Reklama

Ve třiceti sama

Emo, (Ne, 14. 6. 2009 - 10:06)

na co ty černé myšlenky.V 31 letech ještě není nic ztraceno,musíš tomu osudu trošku pomoct a ne se jen litovat.Víš,co je takových osamělých lidí v tvém věku.

Petřík. (Ne, 14. 6. 2009 - 09:06)

To: nela : Moc pěkný a přeji ti hodně štěstí.Emo taky tobě přeji aby Tě potkalo něco krásného.Vždyť jsi ještě celkem mladá. Neboj ono to příjde.

nela (Ne, 14. 6. 2009 - 08:06)

Emo, samozřejme že nejsi magor....:-) Každej má svůj životní příběh, každého "osud" zavane jiným směrem a každý potřebuje ve vztazích něco trošku jiného.
Tohle je můj příběh: Studovala jsem vysokou školu, která mě bavila a kluky jsem moc neřešila, říkala jsem si, že ten pravej se stejně někdy objeví. V pětadvaceti jsem se kolem sebe rozhlédla a zjistila, že všechny moje kamarádky vrstevnice jsou zadané nebo vdané a ten můj pravej pořád nikde. Párkrát jsem byla hodně platonicky zamilovaná, ale dotyčný se to nikdy nedozvěděl, protože když jsem ho blíž poznala, hrozně mě zklamal. Byla jsem vždycky hrozně nesmělá, ale nakonec jsem naštvala a řekla si, že jeden úlet mě nezabije. Kluk se na mě díval jak na svatej obrázek - byl ho hodně mladší, takový ucho, trošku frajírek, sotva po maturitě. Myslela jsem, že to mám pod kontrolou, že si užiju, otrkám se, konečně získám nějaké zkušenosti a pak půjdem každý svou cestou. Ale čím déle jsem s ním byla a poznávala jsem ho, zjišťovala jsem, že je to skvělej chlap, se stejnýma životníma hodnotama a velkou motivací a plány do života. Po pár letech společnýho života už dávno není ucho, frajírek nikdy nebyl a na vysokou se nedávno dostal. Předtím mi vždycky všichni říkali - máš na víc, jsi chytrá a hezká holka, najdi si nějakýho staršího doktora nebo inženýra na úrovni - a to mě hrozně brzdilo. Před žádným z takových chlapů jsem se nedokázala uvolnit, důvěřovat jim, jejich zkušenosti ve mě vzbuzovaly pocity méněcennosti....no a pak jsem udělala něco naprosto pro mé okolí šíleného a přitom to asi bylo to pravé. Taky jsem se bála přiznat, že v mých letech byl první, s kým jsem měla vztah, tak jsem si před ním dlouho hrála na zkušenou. Nakonec jsem mu to ale přesto řekla, a jeho reakce byla fantastická - dokonce byl rád a hrdej, že jsem si na něj počkala. Neboj se, každej má život ve svých rukou, zkus se víc uvolnit, udělat něco jiného než obvykle, hoď za hlavu všechny svá traumata, klidně se naštvi, když ti to pomůže. Prostě to chce trošku aktivity a pak to přijde samo. Držím ti palce.

ema (Ne, 14. 6. 2009 - 01:06)

pro úplnost byla velká láska ve třiadvaceti, ovšem pouze z mé strany, nikdo stejný nebyl ani před ním ani po něm, jsem magor že???

ema (Ne, 14. 6. 2009 - 01:06)

není moc horších věcí než být v jednatřiceti stále sama, bez zkušeností, to pak je začarovaný kruh myšlenek: až se to nějaký dozví tak uteče, nebo: nepřiznat, nebo: ...a to je lepší sem ani nepsat. Fandím těm kdo mají sílu to ustát, já - prý velmi atraktivní, s vš diplomem, skvělou prací, spoustou koníčků atd. na tohle fakt nemám ...škoda, bulím každý druhý den a co týden to vzdávám - ne život, ale pokus ráno se usmívat na lidi v metru a v práci, pokyvovat nad dětma kamarádek, nad jejich společnýma chatama, dovolenýma atd.

ema (Ne, 14. 6. 2009 - 01:06)

není moc horších věcí než být v jednatřiceti stále sama, bez zkušeností, to pak je začarovaný kruh myšlenek: až se to nějaký dozví tak uteče, nebo: nepřiznat, nebo: ...a to je lepší sem ani nepsat. Fandím těm kdo mají sílu to ustát, já - prý velmi atraktivní, s vš diplomem, skvělou prací, spoustou koníčků atd. na tohle fakt nemám ...škoda, bulím každý druhý den a co týden to vzdávám - ne život, ale pokus ráno se usmívat na lidi v metru a v práci, pokyvovat nad dětma kamarádek, nad jejich společnýma chatama, dovolenýma atd.

Také názor (Po, 20. 4. 2009 - 20:04)

Jani, děkuju za názor. Souhlasím.

Jsem z toho fakt špatná. Protože jinak jsem si dělala naději o trvalém hezkém vztahu.

I s tímto argumentem jsem vyšla: tedy,že děti musí mít vzor :-) ve smyslu, že je nelze nutit, aby si pravidelně čistily zuby, když dospělí na to kašlou.

Je to opravdu asi výchovou, jak říká Pavla.
Ještě mně k tomu napadá, jestli je v 35 svobodný - je možné, že to má svůj důvod...

Pavla (Po, 20. 4. 2009 - 14:04)

Tak ženy taky nejsou vždycky čistotné, aby to nepadalo jen na chlapy. Ale co je moc, je moc. Musí to mít zafixované už od malička, je to výchovou.

M. (Po, 20. 4. 2009 - 13:04)

Přečetla jsem si celou diskusi, a musím poznamenat že mám podobný zážitek jako /také názor/takže to zřejmě není až tak ojedinělé... S tím, že šlo o mladého 21ti letého kluka...S hygienou se taky nepřetrhl co se týkalo čištění zubů apod., sprchoval se sice denně ale přirození se evidentně vůbec nevěnoval takže orální sex ani náhodou, přišel ke mě po práci a strašně mu smrděly ponožky který nebyl schopnej si sundat a umejt nohy před tim než vlezl do pelechu...Bohužel i přes veškeré domluvy nic nezabíralo takže to dospělo k rozchodu asi po necelých 2 měsících.Škoda, jinak to byl docela fajn kluk.

Jana (Po, 20. 4. 2009 - 12:04)

Také názor: Proč mu říkáš, že netrváš na změně? Nechápu, to chceš být s takovým pr.. celý život? To si vaše děti taky nebudou čistit zuby atd? Mimochodem, jste spolu v začátku, takže časem objevíš ještě horší věci, třeba že trenky mění jednou za týden, ponožky taky a podobně, aby ses nedivila.

Měla bys přitvrdit a hlavně mu říct, že ty nejsi jeho bývalka. Abys nedopadla tak, že sex bude jednou za měsíc a líbání žádné, i to je možné. Zdrhej pryč, i ve tvém věku se dá najít vychovanější, slušnější chlap, nemusíš si k sobě vzít první čuně, které potkáš, věř tomu. Nebo prostě přitvrď a buď to ustojí nebo odejde. Ale s přístupem, že ti to v podstatě nevadí neuspěješ, nemyslím to zle.

T. (Po, 20. 4. 2009 - 09:04)

Hmmm...tak to je opravdu neuvěřitelný. Bohužel musím souhlasit s ostatními...rychle pryyyyyyyyyyyč!!!

Ano, těžké najít fajn člověka k sobě je v každém věku, ovšem toto je příliš vysoká cena. Jeho ex byla prase = ty se s tím musíš smířit taky? Ou jéééje...na toto asi diplomatické diskuze nezaberou, budeš muset přitvrdit...říct mu, že tohle nesneseš, ať se s tím chlapec popasuje dle svého...vždyť jde o ZÁKLADNÍ hyg. návyky!!!

Moc nechápu, proč už jsi to nezabalila dávno, ano, jsou věci, ve kterých se pro druhého změníš, ale tohle ... pochybuju!!!

Sama potkat něco takového...brrrrr...

Také názor (Ne, 19. 4. 2009 - 23:04)

Překvapilo mne, kolik názorů se sešlo na téma, které jsem začala a hlavně od mužů, čehož si vážím.
Děkuji za všechny postřehy.

Dnes jsem s přítelem na toto téma opět otevřeně pohovořila, po té, co jsem mu při návštěvě supermarketu nabídla, že mu koupím novou zubní pastu, s odůvodněním, že tu, kterou má doma, nelze používat. Avšak odpovědí mi bylo, že to má čas.
Zkusila jsem to tedy podruhé v příjemných podmínkách, jakmile vznikla vhodná příležitost. Kultivovaně a na rovinu. Bez pejorativních superlativů.
Dozvěděla jsem se od něj, že s bývalou partnerkou v tom problém neměl, neboť i ona si čistila zuby 2x týdně a povlečení měnila každé dva dny.
Co se týče intimního života, párkrát jsem se zmínila, jak bychom to mohli řešit (do kondomu, na prsa, bříško, zadeček, kapesníčky...), ale zůstalo to bez odezvy.

Vysvětlila jsem mu, že netrvám na tom, aby to měnil, nelze-li z jeho strany jinak, avšak dokážu si představit, do jakých rozměrů tento problém může narůst. Výsledkem by mohlo být, že jej nebudu líbat a nebudu mít zájem o milování s ním. Odpověděl, že to by nechtěl.
Jsem přiměřeně sexuálně aktivní a nikdy jsem neměla problém se milovat i denně, ale tady jsme na začátku a já prostě nemám chuť.
Jsem v rozpacích, protože má hodně kladných vlastností a až na tuto část jeho návyků nám to klape.
V mém věku je opravdu problém najít pohodového fajn člověka k sobě, viz názory předchozích přispěvatelů tohoto tématu.

Kay (Ne, 19. 4. 2009 - 13:04)

Souhlasím s Janou. A když se urazí, tak mu řekni, ať se svou hygienou pochlubí známým, jak to vidí. Tedy pokud to nejsou stejná prasa...

Ellen (Ne, 19. 4. 2009 - 13:04)

Tak tohle téma mě zaujalo, přestože třicet mi bylo před mnoha lety. Ten problém s hygienou řeší asi mnoho žen v mém věku, kdy zamilovanost je dávno pryč a rozvádět se už nemá cenu. Úplně si dovedu představit její pocity, já nejsem žádná chorobná uklízečka, ale chlap-prase mi hrozně vadí. Z toho důvodu bych navrhovala, aby spolu manželé bydleli jen dokud vychovávají děti, pak by stačilo se navštěvovat. Jen podotýkám, že ten můj v prvních letech byl fakt čistotnej, to negativní přišlo až věkem, takže ať si holka nemyslí... Nebo by musela začít s převýchovou první den, později to už nepůjde.
Chtěla jsem ale původně napsat, že mám kolegyni, která je ve třiceti sama, je bohatá, čistotná, studuje VŠ, je blondýna, ale je tak nenapravitelná cholerička bez špetky smyslu pro humor, že prostě o chlapa nezakopne. Nebo když, tak jen na vyspání.
Dneska to mají všichni v tomhle nějak těžší...

Jana (Ne, 19. 4. 2009 - 11:04)

Děláš i srandu? Tak s takovým prasetem bych nebyla ani minutu.

Chrápání (za to nemůže, dá se to řešit špunty do uší). TV a rádio současně (to je prkotina, s dospělým rozumným člověkem se domluvíš).

ALE! Čistit si zuby 2x týdně? To je vtip, ne? Normálně bych mu to řekla narovinu, že mi připadne jak prase, že se už malé děti učí čistit si zuby min. 2x denně!

Ejakulát do peřin? To nezná papírové kapesníky? Tak s takovou ať pere sám peřiny každý den.

A neumýt se po sexu a jít spát špinavý a upatlaný?

Buď to vzdej rovnou, protože je to hrůza nebo se to snaž změnit, ale ihned od začátku, dokud není pozdě, ať to pochopí, že chceš chlapa pouze se základními hygienickými návyky. Ale vzhledem k tomu, že jsi s ním ten měsíc dva, tak už je možná i pozdě.

Řekla bych mu to vše narovinu a buď se urazí (dost pravděpodobné) a rozejdete se nebo s tím bude něco dělat.

A kdyby odešel, tak tím lépe pro tebe. Občas nechápu co dokáží někteří snášet.

Návštěvník (Ne, 19. 4. 2009 - 08:04)

Tak upřímě, takové prase mít doma, tak se odstěhuju. A to jsem chlap.
Mimochodem moje domácnost, dokud jsem byl svobodný vypadala taky líp než teď, když mám ženu.

Jean-Claude-Van (So, 18. 4. 2009 - 23:04)

Co to máš za chlapa, tak to beru zpět,to vadí i mě a to jsem chlap.

Pajan (So, 18. 4. 2009 - 23:04)

Ženský, jste vy vůbec normální? Proč žijete s takovým prasetem? Buď ať dodržuje základní hygienická pravidla, nebo letí z baráku. Není to jedinej chlap na světě. Já bych se z něho fakt poblil ...

taky smutný (So, 18. 4. 2009 - 23:04)

Děvče,tohle nepředěláš.To je špatný model,navrhuji výměnu.Za pár let ho budeš nenávidět.On se kvůli Tobě v žádném případě nezmění,nevěř tomu.To nejsou maličkosti,ale pro vztah velmi závažné věci.Ani oddělené bydlení by nepomohlo,nikdy si ho totiž nebudeš vážit.

Také názor (So, 18. 4. 2009 - 22:04)

Jak čtu, je nás takových více.

Jani rozumím ti a s chutí jsem si přečetla tvůj názor. Mít velký byt, kde má každý partner svůj pokoj je varianta, která mi již také přišla na mysl.

Martine a ostatní - je to pravda. Ne každý je stavěný pro partnerský život. A je jenom dobře, když si to člověk uvědomí dříve, než se uvrtá do vztahu, ve kterém by následkem toho trpělo hned několik lidí a nejvíce děti.

Protože já jsem s přítelem velice krátce, nemohu zatím konstatovat nic hlubšího.
A J.C.V.Damme - zasmála jsem se. A žel ti musím trochu dát za pravdu, alespoň v mém případě.
Mně některé projevy mého přítele opravdu vadí. Ale je to tak, že se snažím dívat na ty pozitivní stránky a učím se tolerovat to, co je mi na obtíž.
Já to vidím tak, že to, co onen muž dělá, tak já nedělám a nedělal to ani můj předchozí přítel. Je to nové a s něčím se skutečně hůř srovnávám.
Když je to zde anonymní, tak si dovolím pootevřít vrátka a říci narovinu, co mi vadí:
- chrápání (budím se u toho i několikrát za noc a nad ránem)
- že musí být puštěná TV celý den a často současně i s rádiem, přičemž jedno nebo druhé jede o něco hlasitěji (raději vyvíjím činnost, nebo zapojuji mozkové buňky, než abych rušila své myšlenky randálem, jak já tomu říkám, navíc bych nechtěla, aby se děti učily od mala dívat jen na TV - prostě mi to vadí, ale není to nepřekonatelná záležitost)
- a teď opravdová nepříjemnost, přítel si čistí zuby maximálně 2x do týdne (a to ještě kdoví jestli, protože má doma zubní pastu, kterou nelze vymačkat, pro její ztuhlý obsah) Pak se s mužem, který má zahnědlý chrup a zmíněné návyky líbejte a dávejte si francouzáky..
- a další dost fatální záležitost, je cítit jeho přirození a to tak, že si nedovedu představit, dělat orální sex (který jsem mimochodem dělala vždy moc ráda a s radostí) K tomu se pojí další zvláštnost. Obsah po ejakulaci pouští do peřin nebo do prostěradla (neumím si představit,že bych povlečení kvůli tomu musela měnit denně/ob den/..či kolikrát. Jsem zvyklá v čistém a jsem ráda v čistém. Navrhovala jsem variantu, ať se udělá na mě, nebo že budeme mít po ruce kapesníčky.. bez úspěchu.
A další souvislost: po ejakulaci, kdy je přítel ulepený, často i zpocený, kdy má mokro na sobě, nohách, na chloupcích, .. se nejde umýt, nechá to zaschnout, a ráno by klidně zase bez umytí šel znovu na věc.
Nevím, jestli je chyba ve mně, ale já to mám tak, že se sprchuji denně a když je v dosahu možnost, tak vždy před stykem i po něm. Byla jsem na to zvyklá i u bývalého. :-( Jsem z toho smutná. Ráno tudíž nemám na sex náladu vůbec a upřímně řečeno - začínám se tomu trochu vyhýbat, když vím, co bude následovat.
- má doma špínu. Když chci vařit, musím si veškeré hrnce, nádobí, talíře i příbory umýt. Vím jak to funguje u svobodných mužů. Proto si nevšímám toho, jak má v uvozovkách "uklizeno" Mám v rodině svobodného muže, kterému je přes padesát a pro srovnání - jeho domácnost by mu mohla závidět leckerá žena. Ale přesto. Aspoň stolování by mohlo být čisté.

Nedokážu posoudit, jak by ve stejné situaci reagovali ostatní. Zkuste mi na to napsat váš názor. Já jej uvítám. Zatím jsem ve fázi, kdy sleduju, pozoruji i sebe a své reakce a učím se.

Mám takové přání - nechci svého partnera měnit, ale poznat jej takového jaký je a mít ho takového i ráda.

Reklama

Přidat komentář