Toutim po vychrtlosti

Myslím si, že porucha menstruace je zapůsobeá tím, že si tělo zače myslet, že by dítě stejně nedonosilo, tak proč vypouštět vajíčka.ehm...sem anorektička, nejsem anorektička...nevim...před 7 měsíci jsem vážila 64, o vánocích i 66 kg.Na jaře sem se rozhodla zhubout na 57. do prázdin jsem zhubla na 60, za 2 měsíce už to bylo 55, dnes ráno váha ukazovala 52,3 .měřim 175...ehm...sem anorektička, nejsem anorektička? už echci hubout, připadam si OK a když se oblíknu do šatů a jdu do tanečích, připadam si dokonce až moc hubená. Co si myslíte vy? P.S. držim dělenou stravu, a skoro veganim(na maso jsem nikdy moc nebyla a vynechání mlíčných výrobků mi udělalo je dobře-nadýmaly mě.Občas snim vajíčko )

Tak to je vidět, že si akorát blbá píča.

Lenko, jak se mi podarilo se z toho dostat ? No trvalo mi to hrozne moc dlouho, kolikrat jsem byla tak na dne, ze uz jsem videla jako vychodisko jedine smrt nebo zavrit do lecebny. Tu anorexii neberu jako prave peklo, to bylo vsechno v pohode, necitila jsem se nijak zvlast slabe, malatne, opravdu ne a hladem jsem tehdy netrpela, i kdyz jsem skoro nejedla, jedla jsem sice o dost vice jako treba prava anorekticka sni jedno jablko a jogurt denne, tak to u me nebylo, ja mela i tepla jidla, ale polovinu z toho jsem schovala, vyhodila apod. Takze ja dosahla nejnizsi vahy 37 kg ve 14 letech, coz neni tak nejhorsi, pak uz to slo jen nahoru. Kdyz jsem vedela, ze je nutne pribrat, tak jsem se zacala cpat, a to mne hrozne zachutnalo dovolit si vse co jsem tolik let nejedla. Byla jsem jako otesanek kvanta sladkosti na stridacku s jidlem a to do noci nebo jeste brzo rano, kd&;255;z jsem byla v lecebne, taky jsem hodne rychle pribirala, vsichni meli ze me radost, ja ne. Rekla jsem si, ted to vydrzim a az me pusti, tak to zhubnu. Jenze to se nestalo. Kdyz me pustili, tak zacaly prazdniny a ja pokracovala ve svem konicku (prejidani) dale. Kazdym dnem, porad, nezvracela jsem, ani jsem to v te dobe nezkousela. Sice jsem pribirala, ale porad jsem mela jeste nizkou vahu, takze se tak nic nedelo. Mela jsem uz pak 48 kg, coz na vysku 170 cm bylo porad jeste malo. Hrozne me to bavilo se porad cpat a jist, byl to muj smysl zivota, nic jineho jsem nemela. Pozdeji, kdyz jsem nastoupila na stredni skolu, tak uz to nebylo takovy v pohode, vaha sla stale nahoru a ja ji nemohla zastavit, par dnu jsem se zkousela drzet a pak se to zase vratilo, takhle to bylo nekolik let, to jsem bydlela jeste s rodici, takze jsem nemela soukromi, mama byla vsude, takze by me ani nenapadlo zkouset zvracet. To az o par let dele, kdyz jsem zacala pracovat a bydlet sama. Pokracovalo to cpani dal, ale uz jsem ze sebe a z toho mela hrozny deprese a nenavist sama k sobe, takze jsem zacala strkat prst do krku a zvracet i kdyz mne to neslo vetsinou tak pres hodinu, bylo to vycerpavajici, ale alespon se mi trochu ulevilo, mohla jsem dychat. Jinak jsem se v noci obvykle budila spocena a napul udusena, protoze jsem mela jidlo az v krku, jak jsem byla prejedena, rano obvykle vaha o 2 kg nahoru, to byl horor, uz jsem mela jednoho dne pres 60 kg a slo to vys a vys, byla jsem dokonce odhodlana jit na liposukci, tu jsem pak zrusila, protoze jsem si zjistila negatvni nasledky. Ale doktor tehdy uznal, ze bych to u bricha potrebovala, tam se mi nahromadilo tolik tuku, vypadala jsem priserne. Takze jsem pak jednoho dne si rekla, ze to dokazu sama a proste musim, jinak nemuzu dal takhle zit. Takze od te doby zacatkem tohoto roku jsem zacala hubnout. Necvicim nijak moc, hlavne nikam nechodim, cvicim jen doma, alespon to. Musela jsem si vypestovat urcity rezim, ktery musim splnovat. Nemuzu si dat treba jeden zakusek, protoze bych vzapeti musela jit pro dalsich sest. Je to pro me droga, ktere se musim vyhybat. Presto je tolik jidel i chytnych i sladkych, ktere muzu jist, aniz bych si pripadala nejak osizena. Tim nechci rict, ze jsem si jista, ze bych do toho znova nemohla spadnout.Bojim se toho, ale clovek nema rikat slovo NIKDY uz se mi to nestane. Takze tomu nechavam volny prubeh, snazim se jak muzu, proste bojuji. Pravda je, ze touzim zazit opet ten pocit, ze budu hodne hubena. Verim ze to dokazu znovu a co bude dal, to se uvidi. Tim bych pro dnesek skoncila.

A VAHA MI JDE DOLU,CHTELA BYCH TO TROSKU URYCHLIT,ALE MUSIM BYT ROZUMNA

Holky, je mi určitě víc než vám a proto radím. Buďte opatrné ve svých soudech (Majda), že nechcete mít děti. Upřímně řečeno, která holka trpí mateřskými pudy okolo 16,17-ti let? Taky jsem kdysi zhubla najednou asi 17 kg, ale nejsem blázen a sebevědomí mám natolik vpořádku, že jakmile mi začala vynechávat M, okamžitě jsem přestala. A nemyslím si, že je to hladinou cukrů, nebo co jste to psaly. Je to daleko jednodušší - tělo nemá energii na všechny funkce a protože to má příroda dobře vymyšlený, jako první jdou do hajzlu funkce pro tělo méně významné a k životu ne nezbytně nutné a to je třeba rozmnožování. Ono kdyby Vám jako první vypadlo třeba dýchání, tak už bysme si asi nedopisovali, že jo. Jenže nikde není psáno, že až se vám to bude hodit, tak začnete jíst a ono se to obnoví. Neobnoví. Pokud ten výpadek bude dlouhodobější, tak už se prostě nenastartujete. A až vám bude třeba 25 nebo i víc, tak se na to budete koukat jinak a bude třeba pozdě.A jestli má někdo komplexy z toho, že jeho matka v těhotenství ztloustla a už jí to zůstalo, no to je kravina. Vy jste si nevšimli, kolik je štíhlých maminek, některé mají těch dětí i víc a mohly by s fleku dělat modelky? Jestli máma přibrala a zůstalo jí to, tak se v těhotenství nehlídala a hlavně - nic s tím potom neudělala.

Ale teď jsem se přemohla,rotopedovala jsem 40 minut,to je 22kiláků:)

no nijak slavný to není:( 165/68,doma mam rotoped, a jezdim na něm tak 40-60min,jezdila jsem denně,ale teď jsem nějak polevila:( myslíš,že budu mít jojo efekt,když se stravuju do 3000KJ?Chci vážit kolem padesáti,to mi bude trvat asi ještě dlouho...

Tuto diskuzi čtu od začátku. Také se mi líbí extrémní štíhlost, ale mám hrůzu z poruch příjmu potravy. Člověk do toho asi spadne ani neví jak.Kláro, na začátku jsi psala, že jsi prošla anorexií i bulimií. Z toho co píšeš mám dojem, že jsi podle sebe v pohodě. Jak se Ti podařilo z toho svinstva dostat? Obdivuji Tvůj stravovací režim a vůli cvičit. Také mě moc zajímá, jak cvičíš. Já jsem dříve také sama doma cvičila, ale teď tak nějak nevím jak a co.

Saf, Kj asi tak minimalne 4 500 -6 000. Zalezi na tom, jak moc budes cvicit. Ja slapu na rotopedu a cvicim ruzne posilovaci cviky na bricho. Jestli Te bavi aerobic, tak na nej chod. Kolik vazis a meris ? A na kolik chces zhubnout ?

Klárko a kolik za den mam tak sníst KJ? a jak dlouho cvičíš a co?kolo nebo aerobik,nebo něco jiného?

Saf, nejez vecer sacharidy jako ty brambory, po sacharidach na noc se prave tloustne, i kdybys jedla jen malo masteny. Jez bilkoviny a zeleninu.

SAF,zadne obavy,to u me nehrozi,na to az prilis rada "papkam" a co uz mam jednou v sobe,tak rychle ven nejde.

andy, do PPP vlítneš z hubnutí a diet dřív,než si mnozí umějí představit...to už pak neni extrém,ale realita

..uz mi to docvaklo:-),poruchy prijmu potravy...tak to uz je trosku moc velky extrem!

...a jeste neco,co to jsou ty stranky PPP?

Ahoj holky(pardon,vlastne i kluci),tak jsem si precetla vetsinu prizpevku v teto diskuzi a nestacim se divit.Podle toho,co se tu pise jsem uz skoro vychrtla(177/63),ale nevypadam na to a nevypadala jsem ani,kdyz jsem mela 58kg,to jsem se jen citila dobre a chtela bych zase...ploche brisko v bedernich kalhotech vypada prece moc pekne a kdyz je jeste ozbobene nejakou nausnickou!:-)...ted mam bohuzel vanu :-(

Klárko a v kolik jíš naposled?Rozdělila jsem si to jídlo na pět porcí(snídaně,svačina,oběd,svačina,večeře) a jedla jsem teď v osm večer.Sice jenom vařený brambory,ale stejně..

klárko, nezlob se, ale to co popisuješ, je jen jiná forma anorexie. vím o tom dost. a právě proto me mrzí (a možná bych měla napsat "děsí"), že se v tom tady vzájemne podporujete ...pokud dokážeš byt vychrtlá bez újmy na zdravbí, jak píšeš, jsi asi kouzelník. nebo jsi na tom možná trošičku podobně jako jedna známá, která své psycholožce tvrdila (a nemyslela to jako legraci), že ona prostě nepotřebuje jíst ... že je jasné, že normální člověk musí jíst, aby mohl žít ... ale ona je vyjímka.tím ti nechci naznačit, že jsi bloupá nebo tak něco ... jen nevím, jak jsi na tom s realitou. vychtlost NEMŮŽE být bez újmy na zdraví.

bla,protoze se mne moje telo v soucasne podobe nelibi, jsem zvykla bojovat a kdyz ¨neco opravdu chci, tak toho dosahnu bez ujmy na zdravi. Anorexii jsem si prosla, bulimii taky, ted jsem zvolila zlatou stredni cestu sice pomalou, ale jistou. K.

Colito, jsem rada, ze i nekdo jiny touzi po hubenosti. Jak jsi napsala svuj jidelnicek, tak myslim, ze je perfektni a ze bys takto mohla pomalu ale jiste zhubnout. SAF, to je docela malo 2-3x denne, mezitim musi byt alespon nejake ovoce, zelenina, kefir, syr, tvaruzky, jogurt apod. Znam ten znamy jojo efekt z hladoveni. Uz to nechci nikdy zazit, myslela jsem si, ze kdyz nebudu veceret, tak ze zhubnu a ono houby.