Sebevražda

nechce se mi to číst celé znovu proč vlastně chceš spáchat sebevraždu?

Petr. Hm, dík. přečetl jsem to, ale nic nového jsem se nedozvěděl. (Jen to řezání žil na rukou ve vaně, tolik propagovaný v antic. dílech, funguje jen vyjímečně - fakt. Prostě to teče pomalu a rána se zaceluje, takže furt nařezáváš... Ale to je fuk). Pohyb očí u odseklé hlavy je taktéž známý, ale trvá jen vteřiny. Je to spíš šok než bolest. Jenže kde sehnat vlastní gilotinu? Vypadá to, že jistý -jednoduchý - způsob jak to zabalit asi přeci jenom neexistuje. Che, mělo by se to dát do popisu práce doktorům. Ti umí skvěle uspávat. Jenže doba kdy lidi uznávali dobrovolný odchod ze života, je už jaksi pryč. Žijeme ve skvělé době, jen tenhle detail by se mohl taky zavést. Ale co, tak si to odžijeme a pak se toho konce stejně dočkáme.

Nic nemám: Na tohle jsem tu už opdovídal, najdi si v diskusi zpět. Nebuď shnilý a před tím posledním činem aspoň helbni prdelí, lépe řečeno stačí pár kliků na klávesnici.

PS: Když budeš tak lenivý, to se ti ta sebevražda opravdu nepodaří......

Řekněte zaručený způsob jak odejít? Autohavárie častokrát nefunguje, doktoři jsou dobří, i skok ze 7mého patra lze přežít(věřte nevěřte),navíc vede ke zmrzačení. I kulku do hlavy lze v X procentech přežít a stejně není, kde pistol sehnat. Stejně tak jako drogy. Ty možná účinné jsou. Ale nejsou k dispozici. Podřezání žil musí být jen hodně hluboké, a to buď v tříslech či na krční tepně - to ale sám nezvládne téměř nikdo. Že by léky a alkohol? Ale které? Aby se nevyzvracely? A bez předpisu? A za jak dlouho je pupmování žaludku k ničemu? Nevím. Řekněte své vědomosti (nejlépe podepřené fakty). A předem "dík" za "vtipné odpovědi" - ty jsou všude, takže haha předem.

Minulý víkend mibylo dost mizerně- pochopila jsem ten stav, kdy k tomu má člověk velmi blízko. Jenže když je tento stav buď to člověk musí nějak změnit nebo s někým být. A teď je mi líp, člověk se musí se situací vypořádat, vyřešit, uzavřít a čekat až přebolí.

Jo pokus,ale bylo mě moc zle.Hlavně to pumpování žaludku.Žádná slast.

Nemohla jsi spáchat sebevraždu, ale pokus o sebevraždu. Nebo sem píše tvůj duch?

Spáchala jsem sebevraždu.Je to blbost.Musíte si najít smysl života,úplně malí třeba číst básně nebo dělat hlouposti,já vím je to těžké sama jsem to prožila,ale každý jsme unikát a máme svou hodnotu.Každopádně navštivte psychiatra, mohl by to být pokles dopaminu v mozku kdo máte větší problémy,(způsobuje stav smutku a úzkosti).

Ahoj. V posledním měsíci jsem něla dost velké zdravotní potíže - velká stráta krve...Teď mam hormonální léčbu PROVERA a ta sebou nese docela silné depky. Jsem hodně mladá a těžko se s tím vyrovnávám. Věřím v Boha, jinak bych to skončila, ale bojím se pekla... Mám pocit, že nemam ten pravý důvod tady vůbec být. Měla jsem, mou tetu, ale ta na ně teď kašle, nemam tu co dělat, jen to peklo ně děsí.
Nemáte někdo s tou proverou nějaké zkušenosti?
Děkuji

Zrovna teď mám takovou chuť se zabít, že nevím jak dál. A kvůli takové kravině! Člověk se nemůže na nikoho spolehnout, jednou ti někdo řekne, že tě má rád a že jsi jeho(její kamarádka a za týden slyšíš, jak říkají, jak si divná a pomlouvají. Chtějí aby jsi někde byla a pak na tebe zapomenou. Jediné, co vím je, že to neudělám, protože mi zato nestojí a taky proto, že sebevražda bolí. Au. Proč člověk někdy cítí takovou potřebu? Alespo?, že mám mého psa a fantazii(sny). A ten skvělý pocit, že budoucnost bude 100x lepší!

Kvůli jedné vagině dělat takové scény. Kdo se zabije kvůli takové kravině, nelituji ho ani trochu.

Vždy, když jsem viděl nějaký ten amícký doják, na téma láska nebo nic, jsem si říkal, jak mohou lidi krmit takovými blbostmi. No a teď jsem v tom sám. Já se prostě nedokáži smířit být bez ní. Znamená pro mě úplně vše na světě. úplně vše. Kvůli ní v podstatě držím celibát, protože se můžeme milovat tak jednou za měsíc. Ale mě ani v koutku duše nenapadlo, využít těch spousty možností, vzít si k sobě večer nějakou ženu a nezávazně si užít. Prostě smýšlím jinak. Je to zvláštní, jsem po všech stránkách jinak zajišťěný, ežny o mě mají zájem, takže bych si neměl nač stěžovat. Ale mé srdce bije jen pro ni. Kdybych alespoň veděl, že mě nemiluje. Jenže opak je pravdou. Nejhorší rozchod, je rozchod dvou lidí kvůli tomu, že se strašně milují, ale nemohou být spolu.

pro Pavla: cítím se uplně stejně jako ty,taky pro mě nemá žádný smysl žít jen tak napůl a vím,že nikoho,s kým si budu tak rozumět,už v životě nepotkám. Tenhle stav už trvá několik let,je to strašně vyčerpávající žít jen tak ze setrvačnosti. Na sebevraždu myslím pořád,jenže člověk nemůže brát ohledy jen na sebe,ale i na ostatní (u mě třeba na rodiče,kteří maj jen mě), a proto si myslím,že v takovém případě člověk nemá na sebevraždu právo

pro Ari: to s těma dopravníma prostředkama snad nemůžeš myslet vážně!!! Pokud chceš spáchat sebevraždu,je to tvoje věc, ale co už tvoje věc není,je kazit život někomu dalšímu. Můj brácha měl před asi 10 lety dopravní nehodu,kterou nezpůsobil,ale při které zemřel člověk. Jakkoliv si může říkat,že to nebyla jeho vina (což bylo i oficiálně prokázané),doteď se s tím nedokázal vyrovnat a stále se obviňuje.. Tak při těch svých problémech nebuť ještě sobecká a nesnaž se zkazit život i někomu dalšímu...................

Ja te moc chapu, ale ja nechci kvuli tomu koncit zivot, jsem ve stejne situaci, ale ja jsem ta manzelka, co ma absolutne nefunkcni vztah, ktery nema budoucnost, silene zamilovana do sveho milence, asi poprve v zivote, taky nejsem pubertacka. Strasne bych ho chtela, jak povahove, sexualne spolecensky, miluji ho. Doma mam peklo, jsem v zacarovanem kruhu, nevim co delat, ale brat si zivot nechci, mam se natolik rada, ale hlavne je tu holcicka, ktera me potrebuje, vim ze bude lip. Neni stesti bez bolesti, cas vse vyleci. Taky o nikoho jineho nestojim, jen o nej, ale pomalu se smiruji s tim, ze asi nikdy nebudeme spolu.

Vím, jak to myslíš. Jenže tohle je trochu jinak. Já miluji ji a ona mě. A opravdu silně. Nejsem puberťák a není to jen nějaké vzplanutí. Problém je v tom, že ona svého manžela vůbec nemusí, ale nechce dětem brát domov, rodinu. Myslíme na sebe pořád. Toužíme po sobě. Ale ona se bojí reakce dětí. Nemůžeme bez sebe být, ale nemůžeme být ani spolu. A já hlavně nemohu být be zní. ?eny o mě mají zájem, ale já vnímám jen jí a jinak tomu ani nebude. Neumím si představit být s jnou. Ať by byla sebekrásnější a sebehodnější. Prostě bez ní nechci žít. ona byla můj život a ten právě ztratil smysl.

Pavel
Hele Pavle..at uz se ti stalo cokoliv...verim,že je to strasny..a strasne to boli a pripada ti ze to nezvladnes ale rozhodne v tom nejses sam.Podivej nechci si tady nak stezovat,ale taky sem to nemela v zivote zrovna jednoduchy,co se tyce nemoci a rodiny..a rozpad 4letaho vztahu byl pro me posledni kapkou.Ubehl od ty doby tepv tyden.strasne to boli strasne!vim ,ze nejde nic delat,ze reci ostatnich te nezajimaj...ale ver ze kdyz se budes snazit tomu napomoct,tak se to mozna zlepsi.Ja taky trpim,strasne se mi styzka-4 roky to uz je nakej zvyk...ale snazim se delat co muzu, i kdyz me k tomu stale trapi nemoc a moc to nejde...prvni 4 dny byly jeste horsi...taky sem se chtela zabit uz sem premejslela jak,ale kdyz sem si uvedomila,jak se ke me zachoval jak sem mu ukradena,ze ho nezajima uz ani co se mnou bude,uvedomila sem si ze tim nic nedokazu.Urcite mas kolem sebe spoustu kamaradu,ktere treba nevidis,ale jsou tam,ja o nich cele ty 4 roky taky nevedela...ale podrzeli me a ja se chci uzdravit achci mu dokazat ze to dokazu i sama...i kdyz ve me mala nadeje vzdycky bude...nevzdavam to.a ty to taky nevzdavej to!!!!povidej si s lidma.zajdi si k psychiatrovi-neni to vubec ostuda a leky taky pomahaj!ne ze ne!pomahaj vratit se k normalnimu zivotu...jist..spat...
a navic..treba se vsechno jeste spravi.nikdy nerikej nikdy.
a jeste,jak muzes vedet ze ti bude po smrti lip????

Já jsem na 98 procnet ukončit život. Nemyslím, že by mi mohl pomoci ani nějaký odborník. Tomu prostě neveřím. Vím, že se mi to podaří. dělat věci napůl, ať jakékoliv je na nic. Život mi už nepřináší žádnou radost. Nikdy bych nevěřil, že se tak nešťastně zamiluji, že sáhnu i po téhle variantě. To jen potvrzuje, že nikdy neříkej nikdy.

Pro Petra---Ale jo ja to vim jenze ja mela vzdy trochu teda uplne jine partnery a vse bylo ok.Nemela jsem zadne kratkodobe vztahy dva 6 lete ale v tomhle se nevyznam.Ano je to maly tyran ale me to k takovym lidem, k lidem s ruznymi problemy tehne.Nechci ho opustit rada bych mu pomohla.Mel ve vztazich problemy vzdy.Velice podobne.Je to zacarovany kruh a ja se driv zblaznim.Nejsem ten typ jsem spis tvrda a realisticka atd..:-) ale on me parkrat dokazal dostat na straslive psychicke dno ktere jsem v zivote nepoznala.Ma na to talent:-) Mozna to neni rodinnym prostredim jak si myslim..Ja vim ono se to vsechno sptne popisuje:-) Tak diky za pozornost.AHojky.

tereza: Přečetl jsem si poctivě, cos napsala. Promiň, ale s takovým člověkem bych nemohl žít. Ale tak trochu cítím, že sama nevíš, co chceš. Musíš si nejdřív udělat sama pořádek ve své hlavě, myslím to v dobrém, jinak to nepůjde.