Ve třiceti sama

Po kariéře jsem nikdy netoužila, tedy mít určitou seberealizaci v práci to ano, ale ne tam trávit dny a noci. Já jsem si jen asi 3x po sobě blbě vybrala, líbí se mi asi nevhodný typ chlapů. Anebo jsem tak divná, že to se mnou žádný nevydrží a začne mě podvádět, já nevím. No takže to máš tři delší vztahy a mezitím vždy min. rok, dva na odmilování a vzpamatování se,a ono to utíká. :o(((((

Ilonko,přeji Ti,aby sis brzy někoho našla,i když nevím proč jsi se dostala do této situace,znám totiž ženy které nejdřív tvrdí,že chlapa nepotřebují,ale později zjistí,že všechny kamarádky už jsou dávno vdané a okolo není žádný muž,všichni jsou zadaní,měly by si rozmyslet,jestli chtějí rodinu,nebo kariéru a pod.,nevím proč jsi sama ty,dávám to jen jako příklad.

Všechno nejlepší!!!

ahoj Evi, tak Ilča nám "oslavila" třicátéčtvrté narozeniny, (sama,nepočítám-li gratulaci rodičů), upadla opět do o něco hlubší deprese, než ve které průběžně setrvává a umrtvuje se hektolitry vína.
Takže docela děs. Doufám, že se brzy zmátořím. Měla bych to stihnout alespoň do sestřenčiny svatby (sestřenice je SAMOZŘEJMĚ mladší a bere si SAMOZŘEJMĚ skvělého a hezkého kluka) abych tam nebyla za totální trosku. Ach jo.

Nějak toto téma utichlo...jak se daří Ilče????

...Vztah je záležitostí obou partnerů...Někdy je to těžké.Já jsem se moc snažila, ale nevyšlo to. Když se bývalý manžel znovu oženil a nějaký čas jim to fungovalo, říkala jsem si, tak konečně se změnil, snad si uvědomil, jak špatně se choval a už to nedělá. Bohužel. Až měli další dvě děti, manželka se s ním rozvedla. Dozvěděla jsem se, že i k ní byl agresivní. Jen chci říct, že s některými typy se nic nezmůže.A k té v mém případě vynucené samostatnosti - ano, jsem samostatná a ani si to nedokážu představit jinak. Prostě nic jiného neznám než spolehnout se sama na sebe.Ale asi je to příjemné, nemít všechno na svých bedrech.

A není to trochu nezdravý postoj chtít vytvořit ve vztahu závislost? Vím,že řada(možná většina) můžů takto uvažuje,snad je to z pocitu ohrožení,strachu ze ztráty(když je žena samostatná,schopná a dokáže se o sebe postarat i bez muže).

Je to myslím,mylný dojem ze strany můžů,že takováto žena nepotřebuje mužskou oporu,ale často opak je pravdou.Každá žena potřebuje mít pocit zázemí,ochrany atd.

S tím,že muž se ztotožní ve vztahu se ženou,nemůžu tak docela souhlasit,je hodně případů,kde přetvoření k obrazu svému nefunguje a muže nezměníte..a upřimně,ani bych se o to nesnažila,člověk by měl partnera mít rád,takového jaký je..tzn. i s jeho chybami a tím,že nedělá to či ono,co bychom rády.

Nepolemizuju tím o tom,že muž někdy udělá něco,co nás potěší a nebo se začne zabývat a pomáhat nám v něčem,co jsme nečekaly nebo v sobě vypěstuje nečekané možnosti:-),ale není to pravidlem,spíše platí,že člověka v určitém věku už nepředěláš..

Jinak souhlasím s tím,že to,jaký je vztah, je v každém případě záležitostí obou partnerů.

A ještě k "jiskře"-netvrdím vůbec,že je důležitá na počátku,určitě může vzniknou později či postupně,mluvila jsem jen o tom,že jsou případy,kdy víte,že na 90% ta jiskra nikdy nevznikne(prostě fyzický odpor,když to řeknu hodně tvrdě)
a pak může být charakterově jaký chce a nejde to...

Vím,že přitažlovost vyprchá v průběhu let,ale pokud tam není už na začátku,nemyslím,že to může fungovat..láska je přece založena i na fyzičnu,je to důležitá součást..

Mě spíš připadá, že žádný nemá zájem na něčem jako je vztah pracovat. To je zkušenost má. I když z mé strany by zájem byl z druhé často nebývá. Tak se na hlavu stavět nemůžu...

Sisi,moc chlapu,kteri by nechavali vedeni ciste na partnerce neznam,ve svem okoli me napadl jen jeden kamarad fyzik,kterej je ale hodne nepraktickej,tak to vedeni potrebuje:-).Spis jsem mela na mysli tu jiskru,nikoliv dominanci ve vztahu.

Pokud ti muz po zadne strance nevyhovuje,tak je jasny ze nema smysl s nim byt,ale pokud je to clovek hodnej a odpovednej a nenecha se svou polovickou tlacit vpred,tak prvotni jiskra opravdu neni potrebna (zas aby to nebylo cekani na prince). Vasen ze vztahu casem vymizi a vztah stoji na tech vlastnostech jako je tolerance,vzajemna podpora a porozumeni.

Ja tohle pisu proto,ze jsem byla drive hodne narocna a vybirala jsem az jsem malem prebrala.Diky tomu,ze ma polovicka byla tak vytrvala,dala jsem mu sanci,i kdyz jsem ho v prvni moment nechtela.No a ted vidim o co ja husa bych se pripravila.

Souhlasim se Skip,ze vztah je vysledkem prace obou dvou.Psala jsem o sve polovicce proto,ze tu vasen a jiskru jsem vlastne v nem vykresala ja, nejde o to ze bych byla dominantni.Takze lecktera by si ho proste nevsimla,no a ted mi ho holky zavidi:-)No tak dost kazani a predvadeni se,preju hodne stesti:-)

A naposledy - názor mého muže: muži prý chtějí raději ženy, které se jim podřídí, nejsou tolik samostatné apod, chtějí mít pocit, že jsou na nich závislé...

Ještě dodatek: mluvila jsem se svým mužem o tomto tématu, má stejný pohled na věc jako já, záleží na obou, jaký ten vztah a tudíž i muž je. Můžeš závidět kamarádce manžela, ale závidíš pouze jejich vztah, třeba s tebou by se choval úúúúplně jinak, rozumíš?

Chlap je takový, jakého si žena udělá:-)). Některá z vás psala, že hledá takového muže, jakého mají její kamarádky, ale to není o tom samotném muži, ale o celém vztahu!! Třeba by ten samý muž ve vztahu s jinou ženou byl úplně někým jiným:-((.
Zjednodušeně řečeno - muž ať je jakýkoliv, po letech se tak nějak přizpůsobí "obrazu své ženy", znám to, jsem vdaná dlouho, nikdy bych netušila, že můj muž bude se mnou někdy dělat na zahrádce, budovat domeček atd..prostě holky, ženská dokáže mnoho!!!

Musím název "hodný nudný" trochu upřesnit.Máte určitě pravdu,co se týká toho,že "hodného " vlastně hledáme.Nemyslela jsem ten název nijak špatně a aspoň pokud můžu mluvit za sebe,nehledám rozhodně pana "dokonalého",protože vím,že žádný neexistuje.
Já mám štěstí na takové neaktivní typy(jak chceš ty..),kteří nechávají dominanci či vedení na partnerce,někdy to nevadí,ale po čase to přijde do bodu,kdy je to únavné.

Taky věřím tomu,že někdy pověstná jiskra může vzniknout později a spíše mě odrazují playboyové,nehledám ani krásu,spíše sympatie a osobní kouzlo.

Někdy tam ta jiskra ale opravdu není a jste si jisty,že ani nevznikne,prostě zjednodušeně řečeno,muž se vám nelíbí a nedovedete si představit jakýkoliv fyzický kontakt.Pak si myslím,že nemůže takový vztah fungovat,dříve nebo později to začně vztah narušovat nehledě na oblast sexu,která si myslím je taky dost podstatná.
Můžete být pouze kamarády.Možná je řada žen,co dokážou s mužem žít,protože je hodný,odpovědný,dobrý otec a je na něja spolehnutí atd.,ale nepřitahuje je,já tohle bohužel neumím,potřebuju člověka milovat a s tím souvisí i ta přitažlivost,která nemusí vůbec vycházet jen ze vzhledu,ale člověk vám může začít imponovat,tím jaký je,jak se chová,jak uvažuje..je to často soubor maličkostí pro které někoho obdivujeme..milujeme

vsetecka:-)))
jinak to neplatilo doslovne pro vsechny co sem pisi,jen to byl takovej muj pocit,ze se musim zastat tech hodnych:-)protoze pak nam pod rukama utecou skveli chlapi:-)

Tak to zas u mě není, mě ti drsnáci sice přitahují, ale asi bych do vztahu s nimi nešla.O té jiskře bych chtěla říct, že mám na mysli spíš nějakou touhu být s tím člověkem. A nezáleží jestli je slušnák nebo neslušnák.

Možná, že opravdu jsme samy, že hledáme chlapa, který nás na hned v okamžiku "sežehne pohledem" , slíbí věčnou lásku a pak nás divoce unese. A od toho chlapa samozřejmě taky čekáme věrnost, pracovitost , smysl pro rodinu a upřímnost, taky finančně by na tom nemusel být špatně, do toho by měl být neustále pozorný a nesměl nás nudit a být dokonaaalý milenec:))))

Moje rec, zenske, chcete snad zit z alkoholikem, se kterym bude vzruso kazdej vecer, kdyz se vrati z hospody... a pak ty sladky usmirovacky.... :-)))

Ahoj holky,tak mam tak trosku pocit,ze se tady bavite o nejakem idealnim chlapovi,kterej neexistuje:-)
Ja jsem se zamilovala postupne,nebyla tam hned ta jiskra,tedy z me strany,az casem jsem poznala jak mam vedle sebe uzasneho cloveka.Je to prave ten hodny typ,takze je spise plachy.Na prvni pohled tedy muze byt nezajimavy. Musim rict,ze s nim nuda skutecne neni,mame spoustu spolecnych konicku a je to clovek o ktereho se muzu oprit a mam proc si ho vazit.
Pred par lety me pritahovaly a nejspis stale pritahuji ty drsnacke typy,kde to neni jiskra ale plamen:-),ale takovy clovek proste neni pro rodinu,protoze tu jiskru bude zapalovat i jinde:-)
Jeste se vratim k tomu memu vztahu.Prvotni naboj jsem tomu vztahu asi dala ja,protoze jsem tak trosku provokater a rada si hraju a ten muj slusnak se na to krasne chytil,takze je ted zneho takovy divocejsi zviratko:-)Jen jsem tim chtela rict,ze ta jiskra ve vztahu je praci obou dvou a zalezi,co vy z toho sveho taky dokazete vykresat.Pisete o tech hodnych skoro jako o nudnych, pritom nekoho hodneho a zodpovedneho hledate a potrebujete.

No vzhled urcite neni to nejdulezitejsi, ale... Je to jeden z aspektů, který přitahuje - přitahuje hned... proniknout pak do cloveka a zamilovat si holku jako cloveka - to chce hodne dlouhy cas, alespon u me. A u inzerátů a holek na ulici je ho tak málo.... bohužel, kde jsou ty školní časy, kdy byl čas postupně poznávat spolužačky (teď myslím opravdu do duševní poznání...)

A ještě-vzhled není to důležité, hlavní je, co ten dotyčný vyzařuje. Dívám se vždy na duši a když je duše krásná, celý člověk je hezký. Ale to už asi zabíhám...

Přes internet už jsem se taky seznámila, ale bylo to až o dlouhém dopisování..takže jsme o sobě věděli skoro vše. A setkání všechno ukončilo:(. Měla jsem pak pocit, že jsem fakt nemožná a dost mě to vzalo. Tak ted už jsem opatrnější.
S tím oslovením na ulici po pravdě řečeno, nevím.Nikdy mě takhle nikdo nebalil. Chce to odvahu. Pokud ji Al máš, tak do toho. Mi by to přinejmenším aspon zalichotilo, kdyby mi nějaký sympaták řekl, že jsem mu sympatická:). Znám ale příklad, kdy moji kámarádku takto sbalil kluk a jsou spolu už dost dlouho. No , já osobně bych si na oslovení někoho netroufla. To zesměšení a odmítnutí by mi za to nestálo.

To bylo trefné-taky nemůžu najít nikoho duchovně spřízněného. to je to hlavní, v čem je háček. Je to pro vztah dost základní.