Reklama

Trestani dospelych deti

Máša (So, 16. 9. 2006 - 08:09)

Jani to muselo být strašné. Já se cítila hrozně poníženě už jen tím, že jsem dostala v tom věku na holou, ale ještě se u toho před mámou počůrat to bych asi nepřežila. Co ti na to máma řekla ? Neuznala aspoň, že to přehnala?

Peťko držím palce aby se ti ve škole dařilo a výprask už se nemusel opakovat. Mně tedy stačil ten jediný pak už jsem se chovala OK a další už nebyl potřeba.

Zarri (Pá, 15. 9. 2006 - 21:09)

Peťo, docela s Tebou soucítím, taky jsem teď ve třeťáku a teda něco podobnýho bych zažít nechtěl...

petra (Pá, 15. 9. 2006 - 14:09)

Už bohužel začal školní rok a s tím i doba výprasků. Nastoupila jsem letos do třeťáku na gymplu a včera jsem dostala 5, nějak jsem nevěřila, že na začátku roku budou profesoři už tak přísní =)No....s mamkou jsme měli sraz ve městě, tak už jsem jí to raději hned řekla a ta mi na to oznámila, že než přijdeme domů, mám si rozmyslet trest - buď nářez nebo domácí vězení. Pak se chovala jako by se nic nestalo. Měla jsem jasno, teď je spousta akcí, takže jsem doma nechtěla být zavřená. Jak jsme přišli domů, nic se nedělo, tak jsem šla do pokoje. Pak přišel taťka z práce, mamka mě zavolala do kuchyně, pověděla, že mám pětku a jestli jsem si vybrala trest. Řekla jsem, že chci nařezat. Šla jsem do pokoje, sundala si kalhoty a i kalhotky - to musím vždycky a ohnula se přes postel a čekala. To čekání je vždycky nejhorší, s vystrčeným zadkem čekat...No, pak přišel taťka s vařechou a seřezal mě. Nad programem na víkend mám jasno, budu se učit, nechci být co neviděl opět seřezaná....sice to za chvíli přestane bolet, ale ponížení je velký.

Jana (Pá, 15. 9. 2006 - 12:09)

Mášo, v sedmnácti jsem dostala za podobný prohřešek, navíc jsem dopis ze školy s informací o hrozící důtce vytáhla ze schránky a schovala, tak to bylo potom o to horší. Bitá jsem moc nebývala, spíš výjimečně, jenže na rozdíl od tebe moje máma hned tak nepřestala a já se počůrala skutečně...Byl to poslední z těch několika málo spíš vejřezů, ale tenhle zabral.

Máša (Pá, 15. 9. 2006 - 06:09)

Aha tak to jsi mě dostal soudruhu :) tyto záležitosti šly už mimo mě.

Soudruh Plátení (Čt, 14. 9. 2006 - 20:09)

DŮTKA S VÝSTRAHOU-tak se totiž jmenuje první díl komunistického seriálu OKRES NA SEVERU...:):):).

Máša (Čt, 14. 9. 2006 - 19:09)

Ta důtka přišla bez výstrahy doslova jako blesk z čistého nebe. Taky ten výprask stál za to a kdyby mamka nepřestala už bych se asi počůrala. Skoro týden jsem pak nemohla pořádně sedět, ale musím uznat probralo mě to a pak už jsem si dávala dobrý pozor aby se neopakoval.

Soudruh Plátení (Čt, 14. 9. 2006 - 08:09)

Důtka byla s výstrahou nebo bez?

Návštěvník (St, 13. 9. 2006 - 20:09)

blbci

Máša (St, 13. 9. 2006 - 17:09)

Jako dítko školou povinné jsem byla pěkné číslo a naši i učitelé si se mnou asi opravdu užili. Všechno začalo mým nástupem na Gymnázium, kdy jsem z vesnické školy postoupila do města plného nástrah, světem ošlehaných holek a kluků, a v neposlední řadě hlavně daleko od domova a rodičů. Našla jsem si kamarádku, se kterou jsme si okamžitě padly do oka a začala bouřlivá éra našeho čtyřletého tažení studentským životem..Razily jsme teorii, že život je příliš krátký a krásný na to, abychom jej trávily učením a sezením v lavicích. Vždyt všude kolem bylo tolik možností, jak daleko příjemněji a užitečněji trávit pěkné slunečné dny... Stačilo ráno v šatně na sebe mrknout, během vteřiny vyhodnotit situaci a za pár minut jsme už seděly u školního lékaře s nejrůznějšími, po cestě vymyšlenými, chorobami. V jiném případě jsme už stopovaly auta směr Volnost a Svoboda a s dokonale nacvičenými podpisy svých rodičů, uváděly do omluvných listů vážné rodinné důvody...Nemusím vám vykládat, jak to vypadalo s prospěchem. Byly jsme obě přirozeně inteligentní aspoň natolik, abychom 2 ročníky zvládly alespoň s průměrnými známkami.
Kdybychom alespoň tu malou část, co jsme ve škole trávily, zvládly být milé a poslušné!!! Ale kdepak. Provokovaly jsme oblečením, chováním, psaly slohové práce na tehdy zapovězená témata (totalitní systém) a tím jsme na sebe jen upozorňovaly a zkoušely chatrné nervy pánů profesorů.Takže ta pověstná rána osudu prostě musela jednou dopadnout: sedíme ve třídě, píšeme nějaké nudné zápisky, a vtom se rozezvučel školní rozhlas a pan ředitel hlásil zprávy o pololetním hodnocení. Krve by se ve mně nedořezal, když jsem slyšela své jméno!!! Ale bylo to tak. Bez jakéhokoliv upozornění našeho třídního učitele nám navrhl za neomluvené hodiny a liknavé chování ředitelskou důtku a podmínečné vyloučení ze školy. K tomu dvě nedostatečné z matematiky a chemie... Seděly jsme jako opařené a v hlavě nám proběhlo minimálně sto nejhorších reakcí, které nás za to budou čekat doma...
Spletla jsem se... byla to ta stá první a nejhorší....Dopis o mém chování , prospěchu a ředitelské důtce už ležel na stole, když jsem otevřela dveře... Musím říct, že poprvé za ty roky mi došly argumenty a já ve 3ťáku dostala první a největší výprask ve svém životě bylo to vařechou a s kalhotkama u kolen...Kamarádka dopadla podobně jen na svém holém pozadí pocítila řemen.A jak to dopadlo? Výprask mi pravděpodobně zachránil vzdělání. Zdárně jsme s kamarádkou rok poté odmaturovaly a společně vykročily vstříc tomu novému a nespoutanému, báječnému životu...

sona (Čt, 31. 8. 2006 - 18:08)

Verco, kdyz tvoji rodice udelaji nejakou blbost, tak jako ze kazdy dela, pripomen jim ze by meli dostat vyprask.

Jinak nic bych netajila, utekla k sousedum, nebo rvala bych z plnych plic, zatelefonovala pratelum te prijit zastat, zavolat policiji, ze te biji.
Take si s nima posad a promluv si s nima, nech jim vedet, ze se snazis chovat dobre a ze stredoveke telesne trestani se jiz ve vetsine svetu nepouziva a ze je to proti EU zakonu ublizovat detem.
Ale v prvnim pripade to byli oni co byli spatne vychovani.

Harke (Čt, 31. 8. 2006 - 16:08)

Moje mališká chce dostávat výprask přes plesové šaty (s velkou sukní aby to moc nebolelo) a tkse ptám,jestli má s tím nějáká holka zkušenosti.Díky

Verča (Pá, 25. 8. 2006 - 14:08)

Betko-co nebylo na škodu?výprasky?takže je vlastně schvaluješ,hmm když jsem se to snažila ukecat,tak mi naši taky říkali,že výprask si na rozdíl od nějakého zákazu zapamatuji a kolik mi bylo se neřešilo
Veroniko,Jarko-jak by jste se chtěly bránit?několikrát jsem se pokoušela,stejně to nepomohlo a pak to bylo ještě horší

Kamila (St, 23. 8. 2006 - 19:08)

Hezká spankingová fantazie, Rosťo...

Rosta (St, 23. 8. 2006 - 19:08)

Doma jsem nikdy bitej nebyl, ale ve skole jo, naposled kdyz mne bylo 15. Jeden ucitel klukum daval na vybranou, bud blbou znamku, nebo na holou. Ja a nekolik dalsich kluku v nasi tride jsme si vybirali na holou, coz bylo 10 ran dlouhym pravitkem. Stipalo to hodne, ale byl z toho akorat cervenej zadek a druhej den ani stopa, takze lepsi, nez blba znamka. Samozrejme, ze ve skole to o nem zaci vedeli a byl to uchyl, ale neskodnej. Kdyby to na neho nekdo rekl, tak by ho asi vyhodili, ale to nikdo ve vlastnim zajmu nikdy nikdo neudelal. Uz mne neuci nekolik let, ale uci porad, takze jsou dalsi kluci, ktery si zlepsuji prospech tim, ze si nechaji dat na holou.

No (Út, 22. 8. 2006 - 23:08)

fakt nas narod vse resi bitim svych deti

Pavel (Út, 22. 8. 2006 - 21:08)

Nevím, prostě jsem se taky zachoval jak malej kluk. Nedokázal jsem jí to říct, chtěl jsem, ale prostě to nešlo. Radši jsem nespal celou noc. Ještě teď si to pamatuju, tu strašnou spoušť v garáži. On jezdil fakt jak blázen, když nejelo nic proti tak jezdil občas schválně vlevo a strašně rychle. Když si vzpomenu jak zajížděl do tý garáže. Ohnul to prudce doleva a dupnul na plyn. Samozřejmě si najel málo, tam je hodně málo místa. A vzal to z levý strany o futra. No, dostal jsem právem. I když ta louže na koberci byla snad ještě horší než ten fialovej zadek. To že mi to nechala postupně zaplatit, to už jsem bral jako samozřejmoost.

Tom (Út, 22. 8. 2006 - 20:08)

Pavel: nemyslím si, že by tahle zkušenost měla vliv na Tvou bezpečnou jízdu, ten Tvůj prohřešek byl z úplně jiné oblasti. Ale musím se přiznat, že v tomto případě Tvou matku chápu, protože ten šok musel být strašný. A Tobě se divím, že jsi jí to neřekl hned a po pravdě.

Nina (Út, 22. 8. 2006 - 20:08)

Vždy jsem byla odpůrce těl. trestů a myslela jsem, že až budu mít děti, tak je nikdy nepoužiji...
Jednou jsme měli s přítelem na starost jeho čtrnáctiletou sestru. Směla být venku do deseti, a přišla po půlnoci! Měli jsme tak hrozný strach, já bych hned volala policii!! Přišla, a měla dost upito. Můj miláček se jí snažil taktně vysvětlit, že tohle opravdu nesmí, že jsme tak nebyli domluvení, že jsme měli strach.. začala být drzá a čím dál víc i sprostá.
Nakonec číše přetekla, a dostala vařečkou několik pořádných ran na zadek, jako malá!
Nemohu si pomoci, ale připadalo mi to fér a zasloužené. I u tak velkého "dítěte" jako ona. Nebo myslíte, že byla poškozena její psychika? Já rozhodně ne.

Jarka (Út, 22. 8. 2006 - 17:08)

Vy blbci, takhle se nechat mazat

Reklama

Přidat komentář