Reklama

Sebevražda

Pampeliška (Ne, 29. 12. 2013 - 07:12)

Nezlobte se na mě, ale to, jak se tady zmiňuje (velmi nevybíravým způsobem), že má Markéta postiženou dceru-o kterou se musí starat...když sama není zdravá...to mi přijde hodně nefér. Chceme se k sobě chovat jako lidi a urážíme holku s autismem, kteráza nic nemůže, to je hyenismus a ukazujem tím, že nejsme o nic lepší než Markéta, stejné podlé podpásovky...smát se jeden druhému jak děti ve školce, myslela jsem, že jsou tady lidé charakterově trochu na vyšší úrovni.

Standa z Jihlav (So, 28. 12. 2013 - 23:12)

máš paranoiu a zase na tebe...Já ahoj Markétko, hezké Vánoce. Co říkali bezďáci na hlaváku? Potěšila si je?

Pampeliška (So, 28. 12. 2013 - 21:12)

Je mi moc smutno z toho, jak...Dano, nepropadej skepsi, tady hraje velkou roli anonymita. Asi bychom v realu k sobě nebyli tak hnusní. Nemusíme být ani tady, ale asi to někteří z nějakého důvodu potřebují, upustit páru. Možná pořád lepší tady, než kdyby měli prudit skutečné lidi kolem sebe. Nenech se znechutit, a když by tě to tady stahovalo, je lepší se na čas uchýlit na pozitivnější fóra.

Pampeliška (Pá, 27. 12. 2013 - 23:12)

Dobrý večer,
snad to není diskuze o Pampelišce. Ale jestli k tomu mohu něco říct, pak nesplňuji ani jeden ze zmíněných pólů. Nohama na zem, trochu. Pampeliška je trochu narcistní osobnost, má nutkání naplňovat své narcistní přání-jaksi sdílet s druhými a doufá, že to bude prospěšné i jim. Na druhou stranu bez ní by diskuze v pohodě fungovala dál, zase tak zkreslený pohled nemá. Myslím. :-)
Doufám, že se máte dobře! Já jsem po třech dnech lenošení doma (jaký to luxus!) zase vyrazila do pracovního procesu, a jediné co mi kazí radost ze života, jsou moje nabývající kila. Od doby, co je mi lépe, jsem cosi přibrala, a tělo je jak blbé, stále by potřebovalo jíst, snad připravit se na další období strádání...biologie je neúplatná, no. Pro ženskou co prošla anorexií a bulimií je tohle nebezpečná situace. Snažím se to rozumem dost zoufale udržet...no uvidíme. Co vy, jak prožíváte dny?

Jill (Pá, 27. 12. 2013 - 06:12)

Pampeliško ty seš...
Nechtěla jsem ani reagovat, vím, že tvá slova jsou jen účelová-uškodit.
Sám(a) musíš vědět, pokud tvůj mozek není zatemněn nenávistí beze zbytku, že je to právě ona, která jako jediná tu pomáhá, a to naprosto a její pochopení pro všechny, všechny, i pro ty, které "nestrávíme" my ostatní, je neuvěřitelné a její slova fundovaná. A i její zkušenosti jsou nám bonusem! Nikdo tady nikdy lepším glosátorem, naslouchačem a rádcem nebyl. Nikdy!
(A že tu bylo a je pár výborných).
Nikdo na ni nemáme a měl by ji patřit jen a jen náš dík.
A naopak, měli bychom mít obavy, co by tu zůstalo, kdyby nedej Bůh, tuto diskusi opustila.
Dobré ráno Pampeliško!

Dominik (Čt, 26. 12. 2013 - 20:12)

kdyz se o tom s nekym bavim je mi lipe... kdyz na to nemyslim je mi taky dobre ... jen mam strach at nezblaznim....

Dominik (Čt, 26. 12. 2013 - 18:12)

Beru je 1-2 denne ... jo pomaha to aspon se mi zda... piju caje na uklidneni a tak... ale nevim co mam delat... aby to zmizlo uplne...

Dominik (Čt, 26. 12. 2013 - 18:12)

No u psychiatra sem nebyl .. u psycholozky taky jeste ne .. byl sem u neurolozky a mam pry uzkostlive stavy ... ten prasek ted nevim jak se jmenuje pozdeji kdyztak napisu dava se pod jazyk rozcucat... ty myslenky na smrt sou takove ale nikdy bych to neudelal... spise mam furt strach a ja nevim z ceho... hodne z toho ze se zblaznim nebo takhle... tohle me stve... a nevim co stim udelat.. celkem mi to vadi v normalnim zivote... dokazu se smat ... ale pak to zase prijde... prislo to kdyz se semnou rozesla pritelkyne... s kterou sem byl rok no... pak to semnou slo z kopce... ale vi o tom dost lidi neschovavam se chci to vyresit a dostat se z toho.. hraji na kytaru takze nechci svuj zivot jentak zahodit.. chci toho jeste tolik dokazat... ale nekdy sou ty myslenky takove .. ze se zacnu bat.. jestli nejsem blazen nebo takhle...

Pampeliška (Čt, 26. 12. 2013 - 08:12)

Dobrý den , mozna se divite...Dominiku,
v kterémkoliv věku máš právo na jakékoliv myšlenky, a také máš právo na to, aby je ostatní brali vážně a nezlehčovali je.
Pomýšlet na konečnost života je normální součást duševního vývoje, v 17-ti je to celkem typické, neznepokojovalo by mě to, že takové myšlenky máš, spíš bych se obávala toho jestli a jak jsou intenzivní. Pokud ti nebrání v normálním životě a strach tě neochromuje natolik, aby ses dokázal radovat ze života a plánovat,pak se mi zdá, že je to O.K. Ale já nevím co máš za sebou, kdo ti dal ty léky na uklidnění , jestli jsi tedy v péči psychiatra-pak bych to posouzení nechala na něm, má víc informací. jak mně se to takhle z toho krátkého příspěvku jeví, je, že je to normální krize identity a první bilancování na prahu dospělosti. kdo jsem kam jdu. Úzkost z toho, jak ten život zvládnu.

Můžeš napsat víc k těm práškům? Co bereš, kolik, jak často, jak dlouho, kdo ti to předepsal a proč, jestli pomáhají...

xxx (St, 25. 12. 2013 - 23:12)

Ahoj, xxx
Určitě je to...Ahoj Pampeliško, tenhle postoj přišel krátce před svátky nějak sám, nebo spíš to byl výsledek dřívějších situací, které mě k tomu dovedly. Myslím, že poslední kapkou byla nedávná úmrtí nejen v mé rodině , ale i v jiných a já si říkala, že pozůstalí budou mít hrozné Vánoce (malý chlapec, maminka při porodu i s miminkem, po které doma zůstalo malé dítě a nešťastný manžel, a další). Takže jsem se rozhodla je neprožívat a být součástí těch mnoha lidí, kteří také nemají důvod se radovat ze svátků. Včerejšek jsem strávila s rodiči. Dnes jsem si myslela, že se budu doma, ale pak se to vyvinulo jinak a já po 5 letech seděla se všemi svými nejbližšími příbuznými. Kvůli jedné osobě jsem před tím odmítala účast. Tím, že jsem se na svátky vykašlala, mi to najednou bylo fuk :-). Takže asi tak.

Dominik (St, 25. 12. 2013 - 22:12)

Dobrý den , mozna se divite ze tady pise kluk je mi 17 ... a obcas zacnu myslet na smrt... jakoze mam strach ze se budu chtit zabit... nevim proc posledni dobou mam takove stavy ne deprese nedokazu to vysvetlit... nevim co stim mam delat beru prasky na uklidneni ne antidepresiva ani nic takoveho hnusneho.. jen na uklidneni... proste mam takovy porad strach z neceho a nevim ceho... chtel bych poradit... co nejdrive prosim :)

Pampeliška (St, 25. 12. 2013 - 19:12)

Nehledejte štěstí v...Zdenko,
rozhodně máš pravdu. Jen ne vždy je člověk ve stavu, kdy je toho schopen (duševní síly). Ale když už tedy může vládnout svou vůlí, tak je nový začátek to nejlepší, co může udělat. Nejít zpátky, ale žít teď. teď a v nejbližší budoucnosti.
Ale ať to není jen suchá teorie, zkusme uvést konkrétní příklad. na sobě, na někom známém...
Za sebe mohu říci, že jsem právě v depresi učinila nějaké kroky ke změně, ale neměla jsem sílu je realizovat zcela. To přišlo až pak. Takže te´d jsem v jiné práci, změnila jsem svůj osobní život, objevila jsem nový koníček, udělala si autoškolu (auto nemám :-)), začala znovu studovat vysokou. Můj život dostál zásadního zvratu. Prostě restart. Před nějakými 8-9 lety bych tomu nikdy nevěřila. A ještě před asi 3 lety jsem aktivně usilovala o sebevraždu. "Dokonalý" plán, nemohl selhat, jak jsem byla přesvědčená, a ano, pro tu chvíli to bylo jediné dobré řešení. Vůbec si to nevyčítám, že jsem to chtěla udělat. Přesto dnes jsem trochu ráda za to, že jsem tu ještě dalších pár let mohla být a mohla prožít to co prožívám. I když bych teď umřela, jsem ráda za tyhle chvíle, kdy necítím bolest.

Zdenka (St, 25. 12. 2013 - 18:12)

Nehledejte štěstí v lidech,věcech nebo v čemkoli jiném,hledejme ho v sobě.Uvědomit si co vlastně chceme,promyslet si postup a pak vykročit.Člověk by se neměl bát v žádném věku nových setkání a nových rozhodnutí

Pampeliška (St, 25. 12. 2013 - 08:12)

Přeju všem posmutnělým...Ahoj, xxx
Určitě je to taky způsob jak zvládat svátky. povinné oslavy v mnoha vzbuzují spíše úzkost z toho jak "neobstáli", mám to taky tak, podobně. jestli se slaví Vánoce nebo Slunovrat je asi jedno, pořád je to povinné slavení... důležité je jak to pojme každý zvlášť. Pro někoho jsou Vánoce pořád kouzelné, i když se cítí celkově blbě. Pro mě je to skoro s podivem, ale zjevně to funguje. Tak už kvůli nim bych Vánoce "nezrušila" obecně. Ale jestli někdy budu sama, slavit je nebudu.

Jak jsi, xxx, prožil včerejší den? Doma? Sám? Jaký ti zůstal pocit? Od kdy vlastně máš takový postoj, který jsi popsal?
Mslím, že na něm není nic špatného, jen asi to není od dětství, musel sis k němu nějak dospět sám...jak?

rita (St, 25. 12. 2013 - 07:12)

Přeju všem posmutnělým...V mnohém s tebou souhlasím.

xxx (St, 25. 12. 2013 - 00:12)

Přeju všem posmutnělým duším klid, nadhled, pohodu a nejen o svátcích. Taky jsem sama a rozhodla jsem se letos poprvé svátky skoro ignorovat, nedojímat se nad nimi. Stejně jsou to svátky umělé, vytvořené církví a Ježíš se 25.12. rozhodně nenarodil. Původně to byly svátky Slunovratu. Tak jsem se rozhodla a už navždy je pojímat takto. Vadí mi, že většina lidí se snaží "napasovat" do nějaké vyjímečné atmosféry, a přitom si myslím, že je více lidí, kteří trpí a díky těm "nádherným" svátkům pak trpí ještě víc. Kolik lidí je doopravdy šťastných i v reálném životě? Sotva polovina ze všech lidí na planetě. Většina se potýká s nějakými problémy, které zázračně nezmění ani svátky. Jen se člověk snaží o přetvářku a namlouvat si, že bude v tyto dny šťastný. Blbost. A proto na ně kašlu a je mi fajn :-).

Jill (Út, 24. 12. 2013 - 13:12)

Já jsem na Štědrý den a...Hani, hezky napsáno!

Jill (Út, 24. 12. 2013 - 13:12)

Ahoj milé mé, taky všechny...I já podobně jako Pampeliška, jsem vzala za své tvé slovo "obstát", milá N. To je příhodné!
Klidné a požehnané!

sona (Út, 24. 12. 2013 - 12:12)

Ahoj, já přemýšlím už asi rok a půl o sebevraždě, co mě opustil muž a já zůsatala sama. Stále z toho se nemohu vyhrbat, a kdybych neměla syna, tak bych tady už nechtěla vůbec být...
Musela jsem se přestěhovat se synem ke svojí matce, kterou den ode dne více nesnáším, nikdy mě nepodržela.
Naopak, když jsem byla na antidepresivech úplně zničená, tak mě jen říkala, ať se najím, jak hrozně vypadám, že mám hnusný vlasy apod....
Nesnáším její hnusej hlas....Jsou vánoce, ale mě to u prdele....
Kde jsem štastnější je moje práce, jsem mezi lidma....
Nevím jak toto dlouho vydržím, nemám se ani kam odstěhovat se synem, a na podnájem nemám dostatek peněz...Je to začarovaný kruh....

Za nocí nejtmav (Út, 24. 12. 2013 - 12:12)

Já jsem na Štědrý den a...krásná věta...

Reklama

Přidat komentář