Sebevražda

rodina především by to...Nemusí, není třeba vše všem troubit.

rodina především by to...Ví to ten, komu to nemocný chce říct. Na to má pacient právo a tak je to v pořádku.

rodina především by to měla vědět.!!

A jaké to bylo nemocniční oddělení?
A cos na něm dělal ty?
---------------------------

Na tyto věci ti odpovídat nebudu, nic ti do toho není ... A mohlo tě to napadnout už předem že se na takové věci neodpovídá. To jsou už intimní záležitosti které nezná často ani rodina, to se cizím neříká.

Možná by bývalo stačilo...Jak bylo vidět, tak jí nijak nepomohl odborník doktor. Kdo tedy potom jiný?

Byla to mladá dívčina, čerstvě měla 18 roků. Nedokázala se vnitřně smířit s tím, že je ženou, chtěla být klukem, chlapem, mužem. Snažila se aspoň trošku mužům přiblížit - koníčkama, zálibama atd. ovšem tělesně byla stále ženou. O nějakém přeoperování jak je vidět neuvažovala - asi si představila jaké by byly potom pohledy rodičů, rodiny, známých atd. Asi tato cesta byla pro ní nereálná z vícero důvodů.

Nějací zvědavci zde píší jaký způsob zvolila ... Klasiku - provaz na půdě.

Stejný způsob zvolil se mnou tehdejší čerstvě odvedený voják ... neunesl že jej opustila láska. (k tomu asi hrůza z vojny a depka jí přežít) Z jedné Vycházky se už zkrátka nevrátil ...

žít s takovým člověkem...určitě,pokud jsou spolu ti dva třeba 30 let,jeden z nich onemocní,tak ten druhý při něm vždy bude stát,bude mu nablízku.Ono také každý má přece svědomí a odejít s tím,že někdo je na tom zle,s tím by se špatně žilo.

okolí mu dává poměrně...Asi máš pravdu že takový člověk si najde zase protějšek na kterém bude parazitovat.

právě proto volí takto...okolí mu dává poměrně ostentativně najevo že obtěžuje a to jak v profesní oblasti tak v osobním životě - v rodině. Od hrobu toho kdo si vzal z těchto důvodů život (ne grálz co třeba svojí nezodpovědností vše prošustroval a je dlužen na koho se podívá) je nutno člověka, který měl být oporou a nebyl protože od nemocného partnera (dost možná že si žil svůj pohodlný život na jeho úkor až ten člověk byl se silami na dně a už dál prostě nemohl) zdrhnul, je toho člověka vyhnat a jeho pseudoslzám vůbec nevěřit. Takový člověk myslí jen a jen na sebe a lituje jen a jen sebe a nikdy se nezmění, nikdy jiný nebude a bude vysávat a ničit prostě někoho dalšího.
,

to máš úplnou pravdu....právě proto volí takto nemocný člověk odchod ze života aby neobtěžoval ty nejbližší. To není zbabělost ale zoufalství a ohleduplnnoíst. Tuto cestu volí když má pocit že obtěžuje.

žít s takovým člověkem ... ale ten nemocný potřebuje pochopení a pomoc právě od té nejbližší osoby. A že to není na týden? To je jasné stejně jako to že ta nemoc není ze dne na den. O doživotnosti ještě tohle. K léčbě je důležitá součinnost všech a ochota být nápomocen i na úkor vlastního pohodlí. A to je kámen úrazu. Tak vozíčkáři budu o tebe pečovat měsíc a pak jdi do hajzlu. Už na to nemám nervy. Prostě uteču tam kde mají obě nohy v pořádku. Nevím jaké máte zkušenosti a z jaké strany, ale nikdo neví co ho potká a jak bude jeho okolí reagovat. Opustit nemocného je ta největší zbabělost. A to že na to někdo nemá nervy je jen slabošská výmluva a chabá omluvenka.

od rodiny je moc...to máš úplnou pravdu. :-/
Je to těžké pro všechny.

od rodiny je moc důležité,ale ruku na srdce,žít s takovým člověkem není vůbec snadné a každý má jenom jedny nervy.Ono tato nemoc není na týden,většinou doživotně.

lopezi, je vidět, že o...a ještě jedna, a to poměrně podstatná, věc. Deprese není ze dne na den!!!! Když nejbližší vůbec nechápou co se s tebou děje, a hlavně nechtějí chápat, a co nejhoršího najdou si jinde protějšek, který nepotřebuje péči. Tak nějak si myslí že s bláznem se nedá žít. Je to nemoc, ano deprese je duševní nemoc, mluví se o fyzicky postižených ano tam společnost dělá dnes už mnoho, ale duševně nemocný je pořád ve skupině těch prašivých, přitom jsou právě tohle velmi citliví lidé, kteří by se pro ostatní rozdali. Pak platí v nouzi poznáš přítele. Snadno se řekne jo ten člověk si sáhl na život jo to je či byl blázen. Ale možná nemalou příčinou jeho onemocnění je dlouhodobé spolužití s člověkem, který ho jen vysává je vlastně sobecký pak od toho v depresi mizí kamsi kde mu je dobře. Prostě od problému uteče. Otázkou je jak dlouho jeho nový objekt bude potřebovat k tomu aby jeho působením , a nemusí se vůbec jednat o fyzické násilí, naopak takový člověk se může jevit jako andílek, neskončil stejně . Ale jak se říká, boží mlýny.....

Myslím, že nikomu nejde o to, aby byla sebevražda jako společenský jev nějak oslavována. Stačí obyčejné lidské pochopení bolesti toho druhého. Nesrovnavat. Neponizovat. Nebagatelizovat.
Míra bolesti,kterou člověk snese je individuální. A často platí "pokud jsi nechodil v mých mokasinach...." atd.

Vlastně jsem to měla podobně. Měla jsem kamarádku. Jednou za čas už to nevydržela, opila se, pak pozrela nějaký jed na krysy, chemický čistič,apod. Mívala hrozné, neléčené deprese, a takto se chtěla zbavit bolesti. Měla tři děti. Nechápala jsem ji tehdy, jak je zde mohla nechat...netrvalo dlouho, a rozuměla jsem ji už dokonale. Není nad vlastní zkušenost, ale přesto si myslím, že je možné tomu porozumět (ne schvalovat), aniž by si člověk tou hrůzou musel projít

lopezi, je vidět, že o...Moc se mi líbí, jak to Helena napsala. Lepe bych to neuměla.

Steve,snad ses nestal i...lopezi, je vidět, že o problematice nic nevíš a plácáš nesmysly. Člověk, který se rozhodne pro sebevraždu, tak tomu už je opravdu zle, není to žádné že se probudí, má zrovna ten den "depku", tak si to jde hodit. Co se týká příbuzných, takový člověk už uvažuje tak, že svým odchodem ostatním ulehčí, že nebude překážet, obtěžovat, viset někomu se svou depresí jak koule na noze. Co dokážu odsoudit je např. to, když chlap udělá milionové dluhy a místo aby se snažil napáchané škody řešit, spáchá sbv. a nechá v tom např. manželku s malými dětmi. To je asi srabáctví. Ale lidi s těžkou depresí laskavě neodsuzuj, protože nevíš, neumíš si přestavit, jak jim je. Jaké to je, když nevidíš smysl života, nic tě nedokáže zabavit, nemáš z ničeho radost, nejsi ani schopný pracovat, jen přežíváš s obrovskou duševní bolestí a otázkou "proč" tady zůstávat. Neslyšel jsi nikdy o tom, že taková bolest je větší než fyzické postižení? Že člověk např. bez nohy prožije šťastnější život než někdo v depresi nebo se schizofrenií apod? Není žádné hrdinství žít s handicapem, když ti hlava funguje a život ti dokáže přinášet i potěšení. Ale pro člověka s hlubokou, dlouholetou, nevyléčitelnou depreseí je život černá stoka, cesta bez naděje. Já tyto lidi neodsuzuji, smrt je pro ně vysvobozením. A obdivuji např. Luboše2, který sem často píše, že to pořád nějak dává, přestože mu je tak zle.

Jj, je to hrozný ... :-/ mě...STEVE,Steve,lidi rozděluji na bojovníky a sračky,sám si můžeš odpovědět do jaké skupiny patříš,třetí možnost není

Steve,snad ses nestal i obhájcem sebevražedníků?Hele ,opuštět,ona se zabila?A jak to udělala,aby nikoho nepoškodila?Každý sobec,který se sám zabije ,nemyslí na ty,kteří zůstanou a zničí jim to život a nejen příbuzným,ale tyto příběhy se dotknou většinou i kamarádů,sousedů,kolegů v práci aj....ukončit to,to umí každý idiot,ale dobojovat to,to jsou ,pro mne hrdinové!Chlap,který se dozvěděl,že mu zbejvá 2 měsíce a řekl,to je docela dost a obletěl svět,holka ,která se nechala ve 14 letech zmrazit a řekla,že ať jí rozmrazí ,až lék najdou,kluk,který žije a má jen hlavu a kousek trupu,řekne do kamery,že je šťastný a dokonce serfuje!Ty vole,to jsou hrdinové!!A ne,jek je dneska trend,mám depku,jdu se zabít,ne řešit to nehodlám,jdu se zabít to je menší práce,fakt super přístup!!!!

Možná by bývalo stačilo kdyby ji někdo pomohl,nebo alespoň vyslechl,...

Jo..