Panic po dvacítce

Romario: vsadim se, ze podobnou studii urcite nekdo uverejnil i na tema "Muzi si podvedome vybiraji zeny s velkyma prsama" a jak se muzes presvedcit kazdy den kolem sebe, tak i ty s mensim poprsim jsou vdane a maji deti. Jak uz jsem psal, kazdemu se proste libi neco jineho.Kdyz si jeste prectes drivejsi prispevky v teto diskusi, tak je jich tu nekolik (od kluku i holek), v kterych pisi, ze ackoliv se nemaji fyzicky a postavou za co stydet, jeste se s nikym vazne neseznamili. Takze v tom to urcite neni.Vazne se nezdrzuj travenim casu s nekym, komu nejsi sympaticky (jako te zname v restauraci). Misto toho jsi se mezitim mohl seznamit s nekym, s kym by sis mel co rict. A vubec: nevalej se u pocitace a vyraz nekam ven. U sebe v obyvaku moc lidi nepotkas :-)

Německý odkaz už nemám k dispozici, takže poskytuji následující příspěvek:http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200005/so05a08a.aspRomario

to Lukas:To je zajímavý postřeh, co jsi mi naposledy vzkazoval, já zde na Doktorce uvedu výsledek jedné studie(jako hypertextový odkaz), která sledovala vazbu mezi výškou muže a jeho rodinným stavem (tuším, že je to v němčině.)Možná, že už jsem se svýma komplexama zde v této diskusní skupině už trapnej, ale prostě ten "haló-efekt" při seznamování lidí prostě existuje, já s tím negativní osobní zkušenosti. Jeden takový večer jsem to vyřešil pořádnou dávkou alkoholu(přesto si vše dodnes pamatuji do detailu), abych tu vnitřní zlost v sobě potlačil a nezpůsobil ještě nějakou ostudu v jedné restauraci.Ta slečna mi tenkrát otrávila celý večer jednou narážkou na moji výšku ještě navíc takovým podlým způsobem, podotýkám znala mne asi 10 minut přes jednou mou kamarádku.Raději už končím.Romario

Romario, chtel jsem ti to napsat uz davno, ale ted je asi ta nejlepsi chvile: na vysce fakt nezalezi. Ja sam mam prumernou vysku (a par kilo pres) a jsem na tom doted jako ty - sam. Kazdy holce se proste libi neco jinyho a nekterym se libi mensi kluci.Sam mam dva kamarady kolem tricitky. Oba maji urcite pod 170 (mozna i 165) a neco kolem 65kg. Ten prvni je blondak a holky na nej letely odjakziva, i kdyz jim rikal, ze pro nej jsou jen znamost na jednu noc. Druhy je takovy tissi, ted je uz asi 5 let zenaty, jeho zena je mozna o nejaky ten cm vyssi nez on a neni to zadna Twiggy. Docela bych si vsadil, ze byla jeho prvni vazna znamost. Ve vztahu nemaji zadne problemy, resi vse pragmaticky.Jeste bych dodal, ze oba dva kamaradi maji spise sportovni postavy (zadne velke svaly, ale taky zadne propadle hrudniky potazene kuzi. Proste sportovnejsi pevna tela).

to Magdalena:Ten problém s moji podprůměrnou výškou lze u mne označit jako komplex, který mi snižuje sebevědomí a s tím související potřebné odhodlání si hledat partnerku. Samozřejmě se snažím to na sobě nenechat znát, ale daří se mi jen částečně. Vím, že je to divné řešit takovéto problémy na prahu třicítky, ale je prostě tak.V každém případě díky za Tvůj názor se kterým se ztotožňuji.

Magdaleno, jsem rad, ze jsi nasla tohle forum, protoze to znamena, ze bude o dalsiho cloveka mene, ktery az doted trpel tim, ze je snad nenormalni. Vzdycky, kdyz to na me dolehne, tak si prectu vsechny prispevky z teto diskuse a hned je mi lepe. Pomohlo mi to take si ujasnit sve myslenky (ty analyzy ve smrsti prispevku z konce roku 2003 od Pavla, Pepy, Jany a dalsich, to je fakt sila - cisty vytazek toho, co se v nas skutecne odehrava). Urcite si to jeste nekdy precti znova cele. Objevis tam veci, ktere ti napoprve unikly a hodne dalsich ti zapadne vzajemne do sebe.To, co jsi udelala ve svych 20ti letech, byla hloupost. Anatomickeho panenstvi te to mozna zbavilo, ale tvoji touhu po dusevnim uspokojeni to nejenze nenaplnilo, ale jeste ti to ublizilo. Ted uz to vis a kdyby tenkrat existovalo toto forum, tak by sis mohla precist, ze to neni cesta k cili a nemusela jsi to zkouset. Pro nas je opravdu podstatny ten kvalitni vztah s duverou a milovanim, jak uz jsi pochopila po precteni predchozim prispevku. Kvalitniho partnera nepotkava clovek na kazdem rohu. Takovych potka jen par za zivot. A ty jsi ho stejne jako ostatni tady jeste proste nepotkala. Jak vidis, nejsi sama a neni to zas az tak neco nenormalniho.Jaro je pro nas takova dvousecna zbran. Vsude se vyroji spousty stastnych paru a my z toho mame jeste vetsi deprese. Na druhou stranu se venku take dele zdrzuji ve vetsim mnozstvi ti nezadani (a ted uz vis, ze je nas vice) a je to obecne doba casteji se venovat cinnostem na cerstvem vzduchu a spise tak potkat nekoho, kdo nas zaujme. Takze smele do toho, protoze tam nekde venku na tebe ten pravy uz urcite ceka, jen mu musis dat prilezitost, aby te potkal! A kdyz se na nej jeste usmejes, tak uvidis, jak bude vsechno najednou jednoduchy.Jestli to snad nevyjde toto jaro, tak se vazne nemusis bat, ze stravis zbytek zivota o samote. V pristich letech te ceka tolik zmen (konec skoly, prestehovani do jineho mesta, nastup do prvni prace, prestup do druhe prace atd.) pri kterych potkas tolik lidi, ze nakonec mozna budes jeste muset vybirat mezi nekolika kvalitnimi partnery.Hodne stesti preje Lukas (30)P.S. Kdyz nechas priste svou adresu (urcite mas nejakou na freemailovem serveru), tak se ti i soukrome urcite ozve nekolik lidi.P.P.S. Chtel bych byt tak mlady jako ty. Hned by mi bylo veseleji.

To je nahodou moc pěkný.A velmi neobvykle.

Kdyz tak chodim po ulici, mam dojem, ze vsichni mladi, kazdy clovek,zije v paru.Jen ja ne.Mam z toho pekny deprese.Kdyz jsem dnes poprve otevrela toto tema,uvedomila jsem si, ze nas, tech!zbloudilych, nesmelych dusi" neni az tak malo.Mozna jsem uz paranoidni.Vsude kam se podivam, at uz na fakulte, po meste, v kavarne, vsude vidim pary a ja se citim divne, protoze bych podle soucasne kultury mela byt alespon zadana.Je mi 25.Je pravda, ze vubec nejde o zadny panictvi..., ale kazdy hledy potencialni vztah.Kdyby slo jen o sex, zaplatil by si prostituta..., jak uz tu nekdo psal. V 19nebo20 jsem mela komplex z toho, ze jsem panna, tak jsem odpovedela na inzerat.Byl to naprosto ohavny kluk a hlavne mel uplne pritomele nazory.Rekla jsem mu, ze se s nim chci vyspat.Bylo to hrozne.Dlouho jsem to rozdychavala.Po tomto incidentu jsem se mu zapirala...a bylo to. Slo mi o jedine-rici, ze uz nejsem panna.Udelala jsem to ze zoufalstvi.Kdyz si na to vzpomenu, chce se mi zvracet.Jelikoz se chci seznamit nejak normalne, coz asi tusim, ze se mi nikdy nepodari, tak budu muset nest svou osamocenost do konce zivota.Super perspektiva.Jo,jeste.Romanio,co mas s tou tvoji vyskou?Vzdyt nejsi malý.Jsou mnohem dulezitejsi aspekty osobnosti a to ,co muzes holce dat a co si vzajemne vytvorite ve vztahu, nez nejaka vyska.Tak se mejte a heslo-zakladame kvalitni vztahy.Magdalena

Co se tyka toho, jestli snad Honza neni skryte na kluky, tak myslim, ze z tech jeho nekolika prispevku tady je jasne, ze vazne neni.Za sebe muzu rict, ze jsem na tom stejne. S dostupnymi strankama nejruznejsich obrazku a videi na Internetu uz bych si urcite vsiml, ze me zajima neco jineho nez pekne holky :-)

Vel, ja ti musim oponovat. Tady se podle me vazne sesli lidi, pro ktere jakekoliv intimnosti jsou natolik soukroma zalezitost, ze je jsou schopni provozovat jen s clovekem, ktereho miluji (a to je neco vic, nez ze se jim jenom fyzicky libi), protoze jen u takoveho partnera se dokazi uplne otevrit a uvolnit. Navic je to casto spojene s tim, ze jsme spise takovi nesmelejsi, uzavrenejsi, takze i to seznamovani a poznavani trva relativne dlouho.Slovy "jakekoliv intimnosti" myslim cokoliv od treba "vsechno, jen ne se dotykat", pres "dotykat ano, ale oral uz ne" az po "vsechno krome styku". Ta hranice je u kazdeho jina, jak se muzes presvedcit z prispevku drive.Co se tyka hormonu, tak tem clovek proste neporuci. Takze snad za kluky muzu rict, ze to resi "standardnim" zpusobem :-)Jinak verim, ze je spousta lidi, kteri k provozovani sexu nepotrebuji k druhemu citit citove vubec nic a presto jim prinese uspokojeni.Tolik muj nazor. Absolutne ho nechci nikomu vnucovat a uz vubec netvrdim, ze je to ten jediny spravny. Jine nazory uvitam.

Naprosto me fascinuje jak (skoro)vsichni si hraji slovickama a pritom kazdemu jde o ten sex a lituje, ze tim nezacal co mozna nejdrive. Honzo, treba jsi na kluky a kvuli tomu jsi jeste "panic" jinak hormony uz davno by se samy ozvaly nebo onanujes tak zdarne, ze naprosto ti staci coz taky neni spatne:-)

Ahoj Honzo a ostatní :-)jsem taky zastáncem názoru "není kam spěchat" a "není třeba se trápit, vyvrbí se to samo"Já jsem poměrně dlouho onanovala (což občas dělám stále :-) - i když mě velmi vzrušovala představa sexu a všeho kolem, prostě jsem s nikým navážno nechodila. Kolem 17 jsem získávala první erotické zkušenosti (nebyl to přímo pohl. styk, ale bylo to moc hezké a něžné), v čemž jsem pokračovala i na výšce. Mí partneři obvykle chtěli víc, ale já se na to ještě necítila. Přesto jsem vždy byla maximálně uspokojena jinými způsoby(stejně jako partneři dle jejich slov :-), šlo spíš o to, že se nad tím podivili, ale respektovali to. O panenství jsem přišla v 21 - hlavně proto, že na mě můj kluk naléhal a přestože se mi to fyzicky líbilo, psychicky jsem se "zablokovala" (jak jsem správně vytušila šlo mu totiž jen o "to"). Teď je mi 25, přítele (se vším všudy :-) jsem měla ještě dva - můj současný je tedy třetí, s kterým jsem spala a až teď si pohl. styk začínám opravdu vychutnávat a nebojím se přitom uspokojovat sama (dřív jsem měla pocit, že jsem divná, jestliže nemám orgasmus, když mám penis uvnitř, ale holt je pro mě klitoris důležitější :-). No prostě, myslím, že všechno přijde samo, když má, rozhodně v tom nevidím žádnou tragedii a ani bych od odpanicování a odpanenstvování nečekala nic extra - někdy je to super zážitek hned napoprvé, ale někdy taky napopáté...Tak vám všem hezký den a příjemné zážitky :-)

Ahoj Honzo!Takovych kluku jako Ty si moc vazim. Mas pravdu, prijit o panictvi neni v dnesni dobe problem. Spis naopak:-)Tahne mi na 23 a jsem taky panna. Sexualní zazitky sice mam,ale i kdyz to byli kluci "sikovni" a vedeli co a jak, ten chvilkovi prijemny fyzicky pocit za to nestal, protoze vnitrne jsem se citila hrozne. Chci neco takoveho zazit, az s nekym koho budu milovat, bez ohledu na to, jak dlouho to bude trvat.Natlak je sice silny, ale odmitam byt sama ze sebe nestastna, kvuli tomu, abych vic zapadla do beznych meritek.

Časopisy pro ženy můžeme z hlediska orientace rozdělit do čtyř skupin

No me je uz 26 a jsem porad panic. Zkratka se mi nepodarilo najit jeste tu pravou... a jsem z toho pekne stresovan.

Lukasovy:Ale nee!Já potkávám hochy, kteří se mi líbí..téměř denně bych si v davu vybrala(to je ale jen potkání, tady násměvy nezaberou:-).Ve škole taky mám, asi dva, ale ty téměř nepotkám..a když směji se, to ano...ale...Možná kdybych věděla, že skutečně chci, oslovím jej sama...ale dopředu nevím, jestli mi to za to "stojí", tak nic.Třeba za dalších pár let někdo osloví i mě:-))

To Salamandra: Vazne jsi za ten rok nepotkala ani jednoho kluka, ktery by se ti libil? Tomu se mi nechce verit. Az ho zase potkas, tak se na nej pokazde hezky usmej. Jestli se mu taky libis, tak drive nebo pozdeji te oslovi i ten nejnesmelejsi (povazuju se za dost nesmeleho, ale kdyby se na me holka, co se mi libi, usmala pokazde, kdyz bych ji potkal, tak bych se jednoho dne taky premohl a neco ji rekl). A ve 22 skutecne neni duvod se bat, ze uz nikoho nepotkas. Tady jsou i lidi o skoro 10 let starsi (jako treba ja a na me se vazne nikdo neusmeje :-(.Pro povzbuzeni si precti prispevek z 5.3.2004 v rubrice "Strach ze sexu".

Zdrvím vás všechny!Dlouho jsem se na tuto diskuzi nedívala, ale vše je stejné,podobné:-)U mě je též vše stejné:-)Jen s tím rozdílem, že vím o 2 klucích, kteří by měli zájem..jenže já ne..Výběr ze 2 není výběrem:-)Takže to určitě neznamená, že jsem vybíravá...taky frekvence "výběru" se pohybuje v řádu let:-(Zjišťuji nemilou skutečnost: čím dál tím více mi vyhovuje být sama...jistě, mám chuť neustále někde courat, ale když enní s kým, tak si zvykám:-(Až mi to přijde "lepší".Sama chodit po klubech apod.mě nelaká.Nu, co dodat...přeji vám pozitivní změny ve soukromém životě a dobrou náladu!:-)Alespoň už bude jaro:-))A sobě bych si přála dodat více odvahy:-)

No, "mladsi partner" zrovna ne, to jeste asi neni zaindexovane ve vyhledavaci a ja tomu zatim nechtel venovat tolik casu, takze jsem se spokojil s rubrikama "starsi partner" a "herbalife" :-)P.S. S tou navstevou Brna to tak zhave v nejblizsi dobe nebude.

Moniko, vidis, ja Ti budu oponovat.Pro nas to tenkrat bylo pro oba poprve (a nebyli jsme zadni zajochove, bylo nam 21) a nahodou to bylo prima. Nemelo to sice nic spolecneho s nejakym vybuchem vasne (vybuchovali jsme leda tak smichy kdyz to ani po trech hodinach neslo), ale kdyz se to povedlo, byli jsme spokojeny, na vybrusovani techniky je vzdycky casu dost:-)Radi na to vzpominame a jeste dnes se tomu smejeme.