Reklama

Ve třiceti sama

xxcd (So, 20. 5. 2006 - 13:05)

Můžu si to dovolit, není mi 30 a sám taky nejsem !!!

ludka (So, 20. 5. 2006 - 09:05)

xxcd-hlavně, že tady hniješ i ty!!:))

Právě, že mi ta realizace nestačí, není to všechno-mít práci atd. Chybí mi někdo

xxcd (So, 20. 5. 2006 - 01:05)

Kdo by Vás chtěl, když hnijete tady, místo aby jste monitorovaly terén a šli do akce !!! ...

op (Pá, 19. 5. 2006 - 23:05)

Jasně že nejsi jediná. I když chápu že si tak připadáš, já ostatně někdy taky. Každá rada drahá. Stále častěji mi přijde, že prozíravé je pokud budu předpokládat, že se to třeba ani nikdy nezmění a budu hledat životní realizaci jinde než ve vztahu. Má to i pár výhod... Ale ten pocit "nikdo mě nechce" je opravdu dosti dosti zlý. :/

Martin / 35 (Pá, 19. 5. 2006 - 19:05)

Nejsi jediná.

Ludka (Pá, 19. 5. 2006 - 18:05)

Ahoj lidi, kde jste kdo? Jsem sama a už mi to fakt leze krkem. Neumím se seznamovat , natož navazovat vztahy s muži. Cítím se jak nějaký mimoid:(. Co s tím? Jsem jediná, koho nikdo nechce a jak se stím mám vyrovnat?

Návštěvník (St, 10. 5. 2006 - 10:05)

Ilčo, vidíš, jak přemýšlíš ..co když nikoho nenajdu..co když budu sama..v tom je, věř mi holka zlatá, zakopaný pes. Co chceš, to dostaneš. Stačí změnit přístup a uvidíš tu změnu. Taky tě chápu , že ohrané řeči typu věnuj se sama sobě, nemysli na to apod. tě už pěkně otravují, protože radí se dobře, ale vůle na to není. Docela dobře to znám od sebe.(tím taky nechci nikoho urážet). Právě ty negativní myšlenky ti způsobují tu špatnou náladu a to, že jsi sama a to ty nechceš. Doufám, že mě za to neukamenuješ..:))

Ilona (St, 10. 5. 2006 - 07:05)

Evo, jsem od Č.Budějovic. A už jsem alergická na věty typu: věnuj se sama sobě, vzdělávej se, o nic neusiluj a on ten pravý přijde, musíš být trpělivá.... Tím vůbec neútočím proti tobě, to určitě ne, těší mě, že se mi snažíš aspoň pár větama pomoct, ale už jsem opravdu unavená. Víš, znám případy, že ten pravý taky nikdy nepřišel. Proč by mělo být pravidlo, že se prostě MUSÍ objevit? To je přece blbost. A nebo co když už tu byl, ale já to prošvihla? Opravdu se dost děsím toho, co bude. Že buď zůstanu úplně sama, navždycky, do smrti smrťoucí anebo v zoufalství a rezignaci spojím svůj život s někým, s kým budu nešťastná, protože si ho nebudu vážit a bude mi fyzicky odporný. Je to děs, nebývala jsem takhle pesimistická. Aspoň že je venku tak krásné jaro :o)

xxcd (St, 10. 5. 2006 - 00:05)

Pokud by měla nějaká Brňanda zájem ... Jsem tady :)

Eva (St, 10. 5. 2006 - 00:05)

Ilčo, pitím nikdy nic nevyřešíš, jen zhoršíš. Chce to prostě na toho pravého nemyslet, i když je to těžké, věnovat se sama sobě a chodit více do společnosti nebo někam kde má člověk šanci potkávat nové lidi. Ten pravý určitě přijde až to budeš nejméně čekat, tak to chodí v životě se vším. Odkud jsi?

Džounska (Pá, 5. 5. 2006 - 14:05)

A už máte svýho Marka, nebo vás ohlodávají vlčáci?

Návštěvník (Pá, 5. 5. 2006 - 11:05)

Všude kolem Džounsová..

*** (Pá, 5. 5. 2006 - 10:05)

Prolívaj se chlastem:-).

Džounska (Čt, 4. 5. 2006 - 19:05)

Kde jste, Bridget Jonesové?

Sonja (Čt, 4. 5. 2006 - 11:05)

A Lenko..Se svatbou ještě určitě počkej,neber si někoho,ke komu nic necítíš a díky tomu s ním nebudeš šťastná..je to až to nejzažší řešení kvůli dítěti a na máš přece jen ještě čas..Držím palce,ať se ten pravý objeví..Nepřestávám věřit,že to přijde,ale to neznamená,že nemám strach

Sonja (Čt, 4. 5. 2006 - 11:05)

Ilonko a Lenko,jako byste mi mluvily z duše.Cítím to velmi podobně,je mi čerstvých 33 let,měla jsem šestiletý vztah,který skončil před čtyřmi lety.Od té doby bylo několik zájemců,opravdu poměrně hodně,většina se zájmem o trvalý vztah,ale problém tkvěl ve stejné věci,co už tu popsala Lenka,ani jeden mě nepřitahoval,především fyzicky a ani v psychické rovině to nebylo ono.Nejsem ani kariéristka,ani typ,co by muže nepotřeboval nebo nechtěl.Také ale nemůžu žít s někým,ke komu nic necítím a kdo mě nic neříká,dříve nebo později by to byl problém.
Kdo to opravdu poznal,ví,že není jednoduché potkat v tomto věku toho pravého muže a myslím,že ani jedna z nás nečeká prince na bílém koni,nejsem typ,který by se litoval nebo se v tom neustále patlal,jak tu někdo napsal a ani usilovně nehledám,na druhou stranu se nebráním dění a nesedím doma,ale myslím,že jsou věci dané,i když se jim dá trochu pomoct,myslím,že je trochu osud a potkat partnera pro život není jako jít pro půlku chleby do samoobsluhy..

tosik (St, 3. 5. 2006 - 17:05)

Na tohle musim reagovat. Mam kamaradku (29), ktera je na tom uplne stejne jako ty. Nikoho nema uz dva roky, ty vztahy predtim hruza a ne a ne si nekoho najit. Je prirozena blondynka, prsata, telo vycvicene z posilovny, ale zase neni "nesnesitelne krasna", aby se ji chlapy bali, inteligentni, a stale nic. Jenze ona to neustale resi, ma tendenci se trochu litovat a mozna, ze to je to, co ty chlapi odpudi. Muj pritel rika, ze tak znudenou zenskou, aby pohledal, ze v ni neni trocha zivita a vzruchu a ze co on muze posoudit, chybi ji sex-appeal. Ma zkusenost je takova, ze kdyz je z tebe citit chlap (ze ho mas) zacnou si te vsimat vsichni ostatni tak, ze az mozna zalitujes, zes nepockala :o) Takze nevim, jestli z toho neco vyctes, ale nekde uvnitr tohodle blabolu je skryta rada....

Lenka (St, 3. 5. 2006 - 15:05)

Ahoj Ilono, dnes jsem si precetla tuhle celou diskuzi od zacatku. Chci ti rict, ze dobre vim, jak se citis, nektere tvoje prispevky byli jako bych je psala ja. Je mi 30, pred lety jsem mela moc hezky vztah, ktery pak z jeho strany skoncil. Pritahuji me stejne jako tebe energicti muzi s jiskrou, muj byvaly takovy byl a pak se se mnou nudil, protoze ja jsem takova ta ticha myska. Od te doby jsem zadny vztah nemela. Nejaci napadnici se vyskytli, ale zadny se mi nelibil. Mam nejake naroky, nemyslim, ze by byli prehnane a hodne jsem uz slevila. Nedokazu ale byt s muzem, ktery me nepritahuje psychicky a fyzicky..pak si ho nevazim, nemuzu s nim spat. Lepe receno jsem myslela, ze s takovym muzem nedokazu byt...ted jednoho takoveho mam. Pred nejakou dobou jsem zacala strasne touzit po diteti, k tomu se pridal nesmirny strach, ze uz vzdycky zustanu sama a hlavne - bez deti, ktere povazuju za jediny smysl zivota. Takze ted jsem s muzem, ktery je sice hodny a chce rodinu, ale ja k nemu nic necitim. Je to takovy nouma, neni hezky ani chytry, je "jenom" hodny a ma me rad. Bohuzel uz jsem tak zoufala, ze uvazuju, jestli si ho nemam vzit, ze uz nikdo dalsi nebude, nebo alespon takovy ne, ktery by se mi libil...Myslim, ze muj strach je opravneny, kdyz jsem si nekolik let nedokazala najit partnera v mych idealnich letech, koho bych pak hledala po tricitce...a hlavne kde. Moznosti k seznameni mam minimalne - v praci same zeny, mam spoustu aktivit bokem - opet jenom same zeny. Do baru a na diskoteky me chodit nebavi a hlavne tam tezko clovek potka nekoho vhodneho pro zivot. Tak ted stojim na zivotni krizovatce a nevim, jakou cestou se vydat. Ikdyz tohle by byl asi namet na jinou diskuzi.

vtipálekobecný (St, 3. 5. 2006 - 12:05)

ale tak to je asi chyba někde v tobě,ne?!a jak píšeš,co děláš,že se umrtvuješ hektolitry vína,tak se chceš podobat Bridget Jonesové???:-Dpromiň,neznám nic trapnějšího,než ženskou středního věku,která se lituje,kňourá o vztazích a je to jediný námět pro řešení a strááášně ráda se v tom patlá...žij normálně a chovej se normálně a ten pravý chlap přijde...pokud jsi na tom tak,jak jsi,tak pochopitelně přitahuješ akorát ty nesprávné typy....tedy: můžeš si za to vše sama! jen a jen ty...

Petra (St, 3. 5. 2006 - 12:05)

Třeba ten 4. bude ten pravý:). Lepší takhle a zjistit to zavčasu, než pozdě, když už jsou děti apod. Ještě jsi docela mladá na to, abys házela flintu do žita. ON se teprv objeví. Někdo ho potká ve 20, někdo ve 40. Tak to je. Hlavní je změnit přístup k sobě samotné a mít se ráda(bez podmínek okolí a kritiky).

Reklama

Přidat komentář