Rakovina jater

Martino,vdana nejsem.To vse se stalo pred rokem.Tana o ktere pises je jina.S tou smrti souhlasim jen sem se s tim jeste nesmirila.

Hm, Táňo, ale Ty už jsi vdaná za jiného muže, jak píše na jiné diskuzi ... toto všechno už bylo, věnuj se svému muži a dítěti.
Moje matka má spolužačku a jí tak zemřel syn po transplantaci jater ... byl na vojně, tam se mu udělalo zle, do měsíce byl na transplantační listině, do dvou měs. ho operovali a pár dní na to také zemřel, měl 23 let! Vím, že je to šílené a že můj taťka už měl něco za sebou. Bohužel si osud nevybírá! Já jsem těžce onemocněla před 10 lety a nikdo z lékařů mně nepodal "ani hrnek vody", protože způsob léčby pro mě a i jiné nemocné doposud nenašli. Každý máme svůj osud a musíme se s ním poprat.

Tome, ano, to důstojné umírání je i pro mne dost velkým přáním, mému otci se to "podařilo" a jsem bohu, vesmíru či energiím kolem nás za to velmi vděčná.

Tana: znám několik lidí, kteří zemřeli v zápětí po operaci, kdy je tzv. otevřeli a zašili. Já to považuji za velký dar, když odmyslím tu tragedii, že zemřeli dříve, než je zvykem.
Nechci to moc rozebírat, ale mám 2 velká přání - když už nemoci, tak snesitelné a důstojnou smrt.

Martino,ja vim ze smrt pride kdykoliv ze musime byt pripraveni,ale kdyz zemre mlady clovek ktery ma vse predsebou...Ta jeho nemoc prisla strasne rychle.To ze mu bylo obcas spatne trvalo tak mesic pak se to zhorsilo a 15.12.jel do nemocnice.Nechapu kdyz mu delali spoustu vysetreni treba ct museli vedet ze ta operace nema smysl.A tou operaci mu skratili zivot jen ho otevreli a zavreli.Po te operaci mi zavolali a tohle mi rekli ze umira.Lezel na aru zapojeny na hadickach,vetsinu doby spal,ale kdyz se vzbudil tak sem ho hladila po vlasech a rikala vse je vporadku zlaticko jen musis spinkat a bys byl silny...nevim kde se ta sila ve me vzala ale dekuju za ni

Taňo,
jsi moc statečná! Nejvíc si ulevíš, když si popláčeš a pak se budeš snažit něčím zaměstnat či odreagovat se, Tvým trápením svému příteli totiž ŽIVOT NEVRÁTÍŠ!

Také jsem byla u svého taťky, když umíral na cirhózu jater, byl dokonce usměvavý, až neskutečné. Držela jsem ho za ruku a dělali jsme srandu. Je to sice síla, ale bylo to tak.

No a 23. 12. zase mému muži náhle zemřela před 9 lety maminka. O její smrti jsem se dověděla dřív než můj muž, tehdy jsem to psychicky nezvládla. Ale s mým taťkou už ano. Naučila jsem se připravovat na smrt, bohužel je to nutnost

tak to se omlouvam ale kdyz sem si to precetla moc me to udivilo a teprve tad sem si vsimla...jeste jednou omlouvam se

Tano, nelámej si hlavu tím kšeftováním, pisatel to adresoval Ludvíkovi (ne tobě) v předchozí zprávě. Už jen spojení slov "východní medicína" a "produkt" a "MLM" mi vyvolává nauseu (česky chce se mi zvracet).

nevim s cim muzu kseftovat kdyz zrovna ted mi neni dobre vzpomink me ubiji.co si zac ze mi pises takove veci jen sem chtela rict svuj pribeh

jsi odporný, kšeftařský idiot. Nepřeji nikomu nic zlého, ale alespoň nohu by sis zlomit mohl.

ted 22.12. to bude rok co zemrel muj pritel na rakovinu jatry.Doktori tvrdili ze bude vporadku ze u tak mladeho cloveka to neni mozne aby mel rakovinu.davidkovi bylo 23let.Operovali ho 21.12. a zemrel na druh den.Rekli mize se s tim uz nedalo nic delat ze byl prorostly vsude az k zaludku.Za jedinou vec jim dekuju a to ze me nechali u neho kdyz umiral byl to muj nejdelsi den a noc.

Zajímám se o Východní medicínu. Přivedly mě k ní zdravotní potíže manželky, při kterých si naši lékaři nevěděli rady a já jsem hledal alternativu léčení. Při tomto hledání jsem se prokousával různými metodami a prostředky a nyní mohu říci, že jsem konečně našel léčebné postupy, které jsou opravdu unikátní a vymykají se běžným a ze všech stran do nás

Tak jsem si tu přečetla, co všichni píšete, mám teď také v nemocnici jednu moc milou příbuznou, má rakovinu jater, tak jsem si myslela, že tu najdu trochu informací a snad i trochu povzbuzení. Jedná se o člověka, kterého mám moc ráda, je to žena s velkým Ž. Bohužel má rakovinu jeter, je už půl roku v nemocnici, teď museli přestat i s chemoterapií, protože to zdravotní stav nedovoluje. Pořád nemůžu uvěřit....nemůžu uvěřit tomu, že už to asi lepší nebude, stejně v koutku srdce stále věřím...Vám všem přeji hodně zdravíčka, dobré nervy a hlavně nepřestávejte věřit a buďte tomu svému nemocnému oporou, hodně štěstí.
Na závěr bych se přeci jen zeptala, pokud znáte někdo odpověď, napište mi sem prosím, když už má člověk metastázy, je pomoci, nebo ne? Děkuju

Je mi to moc líto, moje babička je taky nemocná a lékaři už 3 měsíce říkají různé diagnozy. Nejdřív to taky měl být žlučník, pak zánět slinivky, atd. V krvi ji objevili rakovinu a nemůžou najít, kde jí má. Je to šílený, protože ona nic netuší. Doktoři ji normálně pustili domů, protože nic nenašli. A tak jsme začali shánět pomoc sami. Strašně se bojím, že to bude rakovina slinivky anebo jater. Ta většinou neba dobrý konec. Za 3 měsíce zhubla asi 25 kilo,štěstí je že byla vždy silná a má co hubnout,taky nechce moc jíst ani pít.Vůbec netuším proč.Říká, že jí bolí břicho, občas mi skoro kolabuje pod rukama.Příští týden má jet na vyšetření do Olomouce, kde zjistí pravdu.Je to strašně psychicky náročné.

Martino, za takové a názory a přístup si Vás velmi vážím.
house

Si kráva

Marie,
Tvá kamarádka musí mít doma zajištěno alespoň tišení bolestí, ordinace léčby bolestí se stále ohánějí, jak jsou v tom dobré. To by mohl ale zajistit i PL, může také předepisovat narkotika v kapkách nebo v injekcích. Co se týká umírání - pokud člověk neodchází v nesnesitelných bolestech, nepotřebuje-li kyslík apod., tak to s maminkou musí zvládnout i její synové. Ty jako kamarádka je všechny podrž a popřípadě je pošli k PL na radu, jak to zvládnout. Můj taťka sice umíral v nemocnici, ale s námi nejbližšími i s mým tehdy 9-tiletým synem. I on to zvládl a byl tak malý. Prostě smrt při jedné návštěv v nemocnici přišla, my se jí nezalekli a byli jsme s taťkou až do konce - umíral ale bez krutých bolestí - na cirhózu jater.

Mirku, to jsou ohromně zajímavé věci co píšeš. Máš i nějakou praktickou radu pro laiky? Prevence, raní stadia rakoviny a pod.

I mojí kamarádce zjistili rakovinu jater, rakovinu krkavic, rakovinu okolo celé páteře až ke kyčlím. Jedná se o 54 letou ženu, která cca před 9 roky prodělal první fázi rakoviny a bylo jí vzato prso. Je to hrdinka, po chepoterapii jsem jezdily na kávu do restaurace avypadalo to, že se bestie nemoc zastavila. Nikoliv a nyní jí lékaři nechtějí ano do nemocnice, nechť zemře doma. Je to neco, co můj rozum nechce brát. To se ty nemocnice bojí procenta úmrtnosti, nebo jak? Má dva syny a bojí se, že před nimi bude umírat a já ji chápu ale naše zdravotnictví nikoliv.

Kamarádce zjistili rakovinu jater. Chtěl bych se zeptat, jaké jsou možnosti dárcovství a jaké jsou možnosti transplantace jater. Děkuji pokud mi někdo poradí.

Upřímnou soustrast, Leno. Tatínka už nebude nic těžce trápit. Můj taťka zemřel na cirhózu jater v 58 letech, co jsou mladá léta také. Manželovi zase zemřela maminka na plicní embólii v 51 letech.