Panic po dvacítce

Marku, ujel vic lidem, taky jsem zustal na nastupisti :-). Ale to je zivot - pocet mist ve vlaku je striktne omezen, vsichni se tam holt nevejdeme :-)

To je právě to,že sytý hladovému nevěří. Staré ale pravdivé přísloví. Ti kluci mají na holky štěstí a je proně těžko pochopitelné,že existuje někdo kdo prostě takové štěstí nemá. Potom na něj narážejí jestli třeba není buzerant a podobně. Prostě to nikdy nemohou pochopit v jaké jsme situaci. To že člověk po neustálém odmítání zatrpkne je normální. Prostě jsem nikdy nebyl,nejsem a ani nikdy nebudu sexuální idol dívek,s tím jsem plně smířen,tak jako s neustálým odmítáním. Pak se naskýtá otázka,zdali to má ještě smysl se vúbec o něco dalšího pokoušet. Ovšem člověk by měl bojovat. Jenže jak zde bylo řečeno,roky letí a mě ten pomyslný vlak ujel už hodně dávno. To je věc která mě nejvíc trápí,ale zároveň sní nelze už vúbec nic udělat,i když bych velice rád.

Marku, je to pohadka s primesi naivity a provokace - vsimni si, ze to rikaji ti, co bud o zensky nikdy nemeli nouzi nebo ty, kterym ta zenska sama tak nej ak pritancila do naruce. Je to podobna vec, kterou trpi TakyRoman nebo Jira, ktery se ridi podle "takhle se to deje mne, tudiz se to tak deje kazdymu" - jinymi slovy, jsou uplne mimo. Ale nic ve zlym (fakt), po takovych lidech tezko chtit, aby byt jen pripustili, ze realita je uplne jinde, nedejboze aby to zacali chapat. Vzpomenme na Jirovy naivni reci o tom, ze je normalni aby se na kluka usmivaly holky nebo ze kdyz mate kamaradku, je asi tak 99% sance, ze o vas ma zajem a chce se s vama vyspat. Ty lidi zijou v uplne jinym vesmiru.

Ve skupine 20-35 je vubec jackpot trefit na nezadanou a nemusi byt nutne atraktivni, to jen zvysuje pocet zajemcu. Je to jak hledat jehlu v kupce sena :-)
Ted me tak napada, ze ja vlastne neznam vubec zadnou nezadanou zenskou, snad akorat moji sestru (to proto, ze byla dlouho mimo republiku, ale ted je par dni doma a uz se pry zase s nekym schazi, takze "everything's back to normal" :-)

Michaeli ta citace s toho románu je skutečná pravda. Jinak taky mám pocit,že všechny ženský jsou zadaný. A kecy v podobě,že na každeho nějaká čeká,to je opravdu jenom pohádka.

Omlouvám se, nějak se mi to seklo.

Michael: Dva muži s potenciálním zájmem, tak to jsi mě opravdu rozesmál(nic ve zlim), ale to číslo bych několikanásobně zvýšil a pak se možná budeme blýžit realitě, tedy mám na mysli tu skupinu atraktivních žen 20-35 o které se bavíme. Skutečně neznám mnoho žen téhle skupiny, které by nebyly zadané.

Michael: Dva muži s potenciálním zájmem, tak to jsi mě opravdu rozesmál(nic ve zlim), ale to číslo bych několikanásobně zvýšil a pak se možná budeme blýžit realitě, tedy mám na mysli tu skupinu atraktivních žen 20-35 o které se bavíme. Skutečně neznám mnoho žen téhle skupiny, které by nebyly zadané.

Michael: Dva muži s potenciálním zájmem, tak to jsi mě opravdu rozesmál(nic ve zlim), ale to číslo bych několikanásobně zvýšil a pak se možná budeme blýžit realitě, tedy mám na mysli tu skupinu atraktivních žen 20-35 o které se bavíme. Skutečně neznám mnoho žen téhle skupiny, které by nebyly zadané.

Romane, jen tak na okraj, jak jsi přemítal, o čem se tam píše (nepíše) dál, tak on tomu Rafaelovi doporučuje dát se na dráhu zabijáka a pořídí mu řeznický nůž. Myslím, že zrovna tobě by se ta knížka líbila, ukázku najdeš na http://www.iliteratura.cz/clanek.asp?polozkaID=16729 .
Františku, osob ženského pohlaví je sice po cca 20 roku věku nominálně víc než mužského, ale o tak nějak přitažlivé ženy mezi 20 - 35 lety se ucházejí muži mezi cca 20 - 55 lety (z jakýchkoli důvodů a v různé intenzitě - ženatí hledající milenku, machové sbírající skalpy atd.), takže na jednu takovou samičku připadají alespoň dva muži s potenciálním zájmem. To měl možná na mysli Roman.

A co se tyce malovani si my tragicky budoucnosti, v tom jsou zbehly spis my rodice nez ja :-). Ja se to zatim neresit co to jen jde, ale oni asi vic a vic vidi, ze se to kompletne se*e (chapu, ze touha po vnoucatech je vec velmi silna).

"Pokud se na někoho ale usměje štěstí ..." - ja vedel, ze v tom bude nejakej hacek :-) (tohle je spis poradnej hak na vytahovani velryb z more)
"Představ si situaci, že si někoho nakonec najdeš ..." - neni to jednoduchy, to ti teda reknu :-)

Ach jo, pitoma nemoc, ani napit se nemuzu jeste tak mesic dva. Nerikam se ozrat jako hovado, to neni muj styl, ale sklenka nebo dve (nebo nekdy vyjimecne i tri :-) vina, to se hned s zivotem pere lip :-). Bude to muset spravit poradna naloz neceho kytarovyho, az mi z toho hlava bude brnet :-).

Já to zažil, Romane, takže představu mám. A i proto můžu ze své zkušenosti vyvrátit tvrzení Michaela, že existuje ona určitá pomyslná hranice.. Všechno to záleží na štěstí a hlavně na přístupu dotyčného klučiny (holčiny). Jestli někdo podléhá frustracím a utápí se v tom svém neštěstí, má slušný náběh na to zmíněné zahořknutí a případně být v šedesáti nesnesitelný, neukojený a zlý dědek (babka) :-) Pokud se na někoho ale usměje štěstí a má přitom pozitivní myšlení, tak bude vědět i v pětatřiceti, co má dělat (něco jako "normální" člověk je totiž hrozně zavádějící a iluzorní pojem, takže bych ho vůbec nebral do úvahy). Pokud jde o ten přístup: Představ si situaci, že si někoho nakonec najdeš, ale ta frustrace ti přesto zůstane (prostě ze setrvačnosti - návyky se těžko mění). To by vám to pak stejně dlouho nevydrželo. Ono utěšování, že na každého jednou dojde, protože někde nějaká určitě čeká, je sice zbytečné a hloupé, ale malování si tragické budoucnosti, že mi definitivně ujel vlak, není o nic moudřejší. A mimochodem...: Ženských je víc než chlapů... Celosvětově i u nás v naší malé milé vlasti.

Michaeli, to byl ten nejdefinitivnejsi a nejtrefnejsi popis stavu, kterej jsem kdy cetl :-). Na druhou stranu se tam nikde nepise o zbrani posledni - a to sice vztazich z rozumu, pro penize apod. Tam jeste je porad sance, ze uspejeme.

"Na kazdeho nekde nejaka ceka" je ta nejvetsi blbost, kterou slychavam. Nevim, jestli se ty lidi co to tvrdi pokousi lhat sobe nebo nam, kdyz je jasny, ze tomu nikdo neveri.

Ja si myslim, ze:
a) charisma je opravdu vrozena vec, nejde ziskat ani ho ztratit
b) presne jak rika Marek, lehko se radi, ale kdo to nikdy nezazil, nema ani mlhavou predstavu jaky to je

Marku, ono je to blby, ale je to presne tim, co jsem tu psal driv. Jak je zenskych min nez chlapu, tak si prirozene vybiraji a my jsme ten prebytecnej zbytek pod hranici jejich rozlisovaci schopnosti. Tak to bylo, je a bude. Drsna pravda se rika tezce a jeste hur se prijima, ale nic jinyho nam nezbyde.

Rozhodl jsem se ještě do diskuze přispět, k čemuž mě přimělo, že jsem včera listoval románem od Houellebecqa Rozšíření bitevního pole. V jedné scéně říká hlavní postava svému příteli, osmadvacetiletému panicovi Rafaelovi, jenž právě zažil x-té odmítnutí od dívky, toto: "To víš že je to v prdeli. Už dlouho, od samého prvopočátku je to v prdeli. Nikdy, Rafaeli, nikdy nebudeš představovat erotický sen mladých dívek. Musíš se s tím smířit; to není nic pro tebe. Kromě toho už je příliš pozdě. Sexuální neúspěchy, které jsi, Rafaeli, od dětství poznal, frustrace, která tě provází od tvých třinácti let, to vše v tobě zanechá nesmazatelnou stopu. I za předpokladu, že bys napříště mohl poznat nějakou ženu

Robyno ono se to lehce řekne,nebuť frustrovaný. Jenže když je člověk už mnoho let sám tak už tam nějaká frustrace určitě je. Potom už přichází určitý stav smíření,rezignace. Pořád přemýšlíš kde je ta chyba a proč. Jinak by mě taky zajímalo jak získat charisma,protože si myslím,že to získat nejde. To už má každý v sobě,někdo víc někdo hodně málo.

ahojky vsem,
neprispivala jsem, protoze jaksi nebylo na co reagovat:-). Uplne snad ve vsem souhlasim s Elou, co tady psala.
Opravdu nema cenu se frustrovat tim, ze nikoho nemam, kazdy rano se probudit a mit prvni myslenku na to, ze porad jsem sam. Na druhou stranu, kdyz se nabizi nejaka moznost seznameni, tak do toho jit. Nedelat uplne mrtvyho brouka:-).Ale to uz tady padlo nekolikrat urcite.
Jinak to se ziskanim charizma by me docela zajimalo. A mozna nejen me.

Přesně tak Romane. Člověk by si měl vážit toho co má. Radovat se s maličkostí. Prostě buďme rádi,že jsme rádi. Jsou lidé kteří jsou na tom daleko húř,přesto mají optimismu na rozdávání.