Panic po dvacítce

Roman: To vim, že neni jediná, ale když tohle neni,tak můžeš vypadat jakkoliv a je ti to stejně na nic a sebevědomí jde taky do háje, když nejsi společenskej a vtipnej. Proto často pochybuju, jestli vůbec má cenu se o nějakou pokoušet.

Zakladni pozadovana vlastnost :-))
Ale jo, asi je, ale ne jedina, vis? :-)

A ze se nejlip maji hezky holky kolem 20, bylo to nekdy jinak? Pravda svata.

To já ani vtipy dělat neumim, teď si asi řikáte jak někdo takovej si vůbec může dovolit, mít zájem o holky, když smysl pro humor je základní požadovaná vlastnost u kluka. Někdo je takovej a druhej makovej, nejlíp se maj hezký mladý holky kolem 20, o ty byl, je a bude zájem vždycky, ty se snažit nemusej. To se divim Romane, že Ty jako vtipálek máš takovýhle výsledky, z praxe vim, že vtipálci jsou nejžádanější.

A jeste jinak (jejda za chvili me tu nekdo narkne z tapetovani) - jestli se jako vyrovnanost da brat to, ze jsem podobny veci absolutne neresil (vlastne celou dobu az rekneme do rok zpatky?) a veselost jako to, ze jsem nikdy nezkazil srandu, delal vtipy a dokazal pobavit celou spolecnost. Tak jsem vlastne dosahnul toho samyho, ovsem s jednim drobnym rozdilem - naprosto odlisnym vysledkem :-)

Elo, ja to nemyslim ironicky, ani nijak spatne, rikala jsi, ze jsi zvykla ze s tebou lidi jednaji narovinu, tak rikam, jak to vidim. Ty jsi zlomila svy pochybnosti o sobe (a v navaznosti na to i smulu pri hledani partnera) tim, ze sis nasla partnera. Ktery te mel rad a libila ses mu (to uz tak byva, ja vim, jenom jsem to napsal aby to bylo kompletni :-).
Tedy tve reseni: chcete ziskat sebevedomi, ktere pomuze pri hledani holky? Najdete si holku. Ehmmmmmmm..... OK.
Trosku to pripomina debatu o tom, jestli bylo prvni vejce nebo slepice nebo ten vtip z obchodu:
Zakaznik: "A jak se to otevira?"
Prodavac: "Nebojte, navod je uvnitr."

Jiro, to je trochu problem, ja na lide.cz profil mam, ale ne anonymni jako ty. Je to plnohodnotnej profil se vsim vsudy (jmeno, adresa, fotky, icq), s tim se mi tam nechce. Ma cenu si na ten chat zakladat dummy-profil?

Jiri, muzu jen hadat, ale skoro bych vsadil svou jednu mesicni vyplatu na to, ze to v naprosty vetsine pripadu to bylo tak, ze toho dotycnyho sbalila nejak holka. Vyvratte mi to, jestli se mylim.
Elo, diky za ten dlouhej soupis, zajimavy cteni, v podstate se s tim da souhlasit, ale je tu par pripominek - jestli se po tobe kluci otaceli (a je jedno jestli s vidinou letniho romanku nebo ne), jednoznacne existuje skupina lidi, kterym se libis (a to sakra cloveku pomuze, to si dovedu (ciste teoreticky samozrejme :-) predstavit). A nejvetsi krok byl ... ze jsi jako holka sbalila kluka, kterej se ti moc nelibil, ale mel o tebe zajem? WOW, nic ve zlym, ale nejen, ze obracene to je mnohem tezsi (ja nevim cim to je, ale holka proste kluka sbali skoro vzdycky, kdezto obracene to funguje jen velmi spatne), ale hlavne - kdyz jsem tu neco podobnyho navrhoval ja, sneslo se na mou hlavu spousta vycitek jak jsem nemoralni, sobeckej, vypocitavej a kdovico jeste. Ale napsany to bylo pekne a melo to myslenku, se kterou se da souhlasit - jenom by me zajimalo, jak moc bys tu svou vyrovnanost a veselost ziskala, kdybys zazila cely zivot jen odmitani (nekdy i posmech) a prehlizeni. Ciste teoreticky.

Ze bych to taky zkusil sepsat? Ale jen velmi zkracene:
ZAKLADKA - fakt si nepamatuju :-)
STREDNI SKOLA - mam par kamosu, jinak postoj tridy ke mne neutralni, v par pripadech negativni. Jsem trochu utaplej typ, ale spis v tom, ze nemam chut se do niceho michat, naznaky konfliktu ignoruju. Tridni pretty-boy si ze me porad delal srandu, az to zacalo prechazet ve fyzicky napadani. Vyzval jsem ho na ferovku, porazil ho (skody - ja: natrzeny tricko, trochu oteklej oblicej; on: prerazenej nos, otres mozku) a ziskal si tak nejak respekt (neco ve smyslu "kdyz na to prijde, dokaze si sjednat poradek"). Uz jsem nebyl ten utaplej. V ty dobe jsem taky zacal delat vtipy na vsechny a vsechno (ano, me nevyjimaje :-). zajem holek o me = 0 (ale neresil jsem to).
VYSOKA - ciste technicky zalozena (takze kluci), na koleji taky sami kluci. Vychazim s vetsinou v pohode, hlaskuju porad :-). Kdyz se nekam slo a byly tam holky: zajem o me = 0 (ale tak nejak jsem to porad neresil).
PRACE - sehnal jsem si dobrou praci a bydlel se spolubydlicima. Vcelku jsme vychazeli, pohoda. Hlasim casem trochu vic :-). Kdykoliv jsme nekam sli, kde byly holky: zajem o me = 0 (zacal jsem trochu resit, ale nic velkyho).
Pretocime to dopredu na 25 let:
Jedna holka o me ma zajem! Ale ne, byl to jen chvilkovej rozmar... no nic, jde se dal.
26 let: Nejaka holka ma o me zajem! Ale ne, jen kdyz je pripita a povazuje me za menecennyho kluka, kteryho ma jako jistotu... no nic, jde se dal.
A TRADA! Jsem tady :-) Bylo to trochu kratsi, ale zase tam toho neni tolik co rekapitulovat.

Ahoj lidi,
já nevím, jak vy, ale mě tenhle způsob diskuse děsně nevyhovuje a přijde mi dost nepřehledný a zmatený. Nevím, jaké máte zkušenosti, ale já rád diskutuji na diskusních fórech Lidé.cz, tak jsme tam založil místnost stejného jména budu rád, přispějete-li tam i vy.
Výhodu je to, že se dá reagovat přesně na ten dotyčný komentář, snadněji se listuje v historii a navíc má každý svůj profil, takže se nemůže stát, že tu za vás pod vaším jménem píše někdo jiný a dělá vám ostudu.
Tak buďte tak laskaví a přijďte se alespoň podívat :-)
http://forum.lide.cz/forum.fcgi?akce=forum_data&auth=&forum_ID=74050

Docela by mě zajímalo, jak se ti, co do 25 let nikoho neměli, úspěšně seznámili. Vzhled není můj problém, zato povaha, nekomunikativní samotář je prostě v pr....

Ale, ale...zas to tu začíná zavánět sebelítostí:-)
Omluvte chyby, snad to bude srozumitelný, nemám čas to číst:
Takže:
DĚTSTVÍ
Byla jsem takový samotářský zvídavý dítě,ale samotář, ve škole dobrý známky, pořád jsem ležela v knihách, jedna možná dvě kamarádky. Jako malá jsem od mamky neustále slyšela posměšné poznámky o mém velkém nose, neexistující bradě,koutech ve vlasech atd. Do toho o rok starší bratr, co se líbil snad všem holkám v našem malém městě. Ten si taky sem tam přisadil, když mi řekl, že se někdo z jeho kamarádů pozastavoval nad tím, že tak hezkej kluk má tak ošklivou sestru (skoro propadal, tak si myslím, že tak trochu záviděl, že mi jde učení samo).Výsledkem bylo samozřejmě to, že jsem si myslela, že jsem to nejošklivější stvoření na světě. Ne že bych se tady v tom pocitu neustále utápěla (na to jsme měla moc jiných zájmů), ale je fakt, že na svoje fotky jsem se dívala s odporem, zrcadla jsem se bála jak čert kříže. Rodiče mi koupili k mému obličeji příšerně velké brýle a stejně hrozný účes, který jen zdůrazňoval mé nedostatky (moje mamka přitom v našem městě udávala módní trendy:-).
Někdy v šesté třídě jsem zjistila, že dokážu být občas i vtipná a rozesmát celou třídu.Bylo to příjemné. Postupně mě tedy k roli třídního šprta přibyla i role třídního šaška. A já začala mít víc kamarádů. Byl to takový můj první krok k získání toho "charizmatu", přestala jsem se stranit lidí a začalo mě bavit být ve společnosti.
DOSPÍVÁNÍ
Na gymplu už jsem platila za tu, co nezkazí žádnou zábavu. Pořád jsem ale byla ve stínu svých krásných spolužaček.Kluci mě brali jen jako kamarádku. Ale zas mě to tolik netrápilo, protože jsem si stejně nedokázala představit s někým chodit, připadalo mi směšný, že někdo může s někým chodit v 16, v 17, protože já sebe považovala ještě pořád spíš za dítě než dospělou. Prostě jsem byla v těhle věcech asi nevyzrála. Ale zájem kluků by mě samozřejmě lichotil.
O prázdninách před maturitou jsem jela pracovat na Kypr. A nestačila jsem se divit, jaký tam byl o mě zájem:-). Bylo léto, žádné starosti, já byla uvolněná, dobře naladěná celý den. Odjížděla jsem dosud nepolíbená (nejsem a nebyla jsem typ na románky),ale přivezla jsem si sebou domů pocit, že i já můžu být žádoucí. Když jsem pak byla doma začala jsem s nabytým sebevědomím zkoušet uplatňovat svůj šarm jen tak ze cviku na kluky-no ten zájem už nebyl tak velký jak na Kypru-ono přeci jen to sluníčko a vidina letního románku s těmi zájemci na Kypru možná udělali víc než já-ale pomalu jsem stylem pokus-chyba začala zjišťovat, co na kluky platí. Třeba jsem zjistila, že se mi skoro pokaždé, podařilo někoho okouzlit,když jsem byla veselá, bezprostřední, uvolněná, což bylo samozřejmě většinou, když se mi můj protějšek nelíbil. Uvědomila jsem si třeba,že drzost a provokace je přitažlivá,ale ze nemůžu být, až tak ironická a jízlivá, protože pak se kluci leknou, že je zapotřebí klukům naslouchat, dávat najevo, že Vás zajímá, co říkají a další jiný "triky". Teda vždycky to nevycházelo, ale pokroky tam byly.
Ve čtvrťáku na gymplu se u nás v rodině stalo pár nepříjemných věcí, kromě jiného zemřela moje babička. Já byla vždycky přecitlivěla, kvůli každý hlouposti jsem brečela. Babička byla první blízký člověk, který mi zemřel. Stala se ale zvláštní věc. Po dni truchlení jsem začala být najednou veselá, až jsem to musela tlumit, protože by to asi nebylo vhodné

Romane, uznavam ... dobra, dejme tomu, ze se na nej obcas holky usmivaji. Jinak zbytek toho, co rika... podle myho nazoru to jsou opravdu jen jeho nejaky romanticky predstavy. Ale nic to nemeni na tom, ze tyhle rady jsou tobe a i ostatnim k nicemu:-).

Panicove vsech zemi spojte se !! Spolu:-))

Elo, dovolim si hadat, ze tok diskuze s tvoji pritomnosti tady nesouvisi :-). Ale samozrejme ruku do ohne za to nedam, jen muj nazor :-)

Robyno, spojeni "snazit se seznamit" zni naprosto strasidelne. Prave ta snaha, a jeste navic v kombinaci s tim, ze ji maji lidi jako jsem ja nebo Marek, zpusobuje, ze kamkoliv se hnes, vypada to jako evakuace Titanicu (= napul organizovanej/neorganizovanej uprk, zeny a deti prvni :-))
Mimochodem, asi se shodnem na tom, ze ja kdybych potkal holku treba i v triceti, ona me mela rada a nakonec jsme se treba i vzali, nemel bych pocit, ze mi neco uniklo, protoze jsem v utlym mladi neojel vsechno co neuteklo na strom (a vida! v tom to je - vsechny utikaji na stromy!! :-)
Jiru nesrovnavam s TakyRomanem. ANO, je velmi naivni, to souhlasim. Ale to, co rika prave CERPA ze svych zkusenosti - NENI normalni, aby se holky usmivaly na kluka, takova vec se proste nestava, jestli jemu jo, je vyjimka, ale tezko to muze predpokladat u ostatnich, notabene v diskuzi o panicich po dvacitce, ktery atraktivity moc nepobrali obecne a pro opacny pohlavi uz tuplem ne :-). A co ty jeho reci o kamaradkach? Ze aspon pulka z nich by si dala rict? A nebo perla nejvetsi - jeho veta "z kamaradky muze byt vic, kdyz na ni trochu zatlacis ... zkus ji napsat dopis". Ruku nahoru vsichni kluci tady, kterym se to stalo - dekuji, myslel jsem si to :-). Co dalsiho robyno potrebujes jako dukaz? Nerikej, ze jsi na to zapomnela.

Ahoj všichni,budu teď pracovat na tom svým "příběhu", ale bude to asi hrozně dlouhý,tak mě pak nenadávejte:-)Dívala jsem se, jestli tu někdo je, jeden den se tu neobjevím a už se to rozjede, nebudu z toho radši nic vyvozovat:-)
Jinak souhlas s Robynou.Přece nemusí nikdo vědět a poznat,že jste panicové,ne?

Michaeli, svata pravda, ten dodatek na konci je velmi dulezitej. Tezko ten jeji bude horsi partie nez 26+ letej panic :-). Jak Marek spravne pripomina, vetsina zenskejch po dvacitce s panicem nechce nic mit ani za nic, coz okruh partnerek dost zmensuje (ne, ze by pro nas byl nejak extra sirokej, prece jenom nula od nuly pojde :-)).
Svobodny matky naopak jsou docela dobra volba. Zenska si proste potrebuje ve vztahu namlit hubu, aby se ji rozsvitilo a kdyz se ji nerozsviti, tak at si ji namele znovu (a znovu a znovu...). A presne jak pises, tonouci se stebla chyta. Vetsina chlapu nechce zenskou s ditetem a takovy potom berou skoro vsechno. Nakonec potom s ni muzete mit vlastni dite a i kdyby nechtela, tak aspon mate skoro jistotu, ze si to dite nebude prochazet necim podobnym co vy (nepral bych to nikomu a svymu diteti tuplem ne).

ahoj,
nepamatuju si vsehcno, na co bych chtela reagovat, ale pokusim se...
takze... Michaeli, to, ze jsou iracionalni zensky duvody (jsou na sebe zvykli,...)? Ja bych rekla, ze tohle presne jsou ty Ramonovy az prilis racionalni duvody:-).
Marku, to je na tobe tak videt, ze jsi nemel vztah? Nebo to se seznamujes stylem "ahoj, ja jsem Marek, panic, nikdy jsem nemel vztah"? To, ze si zenska rekne, ze nechce nezkusenyho skoro tricatnika je jedna vec, ale kdyz ho potka a trochu pozna, tak snad vidi, co je zac. A pokud ma mozek a srdce funkcni, tak to neznamena hned toho cloveka odepsat.
Jasne, ze clovek nebude asi porad happy a nad veci, kdyz ho nekde proste i treba v koutku duse zere, ze je sam, ale brecet u romantickyho filmu kazdej vecer nebude to pravy. Ale jak rikate, jsou lidi, co se maji opravdu spatne, a presto si kazdej den najdou duvod proc se usmat.
Ted si nejsem jista, kdo psal ten prispevek s uryvkem knihy, asi Michael... myslim si, ze pokud se clovek citi mladej, jakoze tady snad sjme vicemen vsichni, tak at potka tu lasku v 15 nebo 30, tak si ji umi uzit a neohlizet se zpatky, ze neco propasl a uz ten vlak nedozene. Pokud ovsem je to laska. Ja jsem taky dlouho nikoho nemela a ted nemam nejak pocit, ze bych to propasla.
Co se tyka Jiry, srovnavat ho s TakyRomanem si myslim, je uplne nesmysl. Ten kluk je jen romanticka naivni duse. A veri tomu, ze ani jeden z vas na tom neni tak spatne, aby se nemohl seznamit, kdyz se bude snazit. A to, co rika, necerpa ze svych zkusenosti, jako TakyRoman.
Takze tak:-).

Michaeli,většina mladých holek letí na kluky kteří jsou takoví ti frajírkové. Jenže tito frajírci mají jednu velkou nevýhodu nezodpovědnost. Ta holka však s přibívajícím věkem už chce mít jakousi jistotu a tu jí ten frajírek dát nikdy nemúže. Stačí se podívat na seznamky kolik je tam mladých svobodných matek a většinou dost atraktivních. Kdepak mají ty svoje frajery. Taky polovina mladých manželství končí rozvodem. Potom ta žena začne toužit po odpovědném muži,který nepropije celou výplatu a podobně. Pak se většinou chytá i stébla jako ten tonoucí.

Nejhorší je to,že já měl kdysi takové romantické představy,no bohužel je konec. Někde na nějaké diskuzi jsem četl názory žen,že chlapa který neměl ve svých 28 letech žádný vztah nechtěly. Prostě takový muž není normální. Takže asi fakt totální konec.

S těmi zadanými ženami 20 - 35 je to složitější. Roman píše, že je jackpotem narazit na nezadanou. Skutečnost je taková, že řada z nich s někým takzvaně "je", ale přitom podvědomě hledá někoho "vhodnějšího", někoho, s kým jim to zajiskří. Jakmile to nastane, opustí stávajícího partnera jak desperát Státy směr Mexico. Těch opravdově zadaných je asi většina, můj osobní ničím nepodložený odhad je okolo 65 procent (bláznivě zamilované, vdané, těhotné atd.). Ale ten zbytek lze teoreticky (vlastně i prakticky) sbalit přesto, že s někým tzv. oficiálně chodí, ale zůstávají s ním jen z iracionálních ženských důvodů (jsou na sebe zvyklí, abych nezůstala sama atd.). A to se také běžně dějě. Ovšem s ohledem na téma této diskuze je nutno podotknout, že objektem, za kterým žena z takového vztahu-nevztahu odejde, asi těžko bude, při vší úctě, šestadvacetiletý nezkušený panic.