Reklama

jasnovidectvi

jmsw (Ne, 3. 10. 2004 - 12:10)

Po měsíční odmlce jsem se zase podíval na tuto konferenci a můžu říci, že jsem se od srdce zasmál (v dobrém). Obě, D. i jfsp, jste přesně popisovaly to, co si myslím a co je i mým poznáním. Možná bych to řekl jinýmí slovy, ale to je jen nedostatečnost slovní zásoby a lidského myšlení, které s ní pracuje. Líbilo se mi, když jsi psala o tom, že čím více víš, tím máš více pocit, že toho víš míň. Já jsem kvůli tomu přestal i číst knížky. Jednak jsem se měl možnost setkat s tím, že jsou to poslední dobou slátaniny (opisují se jedna od druhé - či lépe řečeno, udělá se jedna kniha z několika jiných) a pak, je lepší nechat si tyto informace sdělovat tím naším způsobem, než se nechat ovlivňovat jinými. Často to jenom blokuje další rozvoj. Líbila se mi tam i ta větička o názvu: jasnovidectví :-) Máš plnou pravdu, je to opravdu "blbý slovo". Nikdy mi nesedělo a vždy se necítím dobře, když mě tak někdo označuje, i když je, jak se říká, z branže. Čím se tím dostávám dál, tím víc mám pocit, že ten název patří nějak spíše do pohádek. Ten, kdo tenhle název vymyslel, určitě moc nevěděl o co jde a možná měl i trochu strach.K té osamělosti bych možná ještě přiložil to, že člověk se cítí osamělý čím dál tím víc i proto, že vlastně tak nějak přestává mít o čem se s těmi druhými bavit. Chce to vypnout a při setkání s těmi ostatními hodit tohle všechno za hlavu a přeladit se na jejich vlnu. Já to tak dělám a mám tak alespoň trochu šanci se s nimi bavit. I když poslední dobou už je to taky horší :-) a tak se bavím mnohem raději s "našima".Přeji vám všem krásné dny

jfsp (Pá, 27. 8. 2004 - 19:08)

D.díky, je fakt, že umím vnímat pocity lidí, které miluji a je možné, že ty moje depky pochází i z onoho zmatku, který občas ve svém těle cítím. Ze života se opravdu raduju, někdy spontánně, jindy se musím snažit. Za svůj dar vidět věci, lidi, události jasně a v souvislostech jsem vděčná. Pracuji na sobě, čtu, své pocity si dávám do souvislostí s tím, co přichází a stále se učím a čím víc vím, tím vím míň a tím méně mluvím ve společnosti.Smyslem života je pro mě seberozvíjení a použití toho dobrého ve prospěch celku a Vyššího Dobra. Ale to už asi moc mluvím. Dík za postřehy, pomohly.

D. (Út, 24. 8. 2004 - 10:08)

Ahoj Jfspz tehle schopnosti neni duvod byt smutna, z te se raduj. Je to tak, jako kdyz ma nekdoskvely hudebni sluch, nebo talent na kresleni - proste neco navic.Rozhodne to neber jako ukol, svate poslani a podobne. Zase je to jako s tim hudebnim sluchem, kdyz ho mas, prece te to nezavazuje slozit operu, muzes mit jenom vetsiradost z hudby.Hodi se ti pri kazdem povolani a v kazde osobni situaci, vedet je vzdycky lepsi neznevedet, nakonec o tom jsou veskere popularni psychologicke manualy, stejne jakokurzy sebeobrany a preziti - byt lepe pripraven. Nemluve o tom, ze svet je z pohledu cloveka, ktery vidi urcite souvislosti, taky mnohemzajimavejsi. Jen se to musi naucit nedramatizovat. Coz je asi to nejtezsi.Smirit se s tim, ze stejne nic nezmenis, neovlivnis a nikoho nezachranis, ani sebe.Nektere veci, i v tvem zivote se proste stat maji i kdyz dopadnou blbe a pokud se jimvyhnes, ta situace se zopakuje... Proc, to nevim.Souhlasim s jmsw, ze clovek o fenomenu "jasnovidectvi" (blby slovo, co kdo uz vidi jasne)vi tim min, cim se o to vic zajima.Jako dite jsem si myslela, ze tak vnimaji vsichni lide a strasne me prekvapovalo, ze se chovaji naprosto nelogicky, kdyz je to tak jasne... Mimochodem, u nas je tahlevlastnost u devcat dedicna, ale moje matka o tom se mnou tehdy nikdy nemluvila,rodice u me podporovali v prvni rade racionalni mysleni a meli pravdu, totez jsem delala,kdyz byla dcera mala. Myslim, ze clovek se nejdriv musi naucit exaktne myslet, aby mohl rozeznat , co je SKUTECNA PREDTUCHAa co je treba hormonalni nerovnovaha, strach, prosta nespokojenost a taky myslenkya pocity jinych lidi, ktere se ti pri citlivem vnimani vnucuji. To bych rekla, ze je pak ta pricina depresi. Nejlepsi je se v takove situaci naprostobudhisticky odpoutat a uplne vyprazdnit mozek ... ono se to prebere samo.Co se tyka te osamelosti, netroufam si rict, jake procento lidi podobny zpusob vnimanima, ale rozhodne je jaksi poznas a oni poznaji tebe, budete mluvit stejnou reci, alenepocitej s tim, ze se budete bavit o tom "jasnovidectvi". Mozna je to jako se skutecnym lecitelstvim. Tu schopnost vzdycky mela cast lekaru i sester,a kdyz si to uvedomili, vzdelali se v tomto oboru a delaji co mohou za nevalny plat...A to je prave asi cela slozitost tehle fenomenu, medialne vystupuji jen podvodnici. Uzavru to tím, cim jsem zacala. Nebud smutna, raduj se, jsi obohacena o dalsi smysl. O cem je lidsky zivot, to asi nepochopime, kazde nabozenstvi, filosofie, psychologiei genetika ma svuj kousek pravdy a zbytek spekulace, ale treba o to nejde. Treba mamejen vice obdivovat genialitu Stvoritele..?

jfsp (Ne, 8. 8. 2004 - 14:08)

Asi jsem se špatně vyjádřila. Vše, co jste mi odpověděli chápu, a snažím se zcela vědomě aplikovat v životě. Snažím se být lidem k užitku, myslím, že se mi to i daří, již několikrát zachránily moje předtuchy mým blízkým život, učím na ZŠ a do své práce promítám ony obecně platící univerzální pravdy. Ale někdy, někdy prudce zatoužím po klidu - ne ve smyslu nicnedělání - ale po tom uklidňujícím pocitu harmonie, ladu, který čas od času zažívám, který se učím si pěstovat. Rozumíte? Prudce zatoužím po tom světě, odkud jsem sem přišla a pak se srazím s realitou a přijde ne snad pravá deprese, ale vědomí toho, že zde cosi plním a pocit zodpovědnosti mě válcuje a možná mi nedovoluje žít tak naplno, jak bych chtěla. Možná jsou to moje současné životní podmínky, ale o tom nechci psát, to si řeším sama. Přesto vám děkuji za odpovědi a za porozumění.

jmsw (So, 7. 8. 2004 - 19:08)

Jestli o tom něco vím.... kdo to vlastně může tvrdit o sobě. Čím toho vím víc, tím si mám větší dojem, že vlastně nevím vůbec nic :-) A pocit osamělosti? Ale ne, člověk je osamělý jen do té míry, jak si to sám připustí. Nejsem vůbec osamělý - mám pár známých, kteří jsou na tom podobně a nebo je tu hodně zajímavostí, jak tohoto daru využít jak ve prospěch druhých, tak i svůj. A když máš depku, tak se podívej na ty lidi kolem sebe a zjistíš, že na tom vlastně jsi daleko lépe a hned máš po depce :-) No a ten konec tohohle úkolu? Na rozdíl od Tebe, j., si nemyslím, že tu někde dělá zlo a jiný dobro. Vše musí být v rovnováze a bez jednoho by nebylo druhého. Udělej jednoduchý pokus - vem váhy a dej závaží pouze na jednu stranu, na druhou nedej vůbec nic. Jak ys říkal stavu, kdy by na světě bylo jen "dobro" a nebo jen "zlo". Bylo by to nepojmenovatelné, protože bys to nerozeznal. Ještě jeden příklad: zlo a dobro je často zobrazováno jako černá a bílá. Představ si, že by malé dítě bylo uzavřeno do čistě bílé místnosti, kde by nepoznalo absolutně žádnou jinou barvu. Jak by potom mohlo vůbec tvrdit, že je to vlastně bílá, když by jinou neznalo? Každý z nás tu má svůj úkol a je tu proto, aby se něčemu naučil, ale taky proto, aby učil ty ostatní. I ten nejhrůznější čin je pro někoho pozitivní, ačkoli se to na první pohled nezdá. Přesto nejsem proti světskému trestu - ten musí být, protože jinak by se zase nic nenaučil aktér. Možná mám trochu tvrdý náhled, ale ať. Dokonce ani nevěřím na karmu jako na trest. Dala by se vyložit i jinak. Sám jsem se již vícekrát setkal s lidmi, kteří v minulých životech byli v opačné situaci, než kterou zastávají nyní. Dalo by se říci, že je to způsob učení - prožít si to z obou stran.A ještě něco k tomu řešení osamělosti, vždycky si můžeš připomenout, že v tom nejsi sama :-) Uzavírání do sebe moc neřeší, je to jen sebezničující alternativa. Když budeš mít nějaký problém, tak je lepší se někomu svěřit - tedy někomu, kdo bude vědět, o čem mluvíš :-) Možná bych o něčem věděl, před tím mojím předchozím příspěvkem z 3.8. je jiný a tam si myslím, že by věděli - znám je :-)

j. (St, 4. 8. 2004 - 19:08)

Nevadí, že nejsem jmsv ale j. ? Také můžu něco napsat? :-)Až skončíme na tomto světě svůj úkol, bude klid? Stále je přece tolik krásné práce! Tam či tady. Tady sice jsme mezi sebou lidé různé zralosti, snažící se o dobro i konající zlo. Tady je to možná těžší, je zde mnoho zla a bolesti. Ale na druhou stranu, zase odčinit své špatné činy je zde mnohem jednodušší. Jistě tu nejste zbytečně. Jste tu, protože tu být máte, jinak byste byl(a) jinde. Takže radím spíše tuto dobu zde co nejlépe využít. Nevidíte kolem sebe něco pěkného, co byste ještě mohl(a) dělat nebo jste jen smutný(á) z většiny lidí? Ten náš úkol se všichni snažme plnit v radosti, je to k našemu (a nejen našemu)prospěchu.Klid (ve smyslu nicnedělání)snad nebude nikdy. Máte kolem sebe málo lidí s podobnými názory? Předpokládám, že máte dar jasnovidnosti. Vše dobré! j.

jfsp (St, 4. 8. 2004 - 19:08)

Milý Jmsv,zdá se mi, že o jiných způsobech vnímání světa leccos víš, odpověz mi prosím na otázku. Jak řešíš ty pocity osamělosti a pocit, že se těšíš, až na tomhle světě skončíš svůj úkol a bude klid? Já se uzavírám do sebe a ničím rodinu svými depkami, občas, ale jinak si myslím, že se snažím normálně fungovat a neupozorňovat na sebe okolí. Ale tvůj názor by mě opravdu zajímal. Díky.

jmsw (Út, 3. 8. 2004 - 10:08)

Zuzko, jasnovidci nevymřeli, jen ne každý sem tak často zavítá a zas tolik jich přece jenom není (alespoň ne tolik, aby zaplnili tento chat). Také jsem zastáncem toho názoru, že každý má určité schopnosti - každý trochu odlišné, více či méně rozvinuté. Ženy vůbec jsou obdařeny být citlivější a vnímavější - senzibilnější. Je to proto, že jako matky mají za úkol ochraňovat a pečovat o děti a k tomu mají i schopnosti, které mužům vesměs chybí. Každá žena je bezpečně schopna rozpoznat nemoc dítěte (ale i dospělého) a dodávat mu energii k uzdravování...Když se vrátím k tomu Tvému obcházení nemocničních pokojů a chladu - cítila jsi odcházejícího, je to normální pro člověka tak senzitivního, jako jsi Ty. Dokonce bych řekl, že bys mohla být schopna říci, jestli ten dotyčný, s kterým se právě v té nemocnici setkáváš přežije či nikoli. No a to, že Tě něco napadlo a ono se to potom stalo, to není Tvůj "výmysl" či "nápad", ale jen informace, která přišla touto formou. Jak bys ji chtěla dostat. Je to taky jeden ze způsobů věštění (čímž odpovídám i Emě). Pouze jsi dopředu věděla, co se stane, ale s tím nic nemůžeš udělat. Problém je v tom, že většina informací, které touto cestou dostaneš, je většinou pouze pro Tebe a nesmí se dále sdělovat. Ani k tomu většinou nedostaneš příležitost a kyž už tu hloupost uděláš, tak Tě mají za pitomce či v lepším případě za blázna a stejně to udělají po svém. Musí to tak být - jinak se účastníci nenaučí to, co měli, ať už to bylo cokoli. Sisi na počátku píše o mrakodrapech v USA - i to muselo být, ale ještě to neskončilo, svět se stále ještě nepoučil, i když to bylo hrozné. V každém případě se musíš naučit dívat se na to s odstupem a naprosto chladně, jinak skončíš jako Divá Bára.To cos napsala o té nevěře s manželem, znám. Moje žena mi k tomu řekla, že by mi ani nemohla být nevěrná, protože bych to hned věděl :-) Ne vždy se mi to daří "vypnout" a tak nejsem taky vždy nadšen. Beru to ale tak, jak to je i s tím, co to přináší nepříjemného. Ono když se na to člověk podívá z druhé strany, tak všechno musí být v harmonii a všechno nepříjemné musí být vyvážené tím příjemným, positivním.A jen tak pro Emu na závěr: věštit se dá prakticky z čehokoliv. Pro jasnovidce je to v podstatě jedno, protože to používá spíše jako rekvizitu. Něco jiného je kartářka, která věští z karet, ale to zase nepoužívají většinou jasnovidci. Osobně jsem si jednou z legrace zkusil skleněnou kouli a byla to docela zábava. Protože to bylo mezi známými, tak to bylo fajn, ale nedokážu si představit, že bych to měl tahat sebou a kafe se dneska většinou dělá už instantní :-) Takže nepomýšlím na rekvizity.... Má to ale háček, když lidi zjistí, že víte a nic nepotřebujete, tak před vámi raději utíkají - asi mají co skrývat :-)

Jaromír (Po, 2. 8. 2004 - 14:08)

Sisi, pokud jste nedostala můj e-mail, tak se prosím ozvěte. Mám obdobné schopnosti a malou skupinku osob, která by chtěla spolupracovat právě s Vámi. Výběr je dost náročný. Díky za odpověď.

Zuza (Út, 1. 6. 2004 - 20:06)

Dlouho tu nikdo nepsal, jasnovidci vymreli?Skoda, proc nepokecat o necem z ceho naskakuje husi kuze?Treba se nekdo zase prida.Myslim, ze kazdy mame ty schopnosti, jen nas kazdodenni starosti a "civilizace" odvadi od poslouhani sveho tela a poslouchani (vnimani) signalu tech okolo. Kazdy neco vysilame do okoli, predavame si informace, ale malokdo jeste posloucha, jsem prilis zaujati jinymi vecmi.Pamatuji si, uz je to dost davno, jeste na sve "schopnosti" a podivne okolnosti. Byla jsem zdravotni sestra, na interne. Vsude plno "lezaku", u nekterych se pochopitelne dalo ocekavat umrti u nekterych ne, abych byla objektivni. Ale v noci jsem prochazela tou dlouhou nemocnicni chodbou kolem pokoju, stale docela presne citim to podivne zamrazeni u urcitych dveri, kde lezel cerstvy neboztik (coz jsem zjistila, az kdyz jsem pak dvere otevrela). Nejdrive jsem nevedela proc me tak mrazi nebo spis obejde chlad. Sla jsem tou chodbou nekolikrat, nez me to trklo, ze ten chlad je na stejnem miste a ty dvere otevrela a pak uz vedela ktera bije.Stalo se to nekolikrat, jak rikam u lidi, kde se to cekat dalo, ale i tam, kde s tim nikdo nepocital.Podivnou smulu meli tehdy take nositele urciteho jednoho prijmeni,K..., radeji to napisu jen takhle. At prisel v jakemkoliv stavu, s jakoukoliv chorobou, vzdycky umrel. Proste kazdej, kdo se tak jmenoval. To bylo sileny, ja ani nevim, jestli si toho nekdo vsiml, protoze slo o delsi casovy usek. Jmeno je trochu delsi a ne tak obvykle. Ale me nejak uvizlo v hlave a s pribyvajicimi neboztiky K... to bylo dost desive. Posledni z tech K...(nez jsem odesla) byl mlady chlap, nic vazneho...tak jsem doufala, ze tu tradici pretne, marne, umrel na mrtvici, u prvniho zachvatu jsem primo bezmocne stala, pak nasledovaly dalsi...V zivote se mi odehralo nekolik jeste dalsich vice ci mene dulezitych podivnosti...dokonce jsem tak odhalila manzelovu neveru (resp. od te doby jsem zacala neco tusit), nikdy jsem nezarlila, nic nezkoumala, vypustila tohle proste z hlavy, protoze byl stale na cestach a ja to ve svem podvedomi zasunula az dozadu. Casto jsme chodili k jeho rodicum na kafe, vzdy kolem jejich schranek, az jednou me neomylne ta schranka sama pritahla (nikdy predtim jsem si ji nevsimla)a ja bezmyslenkovite nakoukla temi dirkami a uplne jasne ctu manzelovo jmeno na pohledu, sla jsem s nim pro klice a uz jsem vedela co jsem vedet nechtela (ze vikendy, ktere oznacoval jako pracovni, byl jinde a zase tam na nej cekaji..)Vim, ze kdyz mam cas se vnimat a okoli vnimat, poznam vcas blizici se nemoc svou i druhych a zasahnout, obcas vim dopredu co se stane a obcas si "vymyslim" neco co se pak fakt stane. Spis mi to bleskne jako napad. A bohuzel zjistuji, ze jsem svymi "postrehy" lidem ovlivnila osudy- ale na to prichazim az ted s odstupem casu.Ale jak rikam, asi to umime vsichni, jen nevime, ze to jde.Z.

ema (Pá, 21. 5. 2004 - 18:05)

Ahojky! Z čeho všeho se dá věštit?

Anička (Út, 3. 2. 2004 - 20:02)

Milá Sisi,mám tyhle schopnosti taky, od svých asi tak 15 let.Ti lidi, co ti to tady chtějí racionálně vysvětlovat, vůbec nemají představu o tom, co to je za sílu. Týká se to hlavně, řekněme negativních nebo bolestivých událostí. Zemětřesení, sopky, katastrofy všeho druhu, přátelé v nebezpečí, porody přítelkyň, které jsem léta neviděla, atd., atd., v tom máš naprostou pravdu. Co se týká toho, proč někdo nezasáhl, třeba 9. září 2001, na to je jednoduchá odpověď. Pokud budeš svoje schopnosti rozvíjet, začneš ty události často chápat v souvislostech, které by normálního člověka, odkázaného na informace z médií, nenapadly. Ten Usáma bin Ládin je pouhou loutkou v rukou mocných, kteří obětovali pár tisíc životů proto, aby lidi po celém světě nenápadným způsobem přesvědčili o jejich pravdě. Mají svůj záměr a oblbujou celý svět, aby stál na jejich straně a dělal pro ně jak stádo ovcí. Nemluvím o Bushovi, ani o nikom z těch, koho vídáme v jakýchkoli médiích. Ti co skutečně vládnou, nejsou tak hloupí, aby se zviditelňovali.

Helena (Út, 21. 10. 2003 - 22:10)

Myslím si, že každý z nás má na tomto světě určité poslání, každý máme nejakou schopnost, právě tuto schopnost by podle mne asi bychom měli použit k dobru. Jasnovidectví je také schopnost, která se dá použit k pomoci ostatním. Bohužel vše je možné použit k dobru anebo ke zlu, ale pak přijde Boží soud.

Martina (So, 11. 10. 2003 - 22:10)

Já mám léta předzvěstné sny a beru to jako dar. Naučila jsem se s tím žít, neděsí mě to, i když se často jedná o hřbitovi, smrt atd. Apel pro všechny - všímejte si svých snů, mnohé vám napoví! Není třeba předzvěsti, ale je třeba se naučit vyznat se v životě a k tomu sny napomáhají.Ahoj - M.

Eva (Ne, 10. 8. 2003 - 09:08)

Díky přispěvatelům za zajímavé počtení. Sama mám s tušením jisté zkušenosti, i když jsem v tomto směru byla "nejplodnější" v dětství. V den, kdy zemřel můj děda, jsem to věděla. Šourala jsem se s brekem domů ze školy, snažila se potlačit tu předtuchu, ale když jsem z dálky viděla maminku, jak stojí nehnutě před naším domem, bylo mi to jasné.Na střední škole jsem opět ve škole při hodině dostala intenzivní strach o mamku, nenapadlo mě nic lešího, než se za ni modlit. Místo na intr jsem pak jela domů - a ona se v tu dobu dusila bobkovým listem, který spolkla s polévkou. (Dopadlo to dobře.) Bylo toho víc, často šlo i o prkotiny. Opět ve škole - učitel řekl, že si někoho vyzkouší, otevřel třídní výkaz, já se zvedla se žákovskou vteřinu před tím, než řekl "tak třeba Staňková". Chci říct, že v dětství, když nejsme zahlceni zbytečnými informacemi a věděními, dokud náš mozek pracuje tak, jak chce on, je jasnovidectví možná docela běžné. Můj synovec měl v noci z 10. na 11. září 2001 sen - byl mezi lidmi v obrovském paneláku, který hořel a pak padal a všichni křičeli a utíkali a on s nimi... Řval ze spaní, orosený potem, hrůza. Koho by napadlo, co se ten den stane!?Neteř Terezka měla sen o bouračce v autě, v němž seděla ona, bráška, maminka a děda. Probudila se a ten den měli všichni jmenovaní někam jet. Vyložila jim svůj sen a tak se rozhodlo, že se nikam nejede - zaplať pámbůh!!! Jindy se probudila v autě, když jela s maminkou (mojí ségrou) na Slovensko a seděla na předním sedadle. Tedy probudila se a začala hulákat, že tam jsou policajti a přeskočila na zadní sedadlo. A vida, za zatáčkou byli policajti...Takže naslouchejme dětem, pokud naše schopnosti jsou ztraceny nebo potlačeny.

Ela (Út, 8. 7. 2003 - 12:07)

Ještě jsem chtěla dodat, že je nejhorší, že nevím co se stane, v některých případech tuším, co se stane (jako při těch snech), ale nevím kdy. Tak jsem nemohla přítele ani varovat. Zkusím poslouchat vnitřní hlasy a hodně se soutředit, třeba to přinese nějaké ovoce. Kdysi jsem se rozešla se svým klukem, měla jsem děsivé sny o smrti a duchách, ten na mě působil špatným způsobem, po nocích strávených s ním jsem byla ze svých snů hrůzou bez sebe. Dodnes jsem nepochopila proč. Je hodný, inteligentní, stále se přátelíme, ale žít jsem s ním nemohla. Od té doby jsem žádný podobný sen neměla. Vždy vím, co se děje v mém nynějším klukovi. Poznám na něm téměř vše, je to moc zvláštní. Ještě jsem si vzpomněla, předtím, než mě srazili v zimě na bruslích jsem měla divný pocit a tušila jsem, že se něco stane, ale přítel se přesto donutil jít s ním bruslit.. a stalo se, měla jsem otřes mozku. Pokouším se nemyslet, nezamýšlet se a užívat života, ale nejde to, vždy vstoupí nějaká nedefinovatelná předtucha, která neřekne konkrétně nic, tak jen čekám, co se zase stane. Máte někdo podobné zážitky, nebo žijete a užíváte života bez nějkých šílených vizí? Závidím lidem, kteří nic neprožívají, musí mít klidný a šťastný život. Ela

Ela (Út, 8. 7. 2003 - 11:07)

Ahoj,slyšela jsem, že Nostradamus zažíval při svých věštbách šílená muka a utrpení. Přesně tak si připadám já v posledních několika letech. Tak třeba včera jsem nemohla usnout, třeštilo mi v hlavě a nemohla jsem přijít na to, co to znamená, proč se tak děje, byla jsem bezradná, netrpělivá, nervózní. Přešlo to až s telefonátem bratra, že je naše auto ze všech stran nabouraný, stálo zaparkovaný u domu, naštěstí v něm nikdo neseděl, stalo se tak dnes ráno. A teď se cítím klidná, hlava netřeští, nervozita zmizela. To auto bylo dnes hodně potřebné, měli jsme s ním jet pro rodiče na letiště, musí se vymyslet jiný způsob... další věc se mi stala..pře 10 dny se mi zdál sen,jak můj přítel naboural auto, z obou stran ho naťukli, jemu se nic nestalo. Týden po mém snu volal přítel z Prahy, že do něj nabourala ženská a auto je rozbité z obou stran a jemu se nic nestalo....teď nemáme jak jet na dovolenou. Před měsícem jsem se vzbudila v 5 ráno, vylítla jsem jako střela..pak jsem se dozvěděla, že babička měla v 5 hodin ráno mozkovou příhodu. Nestačí?? Loni se mi zdálo, že zemřel nějaký blízký člověk, druhý den volala teta, že strýc je mrtvý. Jsou to jen náhody, nebo jsem skutečná věštkyně? Moc mě to vyčerpává....

sisi (St, 8. 1. 2003 - 17:01)

jahodysesmetanou"seznam.cz

Návštěvník (St, 4. 12. 2002 - 14:12)

Ahoj, mohla bys mi prosím napsat mail? Rád bych se s Tebou spojil... díky

Návštěvník (So, 17. 8. 2002 - 10:08)

Tka jse se sem po dlouhe dobe vratil a prokousal se tema nesmyslama , hehehe .Sisi tady chtela poradit a bohuzel ji asi nikdo neporadil, ani ja .Momentalne zazivame katastrofu povodni .Myslite ze nikdo nikoho nevaroval ? Ale ano, uz davno o tom vime . A dokonce i primo v situaci kdy uz jsme zaplaveni lide jsou porad nepoucitelni a v TV se ani neukazuji prognosy kam se povoden siri a seznam obci a mest ktere to postihne, jsou jen kuse informace. To me vytaci .Videli jste snad nejaky seznam nebo schema jak se siri povodnova vlna ?Ne ! 3 dny trvalo nez nekdo zridil bezplatnou ! tel krizovou linku !!!!!, vsechny ostatni jsou placene .Kdyz jsem kazdy rok na Floride zazival hurikany, jeden rok jsem vedel co se stane a psal jsem cele 2 dny , o vsem....tusil jsem to .Pak jsem byl zavalenej a ... stejne i kdybych se vyhnul tomu domu, stihlo by me to jinde a jinak .O tom to je, o pripravenosti nest svuj osud .tohle uz tvrdili davno asiate, ze kdyz vezmes a prijmes svuj osud tak jses treba pripravena na smrt, tak se ti smrt vyhne .Stejne je to i s jasnovidectvim .Byt pripraven na vsechno a proto to nuti cloveka studovat ucot se, a pokracovat ve vyvoji .Momentalne tvrdim,ze tahle povoden neni konec, ze to je jen zacatek a mnohem vetsi tragedie bude hned nasledovat . Myslite ze me nekdo bude poslouchat ?A dokonce je mi to i jedno a nikomu to nerikam, jen upozornim zname .... .Ale uz v tuhle chvili vim, ze ten kdo je pripravenej, tak uz to vi .Ten kdo neni tak to stejne nepochopi .Rikejte kurakovi ze umre na rakovinu .... . Jasnovidectvi, telepatie apod . to neni mrtve,ale musi to mit i praktocke vyuziti a to ze nekdo dela srovnani a vedecky vyzkum neznamena ze je jasnovidec, ze necemu rozumi .Znam stovky lidi co maji super jasnov. schopnosti a nikdy o tom nemluvi .A co delaji kdyz vedi ze se neco stane ? Proste vedi !!!!!! Vedi ze zabranis li holce chodit s klukem, najde si stejne jineho .Ale ted k jadru .Jasnovidnost ma kazdy jen to neumi vyuzit a ani o tom treba nevime ,Je nam dana v ruzne mire, Pokud nekdo vidi veci pred, mel by se naucit videt i veci po ,oba extremy a pak vidi soucasnost jinak .Vite o tom ze deste, hurikany apod se daji vyvolat umele ?-velice stara zalezitost .V historii mockrat .Jedna z metod manipulace .A myslite ze US goverment nevedel o utocich 11 zari pred rokem ??? Je toho moc co nevime a tady resite otazku na urovni batolat co je a neni jasnovidnost .Cleveku by z toho bylo na bliti kdyby si uvedomil co a kdo je za vsim,ale na druhou stranu je v tom i pochopeni ,ze tady skutecne je nejaky mechanismus co uvadi veci do spravnych koleji navzdory snaham lidi, skupin atd .Proto dokazeme vyvolat hurikan a dokonce i zaplavy umelou cestou abychom uvedli veci podle schematu a cilu nekoho,ale jako setrvacnost se nam to vrati v jine podobe a sami pod sebou rezem vetev .Stari mistri odchazeli do hor a do samoty. Proc asi ? Je mi lito ze Sisi nikdo nedokazal poradit rozumne .Je to jen spousta vlastnich presentaci svyho ega .sorry

Reklama

Přidat komentář