Moje anabáze a únavový syndrom

Všechny vás zdravím!Úplně náhodou mě zaujalo toto téma. A jelikož také nejsem zdravotně v pořádku tak mi nedá abych trošinku nezareagovala. Asi před dvěmi léty jsem se trápila přesně s vašimi problémy - kromě zvýšené teploty. Nikde mi nic nenašli, nakonec jsem skončila na psychiatrii (moc se mi nechtělo), MUDr. konstatovala panickou poruchu, nasadila antidepresiva a já po měsíci byla naprosto zdravý člověk! Nikdy bych nevěřila co nervy dokáží! Vím, že u vás je to možná o něčem jiném, ale - nebraňte se psychiatrům - já sama jsem se taky "bránila"... a dneska jsem v pohodě. Přeji příjemný víkend!

Dando, bylo to do pol. roku 1997, asi od revoluce, to přesně nevím. Já jsem ovšem zorganizovala akci, o které vás tady brzy budu informovat. Je to taková petice na ministerstvo zdrav. Podpoří mě a nás všechny také soukromá imunologie v Praze. Uvidíme, jak to dopadne. Snad ty byrokraty nahoře to konečně trkne, že by se touto krutou nemocí měli zabývat a uznat její existenci. Zatím ahoj. Brzy se ozvu.M

Martino, mohla by jsi nam napsat, ktere roky bylo CFS oficialne uznavan jako diagnoza s moznosti ziskat ID. Je to pro nas nove vedici o sve nemoci docela zajimave. Jen chci poznamenat-obavam se, ze novy postoj k teto nemoci (tedy neuznavani) dovedlo mnohe lidi ke konci :-(. Neleci vas, po case ztratite praci, kamarady, nejste schopni se starat o domacnost a nekdy i o sebe, nejste schopni vydelecne cinnosti a po tech vsech ztratach a kazdodennim boji mate jeste oficialne uznat, ze trpite uzkostnymi depresemi....to je kolikrat posledni rana.No hlavne, ze statni pokladna usetri, o to prece jde.

Capucínko, nemáš pravdu. Pro Tebe sice není důležitá dg. CFS, ale pro nás, kteří jsou nemocní léta, to je velmi důležité. Já jsem zažila dobu, kdy na tuto dg. jsem doslala plný ID, pak se tato dg. vyškrtla z tabulek a oficiálně neexistuje. Znamená to, že se tato nemoc v našem státě plně tabualizovala, což přináší velmi zlé důsledky - přístup lékařů k pacientům + sociální důsledky. Ono totiž nám s CFS často obyčejná vyšetření krve atd. téměř nic neodhalí. Měli bychom být sledování hl. imunology, kteří o nemoci toho hodně vědí. S takovými jsem se bohužel setkala pouz v Praze. Až budeš léta bojovat s lékaři a sociální oblastí, pochopíš důležitost těchto slov. Ahoj všichni a něco pro to podniknem. Příště napíši více. M

Když o tom tak uvažuji, tak mi je celkem jedno jak tu diagnozu pojmenuji. Jestli to pojmenuji souhrnne nebo napisou jednotlive diagnozy od bolesti kloubu pres bolesti v krku, teploty atd. A pokud dospeji k tomu ze jeden clovek ma 10 potizi najednou (10 diagnoz) a znemoznuje mu to normalni fungovani, melo by to snad vest za prve k tomu že potřebuje lékařksou pomoc, a za druhe k tomu že je třeba vyřešit sociální problematiku - jak bude dál žít. Myslím že to jestli existuje pro souhrn těch potíží společný název Únavový syndrom, nebo neexistuje by nemělo v zásadě ovlivnit to, jak se lékaři k tomu pacientovi chovají, nakolik se mu snaží pomoct, a to jestli v závažných případech dostane na dobu potíží invalidní důchod. Jak se říká, mnoho psů, zajícova smrt. A problém lidí s CFS je právě těch mnoho psů, mnoho různých symptomů najednou.

Ahoj Capucinko a ostatní spolubojovníci!Už dvakrát jsem se snažila napsat,ale byl nějaký problém na serveru a příspěvky nešly odeslat.Psala jsem o tom,že nechápu,proč je s diagnózou CFS takový problém,když jsou příběhy nás všech jako napsané přes kopírák.Ty samé subjektivní potíže a objektivní nálezy.Přesto místo porozumění a pomoci,stále narážíme na nepřízeň mnoha lékařů a úředníků.Ach jo - úplně nám stačí zdravotní a z toho plynoucí životní problémy.Proč ještě musíme prožívat stres z toho,jestli nám státní aparát dovolí využít to,na co jsme si povinně platili právě pro případ,kdyby se stalo to neštěstí a my vážně onemocněli.Mějte se co nejlépe a piště!Sonja.

U mě už všechny ty potíže trvají asi tři roky. Ve škole jsem kvůli tomu opakovala, teď mám přerušené studium. Dlouhodobě nemocnou mě škola nechtěla, a bez školy jsem se dostala "do vzduchu" - nemocná s neschopenkou, bez školy, bez práce, bez příjmu, nikdo mi najednou neplatil zdravotní pojištění. S neschopenkou mě úřad práce nechtěl vzít do evidence. Normálnímu nezaměstnanému by zdravotní pojištění platil úřad práce. Příbuzným dalo dost práce vymyslet jak to vyřešit. Nikoho to totiž nezajímalo. S takovými případy, že dlouhodobě onemocní student VOŠ se prostě v zákonech a nepočítá.Už od začátku bolesti na prsou, hlavně po námaze (vyjití krátkých schodů). Stálé teploty, bolesti v krku, rýma, uzliny, bolesti kloubů, totální vyčerpání, spánek 16 hod denně ... Začalo to EB virozou. Obvodní lékařka neuznávala únavový syndrom. Dostala jsem od ní ale naštěstí doporučení na revmatologii. Sehnala jsem dobrého revmatologa z Artro centra ve Vršovicích, který se znal s primářkou revmatologie v jedné nemocnici. Když viděl kolik vyšetření a doktorů jsem obešla, slitoval se a doporučil mě do nemocnice na revmatologii (bylo tam více podobně záhadných případů). Po třech týdnech mnoha vyšetření v této nemocnici řekli že to je únavový syndrom. Přinesla jsem závěrečnou zprávu své obvoďačce. Teď už nemohla říct že to neuznává. Tak pokývala hlavou, zopakovala co doporučili v závěru z nemocnice. Pak jsem v rámci odstěhování měnila lékařku. Se správou z nemocnice jsem chodila od jedné praktické lékařky ke druhé a zkoumala zda je ochotna se tím zabývat, hledat pro mě řešení, a smířit se s tím že tam budu častým návštěvníkem, a taky jestli o tom něco ví. Pokud ano, ráda se u ní zaregistruji. Obešla jsem několik lékařek, které se buď tvářily že o tom nic neví, nebo raději řekli že mají moc pacientů. Až ta jedna, moje současná lékařka řekla že je ochotná se mými problémy zabývat, pokud budu spolupracovat. Od té doby jsem u ní, a některé věci se zlepšily.Pečlivě hlídá mojí imunitu. Jakmile začíná tzv. nekonečná viroza, dostanu léky na imunitu (poslední dobou Ribomunyl - super, bere se ve všední dny). Na podzim včas nasadí léky. Od listopadu jsem bez virozy, což je naprosto neuvěřitelné. Krční mi zjistil chronický zánět v krku a když už to bylo zoufalé (ani imudon už nezabíral),že mě v podstatě stále bolelo v krku,napadlo ho dát mi Zyrtec, proti alergii. Který mi tlumí přehnanou imunitní reakci v krku. Takže už mě celoročně nebolí krk. Úžasná úleva. Léky na imunitu a asi i zyrtec zlepšily moje teploty. Předtím stále 37.4 a teď už od listopadu co tuhle kombinaci beru mám zvýšenou teplotu jen dost vyjímečně a max. 37, víc ne. Nikdy bych nehádala že by pomohla kombinace léku proti alergii a léku na imunitu.A bolesti na prsou a neustálá naprostá schvácenost, lapání po dechu při námaze, pocit na zhroucení, pocit že každou chvíli padnu do příkopu? Když jsem si stěžovala tak mě paní doktorka nakonec poslala na vyšetření srdce - 24 hodin měření a zaznamenávám co jsem kdy dělala. Naměřili mi celodobě dost vysoký tep a uzavřeli to jako Tonus sympatiku a řekli že jsem prostě typ s vyšším tepem a že s tím není třeba nic dělat. Založeno do karty. Ale alespoň už jsem byla o něco chytřeš. Přitom před těmi třema lety jsem měla tep docela normální. Přes mamčinu známou jsem se teď na podzim dostala k lékařce internistce, která mi udělala ekg a tep se jí nelíbil. Řekla že na to jsou léky, a proč to srdce zbytečně zatěžovat a dala mi lék na snížení tepu - Concor. Naprosto úžasný zážitek. Během 14 dnů užívání půl tabletky denně se o mnoho zlepšila moje výdrž. Ne že bych nepotřebovala spát 12-13 hodin denně. Ale přecejen pocit padání do škarpy dost ustoupil. Bolesti u srdce zmizely. Pocit že nemohu dýchat také. O vánocích jsem hodinu bruslila na rybníku. Nevěřila jsem svým očím. Ještě měsíc předtím jsem v hale udělala dvě kolečka kolem stadionu a padla zhroucená na lavičku, neschopna popadnout dech a říci slovo. Miluju totiž bruslení a jedna z nejtěžších věcí v době nemoci pro mě bylo, že nemohu na led. Klouby mi dost udržuje Condrosulf a Glukosamin sulfát. Nejméně jednou za rok využívám 3 balení condrosulfu, jakmile mě po nějaké viroze začnou pobolívat kolena, okamžitě ho nasadím. Když to začalo, nemohla jsem kvůli kolenům chodit. Nevyšla jsem do schodů, nestihla jsem přejít na zelenou. Staré babičky s holí byly proti mě jak blesk. Jediné co jsem si tenkrát přála byly berle, a přitom mi všichni tvrdili, že kolena mám naprosto v pořádku. Jen jsem nemohla chodit. Postupně se tím nějak prokousávám, snažím se ty největší potíže řešit, hledat lék který by mi ulevil, kombinaci léků. Někdy to trvá dlouho, než se najde to pravé. A za každý takový pokrok jsem moc vděčná. Žel se do toho občas objeví nové potíže - naposledy (září 2001) křeče ve svalech (revmatoložka napsala fibromyalgie, řekla ať změním režim a poslala mě domů). Nevydržela jsem sedět bolestí, nemohla jsem bolestmi spát, žádné prášky na bolest nepomáhaly. Svaly mi křečemi v noci úplně cukaly, nedalo se spát a ještě více mě to vyčerpávalo. Jedinou krátkodobou úlevu přinášel Flamexin (do hodiny po něm jsem tvrdě usnula a druhý den byla nepoužitelná)Nikdo mi nevěřil. Chodila jsem z jedné rehabilitace k druhé a nic mi nepomáhalo. Dívali se na mě jak na hypochondra - vždyť mě tam nemá co bolet. Po roce se vyměnila u nás neuroložka. Odešla ta, která mě s bolestmi nohy a křečemi poslala k psychologovi. Ta nová mě poslala na EMG. Po příznivých výsledcích EMG mi domluvila se svojí známou - rehab. d.lékařkou z Motola návštěvu. Začala mít totiž podezření že se jedná o křečovité stažení svalů pánevního dna, na které neúčinkují žádné léky na uvolnění svalů, kterých jsem vyzkoušela spoustu.Paní doktorka v Motole mě důkladně vyšetřila a opravdu zjistila trvale stažené svaly, nejen v pánevním dnu, ale na celé pravé polovině těla. Naprosto najisto našla většinu bolestivých bodů po celém těle. Když jsem se divila jak to, vysvětlila mi jak spolu různé věci souvisí. Kromě toho že se pokusila všechny bloky a stažené svaly různými hmaty uvolnit, předepsala mi speciální rehabilitaci na uvolnění svalů pánevního dna, které jinak uvolnit nejdou. Je mi hrozně zvláštní, že to muselo trvat rok (velmi bolestivý a protrpěný rok), než se zjistilo kde všude ty křeče ve svalech jsou, že si to nevymýšlím a že s tím jde něco snad i dělat. Teď v únoru jdu poprvé na tu speciální rehabilitaci. Když to nepomůže, paní doktorka má ještě v záloze další dvě možnosti. Snad to pánevní dno jde uvolnit i nějak přes konečník, speciálním hmatem, protože tam jsou ty svaly ukotvené. Tak mi držte palce ať to dořeším. Bez možnosti delší dobu bezbolestně sedět těžko dokončím školu, a těžko budu moci sedět 8 hodin v nějakém zaměstnání. Naoplátku vám všem přeju ať s vašimi potížemi pohnete, nevzdávejte se. I Doktoři jsou lidi, a když jim sem tam něco přinesete, uvidíte že budou vstřícnější a pohnete se spíše z místa. A také mají občas potíže s pojišťovnami a z toho může plynout případná neochota. Praktická lékařka mi např. řekla že na CT by mě ráda poslala, ale že nemůže, že by jí to pojišťovna neproplatila.Tak jestli si někdo chcete pokecat, o tom co pomáhá vám tak napište mejlík.

Milá Janko, nevím, jakou zkušenost máš s vyhledáváním geopatogenních zón, ale ze zkušenosti vím, že určit zóny není tak snadné, protože velmi záleží na citlivosti jedince, který zóny vyhledává.Přihlédneme-li k tomu, že v některých místech se zóny střídají, měla by si ve vlastním zájmu zvážit, zda jsi skutečně umíš poradit sama. Přeji hezký den a hlavně zdraví. Milan

Pavle,děkuji a hned se tam jdu mrknout.Ahoj Sonja.

mrkněte se na www.gewo.applet.cz je tam sekce ZDRAVÍČKO a o únav. syndromu je tam dost věcí. A hlavně - jak se toho zbavit.

Ahoj Martino a Lenko,jsem ráda,že jste napsaly.Marti,Tobě pošlu ještě dnes e-mail a pro Léňu mám počáteční zkušenosti s odstíněním GPZ.Po instalaci zařízení se začaly dít věci.Všechny potíže se jakoby zhoršily.Zejména v krku to bylo i objektivně zjistitelné,po týdnu od zhoršení mi praktický lékař nasadil antibiotika.Zhoršení jsem zaznamenala i v bolestivosti kloubů kolen a kotníků.Lokálně jsem používala mast s analgetickým účinkem.Před tím nebyl na kloubech žádný objektivní nález - jen subjektivně bolesti.Nyní mám otok pravého kolena.V klidu už to nebolí,jen při chůzi,na což jsem zvyklá.Zhoršila se psychická kondice.Protože jsem stále ve spojení s pánem,který mi zařízení instaloval a on si zaznamenává všechny zdr.změny,které probíhají u klientů,kde zařízení montoval,naprosto jsme se shodli na tom,že se u mě jedná o abstinenční příznaky,o počáteční zhoršení zdr. stavu.Na tuto možnost jsem byla upozorněná a ani mě to nijak neodradilo,protože možnost počátečního zhoršení uvádí i příbalové letáky řady léčiv.Tento stav se jednoznačně pokládá za důkaz funkčnosti přípravku a není důvodem k jeho vysazení.Ani na chvíli jsem neuvažovala o tom,že zařízení odpojím i když to po počátečním zhoršení bylo náročné.(Ale,kdyby mi někdo sliboval zázrak na počkání,asi bych se do toho nepustila.)Jsem přesvědčená o neškodnosti přístroje.Nyní se zhoršování mého zdr.stavu zastavilo a předpokládám,že by se věc mohla začít obracet k lepšímu.Jakmile si tím budu jistá (tím,že se nejedná o přechodné zlepšení)určitě ihned popíši,jak zlepšování probíhalo a probíhá.Pokud se tak nestane,také sem napíši.Jsem psychicky připravená na obě varianty a rozhodně nelituji tohoto pokusu.Musím něco podnikat,když klasická medicína nepomáhá.Nemohla bych sedět jen s rukama v klíně a čekat až mi zruší ID a já budu přesně tam,kde jsem byla.Ale také chci zdůraznit,že ze svého těla rozhodně nejsem ochotná dělat pokusného králíka a měřítkem toho,jestli něco vyzkouším,je pro mě toto kritérium

Ahoj Sonjo,když pročítám Tvůj příspěvek je to jako kdybych četla svůj vlastní příběh, včetně částečného invalidního důchodu, nechci se moc rozepisovat, ale je to očistec. Mohla bys prosím později napsat své zkušenosti s odstíněním zón? Doufám, že Ti to pomůže. Ahoj Lenka

Pro SONJU - ráda bych si s Tebou vyměnila zkušenosti o CFS. Můj příspěvek je tady na chatu o trochu nazpět. Ozvi se, prosím na e-mail mati.h"seznam.cz. Předem dík. Martina

Zdravím Vás, Janko, a všechny, kdo jste sem napsali o svých trampotách a zkušenostech.Já jsem onemocněla v dubnu 1995, když jsem byla na mat.dovolené.Dlouhou dobu jsem nevěděla,o co se jedná, protože více než sobě a svému tělu jsem věřila praktic.lékaři,který na mě vždy houkl

Milá Janko, zdravím Vás a lituji. prožila jsem to stejné. Bylo to v r. 1993 - byla jsem plná energie, podnikala, byla rozvedená, 2 malé děti. Vím, že to bylo po prodělané mononukleóze, EB virusu a obrovském duševním vypětí. Musela jsem tehdy prodat své firmy a jen jsem ležela. To co mne drželo nad vodou - byly mé děti ( tehdy 10 leté), kdy jsem si říkala, jak budou vychovány, jak budou studovat a z čeho budou žít, když tady nebudu. Má lékařka mi také příliš nevěřila (hlavně nevěřila na únavový syndrom), ale domluvily jsme se a napsala mi všechny možná vyšetření a doporučení k lékařům, které jsem kde našla a vymyslela jsem si.Také jsem nechtěla již žít, protože mi vlastně nic nebylo a bylo vše. U mne se stavy naprosté bezmocnosti a bolesti střídaly skoro v pravidelných 3 denních intervalech. Obešla jsem všechny možné lékaře, léčitele a čarodějnice po Čechách, protože jsem fakt myslela , že umřu. Bylo to hrozné. Myslím, že mi nejvíce pomohl dr. Nouza z Prahy (adresu mohu dodat) a dr. Vavřínová z Prahy. A potom mi též pomohl Wobenzym - jedla jsem ho asi 5 let 15 tablet denně. Celkové léčení mne vyšlo na desetitisíce korun - ale chvála Bohu - jsem již celkem zdravá. Poslouchejte své tělo, nepřepínejte se. Když se Vám chce spát - jděte spát, proč ne. Zítra bude lépe. Skoro každý se z toho uzdraví, ale trvá to dlouho. Mně to trvalo dobrých 6-7 let a i teď se musím šetřit. Ale dopadlo to dobře, kluci jsou již na vysoké škole, já se vdala ( a mám klid - to je také velmi důležité - manžel je mírně invalidní - to je také dobré, protože mi nevyčítá, když chci odpočívat, opět v malém podnikám).Pomohla mi také Bible , kdy jsem si četla žalmy a říkala si, Bože, proč jsi mne opustil? A potom jsem se začetla do Písně písní - šalamoun a DOUFALA A VĚŘILA V UZDRAVENÍ. tAKÉ JE DOBRÁ KNÍŽKA OD PANA zENTRCHA - 3. cesta ke zdraví - chce to hodně duševního klidu. Mějte se hezky a přeji ať se všichni, kteří jste nemocní z toho dostanete. Ale lékaře si musí člověk najít sám a bojovat s tím také, žádný doktor mu nemůže pomoci. Vše je v nás. Takže když budete chtít, tak to zvládnete a za čas budete zdraví. Marie

Janko, dost mě děsí, že se s tebou nikdo pořádně nezabývá. Já jsem si prošla 17ti měsíčním peklem, kdy jsem se pokoušela sama stanovit si diagnózu, protože mě lékaři posílali od čerta k ďáblu, nakonec se zjistilo, že je to psychického původu a antidepresiva na mé fyzické obtíže zabrala. Měla jsem to štěstí, že mě poslali na MR,CT,EEF, Gama kameru mozku a jediné co našli drobný nález někde u mozkového kmene, ne nádor, jen nějaké drobné hypertenzní ložislo, které neví co je a můžu to mít už od narození. Ale vím určitě, jelikož jsem prolezla kdejakou literaturu, že za poruchou tvorby myelinu, tzv. demyelinizace + nervový nález je zpravidla roztroušená skleróza. Nechci tě tím děsit, ale zeptej se na to neurologa. Léčit se to sice zatím nedá, ale dá se to dobře držet pod kontrolou. Lidé podle druhu RS s tímto onemocněním žijí 15-50let, takže šance na normální dožití je velká. Stalo se ti někdy, že jsi jen tak upadla, znecitlivěla ti někdy nějaká končetina, brní tě končetiny, máš trhavé pohyby očí, když se podíváš hodně do strany ? To jsou nejčastější příznaky. Hlavně nečti nikde jak já přiblblou lékařskou literaturu, tam si najdeš kde co. Tohle mě prostě napadlo při zmínce o myelinu, ale nemusí to tak být. Určitě si, ale zajdi za neurologem

Děkuji Milane za informaci,na potogenní zónu jsem pomyslela dávno,protože vím,že je to opravdu vážná věc.Staré civilizace tomuto věnovaly velkou pozornost a nikdy by si nikdo nepostavil obydlí va této dračí žíle.Naučila jsem se vyhledávat je prošla s virgulemi celý byt a nic.Mé potíže mají jiný původ.

Před časem jsem se dost intenzivně zabýval vyhledáváním a odstiňováním geopatogenních zón. Jednoznačně se ukazovalo, že Vámi popisované zdravotní potíže mají svůj původ právě v působení geopatogenních zón. Nechci popisovat konkrétní příklady, ale upozornit Vás na to, že chcete-li se zbavit celé řady zdravotních potíží včetně tzv. únavového syndromu, tak si v první řadě nechte zjistit, zda neležíte v geopatogenních zónách.Dobře vím, že se působení geopatogenních zón na lidský organizmus neprávem zlehčuje a bagatelizuje, ale škodlivost těchto zón je dnes již prokazetelná. Přemístění lůžka do "čistého" prostředí, nebo řádné odstínění geopatogenních zón přináší výsledek prakticky okamžitě, a to bez jakýchkoliv medikamentů.Zákaznice, které se na mne obracely shodně přiznávaly, že již vyčerpaly veškerou medicinskou i homeopatickou léčbu, a že jako poslední šanci zkusí geopatogenní zóny. Jsem rád, že dnes mohu s odstupem času zavzpomínat na celou řadu zejména žen, kterým "pouhé" odstínění geopatogenních zón pomohlo vrátit je do normálního - plnohodnotného života. Normální stav je život bez bolestí a to Vám všem přeji a držím palce. Milan

Janko, to je skvělé, držím palce - pokud někdo nemáte odvahu zkusit alternativní medicínu, doporučuji největšího českého odborníka na ÚS, dr. Nouzu - zadejte si únav. syndrom na Internetu, pod tím jsou jeho stránky- zde kompletní informace o diagnóze, prevenci, léčbě, postupu výzkumů atd. Už od několika lidí jsem slyšela, že jim velmi pomohl - je to prostě asi odborník na svém místě.Jestli máte depresi, hlavně se přemožte a neizolujte se, pro zaměstnání hlavy + odpoutání se trochu od té beznaděje doporučuji /jestli jste schopni to zvládnout/ občas nějaké přednášky, které vás psychicky pozvednou a donutí přemýšlet - doporučuji asociaci Nová Akropolis /Praha, Varšavská 13, vydávají také časopis/ nebo na Internetu si zadejte "etikoterapie" - stránky dr. Vogeltanze- zabývá se příčinami nemocí, různé odkazy na etikoterapeutické knihy, zabývá se příčinami nemocí /studoval západní i východní medicínu/.Jestli jste úplně na dně nebo je vám velice slabo třeba na ulici, je potřeba mysl na něco soustředit - např. na dech, na modlitbu, na mantru apod.Jinak i deprese se dá léčit čínskou medicínou - jde vlastně o nesoulad komunikace mezi ledvinami a srdcem.Zkuste si také něco přečíst o energetických drahách, možná se budete divit, jak se problémy s jednotlivými orgány přesně odrážejí v bolestech, cukáních, tlacích apod. v místech těchto drah.A jestli na vás u doktora řvou, chce to opravdu změnit lékaře /taky se mi to několikrát stalo/ - hlavně se nerozčilujte, blby je potřeba ignorovat, jednoho dne si možná vzdělání taky doplní.Lída

Lído,děkuji Vám a ostatním za příspěvky.Já jsem teď ve stádiu posílání na psychiatrii.Řekla jsem si:mám tedy asi depresi a poctivě brala asi 6 týdnů antidepresiva,ale výsledek žádný,jen se se mnou všechno točilo.Přestala jsem to brát,nechci si ještě víc uhoršovat.Moje doktorka na mě doslova řve,že donekonečna nemůže nikdo marodit a atp...Bylo by to dlouhé psaní,čím se mě už naurážela.Na svazu pacientů jsem zjistila,že i v době marození se může změnit lékař,ale nikdo vás nevezme.Jako pacienti mají právo volby lékaře,tak prý lékař si své pacienty vybírá.Můj stav se nezlepšil,spíše naopak,ale já věřím,že se uzdravím,jsem připravená pro to udělat maximum.