noční pomočování - enureza

rozhodně bych nedávala... Evievi nezlob se ale dost často jsme po kamarádech a nebo někde venku a nedovedu si představit že mi holka pročůrá postel a peřiny,nebo spacák.A plínky to není takový problém,zvládáme přebalovat i v buse.Dceři v bylo 13 a má s tím problém od 8 let

rozhodně bych nedávala plenky dítěti staršímu 4let.je to těžké, můj syn má problémy asi od 6let,mokré dny byly 10/30..nemohl na školu v přírodě,spaní ve škole ap.na nefrologii dostal kapičky do nosu,fungovaly,ale jsou to takové vysoušeče ledvin,že jsme je na popud psycholožky vysadili.ta také pořádala několik let za sebou tábory pro tyto děti.pěkně v penzionu,postýlky ošetřené podložkami,večerní zklidnování,a ti nejstarší byli kingové, že se problému zbavili třeba od lonska,a nestyděli se o tom mluvit.bohužel-paní doktorka s tábory skončila,vzhledem ke svému věku,jinak by syn jezdil i nadále,ač to bylo trochu dražší.dnes je mu 14,a půl roku znovu mokré noci.máme pohodovou rodinu,jistě to není tím že by nějak strádal,byl trestán, ponižován,apod.takže znova od začátku, vyšetření moči,ledvin,ono to chce asi klid, vím,a i já mám více dětí není to jednoduché..ale abych se vrátila,v 7letech dávat inkontinenční pomůcky je k ničemu.e.

RADI,nech ho spát,dej mu plínečky a gumové kalhotky a nech to na něm však je pořád nosit nebude

Rádˇo neslibuj si od alarmu...Peti, děkuju za odpověď.teď o prázdninách ještě zkouším buzení o půl jedné v noci budíkem na telefonu,kam jsem mu nahrála svůj hlas, kde mu říkám ať jde na záchod, většinou to funguje,ale jsme vzhůru celá rodina, on se budí jako poslední a někdy se taky neprobudí vůbec. fakt je to zoufalé.Měl už 11 let. A přitom se do první třídy vůbec nepočurával. Radka

Mám šestiletou dceru a...milá Hani,chápu,jak je to pro Vás a hlavně vaši dcerku stresující.Pokud je ale dcerka zdravá a prokázala to i vyšetření,nemá smysl dávat jí léky,které stejně nezaberou.Věřte,že nejpozději okolo puberty se její stav zlepší a postupně zmizí úplně.Někdy pomůže i změna prostředí-zkrátka nechte párkrát dcerku přespat v jiném prostředí,v jiné posteli-ne vždy se podaří "suchá noc",ale podvědomí si nastaví,"nepočurat se":-)))Píši to z vlastní zkušenosti,v dětství jsem si kvůli tomu vytrpěla své-maminka v tomto byla velmi trpělivá,ale od otce jsem díky tomu slyšela hodně ponižujících slov...Přeji Vám hodně trpělivosti a sil a malé přeji šťrastný a spokojený život-bude líp,uvidíte:-)))

Kdo z vás taky musel nosit v...Nosil jsem je až do sedmé třídy bylo to kruté ale když nešlo vyléčit co se dalo dělat,občas asi tak každý druhý nebo třetí den mi něco zdrhne proto se balím na noc stále,je to jistější a mám klid a nevadí mi že ve svém věku nosím plíny i dnes máma mi to už toleruje a i plínky mi vyvařuje což jí patří velký dík.Nakonec jsem si na ně zvykl a beru je jako každou jinou věc při oblékání dnes a denně, nevadí mi.Tak jo.

Já mám víc dětí, každé bylo ve dne bez plínky, ale moje dcerka narozená v roce 2005 se počůrává jak ve dne tak v noci a já nevím, co s tím. Zatím nás na žádné vyšetření neposlali. Trestat ji nechci, sama jsem měla nepěkné dětství, ale nevím si rady.

Myslíš dávat látkovky do... JO Vladi klasické plínky a klasické gumové kalhotky buď natahovací nebo na knoflíky,či druky je to vyzkoušené a bez opruzení

Vladi mi dáváme na noc...Myslíš dávat látkovky do kalhotek na těsno,aby nešly stáhnout?

Mám problém,syn(6)si v... Vladi mi dáváme na noc látkovky a gumové kalhotky a nestalo se nám že by si je děcka sundali sami.

Mám problém,syn(6)si v posteli začal plenky sundavat.Dávám mu pull upsky a jednu vložnou a v pase to teď obaluji průhlednou izolačkou.To nesundá,ale ráno má v pase silné otlaky.Nezná někdo šetrnější způsob,jak zajistit plenku tam,kam patří?

Dobrý den,tak se mi syn...Rádˇo neslibuj si od alarmu zázraky, mi jsme ho zkoušeli cca 3 měsíce a výsledky jsou tristní až asi na 10 nocí jsme přebalovaly,aniž by mladá věděla že se počůrala a zvonil alarm.Máme problém v tvrdém spaní,a tak jsme alarm odbourali a vrátili se k plínkám a gumovým kalhotkám.Myslím si že plínku nebude nosi stále,ale chce to čas až si to uvědomí že už je čas chodit bez plínky.

Kdo z vás taky musel nosit v pozdějším dětství plenky a igelitové kalhoty? Já je dostával od mámy každý večer asi do 14-15 let. Potom jsem je měl už jen večer připravené na posteli a musel jsem se sám zabalit. Máma jen kontrolovala, zda je mám na sobě. Nosil jsem 4 velké bavlněné plenky a dvoje igelitové kalhoty. Kdo z Vás byl na tom stejně?

Holky, tak já musím s...Dobrý den,tak se mi syn vrátil po 6 ti týdnech z PL v Kroměříži,kde se specializují na léčbu enurezy u dětí.Dosáhl tam 30 suchých nocí,přijel domů a už se zase vezem.Nevím co dál.Nemáte někdo na prodej enuretický alarm,prosím?? můj e-mail je [email protected] předem děkuji za nabídky

noční pomočování -...kdo to sem zase píše voloviny

noční pomočování - enureza
První příspěvky v diskuzi

reagovat 20.7.2001 21:38 - Lidka

Má někdo dítě, které trpí enurezou /noční pomočování/? Jestli jo ozvěte se, jaké máte zkušenosti, co v tom podnikáte a jaké máte výsledky. Děkuji.

reagovat 21.7.2001 20:53 - Jiří Svoboda

Pricina je v geopatog. zone . Odstraneni prinese kyzeny vysledek.

reagovat 23.7.2001 19:08 - Lidka

Děkuji pěkně. Má ¨někdo jiné názory? Hlavně rodiče také enuretiků? Děkuji.
Je mi divné, že tak dokážete pane Svobodo určit příčinu. Příčina může být také zdravotní. Naše dítě má vrozenou vadu močovodu, ale to teď nebudu rozebírat.

reagovat 8.8.2001 21:06 - Hanka

Mám šestiletou dceru a pomočuje se už rok.Na nefrologii, kam nás poslala dětská lékařka, jí další lékařka napsala Adiuretin.Jsou to hormony a jak jsem poději zjistila, pro tak malé dítě, je to dost velký "záhul".Efekt byl prakticky nulový.Tak jsem jí to přestala dávat.Všechna vyšetření byla v pořádku, ale pomočování nepřestalo.Selhala i návštěva dětského psychologa.Nepomáhá vůbec nic.Po prázdninách jde dcera do školy,ale její "mokré noci", jsou tu stále.Je to také 6 dnů po sobě.Jsem z toho zoufalá, ale nepomáhá opravdu nic.Vyzkoušela jsem úpravu pitného režimu,odměny, tresty,buzení i nebuzení,sirup od doktora Jonáše,ale nic z toho nám nepomohlo.Dcera je z toho nešťastná a já se pomalu vyrovnávám s představou, že jí to snad přejde stejně nečekaně , jako to začalo.Pokud by snad někdo věděl něco víc, prosím podělte se.
Hanka

reagovat 9.8.2001 07:52 - Zuzka

V případě Vaší dcery bych pátrala po psychické příčině. Pokud nemůžete na nic přijít, zkuste kineziologii.
Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi
Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 7.6.2010 15:54 - REGINA

Máme s alarmem podobnou zkušenost,my jsme holku před alarmem ještě chodily holku budit ale nikdy se nám ji nepodařilo vzbudit včas,vždy měla mokré plínky!S alarmem jsme začaly po dop.pediatra. ale dceru stejně nevzbudil nebo po té co měla mokro,tak že stejně přebalit a znova nastavit.Po 9 týdnech jsme to vzdaly a nechaly dceru jen v plínách.Pokoušely jsme se o to asi po roce ale opět bez úspěchu. Na dceřin problém jsme přisly po 16 měsících¨sucha,,plínky měla ještě měsíc než šla do školy pak jako když utne.Teď už máme skoro 3roky plínečky na noc a na cesty

reagovat 8.6.2010 13:13 - KRYSTINA

Nezapujčí někdo alarm pro 12 dceru je od 8 let na plínkách chtěla bych zkusit zda nám nepomůže.Vidím že jsou tu obojí zkušenosti.Dceru jsem poslala i na enuretický tábor ale musely jsme pro ní po týdnu dojet odmítala stravu a tak se snažím o pokus doma.

reagovat 8.6.2010 13:14 - jehovnaa anděl

Má někdo dítě, které...

Gamblerství
První příspěvky v diskuzi
reagovat 11.1.2001 11:34 - Andy

Dobrý den, před týdnem se můj přítel konečně odjel léčit. Je to gambler. Toto zjištění pro mě bylo šílené, ale podezření jsem měla. Postupně jsem začala prožívat to, o čem jsem do té doby jen četla, a nemohla jsem uvěřit, že se mi to doopravdy stalo. Došlo to tak daleko, že přítel bral peníze, které patřily mým rodičům, ve finále vzal mou kartu do bankomatu. Celou dobu našeho vztahu mi lhal. Kdykoliv měl peníze, vždy je prohrál. Někdy nepřišel celý den a noc domů, protože prohrál. To léčení je pro mě poslední naděje. Přes všechno to hrozné, co způsobil, ho mám moc ráda. Ale uvědomuji si, že pokud by mu léčba nepomohla, nemůžu s ním zůstat. Nechci strávit život splácením dluhů, které si přítel udělal. Pro informaci, do dnešní doby mi přítel dluží 140 000! Je to všechno šílené. Může být léčba vůbec účinná? Může někdo pomoci mně? Při představě, jak přítel trávíval svůj volný čas, mě mrazí. Jak je vůbec možné, že dokázal celé hodiny prostát u těch stupidních automatů a házet tam všechny své peníze (a posléze i peníze jiných lidí). Když jdu kolem nějaké herny, chce se mi zvracet, je mi na omdlení. Všechny tyhle herny a podniky, kde jsou automaty bych pozavírala. Ale dnes je automat skoro v každé hospodě, a bodejť ne. Jejich majitelé mají dobře spočítáno, jak na tom vydělají. Každý zdravý člověk ví, že právě proto tam ty automaty jsou - aby na nich vydělal jejich majitel. Jen ti nemocní, ti hrozní gambleři, věří, že můžou něco vyhrát.
Paní doktorko, já se cítím hrozně zoufalá. Mám na všechno vztek. Přítel se odjel léčit, kdykoliv mu jen naznačím něco z toho, co udělal, vyčítá mi to a cítí se dotčen. Nevím, jak se mám chovat. Nemám mu nic připomínat? Ale to by z toho přece vyšel moc lehce. Tolik toho spáchal! A já o tom nemůžu mlčet. Chci vědět, PROČ. Proč mi lhal, v jednom kuse mi lhal? Nepochopím to. Snažila jsem se přečíst o tomto problému nějakou literaturu, ale nedokážu to prostě pochopit. I já jsem několikrát hrála automaty. Ale nikdy mě nenapadlo, že bych na tom mohla vydělat, bylo to pro zábavu. Tak jak to, že tomu někdo dokáže tak propadnout? Tak moc, že dokáže milovanou osobu tak zranit?
Co mám dělat dál? Léčení trvá 6 týdnů. Pak se vrátí, a co? Bude už v pořádku? Bude domů nosit výplatu, bude mi splácet dluh? Mámho kontrolovat, nebo se s ním na to téma nikdy nebavit. A vůbec, má cenu sním po léčbě zůstat? Nevím NIC. Věřím, že existují i další dívky a ženy, které si prožily, to co já. Asi bych si s nimi o tom potřebovala promluvit. Najdu je prostřednictvím tohot e-mailu?
Dekuji kazde z vas, ctenarek, ktera mi napisete a podelite se se mnou o sve zkusenosti ze souziti s gamblerem.

Dekuji.
A. Sklenarova

reagovat 29.1.2001 15:05 - Alena

Mila Andrejko,
Vis, gamblerstvi je uplne stejne, jako kazda jina zavislost. Je to zavislost a je to jen a jen na tom postizenem, jestli se rozhodne v sobe posbirat posledni kousek rozumu a sil a zacne na sobe tvrde bojovat. A ze to neni boj jednoduchy, je vic nez jasne. Tady nepomuze domlouvani, vyhrozovani, slibovani......nic. Jen on sam musi chtit. A musi to delat kvuli sobe. Kvuli komukoliv jinemu....vetsinou to dlouho nevydrzi...
Co se tyce Tvych penez. Jen se zeptam, to si vse pujcil najednou, nebo po castech ? A kdyz, to Ti to nebylo divne a ze jsi mu napujcovala az tak moc?
Muj muz je vyleceny alkoholik. Pil od detstvi, ve 30 letech prestal sam, kdyz videl, kolik problemu si tim nadelal a kolik let sveho zivota tim vlastne zahodil, plus ztraty v osobnim zivote od vztahu po praci a tak. Ja ho poznala, kdyz nepil asi tri roky. Myslim, ze je z toho venku. Vi ale ze alkoholikem bude do smrti a tak taky vi, ze kdyby to jen jednou zkusil, byl by v tom zpatky. Tak to proste je.
Ja se z jiste zavislosti prave snazim dostat. Ocenuji jeho podporu, ale take vim, ze to musim delat pro sebe, ne pro neh. Byla jsem kdysi na leceni, ale v te dobe jsem vlastne nechtela , nebo nebyla pripravena neco vazne delatt. Delal jsem to kvuli rodicum, na kterych mi moc zalezi. Fungovalo to na chvili...
Az dnes, par let po te jsem si uvedomila, ze musim skoncit, protoze to chci JA sama, pro sebe a svuj zivot. A tim pak vazne ucinim stastnou nejen sebe, ale i lidi, kterym na me zalezi... Jde o to, roumne zhodnotit, co mi to prineslo a co od zivota chci. Se zavislosti toho nebude moc, ceho dosahnu. To je mi dnes jasne, proto vim, ze i kdyby me zavreli nekam na leceni, nic to nepomuze, kdyz ja nebudu doopravdy, smrtelne vazne chtit. A to, jak moc chci, ukaze ostatnim, kteri mi uz v tom take po 10 letech neveri, ukaze az cas, kdy uvidi, ze jsem z toho venku, ze makam, co to jde. A po prvnim mesici vim, ze delam dobre a ze mam snaci zase zit jako clovek. Vim, co chci a co ne. Co me ceka. Na to myslim, kdyz mam slabsi chvilku a rikam si: "Mas na vyber..." Myslim, ze to zvladnu...Vlastne....VIM to, protoze chci, at to boli, jakkoliv, po case se mi moje prace a namaha a bolest zaplati stonasobne.
A TY ? V prvni rade mu rekni, ze ho mas moc radan ( o dluhu....je to dost, ale ted o tom nemluv, on o nem vi, ale ted se musi soustredit na sebe, protoze kdyz se z toho nedostane, bud si jista, ze z nich neuvidis ani halir...)( kdyz, se z toho dostane...nejspis budes mit aspon jeho, ted se sama rozhodni, co chces vic...).
Dal mu ale taky dej jasne najevo, ze at ho mas rada sebevic, ze Tvoje laska ma take jednu trpelivost a to definitivne. Ze je ale pouze na nem, co v zivote chce mit- hry, dluhy nebo byt stastny. ( sam- ci bez Tebe...ale stastny...nevydirej ho, to nepomaha, jen to zhorsuje...)
Bud pri nem, projde si tezkym dlouhym obdobim, protoze lecba po tech 6 tydnech zdaleka nekonci. Je to jen prvni krok, berlicka do zacatku, ale pak musi sam a na cely zivot, vzdy uz tam bude toriziko, a ze kdyz prijde pokuseni, ze nesmi podlehnout. Uspesne vyleceni, -o tom se da mluvit az, kdyz je ten clovek bez...tak kolem dvou let. Takze ted budes muset byt silna i Ty. Ty jsi totiz zdrava a se zdravym rozumem. Nevzdavej to!, ale take bud pripravena, ze on jeste nemusi byt tak na dne, jak si mysli, ze je, aby se vazne probudil. ( Ja si myslela, ze jsem tam byla milionkrat...) Bude se tedy snazit, ale... -Je to na nem Andrejko.
Drzim Ti vic nez vsechny sve palecky - Vam oboum.
reagovat 30.1.2001 11:10 - Andy

Milá Alenko,

Děkuji Ti moc za Tvůj mejlík. Už jsem ani nedoufala, že se mi někdo ozve.
Přítel má za sebou první polovinu léčby. O víkendu přijel na dovolenou. Z toho, co povídal, i z jeho dopisů a telefonátů to vypadá, že si už uvědomuje tu hrůzu, kterou jeho hraní způsobilo. Ví, že si všechny finanční nesrovnalosti musí dát nějak do pořádku. Kromě toho, co dluží mně, má ještě nějaké "drobnosti" vůči úřadům, spořitelně, kamarádům. Nejsou to naštěstí velké částky, takže by se to postupně dalo splatit. Mluvil o tom, kdy a jak by to splácel. Já jsem před ním o tom mém dluhu vůbec nemluvila. On sám první řekl, že spolu musíme vymyslet nějaký splátkový kalendář, jak mi to bude splácet. Já jsem (a pořád mám) sto chutí zeptat se ho přímo: Máš pocit,

Tohle nechápu,tady je snad diskuse na enurezu,ne??? Kdo nám to sem pořád leze,najděte si svoji diskusi!!!

zase nějaký slepíce se zrním v pračce!!!!!!!!!!!

Má někdo dítě, které...Gamblerství
První příspěvky v diskuzi
reagovat 11.1.2001 11:34 - Andy

Dobrý den, před týdnem se můj přítel konečně odjel léčit. Je to gambler. Toto zjištění pro mě bylo šílené, ale podezření jsem měla. Postupně jsem začala prožívat to, o čem jsem do té doby jen četla, a nemohla jsem uvěřit, že se mi to doopravdy stalo. Došlo to tak daleko, že přítel bral peníze, které patřily mým rodičům, ve finále vzal mou kartu do bankomatu. Celou dobu našeho vztahu mi lhal. Kdykoliv měl peníze, vždy je prohrál. Někdy nepřišel celý den a noc domů, protože prohrál. To léčení je pro mě poslední naděje. Přes všechno to hrozné, co způsobil, ho mám moc ráda. Ale uvědomuji si, že pokud by mu léčba nepomohla, nemůžu s ním zůstat. Nechci strávit život splácením dluhů, které si přítel udělal. Pro informaci, do dnešní doby mi přítel dluží 140 000! Je to všechno šílené. Může být léčba vůbec účinná? Může někdo pomoci mně? Při představě, jak přítel trávíval svůj volný čas, mě mrazí. Jak je vůbec možné, že dokázal celé hodiny prostát u těch stupidních automatů a házet tam všechny své peníze (a posléze i peníze jiných lidí). Když jdu kolem nějaké herny, chce se mi zvracet, je mi na omdlení. Všechny tyhle herny a podniky, kde jsou automaty bych pozavírala. Ale dnes je automat skoro v každé hospodě, a bodejť ne. Jejich majitelé mají dobře spočítáno, jak na tom vydělají. Každý zdravý člověk ví, že právě proto tam ty automaty jsou - aby na nich vydělal jejich majitel. Jen ti nemocní, ti hrozní gambleři, věří, že můžou něco vyhrát.
Paní doktorko, já se cítím hrozně zoufalá. Mám na všechno vztek. Přítel se odjel léčit, kdykoliv mu jen naznačím něco z toho, co udělal, vyčítá mi to a cítí se dotčen. Nevím, jak se mám chovat. Nemám mu nic připomínat? Ale to by z toho přece vyšel moc lehce. Tolik toho spáchal! A já o tom nemůžu mlčet. Chci vědět, PROČ. Proč mi lhal, v jednom kuse mi lhal? Nepochopím to. Snažila jsem se přečíst o tomto problému nějakou literaturu, ale nedokážu to prostě pochopit. I já jsem několikrát hrála automaty. Ale nikdy mě nenapadlo, že bych na tom mohla vydělat, bylo to pro zábavu. Tak jak to, že tomu někdo dokáže tak propadnout? Tak moc, že dokáže milovanou osobu tak zranit?
Co mám dělat dál? Léčení trvá 6 týdnů. Pak se vrátí, a co? Bude už v pořádku? Bude domů nosit výplatu, bude mi splácet dluh? Mámho kontrolovat, nebo se s ním na to téma nikdy nebavit. A vůbec, má cenu sním po léčbě zůstat? Nevím NIC. Věřím, že existují i další dívky a ženy, které si prožily, to co já. Asi bych si s nimi o tom potřebovala promluvit. Najdu je prostřednictvím tohot e-mailu?
Dekuji kazde z vas, ctenarek, ktera mi napisete a podelite se se mnou o sve zkusenosti ze souziti s gamblerem.

Dekuji.
A. Sklenarova

reagovat 29.1.2001 15:05 - Alena

Mila Andrejko,
Vis, gamblerstvi je uplne stejne, jako kazda jina zavislost. Je to zavislost a je to jen a jen na tom postizenem, jestli se rozhodne v sobe posbirat posledni kousek rozumu a sil a zacne na sobe tvrde bojovat. A ze to neni boj jednoduchy, je vic nez jasne. Tady nepomuze domlouvani, vyhrozovani, slibovani......nic. Jen on sam musi chtit. A musi to delat kvuli sobe. Kvuli komukoliv jinemu....vetsinou to dlouho nevydrzi...
Co se tyce Tvych penez. Jen se zeptam, to si vse pujcil najednou, nebo po castech ? A kdyz, to Ti to nebylo divne a ze jsi mu napujcovala az tak moc?
Muj muz je vyleceny alkoholik. Pil od detstvi, ve 30 letech prestal sam, kdyz videl, kolik problemu si tim nadelal a kolik let sveho zivota tim vlastne zahodil, plus ztraty v osobnim zivote od vztahu po praci a tak. Ja ho poznala, kdyz nepil asi tri roky. Myslim, ze je z toho venku. Vi ale ze alkoholikem bude do smrti a tak taky vi, ze kdyby to jen jednou zkusil, byl by v tom zpatky. Tak to proste je.
Ja se z jiste zavislosti prave snazim dostat. Ocenuji jeho podporu, ale take vim, ze to musim delat pro sebe, ne pro neh. Byla jsem kdysi na leceni, ale v te dobe jsem vlastne nechtela , nebo nebyla pripravena neco vazne delatt. Delal jsem to kvuli rodicum, na kterych mi moc zalezi. Fungovalo to na chvili...
Az dnes, par let po te jsem si uvedomila, ze musim skoncit, protoze to chci JA sama, pro sebe a svuj zivot. A tim pak vazne ucinim stastnou nejen sebe, ale i lidi, kterym na me zalezi... Jde o to, roumne zhodnotit, co mi to prineslo a co od zivota chci. Se zavislosti toho nebude moc, ceho dosahnu. To je mi dnes jasne, proto vim, ze i kdyby me zavreli nekam na leceni, nic to nepomuze, kdyz ja nebudu doopravdy, smrtelne vazne chtit. A to, jak moc chci, ukaze ostatnim, kteri mi uz v tom take po 10 letech neveri, ukaze az cas, kdy uvidi, ze jsem z toho venku, ze makam, co to jde. A po prvnim mesici vim, ze delam dobre a ze mam snaci zase zit jako clovek. Vim, co chci a co ne. Co me ceka. Na to myslim, kdyz mam slabsi chvilku a rikam si: "Mas na vyber..." Myslim, ze to zvladnu...Vlastne....VIM to, protoze chci, at to boli, jakkoliv, po case se mi moje prace a namaha a bolest zaplati stonasobne.
A TY ? V prvni rade mu rekni, ze ho mas moc radan ( o dluhu....je to dost, ale ted o tom nemluv, on o nem vi, ale ted se musi soustredit na sebe, protoze kdyz se z toho nedostane, bud si jista, ze z nich neuvidis ani halir...)( kdyz, se z toho dostane...nejspis budes mit aspon jeho, ted se sama rozhodni, co chces vic...).
Dal mu ale taky dej jasne najevo, ze at ho mas rada sebevic, ze Tvoje laska ma take jednu trpelivost a to definitivne. Ze je ale pouze na nem, co v zivote chce mit- hry, dluhy nebo byt stastny. ( sam- ci bez Tebe...ale stastny...nevydirej ho, to nepomaha, jen to zhorsuje...)
Bud pri nem, projde si tezkym dlouhym obdobim, protoze lecba po tech 6 tydnech zdaleka nekonci. Je to jen prvni krok, berlicka do zacatku, ale pak musi sam a na cely zivot, vzdy uz tam bude toriziko, a ze kdyz prijde pokuseni, ze nesmi podlehnout. Uspesne vyleceni, -o tom se da mluvit az, kdyz je ten clovek bez...tak kolem dvou let. Takze ted budes muset byt silna i Ty. Ty jsi totiz zdrava a se zdravym rozumem. Nevzdavej to!, ale take bud pripravena, ze on jeste nemusi byt tak na dne, jak si mysli, ze je, aby se vazne probudil. ( Ja si myslela, ze jsem tam byla milionkrat...) Bude se tedy snazit, ale... -Je to na nem Andrejko.
Drzim Ti vic nez vsechny sve palecky - Vam oboum.
reagovat 30.1.2001 11:10 - Andy

Milá Alenko,

Děkuji Ti moc za Tvůj mejlík. Už jsem ani nedoufala, že se mi někdo ozve.
Přítel má za sebou první polovinu léčby. O víkendu přijel na dovolenou. Z toho, co povídal, i z jeho dopisů a telefonátů to vypadá, že si už uvědomuje tu hrůzu, kterou jeho hraní způsobilo. Ví, že si všechny finanční nesrovnalosti musí dát nějak do pořádku. Kromě toho, co dluží mně, má ještě nějaké "drobnosti" vůči úřadům, spořitelně, kamarádům. Nejsou to naštěstí velké částky, takže by se to postupně dalo splatit. Mluvil o tom, kdy a jak by to splácel. Já jsem před ním o tom mém dluhu vůbec nemluvila. On sám první řekl, že spolu musíme vymyslet nějaký splátkový kalendář, jak mi to bude splácet. Já jsem (a pořád mám) sto chutí zeptat se ho přímo: Máš pocit, že toho dokážeš nechat, že už nidky nebudeš hrát? Ale nedokážu to. Ale zdá se mi, že on si všechna rizika uvědomuje. Pracuje jako číšník - výplatu dostává v hotovosti (takže mě poprosil, abych si tam každý měsíc, kdy peníze dostane, pro ně ten den hned přijela, aby je neměl u sebe). Ale problém je, že si vydělá i peníze "mimo", ty si rozdělují večer, po zavírací době. A to nemůžu uhlídat. V té oblasti, kde pracuje, je kolem spousta non stop heren, takže to riziko je tam obrovské. Přítel řekl při jedné terapii doktorům (a pak to řekl i mně), že kdyby cítil, že má potřebu hrát, že by z té práce odešel a našel si něco jiného. A to i přes to, že ho tato práce baví! (Jinak je vyučený truhlář, ale řemeslo dělal jen krátce, pak dlouho - asi 6 let dělal u bezpečnostní agentury). Léčba probíhá asi stejně jako léčba každé jiné závislosti, od manžela asi víš, jak. Tvrdý a pravidelný režim (každodenní úklid, ráno rozcvička, černé křížky za každý prohřešek vůči řádu, ...), terapie, sezení se skupinou, relaxace, psaní deníku, atd... Při sezení ve skupině všichni o svém problému mluví. Nemají před sebou žádné tajnosti, všichni jsou na tom stejně. Přítel říkal, že mu tohle hodně dává, protože když někdy slyší ty příběhy druhých hráčů, jsou hrozné. Někteří mluví o svých sebevražedných pokusech, další o prohraných částkách, které se pohybují kolem několika milionů, mnoho z nich všechno ztratilo (práci, manželky, děti...). Já doufám, že si uvědomuje, jaké má štěstí, že poznal mně a mou rodinu, my všichni jsme se rozhodli mu pomoci, i přes to, že on nám ublížil, my mu nabídli pomocnou ruku. Snad pochopí, že má nějaké zázemí a kdyby se z toho dostal, může začít konečně normální život. Život bez heren, kamarádíčků, pití... Začít se zajímat trošku o svou budoucnost, o to, že třeba by mohl jednou být tátou, manželem, starat se o rodinu... Takže teď zbývají 3 týdny do konce léčby. A pak se uvidí. Mám z toho děsný strach, miluji ho, ale jakmile jedinkrát sklouzne, neudrží se, tak to s ním budu muset bohužel skončit, protože by další život s ním neměl cenu.
Co se týče těch peněz, půjčila jsem mu to postupně. Ze začátku jsme mu půjčila větší částku najednou (cca 50 000,-), to mi řekl, že má nějaké dluhy, že si je chce všechny splatit, a pak už to bude dlužit jenom mně... Jenže pak se to pořád nějak nabalovalo, pořád jsem za něho něco platila, pak jsem za něj dokonce zaplatila i to, co vzal mým rodičům (z obálky, kde jsou peníze na domácnost - ze svých peněz jsem to tam vracela, aby se moji rodiče nic nedověděli). Já už jsem věděla, že to přítel hraje. A hned jsem ho prosila, aby se léčil, že je nemocný, ať si to přizná. Copak zdravý člo

Nezapujčí někdo alarm pro 12 dceru je od 8 let na plínkách chtěla bych zkusit zda nám nepomůže.Vidím že jsou tu obojí zkušenosti.Dceru jsem poslala i na enuretický tábor ale musely jsme pro ní po týdnu dojet odmítala stravu a tak se snažím o pokus doma.