nutkavá neuróza, obsese, OCD

nebudu proti určitě :)

napiš mi, když budeš mít náladu na [email protected]

přeju krásný večer

eva

A neboj se, ono se to fakt...Evi, ještě jednou děkuju. Moc si vážím toho, že mi věnuješ svůj čas a "povídáš" si se mnou o tom. Není nad to, když se o tomhle bavíš s někým, kdo to zná :)
Byla bych moc ráda, kdybychom si třeba občas napsaly mail, pokud samozřejmě nebudeš proti.
Zatím ti přeji hezký víkend s klidnou adventní nedělí.
Terka

Dobry den, jmenuji se petr a...Ahoj Petře,
myslím, že bys neměl otálet a měl bys navštívit psychiatra a psychologa. Pokud chceš, abys nemusel za sezení s psychologem platit, bylo by dobré, aby sis sehnal doporučení od praktického lékaře. Pokud nebudeš chtít, nemusíš se mu s ničím svěřovat. Řekni mu, že si prostě potřebuješ promluvit. I když chápu, že se cítíš trapně, není se za co stydět. Za tohle kompulzivní chování nemůžeš, trpí jím spousta lidí (stačí si projít tuto diskuzi, sama mám ocd). Jak psala Evča výše, zkus si přečíst něco od Praška (dá se stáhnout i v pdf z internetu).
Budu Ti držet palce, abys našel sílu svěřit se. Nejen, že Tě ocd pořádně trápí, navíc jde o typ, který Ti ubírá i spoustu času. Přeji Ti odvahu a sílu :)
Terka

Petre, to je uz rozvinuta OCD, s tim je treba jit k psychiatrovi. Ten ti pomuze.

Dobry den, jmenuji se petr a potreboval bych radu, myslim si ze trpim ocd. Jsem na internatu, je mne 16 let a celkem vyrazne mne to obtezuje. Bojim se aby me nevideli mi spoluzaci, abych se neztrapnil, ale kdyz to neudelam, dostavam se do silenych stavu. Tak napriklad musim mit peclive srovnane boty, kdyz si stelu, tak terba i petkrat skaldam sve pyzamo, obecne vsechny sve odevy skladam nekolikrat posobe, vsechno spojuji stim, ze kdyz to neudelam, stane se neco zleho mym blizkym nebo ve skole.Kdyz doma uklizim musi byt vse na svem miste, kdyz si umeju ruce vylestim celou koupelnu, aby na bateriich nebyly zadne skrvnky, priborove noze skladam tak aby byly ostrim na jednu stranu, vzdycky kdyz udelam neco zleho tak se biji pesti do celsti.Jednou to bylo tak moc ze jse mne udelali modriny. Vsechno obleceni mam poskladane v komincich, vsechny knizky musi byt poskladane od nejvetsi po nejmensi, kdyz po skole odlozim batoh musim srovnat jeho poutka, casto se vracim, jestli jsem zamknul, je-li v zamku nejakych dveri klic musim ho otocit do sikme polohy aby co nejvice smeroval na pravou stranu. Rozlisuji veci tak aby vse co se vztahuje k rodine bylo napravo a vse co se vztahuje ke mne bylo nalevo, takze je pro mne dulezitejsi prava strana, je toho strasna spousta a poji se to zevsim, bojim se to rict svym rodicum a vse delam tak aby mne nevideli uz vazne nevim, co mam delat.... dekuji za odp...

A neboj se, ono se to fakt poddá. Kdyby sis o tom někdy chtěla promluvit víc, tak klidně můžem - buď po emailu, nebo naživo.

Opatruj se!
Eva

Jsem ráda, že ti to alespoň trochu pomohlo. Když jsem začala tímhle trpět já, myslela jsem si, že jsem totální magor, že se teda půjdu udat na policii, protože se bojím, že někomu ublížím :) bylo to legrační, protože bych to nikdy neudělala, ale ten strach z té nejistoty, no bylo to pekelný. A do toho všeho přítel, který se snažil to chápat, ale samozřejmě ho nektěrý věci zraňovaly. A to byl první mezník, kdy jsem si řekla, že to nevzdám - že ty myšlenky nebudu řešit s ním, že si to odnesu na terapii. Jinak já taky nemám KBT terapeuta, ale je perfektní a rozhodně to nezesměšňuje. Pak mám taky skvělého psychiatra, se kterým se o tom taky můžu pobavit a rozhodně se před ním nemusím stydět cokoliv říct. Tyhle věci jsou prostě dalo by se říct běžný, jen pokud je člověk zdravý, tak se tomu zasměje a jede dál, ale pokud je citlivý a ještě v nějakém stresu... no, však víš sama, jak to je. Mně se to startovalo třeba když jsme se hádali s přítelem a nebo když jsem toho měla hodně v práci. Proto jediný co vím je, že člověk musí být hodně v klidu... Myslím si, že to překonat jde. Jsou dva způsoby - jednak zapracovat na svém sebevědomí - protože pokud jsi si jista sama sebou, tak tě tyhle myšlenky nemohou nějak vytočit, protože víš, kdo jsi a jaké je tvé místo a druhý způsob je ten, že se člověk nebude snažit ty věci potlačit, ale naopak s nimi bude - což je to nejtěžší, ale funguje to. Nejprve člověk cítí velkou úzkost, ale pak se to rozplyne.... Teri, přijmi tu nejsitotu. Však ať si tu je - ale ty sis vybrala. To je totiž asi nejlepší klíč k tomu všemu - volba je na tobě. Takže když jsem se třeba bála, že bych mohla být příteli nevěrná a sužovaly mě příšerné sexuální představy, které mi vůbec nebyly příjemné, tak jediný, co na to fungovalo, bylo, že jsem si vybrala - že chci být s přítelem, že nemám v povaze být promiskuitní, tak to tedy nemusím udělat. A když se to stane, no tak přijdu a o přítele a jede se dál. Paradoxně mi to pomohlo se těchto myšlenek zbavit...

Terko, přesně to, co...Evi děkuji, jsi zlatíčko. Pomáhá mi, když vím, že v tom nejsem sama. Taky se u mě vystřídalo více forem, ale tahle je nejsilnější a trvá už pěkně dlouho. Chodila jsem dva roky k psycholožce, ale nemělo to žádný význam. Teď hledám další, protože podzimní období je pro mě vždycky horší. Nejtěžší je, jak říkáš, sehnat dobrého terapeuta. Setkala jsem se se zlehčujícím přístupem i s přístupem dost povrchním. Máš pravdu v tom, že v ČR se o tomto problému moc nemluví. Byla jsem moc překvapená, když jsem na Tvou radu mrkla na zahraniční web a našla toho spoustu. Mám chuť založit stránky jen o tomto typu myšlenek, třeba bychom koukaly, kolik lidí by se našlo :)
Vidím, že toho máš taky spoustu. Jenže ono to někdy jinak nejde, že? :) Když jsem toho schopna, říkám si, že zaručeně musí být líp, protože aby bylo lépe, musí být někdy špatně. Myslím, že zklidnění by mohlo přijít, až se osamostatním a dodělám jednu školu, což mě čeká naštěstí už za chvíli.
Chci Ti moc poděkovat za Tvůj čas a povzbudivá slova. Po třech letech jsi mi pomohla najít něco bližšího k tématu. Když jsem se dívala na zahraniční weby, byla jsem štěstím bez sebe a na chvíli ze mě mé obavy spadly. Ale ony mršky byly za chvíli zpět.
Je neuvěřitelné, co sami sobě způsobujeme a jakou trýzeň může vyvolat jedna jediná myšlenka nebo představa. Bohužel pro lidi, kteří to nezažili, je to těžko pochopitelné. Tím je neodsuzuji, chápu je. Těžko si něco takového představovat.
Někdy bych si o tom ráda s někým do hloubky popovídala, ale bojím se s těmito myšlenkami někomu svěřovat..
Myslíš, že to člověk někdy překoná? Že to prostě skončí a šmitec? Děsí mě představa, že se s tím budu vyrovnávat a žít v tak šílené nejistotě celý život.
Moc Ti děkuji,
Terka

Terko, přesně to, co popisuješ, strach, že se jedná o skutečnou homosexualitu - to je jedním z příznaků ocd - na www.stuckindoorway mají teď nějaké výpadky, ale tyhle stránky ti fakt pomůžou, uvidíš, že se s tím potýká strašně moc lidí, akorát tady v čechách se o tom zas tak neví. Mě trápilo hodně věcí - jednak jsem se bála, že nemiluju přítele a že si to nalhávám, pak jsem se bála, že bych ho mohla podvést (a to jsem nikdy neudělala a ani to nemám v plánu, ale ten strach, to bylo šílený), pak se to přetransformovalo taky na HOCD a bála jsem se, že jsem na ženy, což by nevadilo, akorát jsem s tím vnitřně nesouhlasila, taky jsem měla stavy, kdy jsem se bála, že bych mohla ublížit nějakému dítěti, ačkoliv děti miluju, jak vidíš, je toho požehnaně :) ale dá se s tím něco dělat. Krom medikace je dobrý si případně ty nejhorší scénáře zapsat a prostě si je pak číst do omrzení - úzkost přestane působit. Problém totiž nejsou ty myšlenky, ale tvá úzkostná reakce, význam, kterým jim dáváš.
Terko, máš toho strašně moc naloženo - já jsem makala na plný úvazek, do toho dělala phdr., pak ještě odborná vědecká činnost, učení studentů ma VŠ, stresy z domova (měla jsem to dost podobný - výměna rolí s matkou - já jsem dělala v podstatě matku jí :), nakonec ten vysněný vztah a strach, že o něj přijdu, no člověk by se z toho po... :) není divu, že se to tak všechno rozjelo. Ale neboj, bude lépe! Zoloft je dobrý lék, na obsese rozhodně pomáhá, ale je to berle, nejlepší je ta KBT, akorát sehnat dobrýho terapeuta je dost náročný. Rozhodně doporučuju knížky od Praška, to je borec a o těchto věcech ví strašně moc. Terko, hlavně to nevzdávej! Budou Vánoce, bude pěkný čas:) hlavně hodně odpočívej, v tomto stavu není radno se přetahovat

Eva

Mám pocit,že to je v...nenapada mne nic, cobyste s tim mohla delat...snad jen tesit se z toho, ze vas manzel ma v sobe zdravy koren, neb si nevzal kopii sve maminky, ja myslim, ze nepredat podobna schemata dalsim generacim je jedine, co se z pozice snachy delat da.

Dobry den Terko,
Obsesivni...Kájo, užívám Zoloft, ale nemám pocit, že by mi nějak výrazně pomáhal. Jakými myšlenkami trpí sestra?
Evi, děkuji za odpověď a za webové stránky, určitě si je projdu. Myslela jsem, že s tímto typem myšlenek jsem asi jediná. Častokrát váhám i nad tím, jestli jde vůbec o myšlenky nebo o skutečnou homosexualitu, se kterou se neumím smířit. Bůh ví. Ale jak píšeš, je důležité být v pohodě. Mám vysledováno, že jakmile se více nocí nevyspím, jsem unavená, ve stresu, zhorší se to. Bydlím pořád s rodiči, kteří mezi sebou mají spoustu nevyřešených problémů. Odmalička je u nás doma velké dusno, myslím, že to mohl být spouštěcí faktor. Nikdy jsem se necítila pořádně v bezpečí a bez starostí. Zkusím více sportovat, děkuji za tip. Přiznávám, že jsem si toho na sebe vzala moc a to mi zřejmě nepřispívá. Dělám dvě VŠ, k tomu pracuji, snažím se snižovat napětí doma a dělat vrbu mamči.. Ale určitě se nechci vymlouvat na vlivy okolí.
Můžu se zeptat, jaké myšlenky trápí Tebe Evi? Byla bych mor ráda za další odpověď. Děkuji.

nejlepší na to je buď Citalopram a nebo Zoloft

Terko, je to dost obvyklá forma OC - doporučuju ti www.stuckindoorway.com - pokud umíš anglicky, tam jsou lidi s HOCD (homosexualní obsesivně kompulzivní porucha) a nejen s ní, taky s ROCD, POCD - je toho vskutku hodně. U mě tyhle věci začaly velkým stresem a rok s tím bojuju :) nejlepší je asi forma expozic (KBT terapie), být v pohodě...
chápu, že pro partnera to muselo být těžký, pro mého je to taky :) ale nevzdávám to, i když moje obsese je trochu jiná než tvoje. Beru taky léky, ale víc než to mi pomáhá pohyb a sport. Někdy je to lepší, jindy je to horší. Snad tě utěší, že nás je víc, než by si kdo myslel, jen se o tom nemluví. Sílu!

Dobry den Terko,
Obsesivni myslenky trapi i mou sestru. Muzu se zeptat jake AD uzivate? Dekuji.

Dobrý den,
obsesivními...Ještě dodávám, že jsem po celou dobu docházela k psychologovi a užívám antidepresiva.

Dobrý den,
obsesivními myšlenkami trpím už přes tři roky. Pamatuji si přesně na den, kdy toto peklo začalo. Listovala jsem časopisem a narazila jsem na článek s homosexuální tematikou. Od té doby se mé myšlenky rozjely tímto směrem a stále se jich nemůžu zbavit. Zažívám dny, kdy jsem zcela "v pohodě" a říkám si, že jde jen o myšlenky. Ovšem když to na mě přijde, jsem přesvědčená, že jsem lesba. Hledám na internetu a v literatuře vše možné k tomuto tématu a snažím se uklidnit, nebo paradoxně tyto myšlenky posílit. Tento druh obsesí není až tak obvyklý, proto bych byla moc ráda, kdyby se našel člověk, který si tímto prošel nebo prochází. Obsese mi narušovaly mé partnerství, myslím, že byly jedním z faktorů, proč jsme se s přítelem po šesti letech rozešli. Znáte to někdo?
Děkuji za Vaše odpovědi.

Dobry den,
Ma sestra (16let)ma OCD a pred mesicem ji psychiatr napsal Asentru. Ma 3 tablety denne, stavy se zlepsily avsak neustaly uplne..konroluje hlavne zamceni dveri, vodovodni kohoutky, odhlaseni ze s emailu, pocitac.Pocet kontrol a neunosny strach a obavy se v prubehu lecby Asentrou zlepsily avsak nevymizely. Mozna to chce delsi dobu?
Problemem jsou take vtirave negativni myslenky, ktere vyvolavaji strach a negativni emoce. Vetsinou bud, ze neco spatneho rekla ve skole spoluzackam apod. ci udelala ci rekla v minulosti. Ma u toho 'vidiny'...tim myslim, ze tu myslenku vidi a pak ma obavy zda to je myslenka nebo vzpominka (zda se to stalo). Dokaze si oduvodnit ze se to logicky nemohlo stat, ale uvolneni prijde jen male nebo zadne. Mate s tim nekdo prosim zkusenost? ODC trpi uz nekolik let, ale k psychiatrovi (i psychologovi) sla az v nedavne dobe, kdy se situace vyhrotila tragickou smrti nasi maminky. Velice si vasich nazoru a zkusenosti vazim. Dekuji

To ctu poprve ze u neurozy...Když má člověk halucinace a hlasy, tak se rozhodně o neurózu nejedná, ale jde o psychózu. Člověk totiž věří tomu, že něco vidí, slyší, teda spíš to fakt vidí a slyší. Neurotik se jen bojí, že bude mít halucinace a hlasy.

Ahoj vsem nemam zadny dotaz jen chci napsat muj pribeh a dodat nadeji vsem lidem trpicim nutkavou neurozou.V 18ti se me projevila neuroza tzv.panicka porucha tu me obvodni lekar lecil 5let diazepamem (nebrala jsem velke mnozstvi diazepamu 5mg kazdy 2.den prezto vznikla zavislost) pri tzv.abstacich se me projevila nutkava neuroza bylo to hrozne porad ty same myslenky dokola navic depresivni ke vsemu me bylo spatne,byla jsem paranoidni ovsem stale s nadhledem nad svou nemoci takze jsem vyhledala psychiatrickou pomoc.Pocatek lecby byl psychicky dost narocny,ale zvladla jsem to beru antidepresivum 1tbl denne uz temer rok a jsem uplne v poradku pristi rok me doktor chce lecbu ukoncit.Vse jsem zvladla bez terapii,bez hospitalizaci v lecebne a bez alkoholu timto chci rict lidicky i pri nejvetsi depresy nehazejte flintu do zita a hlavne se nebojte navstivit psychyatra zbavi vas toho utrpeni.

Ahoj jahodo, já k psychiatrovi chodím, dokonce i k psychologovi na psychoanalýzu a dokonce jsem i studentem psychologie, již jsem jednou AD brala, ale z jiných důvodů a přesto mě překvapuje, že po všech "zkušenostech" s hnusnýma myšlenkama a s terapií mě tohle tak sebralo. K psychiatrovi jsem šla hned,jak to na mě padlo, ale řekl mi, že jsem ve vývoji, a že to k dospívání patří a léky mi nedal. Za měsíc se to dost zhoršilo, teď už mám prášky, tak už se to dá, teď si říkám, že nechápu, jak jsem se něčeho takového mohla vlastně bát. A kolik ti je? A už jsi teda v pohodě?