Alergie na hluk

Victoria,,,,,,,,,,přiznám se ,že tohle moc nechápu,mám 3 děti,už jen to,že píšeš ,že dítěti 5 let-frackovi nedokáže knihovník říct ani popel.Já bych se spíše snažila dítě uklidnit,nebo odvézt pozornost jinam.A štěkání psů ti nevadí?Ty máš nějaké špatné zkušenosti z dětství?Chápala bych rámus,hlasitou hudbu,bouchání ,ale pláč dítěte,nestalo se ti nikdy,že bys třeba měla chut to mimino v kočárku pohoupat,aby přestalo plakat?Ty máš tenhle vztah k dětem od dětství?Promin,že se tak ptám,samozřejmě mi nemusíš odpovídat.

Já začínám být silně alergická na pláč, křik a žvatlání malých dětí. Jsem dobrovolně bezdětná, děti mi donedávna nevadily, ale poslední dobou je začínám nesnášet. Téměř kdykoliv, když cestuju MHD, vříská nebo pokřikuje tam nějaké dítě. Přitom je v přepravních podmínkách napsáno, že člověk nemá své spolucestující obtěžovat hlukem, takže ty děti vlastně porušují pravidla. Jenže co s tím chcete dělat? Z autobusu je pravděpodobně nikdo nevykáže a na druhou stranu je pravda, že i matky s dětmi mají právo cestovat MHD a utišit dítě bývá dost těžké, obzvlášť miminko, které z toho ještě vůbec nemá rozum. Auto ani řidičák zatím nemám, tak to tímto způsobem řešit nemůžu, ale i kdybych měla, uječené děti jsou i v obchodech apod. Nedávno jsem na jedno takové narazila v knihovně. Mohlo mu být asi pět, žvatlalo a pokřikovalo, ačkoliv v knihovně se má člověk chovat tiše. Byla s ním nějaká paní, možná maminka, možná tetička, která se ho snažila přimět, aby bylo potichu, ale marně. Vadí mi, jak některé knihovníky strašně irituje, když někomu zazvoní mobil nebo jen mluví do telefonu, ale takovému frackovi neřeknou ani popel. Někdy se nemůžu ubránit pocitu, že tak 80% procent mého života tvoří pláč a křik malých dětí :-(

Hano.........dnešní učni a příkazy........to fakt ne,já jsem jim také vysvětlovala,že se prostě zblázním a bude,já sama to nechápu,,,,,,,,,oni si z nás dělají trošku houby,ale myslíte,že by Renata neuspěla dohodou?Nevěřím,že to vadí jen jí,,,,,,,,,,,
mám tátu doktora a vždy za mlada říkal,pane bože co si ti lidé perou za decibelky do hlavy a věřím ,že něco na tom je.Mám 13letou dceru mimo dvě dospělé děti a mám asi štěstí,že ani jedno dítě nemiluje MP3 a hlasitou hudbu.Já ossobně bych to prostě nevydržela,at si každý pere do svých uší co chce ,ale bezohledné jednání mi fakt vadí.

Odpověď pro Hanku 1.Je to o tom. 5 učňů a perfektní výraz "pere" svoji hudbu. Byla jste ale jejich nadřízená, přece jen učni, snad by ještě měli poslechnout svého učitele (i když dnes, cha cha). Renata je v práci 3 dny a jde o kolegyně, není jejich učitel ani nadřízená. Jedině, že se ona obrátí na nadřízené, jestli oni to budou řešit. Vedoucí, ředitel atd. Znám i případ, že to právě chtěla řešit dotyčná s kolegyněmi, ale to si dala. Musela z té práce odejít, začaly ji šikanovat a tu hudbu pouštěly naschvál strašně hlasitě. Ony to vydržely a dotyčná by skončila na psychiatrii. Ale tam neměla zastání ani u nadřízených. V podstatě to byla úděsná firma i když akciovka, to ale člověk předem neví. A problém je v ženských kolektivech. S chlapem se pohádáte a za chvilku on nic neví a jede se normálně dál. Ovšem nesmí to být zakomplexovaný chlap. Pak se chová jako většina ženských. Začne se pomlouvat, intrikařit a nepohodlného člověka dokáží s přehledem vyštvat. Vy jste byla v úplně jiném postavení než je Renata, vyřešila jste to perfektně, ale tohle ta Renata použít nemůže. Já se jen divím, když si to ti lidé "perou" přímo do uší, že z toho totálně neohluchou a nezblbnou. Ale oni to neřeší. Možná, že v některých případech ani zblbnout už nemůžou.

Představte si atelier v něm 5 učnů uměleckých řezbářů a každý tam pere svoji hudbu a na plné pecky,podotýkám,že mám hudbu ráda,dcera hraje na piano,violloncelo,ale co je moc je moc.Překřikovat je nelze.Vyřešila jsem to v klidu,odnesla kazeták.A všichni přišlapali s MP3,takže zase neslyšeli co jím říkám,takže se šlo na dohodu,do 10h.bez hudby,pk je svačina ,do oběda si to hezky perou do svých uší a od oběda bez hudby,a pohoda.Já bych se jednak asi zbláznila,oni mezi sebou nonstop hádali.Já při hudbě relaxuji a nevidím důvod,proč bych se z rámusu měla hroutit.

Renato.........a nejde to nějak řešit?Učila jsem na SŠ a tam se žilo také bez hudby a šlo to,je to vše o domluvě,ne?

dobre hodna d.ž

Martine, ono je to těžké. Zase budou argumentovat, že neslyší telefon nebo co chce spolupracovník. Je mi 60 a za komunistů byl hrozný problém s kuřáky, rádia nehrála. Kuřák měl zelenou i kdyby protestovalo 10 lidí. On tvrdil, že bez cigarety nic neudělá, takže museli ustoupit nekuřáci. Dnes jsme už dále, ať prostě přestanou kouřit a dají nám pokoj. Rádia to samé. Bez rádia nemohou pracovat, ale kdyby měli práci, u které musí žhavit bedny, možná by mluvili jinak. Dnes paradoxně díky počítačům se i z práce účetního může stát pásová výroba. Má-li program Navision, nemusí vůbec myslet, program dělá za něho a nemusí nic umět. Kdyby vypli elektriku, takový účetní je úplně na nic. Nevím, kde pracovala Renata, ale jestli měla tzv. "primitní program Money" tak ten pracuje jako kdysi účetní s tužkou, musí zkrátka účetnictví ona ovládat, takže tu bednu žhavit musí. Petr bude mít pravdu, zvukovou kulisu v práci zvládají lidé poněkud jednoduššího intelektu, kteří v práci nemusí přemýšlet, hudební sluch jim nic neříká atd. Lidi typu Renaty a mluvím i za sebe, kdyby nás chtěl někdo mučit, tak stačí nám pouštět nepřetržitě i kvalitní hudbu a zešílíme z toho. A nemluvím o technu a dalších úděsnostech. Při technu atd. bych zešílela tak do 20ti minut. A vážně to není o věku. Takto to vnímáme už od dětství.

Proč si ti, které hudba údajně motivuje k práci nenasadí sluchátka, aby s tím neobtěžovali někoho komu to naopak vadí v soustředění? To je jednoduché řešení, ne?

No teda, že by ty vlastnosti na ty, co vnímají zvuky citlivěji, přece jen seděly? Mám hudební sluch, mnoho let jsem hrávala na klavír, zpívala a IQ mám 130. Stejně tak to má i moje matka. IQ 148, do nedávna zpěv ve sboru a ve filharmonii. Na zvuky je stejně alergická jako já. Nebo spíš já jako on? Protože toto může být genetické. Stejně tak to začíná pomalu vnímat i můj bratr - klavír,IQ nevím, ale nyní dostudoval VŠ. Ovšem naše sestra bez hudebního sluchu, spíše hluchu, ta je úplně v pohodě. Takže na tom něco bude. :o)) A ti, co hluk spíše dělají, opravdu, když se tak zamyslím, jsou spíše povahy prostější.

Děkuji moc za odpověď. Jsem totiž původně vystudovaná klavíristka (takže hudební sluch mám) a ty anglické bezduché písničky z radia jsou pro mě utrpením. IQ test v Menze mi vyšel 130 a trpím úzkostně-depresivní prouchou. Takže na mě sedí vše co jste napsal. Uvažovala jsem, že požádám nadřízenou, aby to s kolegyněmi probrala, ale bojím se přesně toho co jste napsal výše - budou se mstít. Navíc jsem v nové práci 3 dny, tak mi připadá hloupé mít nějaké požadavky. Ale být denně na 2 prášcích proti bolesti hlavy opravdu není dobré - navíc se celá třesu (od nervů). Najít si kolektiv starších lidí dnes nejde, protože všude pracují samí "mladí dynamičtí."Spíše se budu muset při hledání dalšího místa na toto konkrétně zeptat dopředu a poprosit potenciálního zaměstnavatele, abych mohla ve firmě pobýt alespoň dva dny před nástupem (za 2 dny se dá zjistit dost věcí).

Dodatek: Zvláště citliví na zvuky jsou lidé s hudebním sluchem. Jejich ucho a mozek totiž jsou vycvičené vnímat i jemné zvuky, rozlišovat podrobnosti a nikdy zvuk nevnímají jako kulisu, ale vždy mozek zatěžují. Je to něco jako prof. deformace. Pro ty je soustavná hudba utrpením. Souvislost citlivosti na zvuky je také s intelektem. Dá se říct, že ideální to má někdo jednoduchý, mentálně průměrný až podprůměrný, s flegmatickou povahou - štípejte si klidně na mně dříví, člověk s málo aktivní nervovou soustavou. Citlivý, úzkostný, přemýšlivý, melancholik, cholerik, s hudebním sluchem - ten snese rušení hudbou málokdy. Pro toho to může být i forma mučení :-)

Hudba je jako jakýkoliv jiný zvuk současně i šumem. Šumem, který musí náš mozek filtrovat, aby se dokázal soustředit k tomu, co potřebuje. Někdo má akorát ten filtr v pořádku a hudbu tak intenzivně nevnímá - proto ho logicky ani neruší, jiný člověk to odfiltrovat nedokáže a naopak čím více se snaží, tím rychleji vyčerpá zásoby soutředění, zásoby trpělivosti. Na pracovišti by měly panovat podmínky nezbytné k výkonu práce a máte nárok požadovat odstanění nadměrného, nebo soustavného zdroje hluku. Chování vašich kolegů je nekolegiální, porušuje hygienickou vyhlášku, je však otázkou, co byste případnou stížností svedl, proti přesile se bojuje těžko a i kdybyste vyhrála jednu bitvu, mohou se pak mstít. Takže doporučení je najít si klidné místo, starší kolegy apod....

Někoho právě ta hudba k práci motivuje

Můžu se vás všech zeptat na názor na vyhrávající radia na pracovištích? Změnila jsem práci a jsem zděšená. Pracuji jako účetní (takže se potřebuji maximálně soustředit) a v kanceláři celých 8 hodin hraje radio. Bolí mě z toho strašně hlava, ale vadí to jen mně - všichni ostatní jsou nadšení. Mám šanci toto řešit? Je to vůbec v souladu se zákoníkem práce - pokud chtějí zaměstnavatelé maximální výkony od pracovníků, tak celý den hrající hudba tomu rozhodně nepomůže, ne?

co to je?

29,8,2008
dolni zivotice 3,3,2008 ja hajek lubomir vecna na
dlofam
bohumin 29,8.2008 lide 6 auto proc
petr hodne dobre pisu

Niko, tak to je přesný. Taky nemůžu větrat, protože ty prasata odporný kuřácký neustále hulí z okna a ten puch mám v bytě. Oni snad i v noci vstávají, aby si zapálili. A stěma čoklama to je taky něco! Marta Kubišová by měla natočit pořad o týrání lidí v paneláku, co musí poslouchat psí štěkání a brodit se jejich hovnama!

V létě ve vedlejším vchodě mají od rána na balkóně psa, který na všechny, kdo projdou kolem, štěká. Jinak, jak bydlím v posledním patře, tak všichni ti, co kouří na balkónech pode mnou, mi kouří do oken. Zvlášť výživné jsou jejich ranní cigarety kolem 6h a večerní před spánkem kolem 23h. Ráno se budím kouřem a večer, když si chci vyvětrat, tak si tam natáhnu kouř. Před domem máme fotbalové hřiště, kde se hraje až do noci a všechny víkendy od rána do 22h pískané zápasy bez minuty ticha. A to je slyšet i přes zavřená okna. Přemýšlím, kdy se z toho zblázním.

Jsem taky jedna z tech, co jsou alergicti na hluk. Nastesti jsem si po spatnych zkusenostech vybrala byt v poslednim patre. Samozrejme, ze i hluk ze sousedniho bytu a bytu pod nami by byl slyset, kdyby sousedi byli nejak nadmerne hlucni nebo muzikanti. Zatim jsme meli stesti, ale muze se to vzdy zmenit. Lide se odstehovavaji, prichazeji jini, clovek nikdy nema jistotu (nakonec ani u rodinneho domku ne).
Ja, kdybych byla ve vasi situaci a nemohla byt menit, tak bych se pokusila alespon mistnost, kde spim, odizolovat. Tzn. dat tlustou izolacni folii, na to parkety, oblozit zdi a strop treba drevem a mezi to zase izolaci. Je to sice investice, ale zase lepsi nez se zblaznit. Asi tak, jak jsou odizolovana nejaka nahravaci studia.

Nocovali jsme pred casem v jednom byte v cizine, na hodne rusne ulici, jeste k tomu v prizemi, kde auta jezdila primo pod okny. Zazoufala jsem, kdyz jsem to uvidela, ale nic lepsiho zrovna nebylo. Meli tam dvojita skla a pak jeste jedno treti pred nimi a opravdu nebylo nic slyset a mohla jsem nerusene spat. Nechtela jsem tomu verit, ze to lze udelat.

..co s tím dělat? S tím nejde dělat vůbec nic. Ani ve vlastním domě kolikrát člověk nemá žádoucí klid.
Ale v bytech je to opravdu náročné. Jeden takový hlučný "soused" je můj bratr.
Ustavičně si na něj sousedé bydlící pod ním stěžují, že dupe, má nahlas v noci televizi, pouští hlasitě hudbu a hodiny vydrží u kytary.
Když jsem u něj na návštěvě, registruji to. Říkám mu to i já, dokonce jsem mu to jednou předvedla. Akorát se tomu zasmál.
Výsledek nula.
Ti lidi, kteří hluk provozují na úkor ostatních mají jednu velkou vadu - chybí jim určité sociální cítění a empatie. Jejich sociální IQ je pod průměrem..
A nelze proti nim nijak zakročit. Napadá mě pouze, pokud by byli pouze v nájmu, stěžovat si u majitele..