Minulé životy

Mirku, děkuju za Tvůj náhled a souhlasím s Tebou. Víš, nebyla jsem si jistá, zda Bo-Yin-Rovu teorii nemohu přijmout kvůli své ženské ješitnosti nebo se s ní nemohu ztotožnit prostě proto, že je nepravdivá. Ten převládající "mužský princip" ve všem vnímám také, i tu snahu některých žen vyrovnat se mužům a naprosto souhlasím s Tebou, že nevědí, co činí. Muž ať využívá své dispozice "myslet" rozumem a současně ať se také učí jím "cítit", žena ať "cítí" rozumem a učí se jím "myslet". Ale pouze proto, aby došlo k vyrovnání, k harmonii mezi mužským a ženským principem v člověku, a nikoli k převládnutí jednoho nad druhým ve snaze být jako "muž". To k ničemu nevede nebo spíše vede k neblahým koncům. A když takové ženy dosáhnou svého "pomužštění", vysokého postavení, moci a fůry peněz, stejně nejsou šťastné, protože potřebují od mužů obdiv právě své ženskosti, něžnosti a citlivosti, což touto cestou postupně ztrácejí a ani si to neuvědomjí, ale muži to vyciťují. Prostě muž a žena by se měli vzájemně doplňovat a do vztahu dodat přesně tu svou polovinu. Bohužel tak dokonalých vztahů je velmi málo, pokud vůbec nějaké jsou. Vyžaduje to totiž úplnou odevzdanost tomu druhému, otevřenost a upřímnost, což s sebou nese i nutnost být před tím druhým zranitelný. A toho se většinou bojíme, tak se raději uzavíráme do sebe a nedáváme se do vztahu celí. A tak škodíme sami sobě a okrádáme se o možnost duchovně spolu růst, až k oblakům...

Pokud vím, Země i vesmír je ženského principu. Ženy mají také mnohem snazší přístup do druhé a třetí pozornosti (do astrální a duchovní úrovně vědomí) než muži, právě díky jejich druhému centru vědomí. Takové slušně řečeno myšlenkové konstrukce, jaké jsi citovala, si vymýšleli například pánové, kteří upravovali evangelia pro písemné vyhotovení a pak další pánové, kteří je ještě vylepšovali. Tito pánové již neměli dostupné přímé poznání a jejich myšlenkové výplody byly zásadně ovlivněné jednak naprostým nepochopením duchovního učení vycházejícího z přímého poznání a jednak jejich rozbujelým pocitem vlastní důležitosti. I podle starého zákona byl bůh jehova mužského rodu a žena byla stvořena z mužova žebra :-) Na druhou stranu v rychlých cestách dosažení poznání a svobody tak jak je praktikovali toltékové, hrál vedoucí úlohu a celou skupinu

Dík, Mirku, za krásné vysvětlení pro nás ženy :-)). Je moc milé, že jsi ochoten i o těchto věcech tady mluvit. Určitě to vyzkouším.
Tvá slova mi připomněla určitý názor z knihy Bo-Yin-Ra, nad kterým musím neustále přemýšlet a nejsem si jistá, co tím vlastně chtěl říci. Budu ráda, když mi sdělíš, jak to chápeš Ty či co si o tom myslíš. Samozřejmě svůj názor můžete připojit i Vy všichni ostatní přispěvatelé.
"Podle věčného duchovního zákona je jen MUŽSKÝ pól duchovního člověka, který se zde na Zemi prožívá ve zvířecím těle, ještě schopen VĚDOMĚ vstoupit do duchovní oblasti Země, ve které žijí "nerozdvojení" jako zachránci pozemského člověka. Nikdy by proto nemohla ŽENA Země - ztělesnění ŽENSKÉHO pólu duchovního člověka - být zdokonalena na Mistra kosmického poznání, a právě tak je nemožno, aby skutečný Mistr duchovním přenesením mohl učinit ženu svým přijatým "synem" v Duchu nebo jí mohl udělit skutečné zasvěcení, neboť všechny tyto AKTIVNÍ formy, v sobě ucelené a veškeré libovůli v Duchovnosti vzdálené, předpokládají AKTIVNÍ duchovní pól v pozemském člověku.
Jistě také pozemsky inkarnovaný ženský pól duchovního člověka může být za pozemského života "pozdvižen" do duchovní oblasti Země - avšak jen na PASIVNÍ způsob jejímu druhu přiměřený, a ANIŽ by v oné oblasti dosáhla VĚDOMÍ, což ale nikterak nevylučuje přijímání duchovního vyzařování pomocí mužského polárního duchovního působení.
Naproti tomu MUŽI na této Zemi - jako vtělení MUŽSKÉHO duchovního pólu - zůstává jeho AKTIVNÍ duchovní síla i ve zvířecím těle zachována....
...Marně by se žena Země snažila, aby snad našla zde na Zemi Mistra kosmického poznání, aby jí už za pozemského života zprostředkoval vstup do světa Ducha. Teprve, když je žena Země oproštěna od pozemského těla, o něž kdysi usilovala, po pozemském životě, který byl zaměřen k tomu, aby úspěšně sjednocenými duševními silami opět dosáhla bytí v Duchu, teprve potom SMÍ očekávat, že se jí může přiblížit Mistr v duchovní podobě, který jí vrátí, co zde kdysi musela zanechat na duševních silách jako ženský pól duchovního člověka, když zde došlo k ochrnutí její síly jako důsledek zvráceného směru usilování... (narážka na prvotní hřích)
...Všechno duchovní, co je MUŽI dosažitelné, bude jednou PROSTŘEDNICTVÍM Muže opět dosažitelné i Ženě. Tak pozdvihuje MUŽSKÝ pól duchovního Člověka pól ŽENSKÝ, stejně tak jako kdysi ženský pól stáhl s sebou mužský pól do života fyzicko-smyslové podoby nazírání..."
A dále píše: "Byla by však domýšlivá opovážlivost, kdyby muž na této Zemi jen proto, že je "muž", chtěl domnívat, že má zvláštní duchovní "přednostní právo", a duchovní schopnost ženy by snad cenil méně než svoji! V Duchovnu rozdíl mezi hodnotou mužského a ženského pólu prostě neexistuje! Ženská pasivita a mužská aktivita mají v duchovním Člověku od počátku stejnou moc a sílu!..." Díky.
Evelyn

Když jsem si to po sobě přečetl, zjistil jsem, že jsem se špatně vyjádřil. Tam kde jsem napsal, že ženy mají na rozdíl od mužů dvě energetická centra, mělo být, že mají dvě centra vědomí a vnímání :-)

Pro Janu: Vidím, že Ti je učení toltéků také velmi blízké, takže taky už asi nebudeš spadat do kategorie

Pro Mirka: Už vím, kam bude směřovat má první cesta v pondělí: do knihkupectví. Těším se na Toltéky čím dál víc. Je to fakt zvláštní, píšeš o tom tak odborně a já Ti přesto rozumím.

Pro Janu: Hmm, zvláštní pohled, takto jsem o svém ženství nikdy nepřemýšlela. Zaujalo mě to, ale vzhledem k mužskému osazenstvu diskuse to asi více rozebírat nebudeme. :-)

Pro Mirka.Jak pozoruji Castanedu jsi přečetl né jednou,ale několikrát.Jejich popis světa je Ti velice blízký.Provádíš také jejich techniky? Pro Evelyn.Snažín se o to .Využívám k tomu čas,kdy jsme velmi citlivé.V tomto ubdobí se zaměřuji na další centrum našeho vnímání a tou je děloha.Jsme ženy a toto centrum máme,tak proč ho nevyužívat Bez řádne rakapitulace by se mi snění nepodařilo.

K popisu světa odpovídajícímu úrovni vědomí člověka jdoucího po cestě poznání se výborně hodí pojmy používané toltéky. Bez jejich osvojení je ale obtížné vysvětlovat co se míní pod pojmy jako je tonal a nagual, protože by k tomu bylo potřeba použít dalších toltéckých pojmů jako je bod spojení, první, druhá a třetí pozornost, snění atd.
Tonal je pojem, pod kterým si lze představit náš interpretační systém a jím prováděnou interpretaci té části vědomí uvnitř našeho energetického těla (toltéky nahlíženého jako světelné vejce), která je ozářená bodem spojení v tzv. normální lidské poloze (jinak řečeno onoho chomáčku vědomí, jehož interpretací vzniká představa našeho

Dokázat takto snít musí být opravdu úžasné a tuším, že poznat nagual bude naprosto nepopsatelný zážitek. Úryvek z knihy jsem zde uvedla spíš proto, abychom si při prožívání těžkých údobí našeho života připomínali, že ve "skutečnosti" se vlastně vůbec "nic neděje" a neztotožňovali se příliš s událostmi a postavili se do role jejich nezúčastněného pozorovatele, stejně jako tomu děláme, když se probudíme ze snu a přehráváme si, co že jsme to prožili.
Jano, Tobě se daří lucidní snění?

Nemusíš ve snu prožívat šílená dobrodružství.Ba právě naopak.Stačí se naučit snít.Můžeš být v jaké koliv době,čase a místě.Záleží jen na tobě,jaká poznání si ze snění přineseš :).K dokonalému popisu světa ,kde používáme rozum a řeč(tonalu)patří i nagual.Nagual je oblast,pro niž neegistují slova,jména,ani popisy.

Nevadí, Lindo, nenuť se do toho, když cítíš, že to nepůjde. Potíž je v tom, že lidská komunikace je zatím závislá na slovech, obzvlášť ta písemná. Tak aspoň můžeš reagovat na příspěvky a říkat svůj názor, je to fajn. Měj se. Evelyn

Právě proto, že slova jsou omezující a asi bych i neuměla dobře vyjádřit:(.

Chápu, že hluboké a snad i nevšední prožitky se těžce halí do slov, ale aspoň přibližně, co lidská řeč dovolí...nechceš to přece jen zkusit?

proč si Mirku připadáš jak šílenec? Každý máme své vidění světa a každý právo na svůj názor. Můj pohled bohužel napsat nemůžu , protože nejde pojmout do slov..To se musí prožít. Jak jistě chápete

Evelyn-jak v které realitě:))

A tohle by se Vám líbilo: "Nikdy se nic nestalo, nic se neděje a nikdy se nic nestane! To je nejzazší pravda známá jen několika lidem na planetě. V noci ve snu prožíváš šílený dobrodružství, pálej po tobě z kulometů, zapadáš při tom do bažiny a potíš se hrůzou, stoprocentně tomu věříš, a zatím ležíš v teple a suchu v měkoučký posteli v naprostým bezpečí a nic se neděje!"

Jak já Ti, Mirku, rozumím!:-) Jo, a dík, beru to jako kompliment. :-)))

Ja jich mam za sebou.........to myslim vazne.

Mozek, tak jako celá naše představa tzv. "reálného" světa, je jen součástí této představy. Tato představa je pouze výsledkem určitého způsobu interpretace vědomí, které se prolíná s tím nepatrným prosvětleným obláčkem vědomí, který pokládáme za "já". Mozek funguje pouze v rámci této vytvořené představy "reálného" světa. Rozum, který funguje pouze v rámci zprostředkovaného poznání (zprostředkovaného naším interpretačním systémem) a vážeme ho v představě "reálného" světa na mozek, je způsobilý jen k tomu, aby popisoval a třídil výstupy onoho našeho interpretačního systému a aby podle kritérií, které si sám zvolí, hledal souvislosti v rámci vytvořých představ. Protože tyto představy jsou pouhým výstupem onoho interpretačního systému, ztotožňování se s nimi a s jejimi částmi je projevem velmi zúženého vědomí (říká se tomu také vrozená nevědomost). Z uvedeného vyplývá, že rozum není způsobilý k tomu, abychom jeho prostřednictvím něco pochopili. Toltékové říkali svým učedníkům, že k pochopení musí mít jasnou mysl. Tím mínili, aby nemyslili vůbec, aby svou mysl zklidnili, vyjasnili a otevřeli se přímému poznání, které teprve umožňuje pochopení. Přímé poznání nám vstupuje přímo do vědomí a pak s absolutní jistou "víme". Pokud máme dost energie k tomu, abychom přímé poznání propasírovali (alespoň nesmírně zúženě) naším interpretačním systémem, dává nám pocit pochopení. Výsledkem takového pochopení je, že posláním člověka je poznání, které je na konci "vývoje" vědomí završeno plným uvědoměním se jako "Já" - absolutní vědomí (nebo taky čistá energie - láska). Toto pochopení nám dává nezlomý záměr vydat se po cestě poznání.
:-) Jestli na mě ani po tomhle příspěvku někdo nepošle z Bohnic záchytku se svěrací kazajkou, tak sem asi nechodí "normální" lidi :-) ale jenom takoví šílenci jako já a Evelyn :-)

Ahoj bezejmenný, kdybys zadal jméno, komunikace by asi byla lepší. Nejsem si jistá, v tom, co píšeš. Já se domnívám,, že právě k tomu vědění a pochopení směřujeme. A milostí je (s tím s Tebou souhlasím), že popojdeme vždy o kousek, tak, abychom si neublížili, ale jednou přijde den, kdy nám bude na dosah právě ten celek, těch 100%. Jinak bychom se přece nemuseli o nic snažit, kdyby nám stačilo, co už jsme poznali. A také si myslím, že je velkým darem vědět, proč prožívám právě to, co teď prožívám, tím pochopením se to stává lehčím. Evelyn

To jo, souhlasím s tebou , Mirku. A kdybychom měli tu možnost otevřít to vědění na 100%(tzn., že bycom najednou všechno věděli, viděli a pochopili)náš mozek by vyzkratoval.proto používáme jen jeho nepatrnou část (někdy k mé lítosti:)).Ale má to svůj velký smysl. Např. bychom si neprožili karmickou zátěž na vlastní kůži, protože bychom to "věděli".