Minulé životy

Yoss píše jed. Máte rádi jed? Když vám někdo předloží jed, tak si ho s chutí dáte a pak si budete říkat, jak je vám po něm špatně? Nebo ho odstrčíte stranou a na slavnostní tabuli si dáte to zdravé, červsté ovoce a popijete lahodného vína a budete se radovat, jak je vám dobře?
Proč ale to samé neuděláte i tady? Odstrčte ve své myli jed, ignorujte ho a napojte se z moudrých slov, která tu mnohdy zazní z úst nás všech.

Yoss, ke mně ses vyjádřila již mnohokrá. Mnohokrát Jsi mě zhodnotila podle Tvých měřítek, mnohokrát od Tebe na mou adresu zazněly i urážky. Nyní už všichni vědí, co si o mě myslíš, a nemusíš to neustále opakovat. Ujišťuji Tě, že to fakt nikoho nezajímá, a nikoho nebaví slyšet po stopadesáté. Už Ti to tu bylo naznačeno.

Kritizuješ mj. Brittu, jak píše totéž dokola, ale děláš to samé. Jí nazýváš nemocnou, Ty jsi na tom tedy stejně.

Když jsme u tématu minulých životů (pokud jsi nezapomněla, tohle vlákno je o minulých životech a ne o nějakých názorech na Naturu), tak musím říct, že mi opravdu někoho "z minula" připomínáš. Pokud to ovšem je jen připomínka, a nejsi to skutečně Ty. Tvá duše.
Proto já Tě ani pořádně nemůžu odsoudit, když tuším, co za tím je. Vidím, že jsi se moc nezměnina, a jen si tu plníš něco z minula, ale tohle je taky důležitá etapa, jako každá.
Vzpomeneš si taky, čím jsme k sobě byly, nebo už k tomu nemáš přístup?

21. 11. 2008 19:15:46, Emily
Každý člověk je jedinečný,každá duše je jedinečná.Každý má svůj osobní názor.Věřím,že jsou duše,které nemají potřebu na někom lpět a prostě poznávají jiné duše,které taky nelpí,pak si tyto duše navzájem vyhovují,super,respektuji to.Jsou však i také duše které mají touhu být jen stou jednou duší,taková dušička by si opět měla hledat dušičku stejného názoru a pohledu na svět,potom si budou vzájemně vyhovovat,říkáme tomu-spřízněné duše,\asi se těžko vyhledá\oba chtějí naprosto to samé,dokonalá sympatie,potom není co řešit.V každém svém,životě se učíme od někoho může se například jednat o matku či o otce,o přátele nebo naprosto od někoho jiného,není podmínkou,aby se jednalo o partnera,ale ani tuto možnost nevylučuji .Pravdou je,že láska má spoustu podob...jiná je láska milenecká, jiná rodičovská, jinak se projevuje láska k Zemi...A jinak ji cítí a projevuje každý člověk.Ano toto je svatá pravda-jinak jí cítí a projevuje každý člověk,protože jak jsem již psala na začátku-
Každý člověk je jedinečný,každá duše je jedinečná.Každý má jiný pohled na svět,každýmu vyhovuje něco jiného.Každý má jiné přesvěčení,každý má jinou víru v něco,někdo nevěří vůbec v nic,někdo má rád vdolky jiný zase holky.A tak to je.

Já píšu názor na diskuzi ....a vyjadřuji se i k Natuře.......diskuze je diskuze ...proč na ní teda lezete ???

ahojte, jsou tu dámy, které čeká předvánoční úklid? chcete perfektní pomocníky? koukněte na www.webareal.cz/dedrovnici najdete tam velkou škálu čistích prostředků pro váš domov za bezvadné a akční ceny...

Víte co je opravdu nejhorší-v jednom životě si říkáte o tom člověku,že o takového nestojíte,nechcete ho a další život Vám ho nadělí pod stromeček,jaký to dar.Nejhorší je,že vy si to ani nepomatujete,to že jste o něj vlastně v minulém životě vůbec nestály.

Yossariane,Ty znáš Naturu osobně,že o ní tady takhle ošklivě píšeš?Osobní názor-jasně hodně lidí se dokáže velmi dobře přetvářet,to je bohužel pravda.Vzkaz pro Tebe-A proč To Tebe vůbec zajímá ?co je Ti do toho,jestli má Natura nějaký problémy,je to její věc,proč se tím zatěžuješ ?aspon to oduvodni,chceš nás snad varovat před jejíma radama ?Věř,že ten kdo čte její příspěvky do diskuse,tak ten si udělá vlastní názor na to co a očem píše.Tak o co se tady vlastně snažíš,proč se na to nevykašleš ?

Každý člověk je jedinečný,každá duše je jedinečná.Každý má svůj osobní názor.Věřím,že jsou duše,které nemají potřebu na někom lpět a prostě poznávají jiné duše,které taky nelpí,pak si tyto duše navzájem vyhovují,super,respektuji to.Jsou však i také duše které mají touhu být jen stou jednou duší,taková dušička by si opět měla hledat dušičku stejného názoru a pohledu na svět,potom si budou vzájemně vyhovovat,říkáme tomu-spřízněné duše,asi se těžko vyhledáoba chtějí naprosto to samé,dokonalá sympatie,potom není co řešit.V každém svém,životě se učíme od někoho může se například jednat o matku či o otce,o přátele nebo naprosto od někoho jiného,není podmínkou,aby se jednalo o partnera,ale ani tuto možnost nevylučuji .Pravdou je,že láska má spoustu podob...jiná je láska milenecká, jiná rodičovská, jinak se projevuje láska k Zemi...A jinak ji cítí a projevuje každý člověk.Ano toto je svatá pravda-jinak jí cítí a projevuje každý člověk,protože jak jsem již psala na začátku-
Každý člověk je jedinečný,každá duše je jedinečná.Každý má jiný pohled na svět,každýmu vyhovuje něco jiného.Každý má jiné přesvěčení,každý má jinou víru v něco,někdo nevěří vůbec v nic,někdo má rád vdolky jiný zase holky.A tak to je.

Natura lže ............na forech duchovno-v reálu hovno.....hihi

Natura
Normálně ty jsi supr člověk. Mi často ušetříš čas, který bych věnoval psaní příspěvků jednoduše tí, že ho napíšeš za mě:)
Anonym - Já to měl tak, že u první přítelkyně jsem měl pocit, že jsme si měli něco dožešit z minula. To jsme si dořešili a jako kámoši jsme šli každý jinou cestou a spojili svou duši s jiným člověkem. Na tom není nic zlého. (taky nejsem pro vztahy "holka pro tenhle měsíc") A jinak viz Vanesa. Krásně jsi to popsala.

Můj pohled...
Láska je cit, esence, která proniká celým vesmírem, celým stvořením. Člověk si ji uvědomuje ve svém srdci a spojuje ji s dalšími lidmi, přírodou, Bohem, předměty...To člověk sváže Lásku do úzkého pramínku či více pramínků a směřuje ji pouze k objektu či objektům "své" lásky...k partnerovi, rodičům, dětem, zvířatům, stromům atd. Jeho láska je výlučná. A má spoustu podob...jiná je láska milenecká, jiná rodičovská, jinak se projevuje láska k Zemi...A jinak ji cítí a projevuje každý člověk.
K Lásce, která je bezpodmínečná a nevýlučná, k tomuto nezměrnému, nekonečnému a věčnému citu, člověk přidá svoji potřebu milovat a být milován, svoji touhu vlastnit a ovládat, svoji sebedůležitost a sebelítost...a hups...vystaví se utrpení, když se objekt jeho lásky nechová podle jeho představ.
Láska je věčná, nezmizí a ani není nutné, abychom ji v sobě chtěli zabíjet nebo potlačovat. Ať si ten cit proudí, ať tryská z našeho srdce...k jednomu člověku nebo k milionu lidí...Důležité je zvládnout naši touhu vlastnit a ovládat, umět se vypořádat se současnými životními podmínkami, s tím, co je třeba zpracovat a naučit se.
Poznám-li v někom svého partnera z minulosti a vnější okolnosti nedovolují s ním jako s partnerem žít (proč? protože v tomto životě je třeba naučit se nalézt harmonii s jiným partnerem, s takovým, který nám díky svým vlastnostem, poskytne tu nejlepší lekci v tom, co ještě moc neumíme, v čem se máme zdokonalit a zlepšit; btw: procházet všemi životy jen s jednou duší...až bychom se navzájem od sebe všechno naučili, tak co potom? jak se dále vyvíjet a zdokonalost? s tou duší už to možné není, je třeba poznávat další, učit se milovat bezpodmínečně), pak nemusím v sobě tuto lásku potlačovat, mohu ji cítit a nechat proudit, jen si musím jasně uvědomit, že jsou situace, v nichž podle svého citu nemohu jednat. A to je právě to, co ještě moc neumíme. Neumíme nechat Lásce jen její duchovní rozměr, přidává se nám tam sexualita, egoismus, sobectví...A tak si myslíme, že milovat dva muže či ženy není možné nebo to není morální...Domnívám se, že toto je oblast, v níž se z naší strany projevuje ještě mnoho zmatků a nevědomosti.

Tak to je vtipný...tou spřízněnou duší myslíš svýho manžela Naturo, kterej ti vyčítal , že jsi doma s malým miminkem a nevyděláváš v práci ??Tak to je fakt spřízněná duše.....pak ste žili na minimu a štěkali se o prachy...dobrý .....ty tady tak můžeš radit ........na forech duchovno-v reálu hovno.....hihi

Láska je krásná věc, ale pokud v sobě nenese ono lpění, které jsi tu předvedl. Jinak je to bolestivá záležitost.
Skutečná láska k sobě nikoho nepřivazuje, protože by ho omezovala.
Duše potřebuje poznat mnohé věci, lidi, situace... Tím, že se uváže k jedné duši, že na ní lpí, se zabrzdí. A možná to zrovna potřebuje, zastavit se, prožít si to, zakusit to. Proč ne. Neodsuzuji to. Popisuji to.

Existuje sice něco jako spřízněné duše, které se provázejí několika životy (taky s jednou takovou jsem), ale to nejen proto, aby se cítili "ukotveni" v tom nekonečném světě, ale hlavně proto, že si vzájemně mají něco předat. Třeba lásku. Až pochopí, poznají, mohou se vzdálit, a už nemusí být spolu.

Cílem duše je dospět do dokonalé jednoty s každým, se všemi. Na cestě k tomu nám pomáhají jednotlivé duše, se kterými si "jednotu" zkoušíme.
Děkujme všem duším, i těm, kteří nám dělají zrcadlo, a odrážejí naše slabosti, protože právě ty nám o sobě řeknou nejvíce.

Krupicová kaše sice není kukuřičná ,ale pořád má společný název tedy- KAŠE.Takže to znamená ,že i když jsem byl v minulém životě Petr a ted v současným životě jsem Pavel -mám sice jiné tělo a jméno,ale mám pořád stejnou -DUŠI.LÁSKA JE V DUŠI.Kdo opravdově miloval věrný cit lásky k někomu s duše nevymazal,obvzlášt,když miloval opravdově.

Takhle může mluvit jenom člověk který neumí milovat a navždy mít někoho ve svém srdci.Když někdo opravdu miluje tak celým svým srdcem a ten cit jen tak nezmizí i po letech zůstává v člověku,nejde ho vymazat- obvzlášt když jde o pravou věrnou lásku.Láska se nedá jen tak zabít,zničit,vymazat a cit se nedá jen tak přestat k někomu něco cítit.Když někdo dokáže k někomu něco přestat cítit,tak nemiloval opravdově.

Lpět na člověku je dětinské,nebo naopak stařecky naivní.
Jistě že nás v nových životech provázejí minulí partneři,jenomže naše osudy jsou jiné,rozdílné.
Život jako život,krupicová kaše není kukuřičná,přestože je kaše.

Pravda je taková,že to tak opravdu dělám,našla jsem si jiné zájmy a koníčky a mám dobré přátelé se kterýma je sranda,takže se netrápím a jsem v pohodě.Jen stále cítím,že mám v sobě lásku k němu i když sním nejsem,chvilkama mi dochází,že bych raději byla sním,že ho stále nosím ve svém srdci.A když jsem sním jakožto se svým kamarádem,nemusím se sním líbat a nebo držet za ruce,já prostě jen vím co cítím. On je ten který o mých citech ještě neví a nebo tuší,chvilkama mi připadalo,že mě má taky rád víc než kamarádsky,vlasně jsme se chytali pořád za ruce a hodně hluboce se dívaly jeden druhému do očí,byla jsem si jista,že cítí to samé,já cítila,že ke mě taky něco cítí,ale pak vyšla najevo realita a ta nám nedovoluje být spolu.Od té doby vím,že mě nechce,prostě nemilá situace o které jsem již psalastačí si přečíst předchozí mé psaní o co jde
a už asi nenapravím.Jinak nenapravím taky to co jsem nechtěla udělat a říct,jak jsem se vůči němu zachovala nejde to vzít zpátky .Mrzí mě to ,ale to mi je na nic.

Ne, nechci ti pomoct, chci ti ukázat, jak si máš pomoct sama...ovšem ty už to dávno víš, jen to udělat...
"...netrápit se, být v pohodě a štasná."
Neznámá, tak to udělej, nikdo jiný to za tebe neudělá! A jestli se ptáš jak, potom to zkus udělat tak, jak jsem ti to popsala. A nebo to nemusíš zkoušet, je to jen na tobě. Věř si, zvládneš to. :)

Evelyn,ono se Ti to lechce píše,jen kdybyses dokázala vcítit do toho co prožívám,přectav si kdyby si byla v mé situaci TY,není to lehké.Uzávám,že se mi snažíš pomoct.

Pro Evelyn-Jestli mi není on souzený,tak se téhle lásky,citu a vzpomínek,chci naprosto zbavit,netrápit se, být v pohodě a štasná.