Sebevražda

tak dobrou noc

Super už musím koncit zítra domluvíme taktiku ju moc se teším

Tak s tím jídelníčkem souhlasím.I s tím během.Zhubnout se pokouším už pěkně dlouho,ale nikdy u toho nevydržím. Zvlášť,když na mě přijde ta beznaděj a méněcennost.Ale tak dobře,jak je mi teď,mi už dlouho nebylo.

Dobrý večer všem. Nechci nijak komentovat nic co se tu napsalo, pozorně jsem to pročítal, protože jsem jednim z těch, kteří se pokusili taky o sebevraždu (3x)a taky to nevyšlo ani jednou. Člověk slyší jak je to jednoduché se zabít, např. spolykáním spousty prášků a zapit to alkoholem, (jeden z mých pokusů), bohužel jsem se probral k vědomí, není to tak lehké, stejně jako si podříznout tepny a pod. Taky chodím k psychiatrovi, ale moc to asi nepomáhá, když myslím na sebevraždu i dnes.:-( Já se trápím už přes dva roky a nevidím nikde nic pro co by stálo žít, pořád se tvrdí bude líp, ale kdy? Kde berete tu jistotu? Já ztratil vše pro co jsem celý život žil a snažil jsem se najít jednu jedinou věc, která by stála za to žít, ale není žádná. Možná si myslíte, moc se asi nesnažil, ale já snahu měl, počínaje zůstat kvůli rodičům, kamarádům atd., přes změnu zaměstnání, která mne více naplňuje a baví až po změnu bydlení, ale musím říci, že nic z toho co jsem udělal nemá smysl a to jen proto, že vzpomínky zustávají a těm se nevyhnu. Snažíte se je zahnat do kouta a být v poho, ale to nejde ony se vrácí ve snech a třeba i v písničce kterou jste společně milovali. VŽDY JE NĚJAKÁ DROBNOST, KTERÁ VÁM PŘIPOMENE OSOBU, KTEROU JSTE TAK MILOVALI A PRO KTEROU JSTE SE SNAŽILI UDĚLAT NAPROSTO VŠE A PRO KTEROU JSTE ŽILI!!!
A nyní se ptám proč se pořád trápit jsem stále na dně a nemám už sílu se pořád odrážet ode dna. Je to stené jako s tonoucím, který se topí. Jak se poprvé dostane pod hladinu, tak má dost kyslíku, dopadne na dno a odrazí se od něj, dostane se na okamžik nad hladinu aby se nadechl, ale už nemá tolik času, aby stačil na pořádný výdech a nádech, tak jako poprvé. A vše se opakuje. Ke dnu odrazit a nad hladinu, akorát s tím rozdílem, že nemá tolik kyslíku a vše jde dokola, až se nakonec utopíte. OMLOUVÁM SE VŠEM, KTERÉ TO POHORŠÍ, NECHCI NIKOMU JAKKOLI UBLIŽIT, JEN SDĚLUJI SVÉ POCITY. Nechci ani aby jste se mnou souhlasili, jen jsem chtěl říci jak to vše vidím já.
Přeji všem aby alespoň oni našli smysl proč žít a byli šťastni.

Víš nikdy nedelej věci co nejdou vrátit a nehazarduj se životem jen s myšlenkami ty jsou jak přelud příjdou a zase odejdou.Víš život je zvláštní a kolikrát na hovno,ale zase je to hezké musís si to tak udelat a chtít to udělat

Retrívra to je super pes ja měla labradora to byla čuba a pekne temperamentní ted ji má brácha,protože ho vykradli.jinak mám jorkšíráka a je to muj mazel velmi inteligenti zvíře spinká se mnou v posteli.Nikam hlavne neskákej bolí to a je to zbytečné a psí oči mluví za sebe dokážou citit s lidí jen to musíš vnímat.Hale mám návrch já potřebuji neco s tema kilama udělat ty taky dáme nejaký návh.Změníme jídelníček a budem chodit běhat to pomáhá nejvíc

omlouvám se,má tam být:Včera mi bylo všechno naprosto jedno.

Ale kdybych tam na tom místě byla včera,tak bych určitě skočila.Včera mi naprosto všechno jedno.I pes.

měla jsem tam z toho takovej zvláštní pocit.Stačil krok a mohlo být po všem,klid,žádné problémy.Ale kvůli ní jsem nemohla.Možná kdybych tam byla bez ní,tak jsem se rozhodla.

Mám retrívra.Ty jsi psala,že máš taky psa,že?Když jsem se dneska podívala do těch jejích očí,tak jsem prostě nemohla skočit.

Super mám stebe radost a velikou.Tak pejska a jakýho?Tak vidiš vždycky je nejaký duvod proc ne.ja si myslim,že si velmi silná osobnost jen o tom ještě nevíš.Napiš mi ještě něco o sobě

Ahoj.Dneska je mi skutečně o něco líp než včera.Dokonce jsem šla vyvenčit našeho psa.Sice jsem šla kolem lomu, hodinu tam stála a přemýšlela,jestli bych se zabila,kdybych skočila,ale měla jsem sebou psa a toho bych tam samotnýho tak nenechala.Teď je mi už ale líp.

Nazdárek Nejhorší,kdy budeš na příjmu já mám ted chvilku a pak až vecer.Tak mi něco písni doufám,že už ti je lépe na duši nebo ti dám přes uši

Tak teď to vypadá že mě sem někdo poslal s cílem rozmluvit všechny sebevraždy světa :-))) To ne. Jen jsem na tuto diskusi náhodou narazila a zaujala mě právě proto, že jsem podobnou psychickou zkušeností taky prošla a vím, jak je to zlý. A pak jsem byla ještě mockrát ráda, že jsem si to tenkrát rozmyslela. I když byly pochopitelně i špatný věci, taky zrovna něco řeším, ale o sebevraždě už neuvažuju, třeba právě kvůli mým dětem. Síla žít je v každém člověku, i když někdy tak hluboko, že ji nevidíme a myslíme, že ji nemáme, ale dá se najít, když chcete hledat a jste trpěliví.

Klokan - moc nechápu z příspěvku komu a jak jsi ublížil, máš tam nějak moc holek :-), ale asi jsi to ani nechtěl konkretizovat. Jen vidím, že zúčastněných je víc - když mluvíš o řešení a ochotě ho hledat. Myslel jsi ochotu z tvé strany? Nebo odjinud? Z tvé strany se na tom dá pracovat a co se týče jiných - dá se přesvědčovat, nebo ne? A chci ti napsat to samé co Nejhorší - nezabíjej se, zvlášť jestli máš rodinu, jak ta by to nesla? Jak by se tvým dětem žilo s vědomím, že jejich táta je opustil a nechtěl vidět, jak vyrůstají? Že mu na nich tak málo záleželo, že dal přednost svýmu "snadnýmu" řešení. Být dítětem sebevraha není myslím moc dobrá deviza do dalšího života. A píšeš o zítřku, že máte naplánovanou cestu, v množným čísle . Chápu, že jedeš s rodinou? A to by ti nevadilo, že vymázneš a zabiješ je? Já vím, chci po tobě ohledy k jiným a ty máš asi velký problémy sám se sebou, ale zas se budu opakovat - v 31 letech toho máš ještě hodně před sebou, věř, že ano, vždyť jsi teprve v půlce života. To je jako by sis při narození řekl, že teď už máš za sebou všechno a nic tě nečeká :-) A vidíš sám, co všechno jsi prožil.

Nejhorší, neblázni, nikdo není tak "hnusný, blbý, tlustý, k ničemu" jak tu píšeš, nezabíjej se, prosím. to přebolí. věř, že vím, o čem mluvíš, v tvým věku jsem se taky chtěla zabít a měla deprese - no a čekala mě ještě spousta nečekaných hezkých věcí. Ale tenkrát bych tomu taky nevěřila, zkus najít sílu a třeba budeš za pár let překvapená. a když ne, tak prostě "tam nahoru" dorazíš jen s malým "zpožděním". Vlastně nic neriskuješ, víš, že máš život ve svých rukou.

Přidělávat starosti ty jsi jejich starost a to oni vědí a věřím,že kdyby věděli rádi pomužou to jen ty si myslíž,že ne.At pujdeš k psychiatrovi nebo stačí psycholog tak tě nikam nezavřou neboj to ani nemužou byli by plny blazince takových lidi co má problémy tam se chodíš jen vykecat jak tomu říkám já.Už nemužu psát přijeli kluci zítra se ozvu tak tam koukej být ju pa dobrou

Nepiš jste já jsem pro tebe Lucka.Psychiatr je dobrá věc dost se tam pobavís,ale je to tam v poho on tě jen nasměruje jakou cestou máš jít a to je dost duležité ty ses ješte nenašla mě to trvalo taky dlouho a co zviřátka máš nejaký to hodně pomáhá třeba pes já ho mám a kdyz je mi nejhuř kecám sním jak s kámoškou a pak mám kocku je taky super.Já v životě taky moc nedosáhla,ale jsem sama sebou a to je duležité a dokážu si dělat prdel i ze sebe a to mě baví

Rodiče opravdu nic netuší.Taky nechci,aby se to dozvěděli.Nedokážu si představit jejich reakci.Nechci jim přidělávat další starosti.Toho psychiatra se bojím proto,aby mě nezavřel někam do léčebny.Jsem jako v pasti.Takže mi zbývá se zabít.Každej jednou umře.Já jsem ze střední moravy.Bojím se sem napsat konkrétní město.Myslím,ale že to nemá cenu.Dlouho už na světě nevydržím.

Jak se mužeš za sebe stydět,každý člověk je original tím jaký je.Já v 16 vozila kočárek a nemohla jsem lítat s holkama,ale pak příjde zlom a to u každého člověka a je líp.To jsou rodiče tak hrozný,že si nemužete promluvit nebo něco podniknout,třeba ani neví,že tě neco trápí.Mě trápí plno věcí jsem ještě mladá je mi 29 a jsem tlusta mám i rotoped snažím se,ale jde to blbě chce to vuli jako ve všem kdyby jsi byla někde poblíž mohli by jsme spolu neco podniknout