snížená funkce štítné žlázy

Ahoj Rozárko, ta špatná a depresivní nálada je určitě i počasím, byla dlouhá zima, myslím že se sluníčkem se to zlepší. S tou váhou se cítím až provinile, ale já to mám asi genově, že nepřibírám, když jsem byla těhotná přibrala jsem dvanáct kilo a týden po porodu jsem měla 16 dolů. Jsem docela drobná, proto vážím tak málo, ale vychrtlá nejsem a taky se mi to nelíbí, lepší je trochu oplácaná zdravě vypadající ženská. Je mi Vás všech líto, mám kamarádky trochu při těle a vím jak se trápí a jak to dokáže ovlivnit psychiku, tak přeju všem aspoň 10 kg dolů a hlavy vzhůru. Pa

Rozárko já chodím na aqua a je tam voda skoro 30st. takže je to učiněneje balzám na duši a tělo, a co se týče těch nemocí, myslím, že většina tady nemáme jen št.žl., ono se na to taky nabaluje plno věcí. Ale já chřipku taky trávím 3 týdny, a nedokážu si představit co bude až budu chodit do zaměstnání budu muset mít s mýma problémama asi nějaký pohodovější a volnější.No jo ale kdo by potom pracoval, že,když většina lidí má nějakou bolístku. Mě třeba děsí jak lidi co dělají ve firmách a tak musí třeba i s horečkama do práce, ptž by se bez nich svět posral, a roznáší to kolem. no nic to jsem rozhonila z jiného soudku,měj se, a napiš jak ti dopadly ty odběry a kontrola u Dr.?

Ahojky Leonko,díky moc za povzbuzení - nějak mě poslední dobou opustila ta moje rozverná nálada. Já budu jezdit ke kamarádovi Do Sokolova - on je endokrinolog - jinak jsem z Mostu - severní Čechy. Mně se taky nelíbí vychtrlý holky - ani bych nechtěla bejt vychrtlá - jen bych ráda zase nosila ty oblečky, co mám ve skříni, víš? Ještě jednou moc děkuju a kamarádce držím palečky - pa pa :o)

Ahojky Rozárko. Nebuď smutná!! Neboj se vším se dá něco dělat.Mam tady ve škole kolegyni 25 let holčinu, která byla opravdu dost silná. Nechápala proč když je velice aktivní sportovec. Obvodní lékařka ji doporučila endokrinologa a ten zjistil naši potvůrku sníženou činnost štitné žlázy. Dal ji léky doporučil jak se má stravovat a hle ona od vánoc zhubla 10 kg a cítí se dobře. Nevím odkud jsi ale tady u nás v HK je fakt skvělý endokrinolog. Víš na každého působí léčba jinak tak hlavu vzhůru bude líp. / a ne každému se líbí vychrtlé dívky/ Měj se hezky Leona

Ahojky Rozárko. Nebuď smutná!! Neboj se vším se dá něco dělat.Mam tady ve škole kolegyni 25 let holčinu, která byla opravdu dost silná. Nechápala proč když je velice aktivní sportovec. Obvodní lékařka ji doporučila endokrinologa a ten zjistil naši potvůrku sníženou činnost štitné žlázy. Dal ji léky doporučil jak se má stravovat a hle ona od vánoc zhubla 10 kg a cítí se dobře. Nevím odkud jsi ale tady u nás v HK je fakt skvělý endokrinolog. Víš na každého působí léčba jinak tak hlavu vzhůru bude líp. / a ne každému se líbí vychrtlé dívky/ Měj se hezky Leona

Ahojky Káji,děkuju moc za Tvůj příspěvek. Před chvílí jsem se asi po hodině spánku probudila - ten pocit vybitosti mě nějak nechce opustit. No - zkusím si udělat kafe a pořádně se rozkoukat, abych se mohla pustit do nějaký činnosti. Víš, Káji - já jsem bohužel hroznej maximalista a nepřijde mi normální, že ať se něco léčí či nikoliv - výsledek je tak trochu dost podobnej, i když jak píšeš, není to až tak strašný jako předtím, ale úplně v pohodě to asi nikdy nebude :o(. Víš, četla jsem poradnu nějaký doktorky a tak mi přišlo logický, že když se činnost št. žl. upraví hormonama a začne to fungovat, že ty lidi zákonitě musej zase zhubnout, ale ať si tu přečtu jakejkoliv příspěvek, tak snad kromě Marcely tu má s váhou problémy každej. Víš - to mě asi trápí nejvíc ze všeho. Prostě jsem nakynula a tak jsem si na Vánoce řekla - konec a do léta to shodím. Když na to přijde, dokážu bejt na sebe pěknej pes a tak jsem se do toho zahryzla a najednou - buch! Vidina toho, že zase celý léto strávím zavřená doma místo u vody - je fakt dost hnusná. Najednou prostě nedokážu myslet optimisticky, jakoby mi tohle centrum z mozku někdo vyříznul. Co se týče toho vodního aerobiku kočičko, tak to nehrozí, protože já bych tam umrzla :o)))) - jednou jsem byla u nás v Aquadromu a skončila jsem se zánětem dutin - jo - já se totiž ještě léčím na astma - to jsem tu ještě nepsala a tak - jakejkoliv infekt u mě končí antibiotiky, víš? Takže - jestliže se někdo z chřipky za tejden vyhrabe - mně to trvá tři tejdny s antibiotikama. Jsem prostě takovej krypl :o). Už vím, co bude moje budoucí povolání - budu dělat profesionální plačku na pohřbech, protože to by mi fakt šlo ze všeho nejlíp a nemusela bych se do toho vůbec nutit :o))))))). Těchhle posledních pár dní mě to fakt bere fest :o). Jo a kouřím jak bouchlý kamna :o). Tak - teď už jsem se nejspíš dokonale naprášila - tak můžu se jít pokusit něco dělat - pa pa Káji a ještě jednou děkuju - jsi moc milá a hodná :o)

Rozárko, promiň jestlis nabyla dojmu, že s prášky to bude ještě horší, to nebude, podle toho co píšeš, je asi potřebuješ jako sůl, a dostanou tě opravdu z toho nejhoršího,když ovšem nepočítám tu váhu, to jak tady čteš,úplně ne vždy na ni funguje.Člověk má prostě tendenci si stěžovat dokud úplně všechno není o.k., tak sis to možná vyložila z mých minulých řádků. Opravdu se to zlepší, protože s těma vysokýma hodnotama hormonů by ses bez prášků jen zhoršovala a proto se musí začít brát, ale prostě tu poruchu jednou člověk má, takže i když je hladina vyrovnaná problémy sou.Jen jsem tu prostě psala, že bychom se měly smířit s tím, že už to nikdy nebude tak bezproblémové jako předtím než vůbec porucha začala( a to mi právě jde těžko,mám tendenci k sebelítosti a splínu), ale jak se zaléčíš a vyrovnáš bude to lepší, i když ta "houpačka" zůstane bude přece jenom líp. A určitě ti nepomáhá k tvému strahanému výrazu to jak se kvůli váze mučíš a málo asi jíš, to tělo je vyčerpané a stejně s těmi hormony dietou nic nezmůžeš. Jez zdravě a sportuj pro radost, a pokud ti dají léky půjde to líp samo.Zkus třeba nějaký sport který je víc rehabilitační a lepší pro psychiku i tvá záda a kolena např. plavání, nebo aquaerobic pokud máš možnost ten opravdu stojí za to a ještě se u toho zasměješ.Tak co povzbudila jsem tě trochu???

Ahoj děvčata, přeji pěkný pohodový den bez problémů a bolestí.Ale je to s námi jak na houpačče jednou nahoře jednou dole. Ale mohu potěšit ty, které se začínají léčit.Když konečně lekři zjistili co mi je a nasadili léky během krátke doby jsem se dostala téměř do normálu a cítila se jako znovuzrozená. Je pravda že byla období kdy to nebolo tak v poho, ale říkala jsem si nic to není překonej to a šlo to. jenom ta vaha - to je hrůza to nejde, když zhubnu nějaké to kilečko je to sláva.Můj endokrinolog mne nyní zvýšil dávku léku - beru Tyerotom forte a tvrdí, že budu hubnout - ale houby - mam akorat větší chuť k jídlu.A nyní asi rok mne stále trápí bolesti abych tak řekla "celého člověka" někdy nemám vůbec chuť něco dělat a abych jezdila na rotopode to se musím opravdu moc nutit.Pan doktor mne řekl, že mám totálně dekompenzovaný metabolismus /čili v háji/ a nemám se stresovat. Že na tuto chorobu má opravdu velký vliv psychika, ale copak to jde v dnešní době, a když ma člověk rodinu se vyvarovat stresu?No nic musíme doufat, že bude lépe. Teď už bude jaro a kytičky tak se budeme moci alespoň něčím potěšit.Mějte se fajn!!!!! Leona

Ahoj Marcelko :o)děkuju ti za tvý řádky - moc mě to potěšilo, že aspoň TY se cejtíš takhle. Víš, ten život "na houpačce" - jeden den euforie - druhej den pocit naprostý vyhořelosti - to je fakt strašný. Já ti řeknu, že už ani chutě na sladký nemám. Nevím, co je to čokoláda - chleba - rohlíky - mučím se tu přes tři měsíce a jediný, čeho jsem si všimla, že když se podívám do zrcadla - ten obličej mi přijde hrozně strhanej. Já prostě nevidím žádnou změnu k lepšímu - tak moc se snažím a za mojí snahou nejsou vůbec žádný výsledky - to je tak strašně demotivující a depresivní, že začínám mít pocit děsný beznaděje a naprostý zbytečnosti. Dneska mám zase ten ufňukanej den - vypadám, jak když jsem tejden nespala - omlouvám se za tu svojí příšernou náladu, ale Vám všem holky přeju, abyste si dokázaly vychutnat to, že jaro se blíží - pa pa

Ahoj Rozárko, já zatím můžu říct, že by mi to hodně pomáhá, ale neberu to dlouho tak, nevím jestli se to nezmění třeba až si na to tělo zvykne. Z těch nejhorších problému mě to opravdu dostalo, taky jsem třeba trpěla hodně na otoky očí, myslela jsme že mám k tomu sklony, protože spím docela dlouho a dobře, ale od té doby co beru tabletky, už ani nevím jak otok vypadá, vážně, to mě potěšilo nejvíc. Já z váhou naštěstí problémy nemám, ale trochu jsem se hlídala a teď vyloženě žeru, hlavně sladké, čokolády, oplatky a nepřibírám. Tak nevím jestli ti to dodalo trochu optimismu, ale je dobré slyšet i dobré zprávy, že to někde klape. Tak se mějte, já jdu pracovat, chuť do práce se mi taky zlepšila, nejsem tak líná.

Ahoj holky,všechny Vás moc zdravím a musím říct, že mi ty poslední příspěvky zase vzaly vítr z plachet. Pořád žiju v pocitu, že až dostanu "zázračnou" pilulku - budu ten nejzdravější a nejpohodovější člověk na světě - ba co víc - budu se jaksi váhově "ztrácet" před očima :o). K čemu je teda ta léčba dobrá? Když hodnoty jsou v normě a člověk se cítí tak, jakoby se v podstatě vůbec neléčil???Včera jsem byla na tom pracáku a chodila jsem půl dne po městě, protože jsem si chtěla užít to jarní počasí. Pak jsem tu večer ještě žehlila a měla jsem pocit, že ty bolesti kolen a zad snad nerozdejchám. Když jsem dopoledne ven, vzala jsem si dva prstýnky - v pohodě - když jsem se vrátila - měla jsem pocit, že už je v životě nesundám, i teď ráno jsem se probudila celá opuchlá - i v obličeji - kruhy pod očima by mohly konkurovat snad jen těm olympijským. Ještě jsem se ani neučila - já na to prostě nemám sílu. Ty výsledky z krve přirozeně ještě nemám - netuším, co na tom tak dlouho trvá, ale vůbec bych se nedivila, kdyby ve finále byly v pořádku a já se přitom všem cejtila takhle, když to tak čtu.Jediný, co mě těší je fakt, že jsem holky a hlavně Zuzíku - včera sehnala neuvěřitelný hodinky za celých 90,- Kč :o)))))))))))))))). Jsou téměř celý plastovo-gumový - nikde tam není ani kousek kovu, takže nehrozí, že bych se z nich osypala a kdybych je náhodou ztratila - rozhodně to neobrečím :o). Holky, chtěla bych si někdy přečíst, že je po léčbě někdo z vás v naprostý pohodě, protože jinak ta léčba v mých představách jaksi ztrácí smysl. Ahojky všem - LKVB6 mi ještě nedorazilo.

No Žando to je právě to co jsem psala, že máme díky Euthyroxu třeba hodnoty na kontrole téměř v normě (např. tvoje TSH je už skoro v poho, norma je 4), ale problémy pořád a je vidět, že si to nevymýšlíme, když máme všechny podobné potíže jak až tady jsem zjistila, že by to mohlo souviset se št.žl., takže sem si to nemohla vsugerovat dopředu, že bych tyhle fyz. a psych.potíže měla u št.žl. mít.Ale co tedy potom máme dělat to nechápu, napadá mě bojovat všemi jinými prostředky alternativními abychom byli v pohodě a smířit se s tím, že už to nikdy nebude takové jako předtím, prostě houpačka.

Ahojky všicí!Hurá teplo! Kájo, těch 66,5 jsem měla já.Teď jsem na 6,5 a dle mého laického názoru, bych si už měla pomalu začít pískat.Realita je bohužel jiná, cítím se o ždibínek lépe než s těmi vysokými hodnotami. Křeče mám především v břiše ,prošla jsem kolono, gastro,různá sona a zdravější trávicí ústrojí snad neviděli. Můj doktor mi dokonce zdělil, že jsem mimozemšťan.To mě tedy dostalo. Sedím tam pravidelně 2 hodiny proto, aby veškeré mé problémy hodil do počítače a zdělil mi toto.Také jsem si při porodu hodně vytlačila konečník,takže další problémy mám s vyprazdňováním, ale to je do jiné rubriky. Občas mívám křeče v lýtkách.Ta bolest a únava svalů mi snad vadí nejvíce, ale to prozměnu můj endokrinolog neslyší, prý to se žlázou nesouvisí. Ony prý žádné mé potíže se žlázou nesouvisí.Takže hlavně důvěra v naše lékaře. Nebýt této diskuse, vím prdlajs.Posledních pár dní je to aspoň s tím srdíčkem lepší, ale to bylo jeden čas i s nohama.Jediná informace, kterou jsem od doktora získala, byla ta , že sn.fc.š.ž.zapříčiněná porodem, se ze 70% do roka upraví.Zdraví 30%, za chvíli jsem u vás.Papa

Ahoj Leonko, mě je sice 32, ale když ti to zjistili tak ti počítám bylo asi 35, když ses začala léčit. Jsem na tom teď stejně, začla jsem se léčit a dost se mi všechno zlepšilo a optimisticky se domnívám, že to tak bude pořád, ale stále více tady čtu, že ty potíže různě přetrvávají i při léčbě, to mě docela děsí. Míváš někdy i takové příznaky jako by ses vůbec neléčila? Máš 15 letou zkušenost, já jsem na začátku. Doktor mi říkal, že se budu cítit super, no ale až takový optimista zase nejsem. Tak se všichni mějte a hezký sluníčkový (konečně) den

Ahoj Leono, jsem ráda žes to tak napsala. Jednou je to nahoře podruhé zas dole jak na houpačce. Jsem ráda, že jsi tu zmínila i tu psychickou stránku, mě než to zjistili a vyrovnala se hladina, tak to bylo taky na psychinu, byla sem jak hypouš, což taky nepřidalo, bušení srdce, různé strachy,, ted je to lepší i když ty stavy únavy a některý jiný věci jako bolesti svalů a kloubů občas, na který se v endokrinologig tváří, že jako s tím to vůbec nemůže souviset a ta nevýkonost jak mentální tak fyzická. Z toho ledový ruce a nohy, jindy zas návaly horka, prostě jak v přechodu a to jsem ještě mladá a bezdětná.Už sem to tu psala, ale nechápu, že ti doktoři se tváří, že pokud berete hormony, tak tyhle problémy s tím nemůžou souviset, až tady jsem se dozvěděla, že nejsem tak úplně v tom sama, a že je to při tom běžné.Holky mějte se.

Zdravim Vas dámy!Dnes náhodou jsem objevila tyto stranky a cetla je skoro hodinu. Potesilo mne že nejsem se svým problémem sama. Se sníženou funkcí štitné žlázy se léčím už 15 let. Než na to přišli byla to hrůza. Lečila jsem se na srdce /bušeni, arytmie atd./ koukali na mne jako na hypochondra a malem jsem skončila na psychiatrii. O vyšetření na štitnou žlázu jsem si musela požadat na interně sama. Byl mi doporučen vyborný lékař Prof. MUDr.Karel Martiník DrSc. který mne během půl roku z těch příšerných stavů třesu, strachu, bušení srdce atd. dostal do jakesi formy. Codím k němu každé tři měsíce na kontroly. Je pravda, že léky mi aktualně mění Letrox, Eutyro nyní mam Tyerotom.Potíže se střídají nevím podle čeho. Někdy je příšerná únava a nechuť cokoliv dělat, zadýchávání a tloušťka o té ani nemluvím . Po dětech jsem přibrala postupně /nebo kvůli ŠŽ/ nevím a když ted zhzbnu 2 kg tak je to sláva. Nevim co s tim. Nerada chodím mezi lidi a na koupaliště vůbec ne. Mam 95 kg a když jsem se vdávala tak při výšce 176 cm jsem měla 57 kg. Je pravda že už to je 30 let ale stejně mě to štve, protože si myslím že v 50 nejsem ještě odepsana.Tak jsem si trochu vylila srdce a je mi lépe.Přeji vám všem dobré zdraví a náladu. Jaro už ječ tady tak doufejme bude lépe.

Zuzí,už je mi líp. Celý odpoledne až do teď jsem strávila s kamarádkou - běhaly jsme po krámech a kecaly - bylo to fajn - díky moc kočičko - pa pa :o)

Rozi,uz je ti lépe? No neblazni ,zadné zkrizené ruce a nohy! To prejde a bude zase lip! Holka ja uz se kojenecky nabulela az az. Vidis a zase se za mne stal adult a prestala jsem. Ale jsem si jista ze jsi jiz v naprosté pohode. Preji ti slunicko a zitra tech 16°C.

Ahojky - to jsem zase já, holky, máte někdy takový stavy, že se ráno probudíte a chce se vám brečet a nevíte proč? Někde jsem četla, že je to normální, jakoby návrat do kojeneckýho věku, kdy se dítě probudí a pláče :o). Tak přesně to mám dneska já, jen si držím palce, abych to nedotáhla až do prenatálního období - nehodila polohu zkřížených rukou a nohou a pokud možno - hlavou dolů :o)))) moc vás zdravím :o)

Ahojky Zuzíku,jéééééééé - ty jsi hodná, že jsi napsala tak brzy. Od rána na vás na všechny myslim. Probudila jsem se s bolavou hlavou a krční páteří, takže jsem posnídala pár léků na bolesti :o) a mám pocit, že mám naprosto "vybitý baterky". Jen s velkým sebezapřením jsem odjezdila svejch dvacet minut na rotopedu a teď mě čeká sprcha. Hele - za tři měsíce dřiny a "hladovění" jsem schodila ušmudlaný dvě kila. Je to, jako by mi někdo řek, že jsem ze 150 zhubla na 148 - asi takovou radost mi to přineslo.To tvoje odloučení od rodiny - od své první dcery - to musí bejt fakt hodně těžký. Jsi citlivá osůbka a proto tě to stojí tolik sil. Naprosto ti rozumím, já sama bych na to vážně neměla. Víš, já si před rokem nechala zrušit místo - kvůli lidem - někdy ti to možná povyprávím, a tak teď docházim na pracák, což je fakt dost ponižující, protože přesně takovej příštup tam k lidem - tedy původně ke "klientům" ty dámy, co tam sedí - nejspíš jen na "ozdobu" a i o tom by se dalo dlouze polemizovat - mají. Tady kde bydlím, je největší nezaměstnanost v celý republice, takže vůbec netuším, co mě, až dodělám tu školu, čeká. Ale nebudu se tím trápit teď, když je na to ještě tolik času. Po pravdě - vůbec si neumím představit, co mi osud přinese, ale první velká výhra bude, až mi bude líp a ty pitomý kila půjdou dolů. Dneska se vážně cejtím pod psa, tak snad se mi podaří ten pocit během dne nějak zvrátit.Moc tě zdravím Zuzanko a posílám jedno český pohlazení - pa pa :o)