Reklama

Léčba přístrojem Zapper

Peťulka (Po, 31. 1. 2005 - 23:01)

No mě to teda moc jednoduchý nepřijde. Nicméně Rifeho práce je mi velmi sympatická. Ty jeho přístroje se prodávají ale... pokud by pracovaly podle popsaného tak nechápu, proč nemají ty 100 procentní výsledky jako Rife. Takže nevím. Je v tom pěknej bordel. Což takhle využít zvukové kmity? To by mělo fungovat taky, ne?

Dejv (So, 29. 1. 2005 - 00:01)

Tak více než týden čekám, co bude za další reakci na poslední příspěvek. Jako technicky málo školeného mne zajímala i reakce na "Není to nic složitého, je to stejné jako u zapperu, akorát je tam přidaný vysokonapěťový obvod s výbojkou". Jestli se to jako nebude někomu zdát přece jen akorát složité. Tak jsem teď v klídku, nikomu se to složité akorát nezdá (nikdo se neozval a neptal) a uklidňuje mne to, že nejsem jediný, komu to připadne akorát naprosto jednoduché. No sorráč, ale když se sem nějaký pochybovač - náhodník po těch článcích "Ctrl C / Ctrl V" a "přidaných vysokonapěťových obvodech" podívá, tak musí utéct jako splašená srna. Akorát MY víme, o čem je řeč?

mirek (Po, 17. 1. 2005 - 13:01)

Rifeho trubice je součástí přístroje. Tato trubice-výbojka- emituje el.magnetickým polem nastavenou frekvenci.Používá se místo elektrod u Zapperu.Záření pravděpodobně proniká celým organizmem, ne jenom po povrchu orgánů.To schema tam opravdu je.Je třeba trochu pohledat.Není to nic složitého,je to stejné jako u zapperu,akorát je tam přidaný vysokonapěťový obvod s výbojkou.

Petra (Čt, 13. 1. 2005 - 08:01)

Koukala jsem tam a nic jsem nenašla (schema) Jaký je rozdíl mezi Rifeho trubicí a Rifeho přístrojem? Je to stejné nebo něco jiného? Zapper jsem začala používat před 14 dny a musím uznat velký zdravotní přínos. Celková únava zmizela během tří dní a kožní problémy (plíse?) také ustupují. Ovšem v porovnání s tím co píšete, Rife používal trochu odlišné přístroje. Pokud to půjde, upřesněte prosím.

mirek (Po, 10. 1. 2005 - 09:01)

Schema zapojení Rifeho paprskometu je na www.royalrife.com

Tomáš (So, 8. 1. 2005 - 19:01)

Diskuse o léčbě lymské boreliozy Rifeovým přístrojem:http://health.groups.yahoo.com/group/Lyme-and-rife/?yguid=121361089

Degustátor (So, 8. 1. 2005 - 18:01)

Mirku, máš docela dobré zdroje. Víš o tom něco víc? Víš kde se dá Rifeho světelná trubice sehnat či koupit? Jsou nějaké dochované zprávy o její konstrukciNěco jsem našel - firma Econika z Ruska či Ukrajiny něco podobného nabízí - Rife tube - ale... Takže - napiš jestli něco víš. Dík

mirek (Pá, 7. 1. 2005 - 08:01)

Vraťme se ještě jednou k průkopnické práci, kterou se svými kolegy započal Royal Raymond Rife.Rifeho kontinuální pozorování a experimenty ukázaly, že bakterie procházejí různými cykly. Mají schopnost měnit tvar i formu, a nakonec přecházejí do formy známé jako virus. Za pomoci mnoha lékařů, stěží schopných potlačit vzrušení nad tím, co speciální mikroskop odhalil jejich očím, Rife nakonec uspěl s pokusem izolovat z tumoru virus, který má na svědomí rakovinu prsu. Izolovaný mikroorganizus kultivoval v živné lázni, kterou vyvinul jeho spolupracovník Dr. Arthur Kendall, a pak pozoroval modifikace viru vyvolávané takřka nepostřehnutelnými změnami složení 'výživy'. Časem byl schopen průběžně pozorovat jeho mutace a přeměny do rozmanitých forem. Zjistil, že ve své bakteriální formě sice není schopen projít standardními filtry, ale snadno to dokáže v podobě viru. Po průchodu filtrem a úpravě živného roztoku pak opět přejde do původní bakteriální formy.V práci k tomuto tématu Rife uvedl

Degustátor (Čt, 6. 1. 2005 - 18:01)

Kdosi tu před několika měsíci psal, že Rife nic nevynalezl. Proto také nic takového jako jeho mikroskop, nemůže existovat. Nedivím se Rifemu, že sáhl po alkoholu a upil se k smrti. Středověk stále postupuje dopředu...

mirek (Čt, 6. 1. 2005 - 13:01)

Royal Raymond Rife (1888-1971) Začal svou kariéru jako talentovaný všeuměl. Ve třicátých letech minulého století, sponzorován zámožným zaměstnavatelem, vynalezl jedinečný univerzální mikroskop, jehož princip spočíval na složité soustavě optických hranolů. Tento přístroj svým 60 000 násobným zvětšením umožňoval pozorovat živé mikroorganizmy v jejich prostředí. Postup nevyžadoval usmrcení a zvláštní preparaci pozorovaného vzorku běžnou u elektronového mikroskopu! (Objektivní popis a jediný ´!´ dochovaný obrázek Rifeho přístroje je v žurnálu Smitsonian Institution z února 1944.) Rife tedy byl schopen pozorovat živé viry a jejich reakce na různé stimuly. Zveřejnění poznatku, že se baktérie může změnit ve virus a virus sám o sobě může dále měnit formu, bylo těžkým prohřeškem proti mocnému lékařskému dogmatu

mirek (Čt, 6. 1. 2005 - 13:01)

Dr. Royal Raymond Rife z kalifornského San Diega řadu let vyvíjel světelný mikroskop, který značně překonal teoretická omezení platná u běžných variant tohoto nástroje. Rifeho přístroje jim byly a dodnes zůstaly vysoce nadřazeny svou schopností dosáhnout obrovského zvětšení kombinovaného s vysokým rozlišením.Největší a nejvýkonnější byl univerzální mikroskop (byl dokončen v roce 1933 a sestával z 5682 součástek), který nesl svůj název kvůli schopnosti přizpůsobit se požadavkům, kladeným všech oblastech mikroskopie. Byl plně vybaven samostatnými nástavci kondenzoru emitujícího monochromatický paprsek polarizovaného ultrakrátkého záření na temné pozadí, včetně přídavného zařízení pro krystalografii. Optický systém čoček a hranolů byl včetně osvětlovacího agregátu zhotoven z křišťálu, který je mimořádně propustný pro ultrafialové záření.Osvětlovací jednotka, užívaná ke zkoumání forem mikroorganismů prostupujících tehdy nejjemnějšími filtry, obsahovala celkem čtrnáct čoček a hranolů. Tři z nich byly součástí vysoce intenzivního světelného zdroje, čtyři tvořily Risleyho prizma a sedm bylo v achromatickém kondenzoru, který mimochodem měl numerickou aperturu 1,40. Mezi světelným zdrojem a vzorkem byla dvě otáčivá, klínová křišťálová prizmata, sloužící k polarizaci viditelného záření prostupujícího pozorovaným vzorkem. Využití polarizace bylo praktickou aplikací poznatku, že světelné vlny kmitají ve všech průmětech kolmých ke směru, v němž jsou šířeny. Když světlo vstoupí do kontaktu s polarizačním hranolem, dělí či rozštěpí se na dva paprsky, z nichž jeden je lámán natolik, že s odráží na bok hranolu aniž by jím prošel, zatím co druhému, podstatně méně vychýlenému paprsku, je umožněno hranolem projít a ozářit vzorek.Otáčelo-li se křišťálovými hranoly univerzálního mikroskopu pomocí nónia o 360 stupňů v protisměru, měnil se sklon dopadu vysílaných paprsků a současně i spektrum záření, projektovaného vzhůru osou mikroskopu. Vzhledem ke zbytku rozsahu mezi infračervenou až po ultrafialovou se jednalo pouze o velmi úzkou část. POKUD JE ZVOLENA ČÁST SPEKTRA, V NÍŽ JE OBOJÍ, ORGANISMUS A BARVA SVĚTELNÉHO KMITOČTU, V PŘESNĚ SHODĚ, ZAČNE SAMOTNÝ ORGANIZMUS EMITOVAT ZÁŘENÍ V ODLIŠNÉ, PRO KAŽDOU ŽIVOU FORMU TYPICKÉ ČÁSTI SPEKTRA. Například filtrem procházející forma ´bacillus typhosus´ vydává záření v modrém spektru, které se odklání od roviny polarizace o plus (+) 4,8°.Po zjištění převládajících chemických složek organismu byla křišťálová prizmata nastavena pomocí nónia o minus (-) 4,8° (v uvedeném případě baktérie tyfu) tak, aby byl docílen opačný úhel lomu.Monochromatický paprsek světla téměř přesně korespondujícího s frekvencí organizmu je posléze vyslán ke vzorku ( Dr.Rife zjistil, že KAŽDÝ CHOROBOPLODNÝ ZÁRODEK MÁ ODLIŠNOU, PŘESNOU VLNOVOU DÉLKU, NA NIŽ REAGUJE (což je skutečnost potvrzená pozdějším výzkumem britských lékařů) A ORGANIZMEM SAMOTNÝM EMITOVANÉ SVĚTLO UMOŽŇUJE POZOROVAT JEHO INDIVIDUÁLNÍ STRUKTURU.Objektivy užívané na univerzálním mikroskopu byly vybaveny buď suchými čočkami 1,12 anebo čočkami ve vodní (1,16) či v olejové imerzi (1,18 resp. 1,25). Světelné paprsky lámané vzorkem vstupovaly do objektivu v 21 paralelních paprscích viditelného záření, a dále vzhůru trubicí k okulárům. Přípustná tolerance spektrálního složení nosného osvětlovacího paprsku přitom musela být menší, než jedna vlnová délka viditelného záření. Mimo to, místo toho aby pokračovaly trubicí po paralelních drahách, inklinují paralelní paprsky uměle získaného světla ke konvergenci (sbližování), zatímco stoupají aby se nakonec setkaly v okuláru, který byl u unimikroskopu mnohem výše než u běžných přístrojů. V jeho tubusu se paprsky sice chovaly naprosto stejně - jenže v místech, kde se chystaly opustit paralelní dráhy, bylo další prizma vložené tak, aby se nikdy nemohly zkřížit.Tyto uvnitř trubice umístěné nastavitelné hranoly, ovladatelné seřizovacími mikrometrickými šrouby o 100 závitech na coul ve speciálních vodítkách zhotovených z magnelia (slitina s koeficientem roztažnosti nejbližším křišťálu), byly od sebe vzdáleny pouze 30 mm. Největší vzdálenost, na kterou byl obraz v unimikroskopu promítán, křišťálem či vzduchem, tedy činila 30, namísto 160, 180 nebo 190 mm v duté, vzduchem naplněné trubici běžného mikroskopu. Úhrnná vzdálenost, kterou světelné paprsky musely urazit na klikaté dráze tubusem unimikroskopu, byla 449 mm, i když samotná trubice byla pouze 229 mm dlouhá.Princip lze přirovnat ke známému efektu: když propíchneme proužek černého papíru nebo lepenky hrotem jehly a pak tuto kartu přiložíme k oku, tak, aby otvor byl v optické ose, jeví se nám maličký jasně zářící objekt větší, zřetelnější a vykazuje víc drobných detailů, než když si ho budeme prohlížet ze stejné vzdálenosti bez této pomůcky. Příčina spočívá v tom, že paprsek světla procházející otvorem v kartě je velmi úzký a paprsky vstupující do oka jsou proto prakticky paralelní, zatím co jinak je paprsek viditelného záření mnohem širší a má mnohem větší okruh rozptylu. To je princip funkce paralelních paprsků v unimikroskopu a z něho vyplývajícího zkrácení projekční vzdálenosti mezi sousedícími bloky nebo prizmaty, navíc přinášející možnost nahradit objektivy okuláry. Okuláry unimikroskopu tvořily tři sdružené, nakrátko montované páry 10, 7 a 4 mm objektivů, což umožňovalo nejen neobvykle vysoké zvětšení při vysokém rozlišení, ale současně vedlo k eliminaci veškerých deformací, včetně chromatické a sférické aberace.Při zkoumání velmi tenkých vzorků tkáně či živých kultur byly používány křišťálové destičky s mimořádně tenkými, křišťálovými krycími sklíčky. Další pozorovací trubice a okulár, který poskytoval "nižší" zvětšení o 1800 průměrech, sloužila tomu, aby část vzorku, který měl být zkoumán, mohla být umístěna tak aby si pozorovatel mohl vše rychleji přizpůsobit ještě předtím, než si začne prohlížet vzorek pod vysokým zvětšením.Konstrukce unimikroskopu měla dvě otočná "podlaží". Spodní bylo opatřeno stupnicí o 360°, rozdělené po čtvrtminutách oblouku, zatím co horním segmentem nesoucím mechanickou konstrukci se dalo pohybovat o +/- 40°. Tuhost mikroskopu vážícího 200 liber (přes 100 kg) a byl 24" vysoký, zajišťovaly mohutné klouby se seřizovacími šrouby. Podstavec z precizně opracovaných poniklovaných ocelolitinových plátů byl vybaven třemi vyrovnávacími šrouby a dvěma libelami, upevněnými v úhlech 90°. Hrubému seřízení sloužil blok posunovaný šrouby s 40 závity na coul v 1 1/2 rybině přímo na podpěrném sloupku.Váhu čtyřnásobné otočné hlavice a systému objektivů jistila adjustace na horním konci tubusu.Konstrukce se ve spolupráci s hydraulickou plošinkou chovala jako jemně nastavitelné vahadlo. Šest kalibrovacích šroubů se 100 závity na palec procházelo ucpávkami do dutého, glycerinem naplněného sloupku. Glycerin byl libovolně vytlačován a vpouštěn podle toho, zda se šrouby otáčelo zleva doprava nebo opačně. To vše společně, zajišťovalo dokonalou absenci drhnutí a nehybnost mechanizmu. Jemné nastavení bylo 700-krát citlivější než u běžného drobnohledu; zaostření univerzálních rozsahů zabralo až 1 1/2 hodiny. Ale co se na první pohled může zdát jako značná nevýhoda, se jeví málem jako bezvýznamná nepříjemnost v porovnání s mnohaletým vývojem a stovkami tisíc dolarů, které byly a jsou utráceny a mrhány v snaze izolovat a pozorovat choroboplodné organismy v jejich skutečné podobě.Zdroj: zpráva Smithsonian InstitutePoznámka: ze všech popsaných přístrojů se nezachoval ani jediný. Všechny mikroskopy a ostatní Rifeho vynálezy byly zničeny... Výkon Rifeho unimikroskopu umožňujícího pozorovat živé vzorky nebyl dosud nikým předstižen.PozorováníVe společném pracovním úsilí a za použití jednoho z menších Rifeho přístrojů (se zvětšením na 17 000 průměrů při plném rozlišení...), byli Dr. Rife a Dr. Artur Isaac Kendall z oddělení bakteriologie Northwestern University Medical School v roce 1931 schopni pozorovat a odborně popsat vzezření filtrem nezachytitelné životní formy bacilu tyfu. Dr. Kendallem připravená agarová kultura Rawlingsovy baktérie tyfu byla naočkována do 6 cc "Kendallova K Media", substrátu bohatého na protein ale chudého na pepton. Tvořilo ho 100 mg sušeného ovčího střeva a 6 cc tyrodového roztoku, neobsahujícího vůbec žádnou glukózu ani glycerin. Roztok byl dobře promísen s práškem z vysušeného střeva a vzniklá směs 15 minut sterilizována v autoklávu. Tohoto médium bylo mnohdy nutné adaptovat v závislosti na potřebách různých organizmů.Po 18 hodinách v "K Mediu" byla kultura profiltrována Berkefeldovým "N" filtrem, kapka získaného filtrátu přidána do 6 cc čerstvého "K Media" a roztok vložen do inkubátoru při 37° C. Po 48 hodinách byl proces zopakován s opětovným použitím "N" filtru. Bylo zjištěno, že kultura již nereaguje na pepton a roste už pouze z proteinu. Po dalších 24 hodinách prošla kultura nejjemnějším Berkefeldovým filtrem "W", kapka filtrátu byla opět přidána do 6 cc "K Media" a inkubována při 37° C. Za 3 dny byla nová kultura po stejném procesu opět přenesena do "K Media" a trvalo ještě další 3 dny než badatelé přikročili k pokusům.V zorném poli obyčejného mikroskopu se vzorek kultury jevil jako zakalená tekutina, v níž nebyly baktérie jakéhokoli druhu. Pohled do mikroskopu s běžně osvětleným temným pozadím a objektivem s olejovými imerzními čočkami však ukázal přítomnost malých, čile se pohybujících zrníček, ačkoli o jejich individuálním uspořádání nemohlo být zjištěno nic dalšího. Kultura byla ještě jednou na 4 dny přenesena do "K Media" a nato 24 hodin inkubována při 37° C. Když pak byla pak zkoumána pod Rifeho mikroskopem, byla zjištěna již dříve zmíněná, filtrem procházející forma tyfoidní baktérie emitující modré světlo spektra, vychýlené o +4,8° z polarizační roviny. Seřízením polarizačních hranolů na -4,8° byl získán opačný úhel lom

mirek (Po, 3. 1. 2005 - 19:01)

Jinak.....Knihy dr.Clarkové byly aktualizovány v roce 2003.Škoda že ještě nevyšly u nás.Myslím všechny díly.

Petr Mrakeš (Po, 3. 1. 2005 - 18:01)

Strigo, či co.. Děkujeme za objasnění. To jsem ale tupec, že jsem si ho taky koupil a on dělá to, co píše Clarková. Kruci, že jsi to nenapsala dřív.. Takovej masér nebo kosmetička - ty o tom přece MUSÍ vědět... Mám vymytý mozek, jsem asi v sektě zapperáků - ten přístroj vysílá impulsy a my všichni tajně posíláme (nechtěně) Clarkové své výplaty.. Ach jo.

mirek (Po, 3. 1. 2005 - 11:01)

Tato pokročilá přístrojová léčba je stará více jak 60 let.Viz.-www.royalrife.com

ivca (Po, 3. 1. 2005 - 01:01)

Aleši,když takto zarputile vyvracíšpokrokové přístupy k léčbě nemocí,se kterými si dodnes neví současná lékařská věda rady, napadá mě že dostáváš buď nějaké provize od farmaceutických firem anebo máš jižzamořený mozek motolicemi natolik, ženení schopen tyto nové metody akceptovat. Doporučuji ti použítnejdříve Zapper a pak pochopíš i souvislosti v literatuře dr.Clarkové

Striga (Ne, 2. 1. 2005 - 23:01)

Pořád mi není z celé diskuse jasné, jak přístroj rozezná dobré buňky od těch nežádoucích. Podle velikosti, povrchového napětí nebo podle něčeho jiného?Že se něco objeví v moči - byla zmínka o zvýšených červených krvinkách - není to náhodou větší propustností ledvin? Pustí víc věcí, které by normálně zadržely, tedy i nežádoucí bakterie spolu s žádoucími krvinkami? Byla hodně řeč o krevních parazitech. Ale to nejsou bakterie a viry! Navíc bakterie mají úplně jiný styl napadení organismu než viry.. Ale to je jedno, přístroj to zlikviduje všechno. Jen jestli si někdo občas neplete chřipku s normální virózou, to je totiž něco jiného.Jsem asi nějaká blbá nebo neinformovaná, ale s tímhle úžasným přístrojem jsem se za svých 38 let ještě nesetkala a můj 80tiletý otec, praktický lékař, jím neléčí. Dokonce se o něm nikdy nikdo z lékařů v mém okolí nezmínil.Jak to, že přístroj nemá nikde reklamu? V různých časopisech vidíte kdeco, ale tenhle zázrak ne. Nejlepší reklama je ústní šíření pochvaly z vlastní zkušenosti, že.... Připomíná mi to zboží prodávané multilevelem, taky se nesmí nikde propagovat, jen na setkáních, která svou manipulativností připomínají vymývání mozků. Jo a herbalife je taky na všechno, že? Skoro stejný způsob šíření, skoro stejné účinky i cena, jen je to prostě zázrak z trochu jiného soudku.... Ale taky nabízí zdraví hned, lehce a jistě.Kdybych dnes neprocházela neznámé názvy terapií na těchto stránkách, umřela bych neznalá kvalit a totožnosti tohoto přístroje, nikde jinde jsem na něj totiž nenarazila. Regena, Regenerace, Médium, řada kamarádů lékařů, farmaceutů, masérů, prostě všichni jsou neinformovaní a neznají nejúčinnější zázraky pokročilé přístrojové léčby. Bože, v době takové informovanosti nemají znalosti toho nejlepšího v oboru.....

mirek (So, 25. 12. 2004 - 13:12)

Co se týče Rifeho mikroskopu,tak to opravdu není Ergonom.Princip jeho mikroskopu je popsán právě ve WM magazínu.Mikroskop je v současné době rozebrán a je nefunkční.

mirek (So, 25. 12. 2004 - 12:12)

Přesně tak.Je to v posledním (35-36)dvojčísle.

Dejv (So, 25. 12. 2004 - 10:12)

Myslíte tím, předpokládám, WM magazín č. 35-36, který asi už máte, ale třeba do Brna ještě nedorazil (?). V předchozím je sice schéma Zapperu, převzatého od Clarkové, ale o Rifem jsem tam nenašel ani zmínku.

mirek (St, 22. 12. 2004 - 11:12)

V posledním čísle WM magazínu vyšel článek o Rifeho práci.Je tam i zveřejněné schema zapojení Zapperu s rozmítačem.Je to bomba.

Reklama

Přidat komentář