na zamilovanost co nejdříve přejde a budeme zase žít normálně. Protože za poslední měsíce jsem poměrně mimo - stále na něj myslím a těším se, kdy jej uvidím, nemůžu jíst - zhubla už jsem asi 7kg, moje práce je taky docela nabouraná. Asi si prostuduji diskusi na téma Jak se odmilovat.

coyot (Út, 24. 4. 2007 - 18:04)

No právě že to výjimečné duševní souznění nemusí být (a dost často ani není) následováno stejně intenzívním souzněním tělesným.Mluvím z vlastní zkušenosti.S mým bývalým manželem jsme si rozuměli (a vlastně pořád rozumíme) jako s nikým na světě,naprosto dokonalé.Po stránce sexuální to ale bylo míň než průměrné,což jsem v těch prvních dvou letech,oslněná a vlastně zaslepená tou mimořádnou harmonií duší podcenila.No a do pěti let bylo hotovo.Ze začátku mi připadalo,že právě ten úžasný duševní soulad bude tím nosným pilířem vztahu,koneckonců někde člověk slevit musí.Ale nepovedlo se.Tak to jen pro úplnost.Přeju hodně zdaru a napiš nám pak třeba jak to dopadlo.pa

Maya (Út, 24. 4. 2007 - 16:04)

Ty jsi mě fakt pobavil... Jeho žena stará rozhodně není a vypadá velmi dobře - věřím, že o chlapy by rozhodně neměla nouzi. Nevím sice, kolik ti je let, ale ono někdy vztahy nejsou jen o sexuálním nabažení. Samozřejmě že vím, že po dvaceti letech manželství je to jiné, a pokud spolu dva lidé pořád jsou, tak to o něčem svědčí. Právě proto, že mám pochybnosti, tak sem píšu... Kdybych si byla jistá, tak už by byli dávno rozvedení a já poměrně v klidu.
Mimochodem nemyslím, že jsem slepice a nehrnu se do toho odvádět muže od rodiny. Chápu, že je podle tebe moje chyba, že ho miluji.
Nehledě na to, že žena doma většinou pere ponožky, ať žije se strarším nebo mladším mužem. Nebo je to u vás jinak?

xy (Út, 24. 4. 2007 - 16:04)

Mayo, jen si toho starýho dědka užij, bude se po tobě válet bourát veku tvého otce a až se tě nabaží řekne všem že žijete vedle sebe a že vám to neklape a budeš čuet jako čumí jeho žena teď, takovýhle naivní husy stojí polovině páprdů za to aby rozbili svojí žene rodinu a tvářili se při tom důležitě Ten tvůj taťulda už zapoměl, že sliboval vojí milované ženě, že s ní bude v dobrém a zlém a pak stačí a´by zestárla a už je po ruce slepice tvého druhu. Nakonec ti manželka ještě poděkuje, protože zbavit se starýho mouly je taky dar. Fusekle mu budeš prát ty a ona si třeba najde nekoho mladšího. Povim ti sex ze stánoucím troubou je totiž nic mooooc

Reklama

Přidat komentář